Alarm

S psycholožkou Eliškou Kodyšovou jsme si přály natáčet už dlouho. Jak samy dobře víme, bez partnerské komunikace se neobejdeme, pokud potřebujeme podporu ve všech našich aktivitách, zároveň ale někdy může být v podstatě druhou směnou sama o sobě. Soukromé a profesní životy zkrátka neoddělíme, a pokud máme navíc děti, vliv domácího nastavení, rozdělení péče, časových dispozic a mentální zátěže se do našich kariérních drah propisuje velmi zásadně. Je možné se o domácích povinnostech bavit skutečně racionálně? Jakou roli v tom hraje prolaktin? Jak zacházet s argumentem “Já přece nosím domů peníze”? Jaká jsou čtyři znamení nefunkční komunikace? A proč jsme všechny tak unavené? Tuhle epizodu si rozhodně nenechte ujít. Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Trigger warning: Chtěli bychom upozornit, že v tomto dílu se věnujeme otázce regulace zbraní a masovým střelbám. V rozhovoru také zmiňujeme případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Co se změnilo po střelbě na Filozofické fakultě? Jak je na tom zbraňová legislativa? Jaké jsou nejvíc tradiční stereotypy o masových střelbách? Co znamená „společenská kontrola” zbraní? Jak silná je zbraňová lobby? Nový díl podcastu MOSHPIT o zbraňové legislativě v České republice vyvrací základní mýty o držení zbraní. Hosty byli Julie a Kuba, studenti filozofické fakulty a členi organizace Nestřílej, ta se snaží o zpřísnění možnosti na držení zbraně. „Odpověď na střelbu na Filozofické fakultě byla absolutně neadekvátní, nikdo nepotřebuje tlumič na sebeobranu. Regulovat střelné zbraně má smysl, není pravda, že motivovaný pachatel si vždycky najde cestu, jak vraždit,“ říkají. „Průměrný držitel zbraně je zajištěný muž ve věku 45+ z vyšší střední třídy, tedy průměrný poslanec,“ říkají. Zbraně jen prohlubují genderově podmíněné násilí, jsou podle nich ve své podstatě vždy jen nástrojem na vraždění. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

Nejen práce naplňuje ale naše životy, a kromě obvyklého literárního zpravodajského servisu jsme se zapovídali nad několika reality shows. A přes Ružu pre nevestu a Bachelora nebo blahé paměti Mama, ožeň ma a trendy v estetických úpravách jsme se snadno dostali k dokumentu Inside the Manosphere. Manosféra si totiž přes svou intelektuální plytkost – či právě pro ni – ukořistila pozornost dospívajících kluků, které mimo jiné otrávila toxicitou standardizovaného hypermaskulinního vzhledu, který se paradoxně neobejde bez estetických úprav, diet, výživových doplňků a spousty drilu v posilovnách. Zatímco generace žen, které vyrůstaly v chorobné představě dietní a rape culture, kde ženský ideál připomíná nedospělé hypersexualizované děvče, mohou najít protijed ve feminismu a jeho kritice popkultury, kluci zatím analogický nástroj nemají. A zatím se ani nezdá, že by to společnost příliš vzrušovalo – o jejich znejistěné hlasy se ucházejí hlavně populisté, kteří pro ně samozřejmě žádnou budoucnost nemají. Nejistoty mladé generace se pak temně zrcadlí ve světě práce v éře pozdního kapitalismu, jak jej David Graeber popisuje v Práci na hovno. Graeber usvědčuje neoliberalismus z toho, že je především ideologickým než ekonomickým projektem a vytvářením vrstvy manažerských feudálů si jen zajišťuje politickou stabilitu. Americký antropolog pak také vysvětluje, proč nejvíce nároků máme na nejhůře hodnocené profese, bez nichž se zároveň civilizovaná společnost neobejde, jako jsou sociální pracovnice, zdravotnický personál nebo učitelstvo, zatímco na vrcholcích moci a v nejvyšších ekonomických patrech lze často fungovat téměř bez kompetencí. Graeberova studie neopomíjí ani psychologické dopady práce na hovno, ani její historické příčiny. Kniha tak přesvědčivě rozvíjí a opírá o příklady myšlenky, které David Graeber poprvé formuloval v eseji z roku 2013, která se stala globální senzací a proměnila naše přemýšlení o práci.

Jako desku měsíce si podcast Soundsystém vybral debutovou nahrávku Isimeme „Naomi“ Udu aka Hemlocke Springs. Ta se proslavila před pěti lety tiktokovým hitem Girlfriend, ale s debutovou deskou nikam nespěchala. The Apple Tree Under the Sea je konceptuální album, které vypráví její příběh dívky ze silně náboženské rodiny, která hledá své vlastní místo ve světě. Divoce surfuje mezi synth-popem a popem z nultých let nebo současným r´n´b a album má tolik barev, jako život sám. Došlo samozřejmě i na hitové singly nebo vzpomínání na březnové akce. V rubrice Co nás sere se samozřejmě musíme věnovat škrtům v kultuře, ale kriticky zamíříme i na nominace cen Vinyla, které se nám zdají příliš pragocentrické. A speciální shoutout dostanou ambientní mrazáky v anglickém Sheffieldu.

How did civic activists in Kenya manage to stop the construction of the Lamu coal-fired power plant? How does this relate to the protection of local cultural heritage? And does this mean that East African countries are more progressive in climate protection than Central European countries? Lawyer Margaret Wagana discusses all of this in the latest episode of the podcast Crossroads. Margaret Wagana works as a conciliation judge for the Ugandan government. In addition, she is pursuing a PhD at the UOC (Universitat Oberta de Catalunya) in Barcelona, and her dissertation focuses on environmental law and climate justice in the Great Lakes region of East Africa. The Crossroads podcast series is produced as part of the research program “Identity in a World of Wars and Crises,” funded by the Czech Academy of Sciences under the AV 21 Strategy. We invite social scientists whose research addresses important topics and challenges of a globalizing world to appear on the podcast. This episode was hosted by Jiří Krejčík.

Jak se občanským aktivistům v Keni podařilo zastavit stavbu uhelné elektrárny Lamu? Jak to souvisí s ochranou místního kulturního dědictví? A znamená to, že jsou východoafrické země v ochraně klimatu progresivnější než země středoevropské? O tom všem hovoří právnička Margaret Wagana v novém dílu podcastu Na rozcestí. Margaret Wagana pracuje jako smírčí soudkyně ve službách ugandské vlády. Vedle toho studuje doktorát na UOC (Universitat Oberta de Catalunya) v Barceloně a v disertaci se věnuje environmentálnímu právu a klimatické spravedlnosti v regionu Velkých jezer ve východní Africe. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou celého procesu je privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění tohoto systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebéliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu pomáhá přežívat neustálé krize, které pramení z jeho vlastní logiky a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je ale spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. V současné době sledujeme jeho další proměnu v novou entitu. Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardské univerzitě a je autorem novinky Capitalism: A Global History. Kniha zkoumá globální dějiny kapitalismu od svých počátků v 15. století do dnešních dnů. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 6:22 - 19:25 Výstava Mosty v Ústí nad Labem Bailey Stone - Women in the Great European Revolutions Boris Moskovič - Po Titovi - Tito! Hlavní téma 19:30 - 1:47:30 Kapitalismus v dějinách 35:52 – 50:15 Rozhovor se Svenem Beckertem, 1. část 1:19:46 – 1:38:04 Rozhovor se Svenem Beckertem, 2. část ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Situace lgbtq+ lidí na slovensku se rok od roku zhoršuje, vláda se postupně snaží víc a víc omezovat kvír lidi, obírat je o práva a stále víc se poddává konzervativním vlivům díky Ficově proruské politice. Do dalšího dílu Teplometu jsme pozvalx Natáliu Heriban studentku sociologie a úřednici, která dřív pracovala pro politické hnutí Progresívne slovensko, aby otevřela témata svého vyrůstání, dospívání a pocitů z dnešní situace na Slovensku. zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) https://www.saplinq.org/ (advokace za práva kvír lidí, edukace, budování komunity…) https://www.prizma-kosice.sk/ (komunitní a poradenské centrum pro kvír lidi - sk) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

V Íránu momentálně probíhá válka pod vedením Spojených států a Izraele. Válčí se ale také v Libanonu, kde se Izrael údajně snaží zničit organizaci Hizballáh a i zde umírají civilisté. Válčí se ale samozřejmě i jinde, včetně stále trvajícího konfliktu na Ukrajině. V novém dílu podcastu Kolaps nás zajímalo, co se to se světem aktuálně děje a jestli náhodou už nevstupujeme do nějakého velkého globálního konfliktu. O tom jsme si v dnešním podcastu povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie FF UK a Filozofického ústavu AV ČR. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Část lidí po sobotní demonstraci na Letné slavila. Zase se sešla spousta lidí ochotných bránit demokracii. Druhá část ale cítila po sobotě určité zklamání, a nešlo rozhodně jen o levičáky kritizující nedostatek reflexe sociálních a ekonomických témat. I liberálové a lidé přirozeně politicky inklinující k Milionu chvilek a jejich pozdnímu havlismu cítili určité rozpaky. Jak hodnotí sobotní demonstraci redaktoři Alarmu? Podařilo se Chvilkám oslovit voliče vládní koalice? A jaký je teď plán liberálního tábora? Oligarchii se nepřizpůsobíme: komunita.denikalarm.cz/

Jak k tématu druhé světové války přistupuje česká mediální scéna? Je obraz dějin v médiích vyvážený, nebo se posunuje do antikomunistického příběhu? Co s mediálním obrazem udělala válka na Ukrajině a jaký vliv má současná válečná propaganda? Závěrečná debata konference o vzpomínání na druhou světovou válku, které se účastnili Martin Groman, Milena Bartlová a Dominik Želinský. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Politika paměti vychází z aktuální politické situace. Za posledních 70 let prošel oficiální přístup k dějinám války rozsáhlými proměnami - od nekritického obdivu k Sovětskému svazu, antifašismus, až k jeho vyprázdnění a k vyhraněné protireakci v podobě antikomunismu a rozkladu antifašistického konsenzu. O proměnách vzpomínání na druhou světovou válku v Německu a v Rusku hovořily historičky Katja Hoyer a Marianna Muravyeva. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V prostoru postsocialistických zemí se objevuje narativ, že rok 1945 přinesl pouze novou okupaci - komunistickou. Teze o dvojí okupaci je živá zejména v Maďarsku nebo Polsku a vychází ze snahy určit novou úlohu v dějinách a případně se znovu postavit do role obětí. V českém prostředí je tato teze součástí vlastní viktimizace v dějinách, kde byl komunistický režim implementován přímo ze Sovětského svazu. Nové nárazový vedou nejen k přehodnocování role Sovětského svazu, ale také k potlačování dalších nepříliš lichotivych otázek týkající se druhé světové války. O tématu osvobození na konci druhé světové války hovořili v panelové debatě historici Jaromír Mrňka, Justina Smalkyte a Borbala Klascmann. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V dnešním příběhu druhé světové války stojí odbojové hnutí na okraji. Hlavní vzpomínání směřuje k akcím západních spojenců. Nejen na území Česka přitom fungovalo široké partyzánské hnutí, které zahrnovalo lidi napříč politickým spektrem. Vzpomínání na protifašistický odboj v Česku, na Slovensku a v Jugoslávii představili v panelové debatě historici Mira Markham, Martin Jelínek a Martin Posch. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Vyhazovy lidí z vedení institucí, boj proti obnovitelným zdrojům, likvidace ochrany přírody a kultury nebo připravovaná šikana neziskového sektoru. To je vše jsou kroky Babišovy vlády, která rozsévá chaos a nesnášenlivost. Zatímco vláda mluví o transparentnosti, sama odmítá své kroky veřejnosti jakkoli vysvětlovat. Zákony šikanující neziskový sektor pak zavádí pouze autoritářské režimy. Není divu, že ten český připravovala skupina dezinformátorů napojených na Rusko. ------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Dění posledních týdnů ukazuje, že se na ministerstvu kultury rozhodli zásadně omezit peníze pro živou kulturu. To bude mít dalekosáhlé důsledky pro literaturu, divadla, ale i filmovou tvorbu, hudbu a další oblasti. Zároveň vzniká zákon, který má omezit veškeré působení občanské společnosti a netýká se jen neziskovek, ale i jednotlivců a veřejných institucí, jako jsou třeba školy. Je česká občanská společnost dost silná, aby se tomu dokázala postavit? A má smysl hájit i Českou televizi? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Babišův rozpočet po měsících dohadů nepřináší překvapení. Jen stvrzuje, že nejmenší a nejchudší ministerstva budou ještě chudší a ta největší nabobtnají. Ochranu životního prostředí a českou kulturu čeká pomalá smrt, časy hojnosti nadchází pro výrobce asfaltu a zemědělské koncerny. Zelená úsporám přerozdělující dotace obyčejným lidem prakticky končí, za to ty nejbohatší kolchozy a podniky se o dotace bát nemusí. ---------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Jak při zdravotnickém ošetření získávají důvěru? Umí v Česku kooperovat zdravotnický a sociální sektor? A co jsou hlavní bariéry českého zdravotnického systému? Proč je nízkoprahovost důležitá a jak se projevují nerovnosti mezi pacienty a zdravotníky? Nový díl podcastu MOSHPIT o zdravotnické pomoci na ulici. O současném stavu bezdomovectví mluví studenti lékařských fakult ze spolku Medici na ulici. Ti v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Hradci Králové společně se sociálními pracovníky chodí do terénu a zajišťují chod nízkoprahových ošetřoven. Hosty byli Julie a Filip, členové spolku. Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Začátek kalendářního roku už je sice pár týdnů za námi, ale to nám nezabránilo v tom, abychom otevřeli další ročník našeho podcastu už klasicky, tedy přehledem aktuálních novinek a trendů. Co čeká ženy na pracovním trhu v roce 2026? Jak se u nás projevují globální trendy? A co nám slibuje nová vládní koalice? V této epizodě rovněž nemohlo chybět téma mateřství. Průlomová studie MPSV nazvaná prostě Analýza návratů matek na trh práce ukazuje čísla, která sice nejsou překvapivá, ale rozhodně by nás neměla nechat chladnými. Čtvrtina matek padá do jednoho roku po návratu z rodičovské do nezaměstnanosti a každá pátá matka jde na Úřad práce rovnou. Co tedy letos čekat? Podaří se konečně transpozice směrnice o transparentním odměňování? Jaká bude podpora dětských skupin? Kolik lidí má u nás problém vyjít se svou mzdou? A jaký dopad bude mít na český trh práce i společnost převaha žen a dívek mezi studenty i absolventy vysokých škol? Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/ Pořiďte si knihu Pay Gap: https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Jeho loňská deska It's in the Rafters Now zkoumá koncept paměti a vzpomínek, které se mění pod vlivem traumat. Pamatujeme si skutečně lidi samotné a nebo jen jejich fotky? A maže se paměť vzpomínáním jako magnetofonová páska přehráváním? Podpořte vznik dalších epizod komunita.denikalarm.cz

S pokračováním americké a izraelské invaze do Íránu můžeme sledovat mimo jiné útoky na fosilní infrastrukturu. Kyselý déšť v Teheránu, stejně jako hořící ropné sklady, vyvolaly zděšení a řadu otázek, na něž v nejnovějším Studiu Alarm odpovídá Jan Bělíček a Standa Biler. Můžeme očekávat další energetickou krizi? Jaký vliv má válka na životní prostředí? Co nám říkají její dopady o české energetické politice? A proč invazi v Česku tolik lidí stále podporuje? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Rozpočet ministerstva zemědělství vzrostl o miliardy, životní prostředí přišlo o třetinu financí. Národní parky musí drasticky šetřit, aby zbylo více peněz na dotace pro Agrofert nebo politické trafiky pro Turka a Šťastného.

Literární podcast TL;DR se má stále nad čím rozhořčovat – škrty v kultuře počínaje a novými romány konče. Nejnovější román Jáchyma Topola Peklo neexistuje se nám navíc stal nástrojem geopolitické polemiky. Podpořte vznik dalších epizod na https://komunita.denikalarm.cz/

Donald Trump se ani nenamáhá někoho přesvědčovat o důvodech útoku na Írán. Útočí, protože může, to v novém světovém řádu stačí. Českým politikům to stačí také a tak si důvody doplňují sami. Důležité je stát za Spojenými státy a Izraelem, ať už zrovna masakrují kohokoliv. Jedním z prvních cílů americko-izraelské agrese vůči Iránu byla dívčí škola. Více než sto mrtvých dívek samozřejmě nemůže s názorem našich politiků vůbec nijak pohnout. Vždyť v předchozích letech zvládli ignorovat 20 tisíc mrtvých dětí, které v Gaze zabil Izrael. ----------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nedávno v Berlíně proběhl jeden z nejsledovanějších filmových festivalů. Berlinale se dříve profilovalo jako politické – tématy filmů i debat bylo například napadení Ukrajiny nebo práva queer lidí. Letos se tedy dvojice německých novinářů Tilo Jung a Kira Vinke rozhodli v debatách vznést palčivé otázky nárůstu fašismu a také genocidy v Palestině. Od celebrit se však namísto jasných odpovědí dočkali ošívání, výmluv nebo přímo nařčení, že jsou takové otázky nefér. Máme vůbec po celebritách chtít, aby se vyjadřovaly k politice? A proč podpora queer práv nebyla pro většinu z přítomných lidí problém, ale odsouzení ultrapravice najednou je? A může si vůbec herec či herečka dovolit být v dnešní době „apolitický“? Sledujte společný díl Hysterie a Hlasovek Druhé : Směny! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

I když pořadatelé olympiád mají ve zvyku říkat, že s politikou nechtějí mít nic společného, těžko může být něco vzdálenějšího pravdě. Noční můrou mezinárodního olympijského výboru je, že tuto organizaci začnou zpochybňovat samotní sportovci. O tom si povídáme s Vojtěchem Jírovcem a Vojtěchem Ondráčkem v podcastu Kolaps. Olympijskému hnutí se bude věnovat i kniha Olympijský mýtus Martina Vaita a Vojtěcha Jírovce Olympijský mýtus. Podpořit její vznik můžete v naší kampani na portálu Donio. https://donio.cz/poridte-si-knihu-olympijsky-mytus Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zatímco americká vláda postupně v průběhu pár dní několikrát změnila stanovisko k tomu, proč vlastně útočí na Írán. Izrael využívá příležitosti k oslabení nebo dokonce zničení svého současného íránského režimu. Udrží se íránská teokracie u moci pod útoky technologicky vyspělejších armád? Co všechno může způsobit válka v Evropě? Kam až můžeš Donald Trump zajít? O americkém a izraelském útoku na Írán diskutovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V novém dílu teplometu se s Terez Ulrichovou, další členkou kolektivu plusko+, aktivistkou a studentkou sociologie probíráme svět leseb a vše, co se ho týká. Od historie, přes slovo lesba jako takové, identitu, stereotypy, kulturu a nálepky až k genderu, a tomu, že ne každá lesba musí být nutně žena.

V nové epizodě hudebního podcastu Alarmu se řeší také plíživá normalizace poslouchání písní vygenerovaných umělou inteligencí nebo čerstvý singl Lany Del Rey. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Čtyři roky Fialovy vlády nechaly český sociální stát v bídné kondici. Nová vláda a zejména v ní hnutí ANO slibovaly hodně věcí zlepšit, zároveň od prvních měsíců vlády se na některých ministerstev především škrtá a škrtá. Asociální superdávka se sice odložila, ale ne nadlouho. Čekají na českou společnost další čtyři asociálního vládnutí? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/