Welcome the Future

Před současnou krizí, a to nejen energetickou, kterou Evropa prochází v těchto dnech, Miroslav Bárta varoval ve svých knihách a na svých seminářích již déle než deset let. Jeho předpovědi, založené mimo jiné na znalosti vzestupu a pádu řady civilizací, vycházejí až s děsivou přesností. Stojíme tedy v současné době před kolapsem naší civilizace, nebo je nynější situace v Evropě jen bouřka, která přejde a za ní se opět vyčasí?

„Možná to krátkodobě zvětšuje byznys, ale do budoucna to nic neřeší,“ říká Libuše Šmuclerová o bezhlavém honu za kliky, který provádí některé mediální domy v Česku i ve světě. „Dnes jsme v situaci, ve které si technologické firmy díky svému datovému náskoku berou 60 procent a více inzerce, která v on-line prostředí je. Takže stále více bohatnou, mají stále více dat. A mají také čím dál větší společenskou sílu,“ popisuje Šmuclerová situaci klasických médií v podcastu Welcome the Future.

Před současnou krizí, a to nejen energetickou, kterou Evropa prochází v těchto dnech, Miroslav Bárta varoval ve svých knihách a na svých seminářích již déle než deset let. Jeho předpovědi, založené mimo jiné na znalosti vzestupu a pádu řady civilizací, vycházejí až s děsivou přesností. Stojíme tedy v současné době před kolapsem naší civilizace, nebo je nynější situace v Evropě jen bouřka, která přejde a za ní se opět vyčasí?

Stala se mimoděk influencerkou a na twitteru ji sleduje už téměř sto tisíc lidí. Její sociální sítě mají obrovský dosah. Když se ruská invaze poprvé přiblížila k ukrajinským jaderným elektrárnám, byly její sítě hlavním informačním kanálem pro stovky tisíc Čechů. Přitom fyzička Dana Drábová dlouho odolávala – sítě si založila až po vstupu do politiky.

Dezinformace, fake news a propaganda nejsou prázdné fráze. Naopak. Obsah jim můžeme dát již jen příklady jejich využívání v historii. Ale můžeme se z historie vůbec poučit a přestat polopravdám a manipulacím věřit? „Neexistuje možnost, že by se dalo bez dezinformací a fake news žít. Je to součást našeho charakteru. Máte tady masmediální prostředky daleko jiné, než měl Gutenberg, a zároveň gramotnost. Ale gramotnost nikoli si odlišit informace, ale gramotnost si je přečíst a utvrdit se v nich. Jediná cesta je, aby ta gramotnost přestoupila z prosté četby do přemýšlení. A to je vlastně nemožné,“ říkají historici Michal Stehlík s Martinem Gromanem v podcastu Welcome the Future.

Je vášnivým obhájcem médií veřejné služby. Přesto ví, že zvlášť v našem prostoru to budou mít v budoucnu velmi těžké. Bitva nyní zuří nejen o jejich financování, řadě politiků vadí i jeho pořad. „Když politik prohlásí, že je ochotný zvednout ruku pro zvýšení poplatků za média veřejné služby, ale že má problém se dvěma entitami, kterými jsou Český rozhlas Plus a Václav Moravec, tak to jsem v dobré společnosti,“ říká Václav Moravec v podcastu Welcome the Future.

Věděli jste, že poblíž Ruska jsou v mořích rozmístěné americké lodě, které vysílají mikrovlny s cílem vytvořit ozonovou díru a vyvraždit slovanské obyvatelstvo? Ano, je to bizarní představa, ale právě podobné dezinformační vysílání má v Rusku obrovské publikum. „Lidé to mají rádi,“ popisuje realitu ruských médií novinář Vojtěch Boháč, který je hostem nové epizody podcastu Welcome the Future.

„Plyn je reálně zbraň a my se musíme připravit na to, jak nás tato zbraň může ohrožovat,“ říká odborník na energetiku a investor Vladimír Schmalz. Podle něj bude současná situace, ve které hrozí zastavení dodávek plynu z Ruska, pro Česko velmi obtížná. „Ve střední Evropě jsme na konci trubky. Nemáme přístup k moři, nemáme LNG terminály. O náhradě plynu se v našich podmínkách dá velmi těžko mluvit,“ tvrdí.

Nedávná historie nám může mnohé napovědět o důvodech toho, proč začalo Rusko válku na Ukrajině. „Putin v Evropě systematicky 15 let něco dělá. Podívejme se na financování Le Penové, na tanečky s rakouskými politiky, německými, na Nord Stream, to přece není náhoda. Tady dochází k hodně strategickým rozhodnutím, k rozleptání Západu. Nikdy by nevstoupil na Ukrajinu, kdyby si nemyslel, že Západ je slabý a že se rozkládá,“ říká Michal Stehlík v nové epizodě podcastu Welcome the Future.

David Stanovský je vedoucím katedry algebry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Do Kazachstánu se dostal jako expat – jeho manželka byla manažerkou české firmy působící v Almaty. Po tři roky, kdy tam žili, učil na tamní univerzitě, ale také cestoval. Demonstrace, které v posledních týdnech propukly především v největším kazašském městě, se odehrávaly takřka pár kroků od domu, kde Stanovský s rodinou před lety žil.

Prosadil se do vedení matky Komerční banky, francouzské Société Générale. Zpět do Prahy se vrátil s jasnou vizí, že Komerční banku jako její generální ředitel přestaví. A vizi začal okamžitě prosazovat. „Ani náznakem neříkám, že to všichni nakoupili ze sta procent a že všichni skákali nadšením. Naopak. Když jsme v Paříži dostali s naší strategií zelenou, představili jsme ji u nás v bance. Jeden veterán se postavil a řekl mi: Vy jste můj pátý generální ředitel a každý z nich přinesl nějakou novou ambiciózní vizi. Proč já si mám myslet, že tentokrát to bude pravda?,“ říká Jan Juchelka.

Zlepšovat klima je potřeba, ale proč to dělat bez rozmyslu, ptá se manažer, majitel gymnázia PORG a bývalý šéf ČEZ Martin Roman „Tah na zelenost za každou cenu byl zjevný již dříve. Řada opatření je však dělaná spíš ideologicky, než že by za tím seděl tým superchytrých mozků, kteří by udělali reálný plán včetně dopadové studie. To, co je dnes prezentováno jako green deal, je určitě vedeno ušlechtilými pohnutkami. Ale nikdo se nezamyslel například nad tím, že když se dá s emisními povolenkami běžně obchodovat, tak že napadne nějaké investiční skupiny je skoupit, vyhnat jejich cenu nahoru a pak to těm zoufalým výrobcům prodávat týden před tím, než budou platit pokutu,“ říká Martin Roman.

Společně s dalšími jednatřiceti podnikateli a manažery českých firem dal majitel strojírenské skupiny Wikov Industry Martin Wichterle dohromady výzvu, ve které volají po řadě změn ve společnosti i podmínkách pro byznys. „Když jsme se začali scházet, velmi rychle jsme zjistili, že naše názory jsou velmi podobné. A že se na české hospodářství díváme stejně a není složité to společně formulovat. Asi k tomu musel český byznys dospět a dospěl k tomu v pravý čas,” říká Wichterle s tím, že faktory podporující růst českého byznysu i ekonomiky vyčpěly a je třeba přinést nový impuls. Tím by měla být právě jejich výzva.

A brief summary of this episode

Investor Petr Pudil je kritický k míře regulací, které v Evropě přibývají. Na druhé straně dodává, že je za každou cenu potřeba udržet Evropu jako jeden kompaktní blok. A to, zda se to podaří, závisí mimo jiné na i na tom, jak se povede zavedení pravidel načrtnutých v takzvaném Green Dealu.

Zdražování úvěrů není podle bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy ještě zdaleka konec a dá se čekat, že Česká národní banka přistoupí k dalšímu zvyšování úroků. „Do konce roku by sazby měly jít nahoru. Myslím si, že by mělo pokračovat zpřísňování měnové politiky. Pořád jsme pod tím, kde by sazby měly být. Postupně by měly směřovat někam kolem tří procent. Tam to bude v příštích 12 měsících směřovat,” říká Tůma v podcastu Welcome the Future.

Jako jediný z českých ambasadorů byl ve své kariéře na pěti misích, české ambasády vedl v důležitých zemích, jako je Čína či Velká Británie. V podcastu Evy Hanákové a Vladimíra Piskáčka Welcome the Future mluví Libor Sečka otevřeně o smyslu diplomacie, její budoucnosti i naší napjaté politice s Čínou. Ale také o Evropské unii i národních ekonomikách, či o tom, jak dostal kopii sochy T. G. Masaryka na hlavní třídu v Mexico City.Jaký byl plán na uklizení Karla Schwarzenberga, pokud by se chtěl opět setkat s dalajlámou?Co se dá dělat, když se vás britská královna zeptá na to, jak se v Česku vypořádáváte s uprchlíky?A co jsou klíčové vlastnosti dobrého diplomata?Nejen o těchto tématech mluvil Libor Sečka v novém vydání podcastu Welcome the Future.

Pod Lukešovým vedením Národní muzeum opravilo většinu svých objektů – Národní památník na Vítkově, České muzeum hudby, Národopisné muzeum. A především, historickou budovu Národního muzea, jehož rekonstrukci plánoval od roku 2006 a kterou propojil s budovou někdejšího Federálního shromáždění, kterou pro muzeum získal. Nyní se z manažera, který průběhem let poznal rozličné stavební profese a postupy, stane na plný úvazek ředitel muzea. Těžiště jeho aktivit se z diskusí s památkáři posouvá na plno k vědě a její popularizaci. „Muzeum bude plné moderních expozic s prostory připravenými na velké projekty. A plánuji spustit digitální revoluci. Nechceme muzeum posouvat někomu do obýváku. Ale chceme se mu do vnutit do obýváku a lákat ho, aby do muzea přišel,“ říká Lukeš v podcastu Welcome the Future.

Filip Matějka přednáší na nejlepších světových univerzitách. Sám má doktorát z aplikované matematiky z Princetonu a s nobelistou Simsem rozvíjí vlastní ekonomickou teorii, která není odtržená od reality, ale naopak chování a jednání lidí či svět překypující informacemi postihuje v maximální míře.

„Móda je jeden z nejšpinavějších oborů na planetě. Každý by se tím měl zabývat, když si koupí tričko za 250 korun. Položit si otázku, jaká je cena výroby, když se to tričko po druhém či třetím nošení rozpadne, kam putuje, co se s ním stane dál. Z čeho je udělané, jak dlouho se bude v zemi rozkládat,“ říkají módní návrhářky Radka Sirková a Anna Tušková v podcastu Welcome the Future.

Počet špičkových kardiocenter v Praze na kilometr čtvereční nemá ve světě obdoby. Infarkt myokardu umí čeští lékaři léčit skvěle a medicína se posouvá stále dál. V Institutu klinické a experimentální medicíny standardně operují umělá srdce a postupují stále dál v unikátním výzkumu. Jeho výsledkem by mělo být umělé srdce, ze kterého nevede řádný kabel z těla ven k baterii, jako je tomu dnes. Takové srdce se bude nabíjet přes kůži.

Chytrých vizionářů je na světě velké množství. Lidí, kteří by své vize – ostatními považované za nerealizovatelné – dotáhli do konce, jen hrstka. Martin Tolar je bez přehánění jedním z nich. Je před dokončením vývoje léku na Alzheimerovu nemoc. Pokud proběhne úspěšně cílem tohoto závodu, ve kterém ti největší bezvýsledně utratili těžko představitelných 600 miliard dolarů a nakonec vzdali před cílem, přinese světu lék na dosud zcela nevyléčitelnou nemoc postihující desítky a v blízké budoucnosti stovky milionů lidí.

Téměř celý život pracoval v nejvyšších patrech ČSOB, jedné z dominantních českých bank. Nyní Marek Ditz staví banku novou. Zatímco banky budoucnosti budou podle jeho vize radit lidem, a otevřou se kvůli tomu produktům i službám ostatních, budou inovovat a přicházet s novými službami, ty součané bankovní kolosy se budou dusit v kolečku snižování nákladů a tlaku na maximální okamžitý zisk. Přestože ten budou, jak se Marek Ditz domnívá, dělat stále velký.

Jezdí Teslou, propaguje kroky vedoucí k nižším emisím a podporuje evropskou snahu o snižování koncentrace skleníkových plynů. Na druhé straně dlouhá léta pracoval v průmyslu a v jeho svazu zastupuje největší průmyslové firmy v zemi. Řadu z nich, pokud evropské vlády schválí Green Deal vedoucí k omezení emisí o 55 procent do roku 2030, čekají obrovské změny.

Řada vlád na světě od australské, přes americkou až po mnoho evropských se v současné době snaží omezit moc technologických gigantů. Snaží se je donutit, aby platili za cizí obsah, který si bezostyšně přivlastňují, snaží se je donutit dodržovat antimonopolní zákony nebo platit daně. Díky své velikosti a moci Google i Facebook zatím odolávají a opatření, která například v Evropě státy zavádějí, k výsledku nevedou. Podle právníka a experta na mediální právo Aleše Rozehnala je třeba přistoupit k silnějším regulacím.

Rozpad bytové politiky je podle jednoho z nejvýznamnějších českých architektů Josefa Pleskota jeden z hlavních malérů, které jsme dopustili v 90. letech a které nás pronásledují stále dál. „Po revoluci jsme nezvládli dvě věci. Stavbu cest a bytovou politiku. A teď to horko těžko stíháme, respektive nestíháme. V bydlení má setrvačnost špatného rozhodnutí z 90. let ještě mnohem horší dopad. Města se zbavila svých bytů, družstva se rozpadla a nastala forma vlastnění, co činžák, to desítky či stovky majitelů bytů,” řekl v podcastu Welcome the Future Pleskot.

Nejen státy, ale především lidé a firmy jsou dnes každý den terčem útoku deseti milionů hackerů. Jak v podcastu Welcome the Future uvedl generální ředitel Avastu Ondřej Vlček, zranitelné nejsou zdaleka jen počítače, ale i naše domácnost. Což si lidé zatím příliš neuvědomují. „Podle naší analýzy, kterou jsme dělali společně s Kalifornskou univerzitou v Berkeley, je 40 procent domácích zařízení zranitelných, protože se na ně dá zaútočit na dálku,“ řekl Vlček. A to jsme teprve na počátku éry internetu věcí (IoT). Podle posledních studií bude po celém světě do konce letošního roku připojeno k internetu skoro 36 miliard zařízení, do konce roku 2025 pak už téměř 76 miliard.

Češi jsou úžasní technologičtí i techničtí talenti, motivace a úsilí při realizaci nápadů však často za talentem zaostává. „Z hlediska kvality života je to skvělé, ale znamená to také, že ve světě obtížněji prorazí. I v Polsku a na Slovensku vidíme větší míru hladovosti než u nás,” říká v podcastu Welcome the Future investor a spolumajitel investiční firmy Wood & Co. Jan Sýkora.

„Velikost ruské ambasády, způsob, jakým s námi Rusové zacházeli, to vše je důsledek toho, kam nás naši politici a zejména prezidenti postavili. Pokud se má situace zlepšit, budou si to muset naši politici odpracovat. Rusové byli zaskočeni, Rusové se cítí být uraženi a to je jen tak nepustí. Dávají najevo, že takové věci si pamatují dlouho,” říká v podcastu Welcome the Future politolog a politický geograf Michael Romancov.

Filmový festival v Karlových Varech by po roční pauze opět měly zaplnit davy filmových fanoušků, sponzorů i filmových hvězd. Naočkovaných, otestovaných a natěšených na více 150 soutěžních i mimosoutěžních filmů. Zda mezi nimi budou i hvězdy ze zahraničí, není zatím jisté. Podle šéfa karlovarského festivalu Kryštofa Muchy má Česko kvůli nezvládnutí pandemie mezi lidmi ve světovém filmovém průmyslu otřesenou pověst. Poslouchejte podcast nebo klikněte na odkaz pod textem pro video verzi.

Majitel a principál divadla Na Jezerce Jan Hrušínský provozuje divadlo, jehož každé jedno představení je roky beznadějně vyprodané. Kvůli koronaviru a vládním restriktivním opatřením, která kulturu zasáhla nejvíce ze všech oblastí, však zrušil již přes 230 představení. Boj ministra kultury s živou kulturou, který sleduje v přímém přenosu, ale glosuje s nadhledem.

Prodávání léků přes internet – které Pilulka.cz v Česku, Slovensku či v Rumunsku zpopularizovala a etablovala – je jen začátek jejích plánovaných aktivit ve farmacii a zdravotnictví. „Vidím obrovské možnosti do budoucna, jak lidem pomáhat a vůbec to není o nějaké transakci ‚koupit a prodat‘. Necítíme se jako prodejce léků přes internet. Jsme víc technologická firma, která je schopná to, co díky e-commerce vybudovala, použít pro další služby. A to ve finále může být na Pilulce daleko hodnotnější, než když se nás někdo ptá, kolik jsme prodali ibuprofenu,” říká v podcastu Welcome the Future zakladatel, spolumajitel a motor e-commercové firmy Pilulka.cz Petr Kasa. A jak to chce dělat? Například propojovat léčiva s technologiemi, které umožní jejich efektivnější a lepší využití.

Covidová pandemie mění svět. Firmy již déle než rok hledají způsob jak fungovat a přežít, ale teprve nyní – až skončí lockdowny – začnou opravdu vnímat a zažívat všechny komplikace, které jim nová doba přinesla. „V době lockdownu byli všichni na homeoffice a řídili se přes obrazovku. Teď doba začíná být mnohem horší. Protože máte část lidí doma a část v kanceláři. A teprve tento hybrid je něco, na co nejsme zvyklí,” říká vedoucí partnerka společnosti Deloitte a šéfka strategie této firmy pro celou Evropu Diana Rádl Roger v podcastu Welcome The Future.

„Myslím si, že Babiš opravdu šel do politiky páchat dobro. Ale nebyl pro to v ničem vybavený. Ani nevěděl, co to dobro je, jak to vypadá. Nemá na to povahu, nemá na to vzdělání, nemá na to nic. Je to neštěstí pro něj i všechny kolem,“ říká jeden z nejvýznamnějších pražských advokátů Radek Pokorný v podcastu Welcome the Future Evy Hanákové a Vladimíra Piskáčka.

Čím bankéře stát ohrožuje? „Bude mít tendence chtít po bankovním sektoru, aby uhradil náklady covidových trablů. Různých sektorových daní a podobných kroků se všichni děsí. Pro banky to může být zásadní problém,“ dodává host Evy Hanákové a Vladimíra Piskáčka v jejich podcastu Welcome the Future.

Gabriel Berdár je legenda mezi českými manažery. V podstatě celý jeho profesní život je spjatý s digitálními technologiemi (působil jako šéf Xeroxu, Dell Computers či Českého Telecomu), řízením lidí a krizovým managementem. Covidová situace je podle něj ideální na to udělat radikální řez a optimalizovat fungování firem. „Současná doba firmám krásně ukázala, kteří lidé jsou zbytní, jaká práce není potřeba. Ukáže se třeba, že existuje velká vrstva středního managementu, lidí, kteří žili z toho, že předstírali, že jsou užiteční,“ říká Berdár v novém podcastu Evy Hanákové a Vladimíra Piskáčka.