Welcome the Future

Před současnou krizí, a to nejen energetickou, kterou Evropa prochází v těchto dnech, Miroslav Bárta varoval ve svých knihách a na svých seminářích již déle než deset let. Jeho předpovědi, založené mimo jiné na znalosti vzestupu a pádu řady civilizací, vycházejí až s děsivou přesností. Stojíme tedy v současné době před kolapsem naší civilizace, nebo je nynější situace v Evropě jen bouřka, která přejde a za ní se opět vyčasí?

„Možná to krátkodobě zvětšuje byznys, ale do budoucna to nic neřeší,“ říká Libuše Šmuclerová o bezhlavém honu za kliky, který provádí některé mediální domy v Česku i ve světě. „Dnes jsme v situaci, ve které si technologické firmy díky svému datovému náskoku berou 60 procent a více inzerce, která v on-line prostředí je. Takže stále více bohatnou, mají stále více dat. A mají také čím dál větší společenskou sílu,“ popisuje Šmuclerová situaci klasických médií v podcastu Welcome the Future.

Před současnou krizí, a to nejen energetickou, kterou Evropa prochází v těchto dnech, Miroslav Bárta varoval ve svých knihách a na svých seminářích již déle než deset let. Jeho předpovědi, založené mimo jiné na znalosti vzestupu a pádu řady civilizací, vycházejí až s děsivou přesností. Stojíme tedy v současné době před kolapsem naší civilizace, nebo je nynější situace v Evropě jen bouřka, která přejde a za ní se opět vyčasí?

Stala se mimoděk influencerkou a na twitteru ji sleduje už téměř sto tisíc lidí. Její sociální sítě mají obrovský dosah. Když se ruská invaze poprvé přiblížila k ukrajinským jaderným elektrárnám, byly její sítě hlavním informačním kanálem pro stovky tisíc Čechů. Přitom fyzička Dana Drábová dlouho odolávala – sítě si založila až po vstupu do politiky.

Dezinformace, fake news a propaganda nejsou prázdné fráze. Naopak. Obsah jim můžeme dát již jen příklady jejich využívání v historii. Ale můžeme se z historie vůbec poučit a přestat polopravdám a manipulacím věřit? „Neexistuje možnost, že by se dalo bez dezinformací a fake news žít. Je to součást našeho charakteru. Máte tady masmediální prostředky daleko jiné, než měl Gutenberg, a zároveň gramotnost. Ale gramotnost nikoli si odlišit informace, ale gramotnost si je přečíst a utvrdit se v nich. Jediná cesta je, aby ta gramotnost přestoupila z prosté četby do přemýšlení. A to je vlastně nemožné,“ říkají historici Michal Stehlík s Martinem Gromanem v podcastu Welcome the Future.

Je vášnivým obhájcem médií veřejné služby. Přesto ví, že zvlášť v našem prostoru to budou mít v budoucnu velmi těžké. Bitva nyní zuří nejen o jejich financování, řadě politiků vadí i jeho pořad. „Když politik prohlásí, že je ochotný zvednout ruku pro zvýšení poplatků za média veřejné služby, ale že má problém se dvěma entitami, kterými jsou Český rozhlas Plus a Václav Moravec, tak to jsem v dobré společnosti,“ říká Václav Moravec v podcastu Welcome the Future.

Věděli jste, že poblíž Ruska jsou v mořích rozmístěné americké lodě, které vysílají mikrovlny s cílem vytvořit ozonovou díru a vyvraždit slovanské obyvatelstvo? Ano, je to bizarní představa, ale právě podobné dezinformační vysílání má v Rusku obrovské publikum. „Lidé to mají rádi,“ popisuje realitu ruských médií novinář Vojtěch Boháč, který je hostem nové epizody podcastu Welcome the Future.

„Plyn je reálně zbraň a my se musíme připravit na to, jak nás tato zbraň může ohrožovat,“ říká odborník na energetiku a investor Vladimír Schmalz. Podle něj bude současná situace, ve které hrozí zastavení dodávek plynu z Ruska, pro Česko velmi obtížná. „Ve střední Evropě jsme na konci trubky. Nemáme přístup k moři, nemáme LNG terminály. O náhradě plynu se v našich podmínkách dá velmi těžko mluvit,“ tvrdí.

Nedávná historie nám může mnohé napovědět o důvodech toho, proč začalo Rusko válku na Ukrajině. „Putin v Evropě systematicky 15 let něco dělá. Podívejme se na financování Le Penové, na tanečky s rakouskými politiky, německými, na Nord Stream, to přece není náhoda. Tady dochází k hodně strategickým rozhodnutím, k rozleptání Západu. Nikdy by nevstoupil na Ukrajinu, kdyby si nemyslel, že Západ je slabý a že se rozkládá,“ říká Michal Stehlík v nové epizodě podcastu Welcome the Future.

David Stanovský je vedoucím katedry algebry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Do Kazachstánu se dostal jako expat – jeho manželka byla manažerkou české firmy působící v Almaty. Po tři roky, kdy tam žili, učil na tamní univerzitě, ale také cestoval. Demonstrace, které v posledních týdnech propukly především v největším kazašském městě, se odehrávaly takřka pár kroků od domu, kde Stanovský s rodinou před lety žil.

Prosadil se do vedení matky Komerční banky, francouzské Société Générale. Zpět do Prahy se vrátil s jasnou vizí, že Komerční banku jako její generální ředitel přestaví. A vizi začal okamžitě prosazovat. „Ani náznakem neříkám, že to všichni nakoupili ze sta procent a že všichni skákali nadšením. Naopak. Když jsme v Paříži dostali s naší strategií zelenou, představili jsme ji u nás v bance. Jeden veterán se postavil a řekl mi: Vy jste můj pátý generální ředitel a každý z nich přinesl nějakou novou ambiciózní vizi. Proč já si mám myslet, že tentokrát to bude pravda?,“ říká Jan Juchelka.

Zlepšovat klima je potřeba, ale proč to dělat bez rozmyslu, ptá se manažer, majitel gymnázia PORG a bývalý šéf ČEZ Martin Roman „Tah na zelenost za každou cenu byl zjevný již dříve. Řada opatření je však dělaná spíš ideologicky, než že by za tím seděl tým superchytrých mozků, kteří by udělali reálný plán včetně dopadové studie. To, co je dnes prezentováno jako green deal, je určitě vedeno ušlechtilými pohnutkami. Ale nikdo se nezamyslel například nad tím, že když se dá s emisními povolenkami běžně obchodovat, tak že napadne nějaké investiční skupiny je skoupit, vyhnat jejich cenu nahoru a pak to těm zoufalým výrobcům prodávat týden před tím, než budou platit pokutu,“ říká Martin Roman.

Společně s dalšími jednatřiceti podnikateli a manažery českých firem dal majitel strojírenské skupiny Wikov Industry Martin Wichterle dohromady výzvu, ve které volají po řadě změn ve společnosti i podmínkách pro byznys. „Když jsme se začali scházet, velmi rychle jsme zjistili, že naše názory jsou velmi podobné. A že se na české hospodářství díváme stejně a není složité to společně formulovat. Asi k tomu musel český byznys dospět a dospěl k tomu v pravý čas,” říká Wichterle s tím, že faktory podporující růst českého byznysu i ekonomiky vyčpěly a je třeba přinést nový impuls. Tím by měla být právě jejich výzva.

A brief summary of this episode

Investor Petr Pudil je kritický k míře regulací, které v Evropě přibývají. Na druhé straně dodává, že je za každou cenu potřeba udržet Evropu jako jeden kompaktní blok. A to, zda se to podaří, závisí mimo jiné na i na tom, jak se povede zavedení pravidel načrtnutých v takzvaném Green Dealu.

Zdražování úvěrů není podle bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy ještě zdaleka konec a dá se čekat, že Česká národní banka přistoupí k dalšímu zvyšování úroků. „Do konce roku by sazby měly jít nahoru. Myslím si, že by mělo pokračovat zpřísňování měnové politiky. Pořád jsme pod tím, kde by sazby měly být. Postupně by měly směřovat někam kolem tří procent. Tam to bude v příštích 12 měsících směřovat,” říká Tůma v podcastu Welcome the Future.

Jako jediný z českých ambasadorů byl ve své kariéře na pěti misích, české ambasády vedl v důležitých zemích, jako je Čína či Velká Británie. V podcastu Evy Hanákové a Vladimíra Piskáčka Welcome the Future mluví Libor Sečka otevřeně o smyslu diplomacie, její budoucnosti i naší napjaté politice s Čínou. Ale také o Evropské unii i národních ekonomikách, či o tom, jak dostal kopii sochy T. G. Masaryka na hlavní třídu v Mexico City.Jaký byl plán na uklizení Karla Schwarzenberga, pokud by se chtěl opět setkat s dalajlámou?Co se dá dělat, když se vás britská královna zeptá na to, jak se v Česku vypořádáváte s uprchlíky?A co jsou klíčové vlastnosti dobrého diplomata?Nejen o těchto tématech mluvil Libor Sečka v novém vydání podcastu Welcome the Future.

Pod Lukešovým vedením Národní muzeum opravilo většinu svých objektů – Národní památník na Vítkově, České muzeum hudby, Národopisné muzeum. A především, historickou budovu Národního muzea, jehož rekonstrukci plánoval od roku 2006 a kterou propojil s budovou někdejšího Federálního shromáždění, kterou pro muzeum získal. Nyní se z manažera, který průběhem let poznal rozličné stavební profese a postupy, stane na plný úvazek ředitel muzea. Těžiště jeho aktivit se z diskusí s památkáři posouvá na plno k vědě a její popularizaci. „Muzeum bude plné moderních expozic s prostory připravenými na velké projekty. A plánuji spustit digitální revoluci. Nechceme muzeum posouvat někomu do obýváku. Ale chceme se mu do vnutit do obýváku a lákat ho, aby do muzea přišel,“ říká Lukeš v podcastu Welcome the Future.

Filip Matějka přednáší na nejlepších světových univerzitách. Sám má doktorát z aplikované matematiky z Princetonu a s nobelistou Simsem rozvíjí vlastní ekonomickou teorii, která není odtržená od reality, ale naopak chování a jednání lidí či svět překypující informacemi postihuje v maximální míře.

„Móda je jeden z nejšpinavějších oborů na planetě. Každý by se tím měl zabývat, když si koupí tričko za 250 korun. Položit si otázku, jaká je cena výroby, když se to tričko po druhém či třetím nošení rozpadne, kam putuje, co se s ním stane dál. Z čeho je udělané, jak dlouho se bude v zemi rozkládat,“ říkají módní návrhářky Radka Sirková a Anna Tušková v podcastu Welcome the Future.