Ve vatě

Trvalo měsíce, než banky zareagovaly na vyšší cenu peněz a odměnily vkladatele vyššími úroky. Podle exbankéře Lubora Žalmana ale vysoké úročení vkladů na spořicích účtech dlouho nevydrží.Češi se snaží ochránit své peníze před inflací, častým řešením je spořicí účet. Na nich aktuálně leží zhruba 220 miliard korun. „Spořáky“ jsou sice takřka bez rizika, ale mají i jednu velkou nevýhodu.U takového účtu není žádná garance, že atraktivní úrok přežije delší období. „Banka mi může ze dne na den snížit sazbu. Je to strašně flexibilní,“ varuje v podcastu Ve vatě bývalý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman.A sazby, které do spořících produktů nalákaly desetitisíce Čechů, začnou podle Žalmana už příští rok zase pomalu klesat. „Ve firmě si myslíme, že se úroky sníží, ale pomaleji. A zůstanou na hladině, která bude určitě vyšší než do konce loňska byla,“ odhaduje partner v investičním fondu Encor Wealth Management.Úroky na „spořácích“ jsou podle Žalmana na maximu. Za současných podmínek podle něj výš nepůjdou, leda u movitějších střadatelů. „Částky v desítkách milionů by mohly přitlačit ještě pár procent. Na částky menší tam bude vždycky menší sazba, pro banku jsou s tím spojené určité náklady,“ vysvětluje bývalý bankéř.Na současnou inflační vlnu jsou spořicí účty krátké, koruna totiž jen za letošní a příští rok ztratí přes desetinu své reálné kupní síly a před tím investory nezachrání prakticky žádný standardní investiční nástroj. Které banky nabízí nejvyšší úroky? Jak jsou na tom s úročením termínované účty? A na co vše si dát pozor, když si sjednáváte spořicí účet? Detaily si poslechněte v podcastu Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Investice do fotovoltaické elektrárny se navzdory vysokým pořizovacím nákladům vyplatí. Komu se ale opravdu vyplatí? To a více vysvětluje Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve společnosti Woltair.Některé domácnosti nasazují proti drahé elektřině soláry. Díky vlastní výrobě elektřiny ze slunce mohou snížit spotřebu elektřiny ze sítě a jejich náklady na energie se tak podstatně sníží.Jak dlouhá je aktuálně čekací lhůta na fotovoltaiku a pro koho má smysl? Na co je třeba se při rozhodování, zda si fotovoltaiku pořídit, nebo ne, zaměřit? S tím radí ve speciálu Ve vatě Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve firmě Woltair, jež dodává energetické technologie.Instalační firmy kvůli obrovské poptávce narážejí na řadu faktorů, které čekání na systémy protahují. Podle Papeže jde hlavně o dodávky fotovoltaických systémů, zejména o bateriové systémy a střídače.Čeká se však také kvůli administrativě. „Jednak je to dáno také čekací lhůtou spojenou s distribucí a žádostí o připojení, kdy distribuce má měsíc na to, aby se k tomu vyjádřila. Když to zprůměruju, tak od podpisu smlouvy jsme v naší společnosti na nějakém cca půl roku, kdy máme realizaci dokončenou,“ říká Papež.Při přemýšlení, zda si pořídit, nebo nepořídit fotovoltaickou elektrárnu (FVE), by si měli lidé položit zásadní otázku, a sice tu, jaká je jejich spotřeba. „Viděl bych to od tří megawatthodin ročně,“ radí Papež.Zásadnější a rozhodující faktor je pak stav domu jako takového. „Panely vydrží 30 a více let. Je dobré mít střechu, která vydrží stejnou dobu,“ podotýká Papež.Klienti si však pořizují FVE i kvůli tzv. backupu, tedy záloze pro případ, že vypadne proud z distribuční soustavy. „U starších instalací, které mají třeba hliníkové vedení, to není úplně dobré,“ varuje.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Mezi lidmi je po manickém tištění bankovek za covidu stále příliš peněz. Riziko splasknutí ekonomické bubliny stoupá. „Množství rizik, která by mohla něco propíchnout, je větší než v roce 2007,“ říká ekonom Dominik Stroukal.Každá bublina je jiná, jedno ale mají společné. „Pojící prvek je, že předtím masivně naroste poptávka, typicky protože se předtím hodně zvýší peněžní zásoba. Tím se bublina nafoukne,“ popisuje vznik bublin ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu investičního podcastu Ve vatě.Peníze, které banky a vlády vrhly na trh během pandemie, se přelily nejen do aktiv jako jsou akcie či nemovitosti, ale i do spotřeby. Důsledkem je bezbřehé zdražování. „Navíc zavřenou Čínu jsme v roce 2007 neměli, neměli jsme logistické problémy, lockdowny jsme neměli,“ popisuje Stroukal současná nebezpečí.Ceny se tak nepřirozeně nafoukly, kam se podíváme. Bubliny se mohou týkat v podstatě jakéhokoliv finančního aktiva.V čerstvé paměti máme bublinu na nemovitostech ve Spojených státech, časté jsou bubliny na akciích, ale mohou se týkat i dluhopisů nebo komodit. Náchylné jsou k nim kryptoměny.Předpovědět, co a kdy bublinu propíchne, téměř nikdo nedokáže. Dobrým vodítkem ale může být rychlé zvýšení úrokových sazeb, kterými se centrální banky, jako třeba nyní, snaží objem peněz mezi lidmi stáhnout. „Šest z devíti recesí po roce 1955 bylo spojeno s tím, že se prudce zvýšily úrokové sazby,“ říká Stroukal, autor knihy o ekonomických bublinách, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Britský ekonom Andrew Lawrence přišel v roce 1999 s tzv. Indexem mrakodrapů. Ten říká, že jakmile se dostavuje nová nejvyšší budova světa, bezprostředně hrozí vypuknutí další ekonomické krize. A skutečně, krize přišla po dokončení Singer Building v roce 1907, s Empire State Building v roce 1929 dorazila dokonce velká deprese.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Tepelná čerpadla mohou odradit svou cenou, rozhodně ale stojí za zvážení. Pro koho jsou tepelná čerpadla dobrá nebo kolik vám na ně stát přispěje? To a více vysvětluje zakladatel a technologický ředitel Woltair Karel Náprstek.Tepelná čerpadla jsou další cestou ke snížení výdajů za elektřinu. „Celý objekt, všechno na elektřinu, kompletní vytápění i ohřev vody i vaření, mě stojí 38 tisíc ročně,“ počítá ve speciálu Ve vatě roční náklady na své energie Karel Náprstek, zakladatel a technologický ředitel společnosti Woltair.Kdy je tedy pro domácnosti ten správný čas uvažovat o čerpadle? „První myšlenkou je vždy snížit energetickou náročnost. Tedy buď zateplení, poté přichází výměna zdroje – v dnešní době tepelné čerpadlo,“ říká Náprstek. Investovat do tepelného čerpadla má podle Náprstka smysl i v nezatepleném domě, ale zateplení a celkové snížení tepelných ztrát by měla být priorita. Hlavní výhodou je podle Náprstka ekonomika provozu tepelného čerpadla. „Nejčastěji měníme čerpadla za elektrokotle a kotle na tuhá paliva. Výhoda čerpadel je nepochybně v ekonomice provozu – oproti elektrokotli je to až trojnásobně levnější provoz,“ říká zakladatel Woltair. Pořizovací náklady se pohybují průměrně kolem 300 až 350 tisíc korun. „Návratnost je divoká otázka, ale podle toho, jakou máte cenu energií, se pohybuje kolem 50 až 100 tisíci (za rok),“ myslí si Náprstek. Kolik místa zabere tepelné čerpadlo? Jak vybrat správné čerpadlo tak, aby nebyl slyšet hluk až k sousedům nebo jak si poradit s dotacemi? A jaké panují mýty spojené s pořízením tepelného čerpadla? Poslechněte si celou epizodu Ve vatě speciál.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Vyhlídky dnešních třicátníků, ale i čtyřicátníků na důchod jsou neutěšené. Aby mohli penzi prožít důstojně, měli by si pravidelně odkládat zhruba desetinu příjmů. Začněte hned s první výplatou, říká investor Daniel Gladiš.„První výplatu bych dal mamince, ale hned z té druhé bych 10 procent investoval do akciového fondu, který kopíruje nějaký velký akciový index. A s každou další výplatou stejně tak. Až do důchodu. Vklady by narůstaly, protože očekávám, že i můj plat poroste,“ popisuje Gladiš základní strategii, jak se zajistit na důchod.Čím dříve člověk s investicí začíná, tím v lepší výchozí situaci totiž je. Déle benefituje z výhod složeného úročení. A může si dovolit rizikovější investice než třeba padesátník. Třeba jen akcie, zatímco deset let před důchodem už volí spíše bezpečnější dluhopisy.„Když se důchod blíží, musí se investice přesunout do trochu bezpečnějších aktiv, aby velký propad trhu z jistiny neukrojil v okamžiku, když začnu vybírat. Mladý těží z dlouhodobého horizontu, může se pustit do takových investic, kde je pravděpodobné, že porazí inflaci,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Daniel Gladiš, zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV.O tom se může zhruba třem milionům Čechů, kteří mají peníze ve „starých“ transformovaných penzijních fondech, jen zdát. Jejich výnos sice nesmí jít podle zákona do minusu, v reálu ale kvůli vysoké inflaci v minusu je. Za loňský rok po jejím odečtení prodělaly šest až devět procent.„Je to paskvil. Garance nuly v každém roce bere možnost dosahovat vyšších výnosů. Penzijní fondy nemohou investovat agresivněji. Je to produkt, který nesplnil svůj úkol,“ hodnotí původní „penzijko“ Gladiš.Kolik by si měl člověk na důchod nastřádat, aby peníze nedošly? Na to není jednoduchá odpověď. Kdo půjde do penze až za několik dekád, netuší, kolik a zda vůbec bude dostávat něco od státu. Navíc každý má o svém podzimu života jiné představy. Někdo chce užívat předčasný důchod na chalupě s vnoučaty, jiný hodlá pracovat do 70 a mezitím cestovat po světě.Ekonomové z investiční společnosti T Rowe Price načrtli na základě historických zkušeností několik záchytných bodů a výši investic, které by měl mít člověk pro bezpečnou penzi nashromážděné.Vyšlo jim, že ve věku 30 let by investice měly dosahovat výše poloviny hrubého ročního příjmu. V Česku je mediánová mzda 35 tisíc měsíčně, tedy 420 tisíc ročně. Takže třicátník by měl v investicích mít 210 tisíc korun. Čtyřicátník by měl mít nainvestováno v hodnotě dvojnásobku hrubého ročního příjmu, tedy 840 000. Pětašedesátník by měl před odchodem do důchodu disponovat na kontě zhruba jedenáctinásobkem hrubého ročního příjmu, průměrně tedy 4,6 milionu korun.„Je to realistické, ale musíte začít už s tou druhou výplatou. Investovat hlavně do akcií a nepřestat. Pak je ta šance reálná. Člověk, který začne investovat jen o 10 let později, se připraví zhruba o polovinu toho výnosu,“ upozorňuje investor Gladiš.Kolik z investičního balíku vybírat, aby se peníze stále stihly generovat? A jak hodlá vláda dlouhodobé investice podpořit? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Ceny energií nyní zásadně dopadají na rozpočty českých domácností. Jaké jsou největší omyly ohledně uzavírání smluv s dodavateli nebo při úspoře energií? To rozebíráme s Janem Bérešem, analytikem z portálu Ušetřeno.cz.Ceny energií jsou stále vysoko a aktuálně patří mezi nejvyšší výdaje českých domácností. Proto lidé hledají různé cesty, jak za elektřinu či plyn ušetřit. Jak ale nepodlehnout některým mýtům, které kolem úspor kolují? A která opatření jsou opravdu účinná? To a mnohem více se dozvíte ve speciální řadě podcastu Ve vatě – Jak na energie, tentokrát s Janem Bérešem, analytikem z platformy Ušetřeno.cz.Nyní například mezi odběrateli panuje mylná představa, že dodavatelé energií sjednocují cenovou nabídku. Není tomu tak, neboť vládní strop na ceny energií bude platit jen v roce 2023 a zatím není známé, zda bude prodloužen. „Dodavatelé jsou schopní udělat produkt s fixovanou nabídkou i na dva roky. Otázkou je, jestli pro toho klienta bude nabídka zajímavá,“ říká Béreš.Až podle toho by se pak zákazníci měli rozhodnout, zda s dodavatelem smlouvu podepíší, nebo ne. „Pokud by byla cenová nabídka co nejblíž stropu, nebál bych se ji zafixovat klidně na dva roky, abych měl jistotu ceny pro kalendářní rok 2024,“ radí Béreš.Někteří aktuálně doporučují spotové produkty, před kterými se doposud varovalo. Loni na podzim totiž někteří dodavatelé začali produkty navázané na burzu nabízet kvůli vysokým cenám.„Situace se během letošního roku hodně vyvinula a teď je taková, že ceny energií oproti špičkám, které byly před pár měsíci, spíše klesají, nebo se začínají udržovat kolem hranice osm až devět tisíc korun, za jakou cenu nakupují dodavatelé. Jinak by koncová částka byla kolem 10 000 Kč,“ říká Béreš.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Cena nájemného skáče rychleji než kdy jindy. Majitelé bytů proto začali do smluv o podnájmu psát i tzv. inflační doložku. Ta zajišťuje automatické navýšení nájmu o inflaci. „Je to standard,“ říká realitní expert Libor Ostatek.U smlouvy třeba na rok může majitel po jejím uplynutí dojednat s nájemníkem zvýšení nájmu, které pokryje případné vyšší náklady. U smluv na dobu neurčitou v turbulentních časech, jako jsou nyní, začnou nájmy za cenami pokulhávat. „U smlouvy na dobu neurčitou je inflační doložka dobrý prvek. Čím jasnější, tím mocnější,“ míní Libor Ostatek z Broker Consulting a Golem Finance.Aby byla inflační doložka platná, je třeba ji exaktně zformulovat. Je nutné napsat, kterým ukazatelem inflace se řídí. A stanovit datum, k němuž bude nájem navyšován. „Ve Švýcarsku se tento mechanismus řídí indexem nárůstu úrokové sazby Švýcarské národní banky. Každá nájemní smlouva na něj odkazuje,“ vysvětluje Ostatek.Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Cena nájmu, kterou si přečtete v inzerátu, nemusí být zdaleka konečnou částkou, kterou každý měsíc zaplatíte. Flexibilní položky jako energie (tedy elektřina, plyn, dálkové vytápění, ale třeba i voda) jsou zpravidla hrazeny individuálně. Většina majitelů trvá na tom, aby si je nájemník přepsal na sebe.Libor Ostatek i tak doporučuje vyžádat si od majitele faktury za energie i několik měsíců zpátky. „Pokud někdo není ochotný ukázat karty, já bych do toho nešel,“ radí. Ani po prostudování historie záloh ale není vyhráno. „Účty můžou být velmi transparentní, ale nevím, jaké budou za měsíc. Důležité je podívat se, jak je to zafixováno,“ upozorňuje Ostatek.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Náklady na elektřinu jsou sice v současné době vysoké, ale dají se snížit. Jak ušetřit náklady díky spotřebě, rozebírá energetická expertka SZ Zuzana Kubátová s Janem Bérešem, energetickým analytikem srovnávače Ušetřeno.cz.Platby za elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Snížením spotřeby energií se však dají srazit i účty. Které spotřebiče jsou největšími energožrouty? Jak a kolik se dá na spotřebě ušetřit? To se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Janem Bérešem, energetickým analytikem ze srovnávače Ušetřeno.cz.Pokud domácnosti rozdělíme podle toho, na co elektřinu používají, největší spotřebu budou mít ty, které elektřinou i topí.„Je třeba zamyslet se nad tím, jak správně vytápět kterou místnost, a podle toho se i přizpůsobit. Nemít všude 25 stupňů, ale ideálně v dětském a obývacím pokoji 20 až 22 stupňů maximálně. V těch ostatních pokojích 17 až 19 stupňů a v místnostech, kde se nepohybujeme, i kolem 15 stupňů bohatě stačí,“ říká Béreš.To, jak spotřebitel hospodaří s teplem, bude mít dopad na jeho celkové výdaje za elektřinu. „Tady platí jednoduchá poučka. Co jeden stupeň dolů, to šest procent úspory energie,“ dodává Béreš.Největší omyl lidé dělají u pokojových přímotopů. „Mají příkon kolem 2000 W a provoz jedné hodiny přímotopu stojí 19 Kč s tím, že pokud bych si takto přitápěl celou zimu, řekněme nějakých 90 dní, tak se mi to ve faktuře objeví o nějakých 17,5 tisíce dráž,“ počítá analytik.Další výdaje domácnosti platí za provoz spotřebičů. Největším žroutem energie je lednice, tam ten rozdíl může být výrazný. „Pokud mám starší lednici, která má větší spotřebu, kolem 450 kWh za rok, tam za roční provoz můžeme zaplatit kolem 4000 až 5000 Kč. U úspornější, s nějakými ekonomickými režimy, se spotřeba pohybuje kolem 150 kWh za rok,“ říká Béreš s tím, že roční provoz bude v tomto případě stát kolem 800 až 900 Kč.Většina lidí ale netuší, jakou spotřebu jejich lednice má. Nejnáročnější jsou chladničky s datem výroby před rokem 2000 a platí to, že čím starší datum výroby je, tím větší spotřebu lednice má. „Ty novější už mají energetické štítky a tam už je potřeba spotřebu dohledat,“ říká Béreš.Má ale smysl zaměřit se i na další spotřebiče, například na počítače. Rozdíl mezi stolním počítačem a notebookem může být velmi výrazný. „Když budeme počítat běžný provoz, tedy osmihodinový pracovní režim, tak u stolního počítače mě spotřeba vycházela při starých cenách kolem 12 korun, u notebooku kolem dvou korun,“ popisuje Béreš.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Snad u všech služeb platí, že aktivní klient docílí lepší ceny. A u mobilních operátorů to platí dvojnásob. Často stačí zmínit nabídku konkurence a faktura půjde až o třetinu dolů, říká expert srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.„Třicet procent se dá získat jen tím, že se ozvu. Pokud byl klient dlouho pasivní, pět let u jednoho operátora, tak se dá dnes ušetřit jen tím, že pohrozím odchodem. Všichni se snaží být atraktivní pro nové klienty. Kdo je klientem stávajícím, musí být aktivní sám,“ popisuje zkušenosti z trhu Petr Hošek, ředitel srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.Od operátora přitom můžete „beztrestně“ odejít prakticky kdykoli. „Od 1. dubna 2020, kdy došlo k novelizaci zákona o telefonních komunikacích, je možné odcházet bez sankcí poměrně snadno. Operátor má nově dva dny na to, aby vás převedl k tomu novému,“ vysvětluje Hošek v podcastu o financích Ve vatě.Sankce zaplatíte pouze v případě, že operátora měníte už do tří měsíců po uzavření smlouvy. Když vám bude zbývat měsíc do konce tohoto období, zaplatíte jako pokutu pět procent měsíčního paušálu, když celé tři měsíce, bude to třikrát pět procent. Kdo má ke smlouvě od operátora třeba mobil se slevou, bude ho muset doplatit rovnou.Prodejci však bývají ve svých nabídkách velmi intenzivní. Kdo chce jen ušetřit, musí se udržet. „Oni vám k poptávanému produktu začnou přilepovat další služby. Internet, televizi, dalšího člena rodiny, takzvaně to ‚balíčkují‘. Na poptávané službě můžete ušetřit i 20 procent, ale není to sleva zadarmo. Můžete odejít s něčím jiným, než pro co jste přišla,“ popisuje Hošek z Ušetřeno.cz.Podle Petra Hoška je výběr nového operátora čistě o ceně. Rozdíly v kvalitě služeb jako pokrytí či výpadky sítě se podle něj setřely. „Už je to jenom o ceně. Musím si srovnat v hlavě, co chci vlastně za produkt. Jestli neomezený, nebo potřebuju určitý počet minut.“Zároveň pozor na takzvaně neomezené tarify. Ne ve všem jsou úplně neomezené. „U volání to platí, můžete volat hodiny a hodiny, esemeskovat taky. Neomezená data jsou sice neomezená na objemu, ale občas je omezená rychlost. To je trik, na který je třeba si dát pozor. Někdy je prvních 10 giga rychlých, pak je to pomalejší,“ varuje Hošek.Vyjednávat se vyplatí i s poskytovateli internetu, tam ale taková šance na úspěch podle Petra Hoška není. „Vyjednávat se vyplatí vždy, ale není tu taková konkurence. Kabel někomu patří a poskytovatelů není tolik. Tam, kde je 5G, může být alternativou klasické mobilní připojení.“Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Platby na elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Jak si správně vybrat dodavatele nebo jak funguje zastropování ceny? To rozebíráme s ředitelem dodavatele energií Yello Michalem Kuligem ve speciální sérii podcastu Ve vatě.Ceny energií stále sužují české domácnosti. Jak si ale správně vybrat toho, kdo nám je bude dodávat? A na co se při výběru zaměřit? To a mnohem více se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Michalem Kuligem, ředitelem dodavatele energií Yello. Od prvního ledna začnou například platit cenové stropy na energie a řadu lidí zajímá, zda si jako zákazníci něco musí měnit? „Všichni dodavatelé teď budou obesílat své zákazníky s předpisy záloh a oni nemusejí v drtivé většině ani reagovat. Většina má totiž SIPO nebo platí inkasem, takže se jim nový předpis nastaví sám. Pokud ale mají nastavený trvalý příkaz, budou si ho muset změnit,“ vysvětluje změnu předpisů záloh Kulig. V poslední době také u řady dodavatelů dochází ke sjednocování tarifů a lidé tak přijdou o levnější, „noční tarif“. Přesto to podle ředitele dodavatele elektřiny není nevýhoda. „To co nastalo, už dělá řada dodavatelů několik let. Obchodní složka, hlavně u topných sazeb, kde trvá nízký tarif 20 hodin, nemá příliš velký smysl. Co je ale třeba podotknout, že u distribuční sazby tento rozdíl stále zůstává a je stále docela výrazný,“ říká si KuligPodcast ale také řeší paradox spojený se zastropováním cen energií, kde některým zákazníkům cena dokonce stoupne. Podle Kuliga je ale situace na trhu zcela bezprecedentní a i současná cena je stále na dvojnásobku úrovně, se kterou počítá vládní strop. „Cena se tam pohybuje u konce roku. Když se ale podíváme na rok 2023, cena základního pásma stojí okolo 350 euro, u plynu 140-150 euro. Tohle je tedy nějaký kompromis částky, u které má vláda pocit, že ji zákazníci dokáží ufinancovat a kterou dokáže ona sama získat z tzv. windfall tax,“ popisuje Kulig. V podcastu se dozvíte i to, zda má v dnešní době cenu měnit dodavatele, na co si případně dát při jeho změně pozor nebo zda se vyplatí přejít na takzvaný spotový tarif. Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Pro většinu lidí je moudřejší nechat peníze pracovat v pasivních indexových fondech. Ty mají totiž za posledních 15 let lepší výsledky než aktivní správci fondů. Podle Daniela Gladiše se ale teď, když trh klesá, situace otáčí.Aktivní investor vyhledává jednotlivé akcie podle toho, jak se mu zdají atraktivní. Studuje jednotlivé společnosti a snaží se je ocenit. Pasivní investor nic nevybírá, sází prostřednictvím tzv. indexů (třeba S&P 500, NASDAQ 100) na celý trh. A spoléhá na to, že trh stejně jako v minulosti půjde nahoru jako celek. „Většina běžných investorů udělá lépe, když se zaměří na pasivní strategii. Vybírání akcií je náročné na čas a znalosti,“ radí zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš. Navíc pasivní fondy ‚drtí‘ manažery v posledních letech i svou výkonností. Známý výzkum Spiva ukazuje, že v posledních pěti letech nedokázalo americký index S&P 500 porazit 85 % aktivně spravovaných fondů. V delším horizontu jsou výsledky manažerů ještě horší. V posledních 15 letech s indexem prohrálo skoro 90 % fondů.„Facka“ pro výborně placené manažery aktivně spravovaných fondů? Podle Gladiše to tak není. „Není to facka, je třeba se podívat hlouběji do historie. Za posledních 50 let se relativně pravidelně střídají období, kdy mají navrch aktivní fondy a kdy indexy,“ tvrdí.„V polovině 90. let, když jsem byl makléř a jezdil po klientech ve Spojených státech, tak jsem slýchal, že jen idiot by koupil indexový fond. A skutečně většina aktivně řízených fondů překonávala index. Pak se to otočilo. Lidé říkali, že stačí koupit index Nasdaq, protože všechno poráží. Pak až do roku 2012 měly výrazně navrch aktivně řízené fondy, potom až do roku 2020 zase ty pasivně,“ vypočítává Gladiš.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Časy blahobytu končí, příští rok se do Česka patrně nastěhuje mírná recese, shodují se finanční experti Dominik Stroukal, Daniel Gladiš, Lubor Žalman a Libor Ostatek ve speciálu podcastu Ve vatě. Rok 2023 ale bude mít i světlé stránky: byty zlevní a ceny přestanou růst tak rychle. „Po 13 letech bezprecedentní prosperity se nám nechce věřit tomu, že by mohlo být trochu hůř. Ale u nás ve firmě se k tomu přikláníme,“ říká investor Lubor Žalman.Potemnělé výhledy pro rok 2023 přináší i Česká národní banka a Ministerstvo financí. Krizi s velkým K ale nečeká ani makroekonom Dominik Stroukal. „Když se člověk odpíchne od prognóz respektovaných institucí, mění se směrem k horšímu, kdykoli se aktualizují. O trochu větší inflace i propad HDP, než jsme mysleli. Ale nic drtivého. Žádná apokalypsa,“ domnívá se Stroukal.Člen NERV a vyučující na pražské Metropolitní univerzitě ovšem upozorňuje, že předpovídat cokoli v nejistých časech je ošidné. „ČNB v 90 % intervalu čeká HDP někde mezi minus 5 a plus 9 %. Je tam strašná nejistota. Ale rizik směrem dolů je víc než směrem nahoru.“Pádivé ceny konečně zpomalíPozitivem roku 2023 podle investora Daniela Gladiše bude, že inflace už bude mít to nejhorší za sebou. „Inflace bude za vrcholem, bude se pohybovat mezi 5 až 8 %. Úrokové sazby už nestoupnou, ani na západě. Česká měna bude tam, kde je teď,“ predikuje zakladatel fondu Vltava Fund SICAV. „Pokles inflace se projeví na cenách spotřebního zboží, tak na cenách komodit a surovin,“ dodává Lubor Žalman.Nižší ceny energií ale podle Žalmana, partnera v Encor Wealth Management, příští rok patrně ještě nepřinese. „Nejsme si jistí, že během jednoho roku ceny výrazně klesnou. Krizová bude ta druhá zima, která přijde za rok. To možná bude divoké. Věřím, že se EU dá dohromady a dokáže zabezpečit dostatek energií. Plynu máme, že ho nemáme kam dát. Máme štěstí, že bude teplá zima. A Němci řekli, že jaderky zatím neodstaví a že uhlí můžeme ještě chvilku pálit. Doufám, že tu třetí zimu si budeme umět pomoci sami,“ myslí si bývalý bankéř.Podle experta na reality a hypotéky Libora Ostatka bude 2023 rokem korekcí. „Příští rok proběhnou korekční procesy. Ceny nemovitostí nabraly tempo, které není zdravé. Minimálně mladé generaci to zavřelo cestu k bydlení. Úrokové sazby dřív byly kolem nuly a hypotéka téměř za nic. Možná si toho teď budeme víc vážit a s pokorou přistoupíme k ceně peněz,“ míní Ostatek.Poslechněte si celou debatu expertů podcastu Ve vatě, kterou jsme natáčeli 15. listopadu v pražském centru Opero.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Zateplení domu nebo instalace fotovoltaiky mohou být nákladné investice. Se snižováním energetické náročnosti ale pomůže stát. Vše potřebné o státních dotacích vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. Pořízení fotovoltaiky, zateplení nebo nákup nového čerpadla – investice do snížení energetické náročnosti mohou být velice nákladné. S přechodem na ekologičtější zdroje ale pomůže stát. O dotacích se ve speciální sérii podcastu Ve vatě bavíme s ředitelem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petrem Valdmanem. Dotace na úspory v oblasti energií poskytuje stát především přes program Nová zelená úsporám. „Podpora na opatření je různorodá. Kromě podpor novostaveb se bavíme zejména o podporách zateplení, fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel a pak lahůdky typu rekuperace, dešťovka a podobně,“ vysvětluje rozsah státní podpory Valdman. O dotace z programu Nová zelená úsporám si podle ředitele SFŽP zažádalo již bezmála 70 tisíc domácností. Že by na někoho nezbylo, se prý lidé bát nemusí – na pomoc je na několik dalších let připraveno 55 miliard korun. Největší zájem je o rychlá opatření, která pomohou již s aktuální krizí.„Žádostem naprosto dominuje fotovoltaika. To je rozumné řešení u domu, který má nějaký energetický standard. Není zde ale žádné omezení, fotovoltaiku si může pořídit každý. Zde bych ale opravdu doporučil realizovat opatření komplexněji, s ohledem na celý dům,“ říká Valdman. Na mysli má hlavně to, že by lidé při instalaci fotovoltaiky neměli zapomínat například na současné zateplení domu.Velkým tématem bude podle ředitele v blízké budoucnosti také takzvaná komunitní energetika. Ta umožňuje sdílení vyráběné energie například mezi společenstvím sousedů. Podle Valdmana je už připravena vyhláška, která usnadní rozpočet nákladů na energie na jednotlivé domácnosti v bytových domech a u rodinných domů zase například dovolí vypomáhat vyráběnou energií sousedům.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

V divoké době lidé hledají další zdroje peněz. V e-shopech je častěji po ruce svůdné tlačítko Kup teď, zaplať později. Problém je, že už slouží i k placení základních věcí, říká ekonom Dominik Stroukal.Služba „buy now, pay later“ míří na naši první signální: nakupujeme rádi, platíme neradi. „Chceme absolutní uspokojení hned a chceme za to neplatit. Nejvíc bolí platit cash. Bankovku po bankovce, minci po minci vyskládat na pokladnu. Karta už je lepší. A ještě lepší je, když to jsou cizí peníze. To se bolest odloží do budoucna,“ míní ekonom Dominik Stroukal.Zatímco starší generace zůstává u úvěrů spotřebního charakteru jako jsou kreditní karty, mladí se odložených plateb nebojí. Z dat pěti největších amerických společností vyplynulo, že jejich klienty jsou hlavně mileniálové. Na co lidé odložené platby používají, se v čase vysoké inflace a všeobecné drahoty, mění. „Dřív to byly věci, které jsou zbytné, třeba beauty segment nebo oblečení. Teď ale pomocí těchto služeb začali nakupovat běžné věci. V horších časech, kdy mají lidé hluboko do kapsy, hledají prostředky, jak zaplatit základní věci. Potraviny, energie,“ přidává Stroukal poznatky z amerického trhu.Nakupovat přes BNPL (Buy now, pay later) tlačítka oblečení, které je nutné vyzkoušet a nepadnoucí vrátit, typicky u prádla, považuje Stroukal za užitečné. Nakupovat takhle potraviny má ale za nebezpečné. „Za týden si musím koupit další potraviny a pak další a není vidina toho, že to splatím. To bych musel vyhrát v loterii.“Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Teploty padají, ale ceny za energie nikoliv. Jak si chytře topit nebo proč se nevyplatí přechod zpět na pevná paliva, vysvětluje Zuzaně Kubátové specialista na energetiku budov Michal Čejka.„Jsem na 40 procentech průměru domu,“ otevírá Michal Čejka, specialista na energetiku budov z profesního sdružení Šance pro budovy. Přestože je topení jedním z největších strašáků následující zimy, dá se podle Čejky topit příjemně a zároveň úsporně.Základem je nekroutit ventily. „Větrám nárazově a intenzivně, nekroutím s ventily nula až pět, ale držím je mezi dvojkou a trojkou, a v části bytu topíme na méně než 20 stupňů, v ložnici máme ventil na jedničku,“ říká odborník na vytápění. Skutečně nejrychlejší a nejméně nákladný způsob, jak snížit spotřebu, je snížit teplotu vytápění. Důležité je topit jen tam, kde se člověk opravdu pohybuje. „V dvougeneračních domech nedává smysl topit na stejnou teplotu například i v podkroví nebo v suterénu,“ vysvětluje Čejka.Bát by se člověk neměl při správném postupu ani vzniku plísní. Ty totiž vznikají především nedostatkem větrání. „Rozhodně byste si to neměli představit tak, že tam bude mrznout. Přivřu ventily na jedničku, bude tam nějakých 10 stupňů a myslím si, že když budete větrat, neměl by to být problém.“ Pokud máte rodinný dům, správné nastavení ventilů bude teprve začátkem. „Vytápění vskutku tvoří 70 až 80 procent spotřeby domu – první tedy opravdu řeším vytápění. U vytápění mě nespasí fotovoltaika, to mi můj hlavní problém nevyřeší. To je spíš perlička na dobře zateplený dům,“ říká odborník.Podle Čejky je dům v podstatě velký, energeticky náročný spotřebič. A první, co je v takovém případě nutné, je udělat z něj úsporný spotřebič. Co je dnes nejvhodnější vytápěcí médium? Jaká je situace ve vytápění bytových domů, měly by si pořizovat tepelná čerpadla? Co teplá voda? Poslechněte si celý rozhovor.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Ceny nájmů v Česku rychle rostou – každé tři měsíce o pět procent. Přesto se v nabídce často neohřejí ani do druhého dne. Vysoké nájmy musíme přežít, s koupí bytu velí selský rozum počkat, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Ve frontě na nájmy se tísní studenti, Ukrajinci i ti, kteří museli vzdát svou vysněnou hypotéku. Podle hypotečního experta Broker Trust a zakladatele Golem Finance, Libora Ostatka, je situace na trhu s nájemním bydlením zvrácená.„Za normální situace si jako nájemník vybírám. Teď je to obráceně, vybírá si pronajímatel. Dělá výběrové řízení. O vlastní domov musíte bojovat jako v nějakém X Factoru,“ říká v podcastu Ve vatě s odkazem na televizní soutěž talentů.Na jeden inzerát píšou i desítky zájemců. „Pokud je nabídka zajímavá, poměr cena výkon, v rozumné lokalitě, rozumné náklady za energie, tak to můžou být desítky zájemců. Je to o tom trh monitorovat a viset na onlinu,“ radí Ostatek.Astronomické ceny bytů spolu s dražšími a nedostupnějšími úvěry ženou Čechy do nájmů. A jejich ceny tak logicky stoupají. V aktuální nabídce portálu Sreality.cz lze třeba najít pražský byt o výměře 16 m2 za 17 tisíc měsíčně.„Tady za jeden metr platím přes tisíc korun. To je trojnásobek toho, co v průměru ve větších městech normálně platím, tedy 350 korun za metr,“ komentuje Ostatek.„Nejpoptávanější byt 2+1 se v okrajových částech větších měst pohybuje nad 16 tisíci bez energií. V menších městech se pohybujeme kolem 13 tisíc,“ uvádí příklady Libor Ostatek. Přesto zatím stále ještě vychází lépe platit nájem než si za současných podmínek nabrat hypotéku. Situace se však podle Ostatka změní.Jak by stát mohl podpořit nájemní bydlení? A na jakou podporu si mohou sáhnout zájemci o vlastní bydlení? Poslechněte si celý díl podcastu Ve vatě. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

První díl speciální série podcastu Ve vatě – Jak na energie. Jak zamezit, aby vám z bytu či domu utíkalo teplo? Jak náročný proces zateplení je? A je možné stihnout něco ještě tuto topnou sezonu? Energetická expertka Seznam Zpráv Zuzana Kubátová zpovídá Jana Hlaváče z Asociace výrobců minerální izolace.Pokud majitelé rodinných domů uvažují o zateplení, měli by se nejprve podívat nahoru. Tam totiž podle Jana Hlaváče z Asociace výrobců minerálních izolací uniká nejvíce tepla – stropem a střechou se může ztratit až 20 procent energií.„Dobrá zpráva je, že toto zateplení je relativně levné a rychlé. Toho se lidé většinou bojí. Jak dlouho to bude trvat? U stropu se ‚to dá vyfoukat‘ například minerální vatou během jednoho odpoledne,“ říká Hlaváč v prvním dílu speciálu podcastu Ve vatě o tom, jak šetřit energemi.Zateplení půdy je sice časově náročnější, ale jelikož jde o neobývaný prostor, dá se realizovat i v zimě.Dále by měla následovat výměna starých oken na okna ideálně s izolačními trojskly. „Ten cenový rozdíl mezi dvojskly a trojskly je malý, ale přitom tepelný komfort je obrovský,“ popisuje Hlaváč.Dalším krokem je obálka domu. Na fasádu se přilepí izolace, minerální vata, nebo polystyren, jejichž tloušťka by podle Hlaváče měla být minimálně 20 cm, aby zateplení dávalo smysl. „Ale vyplatí se dát i více. V okamžiku, že by energie stouply o tři procenta ročně, rozhodně bychom doporučovali dát 28 cm,“ doplňuje.Co lze stihnout zateplit ještě letos? Jak poznat podvodníky? A jaké mýty kolem zateplení nejsou pravdivé? Poslechněte si celý podcast.Ve vatě – Jak na energieSpeciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Hotové peníze ztrácí hodnotu, akciím se dnes nedaří a dluhopisům řada lidí nerozumí. Zlato ale berou jako jistotu. Češi ho každý měsíc nakoupí metráky. Podle investora Lubora Žalmana je to nesmyslné.„Nevidím důvod kupovat fyzické zlato,“ říká Lubor Žalman, jehož společnost Encor Wealth Management pečuje o majetek movitých klientů. Je drahé, těžké a nepraktické, míní. Když už zlato, pak investiční.„Nějaký certifikát, nejlépe ten, který se obchoduje na burze, abych mohl snadno koupit a prodat. Jsou i dražší certifikáty, které jsou podloženy fyzickým zlatem, které leží někde v trezoru ve Švýcarsku,“ vysvětluje v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.I tak by zlato podle něj mělo tvořit v portfoliu maximálně 10 procent. Ke zlatu se investoři podle Lubora Žalmana uchylují ze tří důvodů. Myslí, že je uchovatelem hodnoty v časech vysoké inflace. Bojí se rozpadu bankovního systému, tedy že se k majetku v bankách nedostanou. A nakonec berou zlato jako poslední záchranu, kdyby třeba válka přišla až k nám.Právě teď stojíme podle Žalmana před velkou krizí. „Očekávám vážnou celosvětovou recesi. Od předchozí finanční krize před 12 lety je svět v nerovnováze. Do rovnováhy se potřebuje dostat inflací a recesí,“ míní bývalé šéf Raiffeisenbank Žalman.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Kdyby Apple zítra zanikl, je to škoda. Ale kdyby se zítra přestala těžit ropa, svět zkolabuje, říká investor Daniel Gladiš. Investujte do věcí, po kterých bude v budoucnu hlad. Tady jsou tři trendy, které by investor neměl minout.„Svět netrpí nedostatkem mobilních aplikací, ale nepřipraveností infrastruktury na budoucí nutný rozvoj, především v chudších dvou třetinách světa. Posledních 10 až 12 let se spousty peněz investovaly do technologických oborů, spousta kapitálu se promrhala, svět ale potřebuje jiné věci,“ říká Daniel Gladiš v podcastu Ve vatě.Odpověď na otázku „jaké?“ je překvapivá. Čpavek, cement, plasty, ocel. Vědec Václav Smil je nazývá pilíře moderní civilizace. Víc než 99,9 procenta všeho, co si dnes koupíte, potřebovalo minimálně jeden z výše uvedených materiálů – jsou nenahraditelné. Přitom jsou hlavním investičním proudem opomíjené.„Čína v letech 2018 a 2019 spotřebovala tolik cementu, co Spojené státy za 100 let. Celkem 4,5 miliardy tun,“ uvádí Gladiš příklad, kam nasměrovat své peníze. Podle investora nás čeká období velkých kapitálových investic, které pomohou zvýšit životní úroveň v chudých oblastech světa.Snaha rozvíjejících se zemí vymanit se z chudoby s sebou ponese obrovský nárůst spotřeby energie, upozorňuje také Gladiš. Cena energií je druhý trend, který je třeba sledovat.„Z investičního hlediska budou mít největší konkurenční výhodu firmy a země, které mají nejlevnější energii a mají ji kdykoliv k dispozici,“ tvrdí zakladatel fondu Vltava SICAV.Které to jsou? A kam tedy investice směřovat? „Jsou to Kanada a Spojené státy, EU určitě ne. Teď máme v EU nejdražší energii z rozvinutých zemí. Hliníkárna v Kanadě má nesrovnatelně nižší náklady na energii než hliníkárna v Belgii a nemůže prohrát,“ říká Gladiš. Bez fosilních paliv se svět podle něj, s ohledem na budoucí rozvoj v chudé části světa, ještě celá desetiletí neobejde.Třetím trendem je zrychlování inflace. Největší nepřítel investora znehodnocuje peníze stále rychleji. „Ve Spojených státech, což je polovička světového akciového trhu, od roku 1800 do roku 1918 byla kumulovaná inflace 0 %. Ceny byly stejné i po 118 letech. Ale od konce druhé světové války vzrostly na šestnáctinásobek. Inflace je skoro čtyři procenta ročně,“ porovnává Gladiš.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Na YouTube radí, kam s penězi. Čeští finanční influenceři mají statisíce, zahraniční i miliony zhlédnutí a obrovský vliv. Někteří přitom sami investují třeba jen pár let. Některé platí banky, jiné vývojáři pochybných kryptomincí.Internet a sociální sítě jsou plné zaručených tipů, jak vydělat peníze, kam investovat a s kým. Stojí za nimi armáda takzvaných „finfluencerů“ – tedy lidí, kteří se financemi zabývají a mají ambici svými výstupy ovlivnit své fanoušky.Podle Dominika Stroukala je nejlepší sledovat ty, co o trzích reálně rozhodují. „Nejlepší finanční influencer je šéf Fedu, americké centrální banky, Jerome Powell. Když něco napíše, má to reálný dopad na všechny trhy. Sledujte centrální bankéře a hlavní ekonomy velkých institucí. Nehoní svíčkové grafy a neříkají: ‚Super, bude lambo.‘ Ale co napíšou, může ovlivnit moji peněženku,“ vysvětluje hlavní ekonom platební instituce Roger v podcastu Ve vatě.Finfluenceři jsou často mladí, neživí se jako brokeři a znalosti trhů čerpají samostudiem. Mohou posloužit jako inspirace, následovat jejich konkrétní rady by však Stroukal neradil. „Klidně sledujte hlučný a barevný YouTube, jak mluví o investicích, ale řídit se tím, co kupovat, tam bych byl opatrný.“Jsou ale výjimky. „Když jsou otevření, mluví o svých spolupracích, jdou s kůží na trh, kam sami investují, jsou schopní přiznat, že udělali chybu,“ míní Stroukal.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Zjistit měsíční náklady na byt na korunu přesně je dnes kvůli nevyzpytatelným energiím takřka nemožné. Lidé se tak bojí, že si pronajmou nebo koupí nemovitost, kde jim peníze za energie „vyletí komínem“. Podíl energií na nákladech za byt budou dál stoupat. „V normálních časech se energie pohybovaly na úrovni 25 % nájmu nebo jedné třetiny splátky hypotéky. Ve šlamastyce, ve které jsme teď, se můžeme lehce dostat až k polovině nákladů na pronájem nebo splátky hypotéky. To je extrémní skok,“ předpovídá hypoteční expert Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě.Rozdíl mezi dobře zateplenou nemovitostí s těsnícími okny a nerenovovaným nezatepleným domem může na faktuře udělat i vyšší desítky tisíc korun. Špatně těsnící okna, nezateplené zdi, radiátory bez hlavic nebo třeba neobydlení sousední byt - to vše jsou malé energetické pasti, které nájemníkovi nebo kupujícímu tahají z kapes zbytečné tisícovky.Jak ale dopředu odhadnout, kolik ta která nemovitost měsíčně „žere“, abychom se smlouvou neuvázali k bytu, který mrhá teplem? Podle Libora Ostatka jsou v zásadě dvě cesty. Nejjednodušší je vyžadovat od majitele staré účty za energie, klidně i několik měsíců zpátky. „Výchozí základnou je, co se platilo před krizí. Nejrelevantnější jsou složenky, faktury. A z toho si dovodit, jak bude stanovena nová cena,“ vypočítává Ostatek.Pro odhad budoucích plateb je ale třeba znát detaily smlouvy s dodavatelem. Majitel bude nejspíš požadovat, aby si ji nájemník přepsal na sebe. „Podívejte se s majitelem, jak jsou energie zafixované. Pokud mám garantovanou fixaci do poloviny příštího roku nebo i jenom do konce tohoto roku, tak to může pomoct,“ tvrdí Ostatek.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Když akcie, tak české. Banky a ČEZ vám vynesou slušné dividendy. „V tomto čtvrtletí jsme klientům dali do amerických akcií nula. Jediné akcie, které jsme vzali na milost, jsou ty české,“ říká investor Lubor Žalman.Přestože se českým akciím v posledních deseti letech dařilo výrazně hůře než těm světovým, zakladatel Encor Wealth Management v nich vidí potenciál. „České akcie jsou náš miláček. Musíš se podívat na zhodnocení za poslední rok, dva nebo tři. Stal se z nich premiant. Za rok 2021 byly české akcie nejlepší ze všech aktiv, do kterých investujeme. Druhé nejlepší po ropě, “ říká Lubor Žalman.Tahounem Pražské burzy byly dlouhý roky akcie tuzemských bank. U akcií Erste, Komerční banky nebo Monety se investoři mohli spolehnout na stabilní cenu i slušnou dividendu. Přestože měly banky za první pololetí vynikající zisky, zažívají letos jejich akcie propad.Akcie Monety se teď obchodují kolem ceny 74 korun za kus a od začátku roku ztrácí 18 procent. Akcie Komerční banky je aktuálně na 660 korunách a spadla od začátku ledna o 30 procent. Ještě hůře jsou na tom akcie Erste Group, které od začátku ledna propadly o 37 procent na cenu 633 korun za kus.Podle Lubora Žalmana jsou ale podhodnocené a stojí za nákup: „Kvůli válce na Ukrajině je tu panika z Východu. A my jsme pro trh stále východní Evropa, i když naši ekonomiku žene Německo. Proto jsou akcie českých bank podhodnocené,“ míní zakladatel Encor Wealth Management.Přes obavy z toho, zda přijde recese a nakolik stát zisky bank mimořádně zdaní, by Žalman bankovní tituly v portfoliu podržel: „Nevsadit všechno na jednu kartu. Ale rozhodně se akcií českých bankovních titulů nezbavovat,“ radí. Už kvůli dividendám.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Trhy jsou jako horská dráha – jen nevíme, kdy se vozík začne z vrcholu řítit dolů. Investor tak často podlehne emocím a prodá či koupí zbrkle. „Největším nepřítelem investora je on sám,“ připomíná Daniel Gladiš.Jak s psychikou při investování pracovat a jakých chyb se vyvarovat, jsme se zakladatelem Vltava Fund Sicav probírali v aktuálním díle podcastu Ve vatě. Častou chybou investora je totiž slepá víra, že nastolený trend bude pokračovat do nekonečna.„Když trhy hodně padají a ekonomiky jsou v recesi, všichni mají špatnou náladu, často se objevují názory, že už to bude napořád špatné. Na jaře 2008 se objevovaly zprávy, že akcie jsou už navždy zatracený instrument. Ale byl to začátek obrovského býčího (stoupajícího) trhu,“ připomíná Gladiš.Před krizí si zase nikdo - až na pár proroků - nemyslel, že letitý boom akcií brzy skončí. Investor by měl mít podle Gladiše na vědomí, že vývoj ve světě má většinou cyklický charakter. „Když se kyvadlo extrémně vychýlí jedním směrem, tlak na to, aby se začalo pohybovat zpátky, je velký.“Tuhle chybu zná Gladiš i ze své vlastní zkušenosti, když se chtěl svézt na vlně komodit. „I já jsem se nechal unést extrapolací komoditního cyklu příliš do budoucna. Byli to těžaři mědi a niklu, firmy jako Quadra FNX Minig. Chyba v desítkách milionů,“ vzpomíná. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Člověk nemusí být „kravaťák z Wall Streetu“, aby mohl investovat. Mobilní aplikace jsou cestou pro ty, kteří mají měsíčně jen tisícovku či dvě navíc. Dominik Stroukal známé aplikace vyzkoušel. „Dejte ale pozor na poplatky,“ radí.Třebaže jsou poplatky v investičních aplikacích mnohem nižší než u klasických investičních fondů, typicky pod 1 %, nějaké přece jen jsou. A při dlouholetých investicích „sežerou“ nakonec i statisíce.Například mezinárodní investiční gigant eToro se tváří, že vlastně žádné poplatky nemá. „Ty společnosti vydělávají hezké peníze, někde je vydělat musí. Část z poplatků je schovaná ve formě spreadu, což je rozdíl mezi nákupní a prodejní hodnotou aktiva. Člověk kupuje dráž, než by mohl,“ vysvětluje odborník na fintech a hlavní ekonom platební instituce Roger Stroukal.U poplatků je třeba si dávat pozor i na to, kolik ze zisku vymaže převod peněz z jedné měny do druhé. „Typicky člověk do investičních aplikací nahrává koruny, pak se obchoduje v eurech a zpátky si bere koruny. Dejte si pozor, člověk na něčem vydělá procento a pak mu procento sežere kurz,“ říká Stroukal.Podle čeho si aplikaci vybrat? Jaké poplatky si účtují jednotliví brokeři? A jak Dominik Stroukal hodnotí nejznámější investiční aplikace jako eToro, Revolut nebo Robinhood a jaké zkušenosti má s těmi českými? Poslechněte si celý díl.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Není divu, že vláda zvažuje konec stavebního spoření. Stát stojí každý rok 4 miliardy. Peníze přitom vůbec nemusí být využity na bydlení. Kdo ale „stavebko“ uzavřel, má teď možná v rukou klíč k úvěru s výhodnou sazbou.„Prohrábněte šuplíky, říkám domácnostem. Kdo má smlouvu ze stavebního spoření z předešlých let, musí tam být uvedeno, za kolik spořitelna poskytne klientovi řádný úvěr. A možná, že tam svítí 3 až 4 %,“ radí realitní expert Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě. To je v současné době, kdy sazby hypoték vyskočily přes 7 %, nedostižné číslo. Výhodné sazby úvěrů mají klienti sjednané ve svých smlouvách a stavební spořitelny je nemůžou měnit. Navíc k hypotéce se přes tvrdé limity, které nastavila ČNB, teď řada klientů ani nedostane. Starší smlouvy se stavebními spořitelnami tak podle Ostatka nabízí levné peníze, které lze použít třeba na modernizaci bydlení. Na celý byt už spoření dávno nestačí.„Ta smlouva se dá upravit a jít do lehce spočítatelné úspory, ať už je to pověšením fotovoltaiky na střechu nebo cokoli dalšího, protože inflace je 20 % a dává velkou logiku si půjčit za 3 až 4 %,“ popisuje odborník na reality z Broker Trust a Golem Finance. Stavební spoření má v Česku uzavřeno kolem 3,2 milionu klientů. Smluv s nízkým úrokem je mezi všemi ovšem jen část, větší díl tvoří smlouvy s dražším překlenovacím úrokem. Zatímco za nízkých úrokových sazeb mohlo spoření fungovat, za vysokých úrokových sazeb se podle Ostatka „trápí“. Potřebuje reformu. „Stavební spoření nebudu oplakávat, ale vidím velkou příležitost ho transformovat do moderní podoby. A je to potřeba,“ říká.Potvrdilo se, že ceny bytů jdou dolů? Jak dlouho mohou klesat? A jak získat od realitního makléře slevu? Poslechněte si celý podcast Ve Vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Všeobecná drahota odkryla rezervy ve financích českých rodin. Ty nyní hledají, jak optimalizovat náklady. Jaké finanční zvyklosti ale dodržuje bývalý šéf banky, nyní investor Lubor Žalman? 1. Vydělejte víc, než potřebujeteFinanční guruové často tvrdí, že základ je utratit méně, než vyděláte. Lubor Žalman, partner ve fondu EnCor Wealth, který se zaměřuje výhradně na majetné klienty, zastává opačný princip. Když se peněz nedostává, zvyšte příjmy.Cesta podle něj vede přes lépe ohodnocenou práci, případně do druhého zaměstnání či na brigádu. Není to samozřejmě řešení pro každého a ani není bezbolestné.„Energie je jen jedna. Když ji použiju na kariéru a vydělávání peněz, tak chybí někde jinde. Jsem vystudovaný fyzik, zákon o zachování energie platí i tady,“ říká Žalman.Svým dcerám i mladým posluchačům vzkazuje, ať se prozatím nízkým příjmem nestresují. „Taky jsme začínal za 1000 korun měsíčně, nic jsme si nemohl dovolit. Dneska se to nezdá, ale příjem vám poroste, nebojte si vzít hypotéku,“ dodává. 2. Buďte skromníUdělat dělící čáru mezi věcmi, které člověk potřebuje a které si pouze přeje, je těžké. Občas proto funguje si život bez konkrétního benefitu – bez placené televize, ranní kávy po cestě do práce – prostě vyzkoušet. „Netflix nestojí 12 dolarů měsíčně, ale 15 hodin života každý měsíc. Hamburger nestojí 4 dolary, ale 10 let života, o které umřete dřív,“ říká Žalman.Novinář americké CNBC, který 5 let popisoval životy 225 miliardářů, zjistil, že řada z nich žije velmi skromně. Třeba investor Warren Buffet bydlí stále ještě v domě, který si koupil v roce 1958. A iPhone si pořídil až před dvěma lety. „Přišel jsem na to, že spousta věcí, které stojí hodně peněz, mi kvalitu života zhoršují. Třeba drahá auta. Říká se, chceš-li být bohatý, nepořizuj si třetí nemovitost, druhou ženu a první jachtu,“ glosuje Lubor Žalman.Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Některé akcie jsou teď k mání za nestydatě nízké ceny, ale ty hodnotné nepoznáte na první pohled. „Nekupujte akcie, o kterých všichni mluví. Kupujte akcie, o kterých nikdo nemluví a trh je podceňuje,“ radí investor Daniel Gladiš.Akcie ČEZ měly za posledních 12 měsíců minimální cenu 658 a maximální 1229 Kč. Komerční banka 595 a 1012 korun. Ještě výraznější jsou výkyvy u zahraničních akcií. Meta se dostala během roku i na dvojnásobek a Netflix na čtyřnásobek svého minima.Investor Daniel Gladiš se na rozdivočelé ceny dívá jako na příležitost. „Volatilita je pro investory požehnáním. Cena kolísá většinou 15× více než hodnoty akcií. Je to zdroj příležitostí,“ řekl v podcastu Ve vatě zakladatel fondu Vltava Fund.Investorské přikázání „kupovat za menší cenu, než je hodnota“ platí i v těchto turbulentních časech. Investor tak vlastně stále čeká na moment, kdy cena aktiva spadne pod jeho hodnotu. „Člověk neví, kdy mu akcie spadne pod to levné síto. Když je ale trpělivý, tak ten okamžik vždycky přijde,“ tvrdí Gladiš.Jak ale najít „tu pravou“, tedy akcii, která neshoří za pár měsíců jako papír, ale má naopak hodnotu, která poroste? „Za poslední roky jsme koupili 48 akcií, takže čtyři až pět ročně. Když se nám podaří najít dvě dobré investice za rok, tak to považuju za produktivní rok. Člověk musí být připraven, že 99 procent investic zavrhne,“ říká zakladatel fondu Vltava Fund SICAV.Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Sotva se akciové křivky vyškrábaly do zelených čísel, už zní hlasy, že je vyhráno. Že žádná krize nebude a že trhy dál porostou. Dominik Stroukal před optimismem varuje: „Dlouhodobě jsem optimista, ale teď se řítíme do problému.“Burza v Šanghaji rostla o 1,32 procenta, japonský index Nikkei na desetinu stejně. Německý DAX vyskočil o 1,63 procenta. Přidal i francouzský CAC. Nejvíc se trhy předvedly v USA. Průmyslový Dow Jones přidal solidních 2,93 procenta. A index S&P500 vzrostl o 3,26 procenta. I technologický Nasdaq100 zhodnotil o 3,08 procenta.Investorům jako by po několika měsících otrnulo. Minulý týden nasypali do globálních akciových fondů 7,1 miliardy dolarů (přibližně 171,9 miliardy Kč), jak napsali stratégové Bank of America s odkazem na data společnosti EPFR Global. Do amerických akcií pak přiteklo 11 miliard dolarů, nejvíce za poslední dva měsíce.Podle ekonoma Dominika Stroukala to však neznamená, že investoři čekají světlé zítřky.„Spousta z těch peněz nebudou dlouhodobé investice. Je to sázka na to, že ta čísla jsou teď dobrá, ti lidé na tom sedí a mačkají enter, když se to obrátí. To není sázka na to, že se v následujícím roce budeme mít fajn, že firmy budou líp a víc vyrábět,“ řekl v podcastu Ve vatě.Obrat trhů směrem nahoru je podle Stroukala pouze reakcí na poslední poměrně pozitivní čísla o americké inflaci. Riziko, že Fed v září prudce zvýší sazby se tak menší.„V Americe se zastavil meziměsíční růst inflace. Nerostla tak rychle, jak se čekalo. Tudíž to centrální banka nebude muset nutně propisovat do tak vysokého a rychlého zvyšování úrokových sazeb,“ odhaduje ekonom.Medvědí trh je pořád ve hřeNegativní zprávy, které formují trh, ale podle Dominika Stroukala stále převládají. Vedle nás zuří válka, Čína zbrojí na Tchaj-wan a ceny energií jsou na rekordech. Investorům proto doporučuje maximální obezřetnost.„Bojím se, že rizika jsou na té špatné straně. Stačí pár špatných čísel dohromady, aby to žuchlo. Abychom se dostali do medvědího trhu a půjde to o 20 procent níž,“ popisuje osobní postoj k investicím v podcastu.„Žuchnout“ mohou nejen trhy, ale i ekonomika. „Teď jsme v krásné době v Česku, i v Americe je nezaměstnanost historicky nízká. Ale pokud se začne významně zvyšovat, můžeme se bavit o recesi,“ upozorňuje makroekonom a člen NERV.Centrální bankéři už jsou ale poučení a když bude problém, zasypou ekonomiku a trhy penězi jako při minulé velké krizi, myslí si Dominik Stroukal. Sám se svých akcií koncem loňského roku radši úplně zbavil. „Já teď sedím na cashi. Prodal jsem akcie, jsem nakoupený v nemovitostech,“ říká v podcastu. Když cena nemovitostí sletí jako při minulé hypoteční krizi, ztrátu mu pokryje to, co na nemovitostech vydělal dosud.Všechny kryptoměny s výjimkou té nejznámější Stroukal prodal taky. „Nezbavil jsem se zlata, stříbra a bitcoinu. Dokupuju věci, kterým rozumím ve sběratelství. Albíčka hyperinflačních bankovek. Po dědovi jsem zdědil doutníkové objímky. Tam jsem schopen najít hezkou investiční příležitost,“ vypočítává.Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

S rekordně rychlým růstem úrokových sazeb u hypoték došlo v letošním roce k silnému ochlazení a banky jich v porovnání s loňskem poskytly o 40 procent méně.„Úrokový šok je v rozdílu čtyř až pěti procent. Jsme bezmála rok v historicky nejrychlejším zvyšování úrokových sazeb, to jsme nikdy před tím nezažili,“ říká Libor Ostatek, který je expertem na financování bydlení a v současné době působí ve společnostech Golem Finance a Broker Trust.Aktuálně se podle něj nacházíme ve zlomovém, pozitivním okamžiku pro dostupnost bydlení. Tím je podle Ostatka stabilizace úrokových sazeb, kterou minulý týden oznámil nový guvernér České národní banky Aleš Michl a a bankovní rada jej stvrdila svým rozhodnutím, když nezvolila další zvýšení úrokové sazby.Přestože včera zveřejněná inflace přinesla další růst spotřebitelských cen meziročně o 17,5 procenta, cena peněz na trhu je podle Ostatka pro financující banky příznivá.Čím to je, když inflace stále roste? „Vysvětluji si to tak, že trh větří příchod recese a bankovní trh chce obchodovat.“ Cena pětiletých peněz je podle Ostatka nejnižší od letošního března.„Jestli se banky na pětiletce financují za 4,7 procenta, tak to otevírá prostor, aby určité zlevnění hypoték přišlo rychle. A mám-li inflaci, která míří ke 20 procentům a mám možnost koupit nemovitost s hypotékou za šest procent, tak to není špatná úvaha.“Podle Ostatka může přijít zlevnění již na podzim, ale nevylučuje, že se banky pustí do konkurenčního boje už v průběhu srpna. „Banky zdroje levnější a mohly by jít u pětileté fixace i pod pět procent.“Kromě vysoké konkurence mezi bankami a příznivé ceny zdrojů existuje podle Ostatka ještě třetí možnost, která by snížila úrokové sazby hypoték, zejména u delších fixací.V Česku je totiž atypická situace oproti zemím, které mají euro. Zatímco u zemí s eurem se podle Ostatka úrokové sazby zvyšují v závislosti na délce fixace úrokové sazby, v Česku je to přesně opačně. Nejdražší jsou jednoleté fixace a nejnižší sazby u těch nejdelších. I když i ty desetileté se pohybují mezi kolem šesti až sedmi procent.Právě dlouhodobé fixace by byly banky podle Ostatka ochotné snížit, pokud by se změnila pravidla pro předčasné splácení hypoték související s hypoteční turistikou. Pokud klient předčasně splácí hypotéku mimo zákonem povolené možnosti, které jsou zdarma, platí bance takzvané oprávněné náklady. Podle České národní banky si však banky mohou tyto náklady účtovat v řádu stokorun.„Kdyby si teď banka vzala zdroje na poskytnutí desetileté hypotéky, sazby poklesnou a klient to za tři roky předčasně splatí, tak to pro banky představuje riziko ztrát,“ říká Ostatek. Podle něj je tento stav chybou, kterou je třeba napravit. Pokud by si banky v těchto případech mohly účtovat vyšší poplatky, mohly by jít s cenou dlouhodobých fixací dolů.Jak recese a vysoká inflace ovlivní ceny nemovitostí a zájem o koupě bytů? A proč se v Česku píšou do inzerátů o pronájmu „pohádky“ o energetické náročnosti?Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Při pohledu na klesající ceny akcií či dluhopisů napadne řadu investorů, zda není lepší investici prodat, než bude ještě hůř. Nepanikařte, radí investor Lubor Žalman. Když dnes prodáte, může to zítra jít nahoru.Kdo investuje s dlouhodobým horizontem, třeba 15 let, neměl by se současným pádem akcií ani dluhopisů nechat vykolejit. „Největší přínos dobrého finančního poradce je, že nedopustí, aby klient dělal panické změny ve svém portfoliu. Platí si ho, aby měl ruce za zády,“ míní majitel Encor Wealth Management Lubor Žalman.Zatímco drobný investor by ale měl sedět s rukama založenýma v klíně, Žalmanův Encor Wealth s poměrem akcií a dluhopisů zatřese co čtvrt roku, i když není na trzích tak divoko jako dnes. „My hodně s poměrem a zastoupením investic do různých tříd hýbeme a děláme to v čtvrtletním rytmu,“ vysvětluje.Tradiční investiční strategie doporučuje vložit 60 procent financí do akcií a 40 procent do dluhopisů. Podle analýzy společnosti Arnott dosáhli investoři se základním mixem 60:40 v jakémkoliv sledovaném tříletém období od poloviny roku 2009 do prosince 2021 vyšších výnosů než investoři s komplexnějšími strategiemi.Žalman na magii 60:40 ale nevěří. „To je pohádka lidí, kteří chtějí radit lidem s investicemi a nevědí jak. Vychází to z historických zkušeností mezi dvěma světovými válkami,“ říká. Stará poučka totiž říká, že když se akciím nedaří, fungují dluhopisy jako pojistka.To ale podle Lubora Žalmana přestalo platit už v roce 2008 po hypoteční krizi. „Jakmile s trhy začaly centrální banky hýbat, začaly ‚tisknout‘ peníze, tak přestalo platit, že když jdou akcie dolů, jdou dluhopisy nahoru. Vytištěné peníze se dostaly k bankám a investorům, kteří začali kupovat, co bylo. I akcie, i dluhopisy,“ dodává investor v podcastu Ve vatě.Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Vycítí, že vám nic jiného nezbývá. Platí si lidi, aby z vás vytáhli co nejvíc peněz. A jakmile jednou uspějí, zkusí to znovu, říká o investičních podvodnících ekonom Dominik Stroukal. Investičních podvodů právě teď přibývá. Ubránit peníze před vysokou inflací je stále těžší a právě to tlačí lidi k tomu, aby své peníze svěřili i rizikovějším projektům, které ale slibují zázračný výnos. „Kdybychom si na svém spořicím účtu přišli na 10 % a inflace byla 12 %, tak se na investiční podvody vykašleme,“ říká ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu podcastu Ve vatě. Jiné lidi dožene do náručí podvodníků vypjatá životní situace. Nezvladatelné faktury za elektřinu. Kupící se dluhy. „Když se řítíme do problémů a máme možnost se z nich magicky dostat, dost možná podlehneme podvodníkovi, když na nás začne naléhat. Doba je špatná, chceme se postarat o své blízké,“ míní Stroukal, který ví o motivech podvedených klientů své.Lákali na Jágra i miliardáře Právě na jeho tvář a jméno totiž před časem nalákali podvodníci k investování minimálně stovku klientů. Obdobný inzerát jako v jeho případě teď koluje po internetu, jen s tváří miliardáře Radovana Vítka. Další lidi okradli podvodníci prostřednictvím reklam se jmény sportovních ikon Jaromíra Jágra a Petra Čecha. „Jakmile jim lidé vyplní telefonní číslo, jsou ztracení,“ říká ekonom.Pochybné investice na nás přitom někdy už z dálky, jindy až při bližším pohledu, mávají varovnými rudými vlajkami. „Když nevidíš reálného člověka, který za tím je, nerozumíš tomu produktu a slibují ti 80 % ročně, to jsou tři vztyčené vlaječky,“ vypočítává hlavní varovné signály Stroukal.Dalo se poznat, že Ondřej Janata považovaný za investičního génia je podvodník? Jak nenaletět? A je v kryptosvětě víc podvodů než ve standardních financích? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Internet je plný instantních rad, jak rychle zbohatnout. Nejlepší je ale bohatnout pomalu, člověk naseká nejméně chyb, říká investor Daniel Gladiš. A přes akcie, jinde takového výnosu nedosáhnete.V aktuálním díle investičního podcastu Ve vatě jsme mapovali cestu nejslavnějších miliardářů k bohatství. Na světě žije celkem 46,8 milionu dolarových milionářů. Drtivá většina z nich pochází ze Spojených států. Elon Musk, majitel Tesly, Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, Bill Gates nebo Warren Buffett.„Svůj majetek získalo 48 z nich díky vlastnictví akcií nebo podílu ve firmách. Zbylí dva vlastnili firmy, které podnikaly v nemovitostech,“ zjistil Daniel Gladiš, zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV, který studoval, na čem padesátka nejbohatších lidí světa z žebříčku časopisu Forbes zbohatla.V top padesátce nebyl nikdo, kdo své jmění vybudoval na hromadění zlata, nemovitostí a dluhopisů. Jak to? Bohatství podle Gladiše vzniká jako součet lidského faktoru a podstoupeného rizika, které se násobí naakumulovaným kapitálem.Lidská práce je gros bohatství„Každá firma je živý organismus, kde lidé prací vytvářejí hodnoty. U hotovosti nebo zlata se lidský faktor neprojevuje. Akcie jsou nejvýnosnější. Kapitál, který firmy vyrábějí, mohou dál reinvestovat do podnikání a ten výnos je mnohem vyšší než třeba u pozemků nebo dluhopisů,“ vysvětluje investor. Proto by měl člověk hledat investice, kde je vliv lidského faktoru vysoký a kde je riziko kompenzované vyšší výnosem.Kdo má na začátku vyšší kapitál, násobí ho samozřejmě rychleji. Ale třeba sám majitel koncernu Berkshire Hathaway Warren Buffett investoval do podnikání za celý svůj život jen 100 dolarů. Dnes vlastní Geico, Clayton Homes a Dairy Queen a má podíl v Coca-Cole a American Express.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Ještě před půl rokem by nejspíš osm z deseti odborníků na reality tvrdilo, že nemovitosti už nezlevní. Teď se ale začínají ledy hýbat. „Nic neroste do nebe. Dostáváme se na pomyslné maximum,“ řekl expert na reality Libor Ostatek.Zatímco koncem loňska stáli ve frontě na jeden byt desítky zájemců, teď jsou jich jen jednotky. „Loni byla situace až nezdravá. Z trhu, kterému vládli prodávající, jsme se dostali do trhu kupujících. Taková změna nastává po jedné dekádě. Možná jsme v bodu zlomu,“ říká Ostatek, který na realitním trhu působí už 30 let, nyní v Golem Finance a Broker Trust. Vysoké sazby hypotéky zdražily a podmínky pro žadatele jsou přísnější. Lidé taky cítí krizi, a proto zájem o reality klesl proti rekordnímu loňsku o 50 procent. „Začíná se skloňovat slovo recese. Poptávka po bytech sice o více než polovinu poklesla, ale pořád je na úrovni velice solidních let 2018 a 2019. Drží to nízká nezaměstnanost,“ míní hypoteční expert. Slabší poptávka však nutí prodávající jít s cenou dolů už teď. Zatímco v lednu činil podle portálu Valuo.cz podíl zlevněných bytů v nabídce 13 procent, v květnu už to bylo 21 procent. Průměrná sleva vzrostla z loňských 220 tisíc na 240 tisíc korun. Podobná situace panuje i u domů.Nejvíc zlevní byty. A rozestavěné domyNe vše a všude však zlevní. „U dobrých stavebních pozemků propad nečekám, u rodinných domů bude hrát roli energetická efektivita a lokalita, u starších domů prostor pro vyjednávání je. U bytů čekám největší potenciální změnu. Čekám, že primárně u bytů starších, energeticky neefektivních a před rekonstrukcí půjdeme dolů,“ odhaduje Libor Ostatek.Podle něj však nejde jen o krátkodobý výkyv, období slev může klidně trvat i tři roky. „V této situaci se můžeme pohybovat dva až tři roky, ale taky nemusíme,“ upozorňuje Ostatek, jsme podle něj v nové situaci. Po pádu Lehman Brothers, který v roce 2009 odstartoval hypoteční krizi, vydržely nízké ceny tři roky. Průměrná cena bytu o výměře 75 m2 spadla na minimum, tedy 1,55 milionu korun, v roce 2013. Pak ale skoro deset let šplhala nahoru, což kulminovalo během pandemie. Po dekádě růstu přichází, jak vyplývá z dat Golem Finance, stabilizace ceny.„U průměrného bytu 75 m2 jsme se zastavili na průměrné ceně 4,7 milionu. O strmém poklesu průměrné ceny nemovitosti se mluvit nedá. Od začátku roku ale vidíme stagnaci,“ říká expert.Jaké byty se na trhu nově objevují? Jak vyjednat s makléřem lepší cenu? Poslechněte si celý díl podcastu. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Ani to nemusí být hypotéka na velký byt, přesto některým klientům splátka zničehonic vyskočila i o 10 000 Kč měsíčně. Tuší, že to neutáhnou. „Nečekejte, až banka zavolá, volejte sami a udělejte z toho její problém,“ radí exbankéř Lubor Žalman.Už se začínají objevovat první na hypotéky pořízené domy, které majitelé ještě ani nezabydleli a už se jich pod tlakem zbavují. To je krajní řešení. Bývalý ředitel Raiffeisenbank Lubor Žalman věří, že skoro z každé svízelné situace vede cesta.„Když je člověk v úzkých dnes, neznamená to, že bude v úzkých za tři roky. Čínský znak pro slovo změna se skládá ze dvou znaků, z nichž jeden znamená ohrožení a ten druhý příležitost. Co mi brání podívat se po pracovním trhu, jestli bych jinde nedostal víc? Jít za šéfem a říct: tři roky jsi mi nezvýšil plat, dorovnáš mi to?“ říká v podcastu Ve vatě.První cesta klienta, který nebude mít na splátky, by ale podle experta měla vést do banky. Protože jeho problém se splácením je stejně tak problémem banky.„Řekněte jim, nebudu schopen splácet, já na to nemám. Co s tím budete dělat? Něco mi navrhněte,“ radí Žalman, jehož společnost EnCor Wealth Management dnes spravuje investice prominentních klientů. Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Kryptoměny ať každý prodá, bitcoin ať si nechá, radí Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě. Bitcoin tu bude i za deset let, na rozdíl od většiny dalších kryptomincí, předpovídá ekonom.„Já mám kryptoměny dávno prodané, mám už jen bitcoin. Kdo je v něm déle než týden, není překvapen, že to občas padne,“ komentuje expert na kryptotrh Dominik Stroukal pád ceny nejznámější kryptoměny.Minulý týden poprvé od prosince 2020 sestoupila cena bitcoinu pod hranici 20 000 dolarů, což je 470 000 korun. Ještě loni v listopadu přitom dosáhla svého maxima kolem 69 tisíc dolarů.Trh s kryptem je v poslední době pod tlakem. Investoři rizikové aktivum prodávají, utíkají do bezpečnějších aktiv. Stroukala ale pokles hodnoty nechává chladným. „Není to taková divočina. Bitcoin spadnul na cenu z konce roku 2020, třeba Netflix je na ceně z roku 2017,“ říká. Podle Stroukala divoké pohyby na křivce k mladým aktivům patří. „Lidi, kteří tam obchodují, jsou amatéři. Bez zkušeností, dělají chyby. Prodávají velké množství najednou. Nechávají se ovlivnit emocemi. Nediverzifikují a neivestují dlouhodobě. Proto se tam častěji vyvíjí stádní chování,“ míní expert na kryptoměny.Jak poznat tzv. shitcoiny, které vznikly jen k obohacení svých vývojářů? A co vedlo k pádu projektu Terra/Luna, který vytáhl z investorů miliardy dolarů? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Skomírající akciové indexy začátečníky od investic spíš odrazují. Podle investora Daniela Gladiše to je chyba. „Když všechno vypadá negativně, dělají se nejlepší investice,“ říká.„Kdo čeká, až bude všechno růžové, buď se nikdy nedočká, nebo nakoupí zbytečně za draho,“ tvrdí zakladatel investičního fondu Vltava Fund Sicav, který je jednou ze čtyř nových tváří podcastu Ve vatě.Současné propady podle něj automaticky nemusejí znamenat, že na podzim přijde recese. „Nejsem stoprocentně přesvědčený, že recese bude. Je to 50 na 50. Na investování to nemá velký vliv. Okolnosti se nemění,“ říká Daniel Gladiš v aktuálním dílu.Pokud bude člověk rozhodnutý investovat dostatečně dlouho, nevidí Daniel Gladiš důvod, proč nezačít právě teď – propadům navzdory. „Základní investiční proces to nenahlodá. Vše je cyklické, oživení a recese se vždy střídaly. Pokud má člověk dlouhý investiční horizont, tak by ho to nemělo překvapit,“ míní investor.Inflace v tuzemsku je dál dvouciferná a peníze ztrácejí na hodnotě každý den. „To, že máme inflaci přes 16 procent, přimělo každého uvažovat nad hodnotou peněz. Dneska mají peníze třetinovou hodnotu než v roce 1993, kdy vznikla Česká republika,“ počítá Gladiš.Kam by měla směřovat první investice nováčka? Jaké otázky si položit, než začnete investovat? Stačí skutečně pověstná tisícovka měsíčně? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Extrémní zájem o solární panely naráží na nedostatek montážních kapacit u firem. „Dodavatelé jsou rádi, že vůbec nějaké panely mají. Kupuje se, co je a když to je. Nebo musíte počkat,“ míní nadšenec do solárů Jan Staněk.Popularizátor čisté energie a elektromobility Jan Staněk začal panely osazovat střechu rodinného domu na jižní Moravě před čtyřmi lety. Dnes jich tam má 32 a jeho dům je do vysoké míry energeticky nezávislý. Podobná vidina láká kvůli extrémním cenám elektřiny čím dál více lidí. Co vše si před pořízením domácí fotovoltaiky rozmyslet, jsme řešili v podcastu Ve vatě.Kdo se pro domácí fotovolatickou elektrárnu rozhodl, měl by k dodavateli přijít s „domácím úkolem“. Co všechno je dobré mít rozmyšlené předem?„Sepsat si základní věci o domě. Nachystat si roční vyúčtování energií, aby člověk měl elementární představu, jestli spotřeboval tři megawatthodiny nebo 12, když má někdo elektrické topení, nebo 40 pro toho, kdo má bazén,“ radí Staněk.Ještě důležitější je však odhadnout, jakou spotřebu bude mít domácnost do budoucna. Nechceme-li třeba nyní pořizovat tepelné čerpadlo za stovky tisíc hned se soláry, ale později ano, pak musíme myslet na výkonnější střídač.Přebytky vyrobené elektřiny, které domácnost nespotřebuje okamžitě, je možné ukládat do teplé vody, do baterie a pak jimi vykrývat situace, kdy dost nesvítí. Nebo třeba živit elektromobil.„Pokud jste ve středním věku, hraničí s jistotou, že budete jezdit na elektřinu. Budete mít najednou kam ukládat velké množství přebytků od jara do podzimu,“ říká Staněk, jehož rodina využívá dva elektrovozy.Co všechno musíte vědět, než dáte soláry na střechu? Jak prodávat přebytky elektřiny do sítě? Pusťte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Existují stovky investičních aplikací, které mohou lidem pomoci ochránit peníze před inflací. Podle Andrey Lauren z investiční skupiny Rockaway Capital jsou investice s jejich pomocí poměrně bezpečné, ale jsou v nich i háčky.Třebaže je na obzoru krize, klidně začněte investovat přes mobil, říká jedna ze špiček v investicích. Je to bezpečné a dělám to i já, říká Andrea Lauren, partnerka investiční skupiny Rockaway Capital.„Začala bych přes aplikace. Dejte si nějaký investiční profil, časový a rizikový, alokujte si část z měsíčního platu a zkuste to,“ říká byznysmenka, která v Rockaway zodpovídá za portfolio venture kapitálových investic s aktuální hodnotou 1,6 miliardy korun.Právě investování přes mobilní aplikace může Čechy podle Andrey Lauren nakopnout k tomu, aby peníze okusované v bankách inflací vrhli do investic.„Je užitečné, aby lidi měli nástroje ve svých rukách. Aby mohli investovat napřímo, bez prostředníků jako je makléř. Většina lidí má spořicí účty v bankách, kde se válí peníze, které donedávna drasticky prodělávaly. Nebo si koupí investiční byty, které jsou předražené a musí se o ně starat,“ dodává v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.Kde má Andrea Lauren uloženy vlastní peníze? A jak vidí budoucnost technologických akcií? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Solární panely na střeše mají punc investice pro bohaté nebo „zelené“ blázny. Jak ale energie zdražuje, zájem o ně rapidně roste. Statisícové náklady se totiž vrátí už za sedm let, říká popularizátor čisté elektřiny Jan Staněk (Electrodad.cz).Staňkovi si v rodinném domě jižně od Brna vystavěli domácí fotovoltaickou elektrárnu před čtyřmi lety. Solární panely teď živí nejen celý dům, který zčásti i vytápí, ale také dvě elektroauta. Veškerá spotřeba energií je ve velkém domě přijde na nízké tisícovky měsíčně. Přebytek vyrobené energie - něco přes desetinu své produkce - pak prodávají do distribuční sítě.„Máte fabriku na peníze. Buď vám je šetří, nebo vám je vydělává. To je v ekonomice domácnosti nový fenomén. Letos to na spotových cenách budou vydělané tisícikoruny,“ říká v podcastu Ve vatě Jan Staněk, který pod přezdívkou ElectroDad popularizuje na internetu čistou energii. Za 32 panelů, baterie a střídač, který převádí stejnosměrný proud z panelů na elektřinu pro běžné spotřebiče, zaplatil celkem 550 000 korun. Více než čtvrtinu pokryla tehdy dotace z programu Nová zelená úsporám. Při současných cenách energie bude investice za pár let zpátky.„Před čtyřmi lety byla návratnost kolem 15 let. Dneska to kvůli vysokým cenám energie klesá někde k 7 letům. Mentálně počítejte tak s 10 lety,“ uvažuje Jan Staněk.V podcastu Staněk namodeloval investici do malé, střední a velké domácí fotovoltaické soustavy. Ta úplně základní se dá pořídit pod 100 000 korun, s panely z druhé ruky dokonce za polovinu. Čtyřčlenné rodině ale Staněk doporučuje soustavu jako má on sám, panely o maximálním výkonu 10 kWp. „K tomu třífázový střídač, baterky. Pořizovací cena je 550 000 korun, minus 200 000 dotace,“ vypočítává.Na co se ale firmy zeptat, aby klient nenaletěl? Jak si spočítat, zda i ve vašem domě se investice vyplatí? A vydrží vám domácí elektrárna do konce života? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Češi, kteří loni nalili peníze do podílových fondů, zažívají vystřízlivění. V bouřlivých týdnech se nedaří ani akciím, ani dluhopisům. Čas dluhopisů ale přichází, pobijí vám i inflaci, věští ekonom Martin Mašát z Partners.Dvacetiprocentní propad, který předvedl americký index S&P 500 a stáhl dolů i podílové fondy, zažil Martin Mašát v dvacetileté kariéře už čtyřikrát. „V roce 2000 to byla dotcom bublina, v roce 2008 málem zkrachoval celý finanční svět, pak to máte pandemii a pak letošek,“ vypočítává ekonom Mašát v podcastu Ve vatě.Právě kvůli takovým šokům by měl investor peníze rozdělit mezi akcie a dluhopisy, píše se v učebnicích. Když akcie padají, investoři utíkají do dluhopisů, jejichž ceny naopak rostou. Osvědčená teorie ovšem tentokrát nefungovala. Poslední měsíc investory ani dluhopisy nezachránily. Podílové fondy jde rozdělit na akciové, dluhopisové a smíšené. Průměrná výkonnost těch akciových, nabízených v Česku v korunách, se v „krvavém“ dubnu pohybovala okolo minus 3,6 %. Od začátku letošního roku v nich ztratili investoři v průměru 8,4 %. Tedy desítky miliard. Celkem v nich mají totiž naivestováno přes 700 miliard korun. Pro srovnání, průměrně nesou akcie kolem 8 % ročně. Jedna úniková strategie ale podle Martina Mašáta přece jen existovala. Vyhnout se fondům s převahou technologických firem a nahradit je energetickými.„Utéct šlo do České republiky a trošku do energetických firem. Ropa je na maximech, ČEZ udělal posledních pár dnů 20 % nahoru,“ vysvětluje Mašát.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Tisícikoruny na energie, jídlo nebo splátku úvěru můžou teď chybět i v solventních rodinách. Banky lákají na „snadnou“ cestu, jak díry v rozpočtu zalátat. Kreditní karta ani kontokorent se na to ale nehodí. „Přibývá lidí, kteří si kreditku nebo kontokorent berou. Nebude to výhodné pro vás, ale pro banku. Hrozí dluhová spirála,“ říká expertka na finance Martina Bacíková v podcastu Ve vatě. Češi často netuší, jaká jsou pravidla těchto úvěrových produktů, což zakladatelka Institutu pro ekonomické vzdělávání dokládá na osobním příkladu.„Museli vědět, že je mi čerstvě 19. Třikrát jsem v bance kreditku odmítla a počtvrté jsem řekla, tak mi ji teda zařiďte. Nic moc jsem o ní nevěděla. Používala jsem ji na střídačku s debetní kartou. Až po půl roce jsem si všimla, že mi každý měsíc odchází tři tisíce. Zjistila jsem, že dlužím 40 tisíc,“ vypráví Bacíková vlastní zkušenost, která ji nasměrovala k finančnímu vzdělávání.Na první pohled vypadají kreditní i klasická debetní karta, kterou má každý v peněžence, stejně. Jenže u kreditky nedisponujete vlastními penězi, ale půjčenými. Je to úvěr. Každá koruna patří bance. Můžete nakupovat i tehdy, když vlastní peníze na účtu nemáte.Banky lákají na nejrůznější cashbacky a bonusy, ale v součtu s vysokými poplatky a úroky, se podle Bacíkové kreditka nikdy nevyplatí. Ani jako poslední záchrana.„Kreditní kartu statisticky nedoporučuju nikomu. Lidé si myslí: já nejsem součástí statistiky, já jsem ta výjimka, která na tom bude vydělávat. Na to marketing spoléhá. Banky to ale mají velmi dobře spočítané. Nebude to výhodné pro vás, ale pro tu banku,“ říká expertka.V čem je nebezpečný leasing a prodej spotřebního zboží na splátky? A v čem studentský účet? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Ne každý má to štěstí, že svou hypotéku zafixoval úrokem pod 2 %. Asi 40 tisícům domácností vyprší fixace do konce roku. Stojí před dilematem, co v turbulentních časech dál. Fixujte na dva roky, radí exbankéř Lubor Žalman. Desítky tisíc domácností budou muset vsadit na to, co ani sami centrální bankéři pod novým guvernérem netuší: zda půjdou v dohlednu sazby dál nahoru nebo dolů. Zafixují-li si hypotéku za současné už ne tak příznivé ceny, můžou prodělat, když úroky začnou klesat. Anebo vydělat, když bude utahování pokračovat, a ceny půjček dál porostou.„Podle nejnovější prognózy ČNB začne inflace opadávat v prvním čtvrtletí příštího roku. A i kdyby v ČNB převládli jestřábi, tak by šly potom úrokové sazby dolů. Já bych na moc dlouho nefixoval. Na dva roky,“ říká bývalý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman, nyní partner v Encor Wealth Management, který spravuje peníze movitým klientům.Co dělat, když kvůli vyšším úrokům najednou nezbývá na splátky? A vyplatí se teď splácet hypotéku rychleji, pokud zbývají peníze navíc? Poslechněte si celý podcast. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Koncem února prožily akcie šok, v březnu se vzpamatovaly a duben je zase poslal nemilosrdně dolů. Dekády stagnace nebudou, namísto módního Zoomu ale vsaďte na široký americký index, radí investor Daniel Gladiš. Investujete pasivně podle akciových indexů? Ty technologické teď nechte stranou, radí Daniel Gladiš v novém dílu podcastu Ve vatě.„Když investujete do indexů, tak berte jen ty nejširší. Buď S&P 500 v Americe nebo globální index. Pokud jdete do oborových nebo regionálních indexů, je v tom už více aktivního rozhodování než pasivního investování,“ vysvětluje šéf investičního fondu Vltava Fund SICAV.Zejména technologický sektor dostal v prvním kvartálu co proto. Někteří držitelé tituly odprodávají. „Z technologického sektoru stále odtékají peníze, to tlačí dolů ceny akcií dobrých i méně dobrých společností. A ještě to nějakou dobu bude pokračovat,“ myslí si Gladiš. Technologickým firmám, které reportují výsledky za první kvartál, zisky obecně meziročně stouply, ale růst zpomaluje.Od začátku roku americký index S&P 500 ztratil 13,3 procenta, technologický Nasdaq 21,2 procenta a evropský Euro Stoxx 50 11,7 procenta, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Předpovídat, kdy se křivka propadu trhů otočí, podle Daniela Gladiše nelze. „Trhy mohou jít o 25 % dolů i o 25 % nahoru. Absolutně netuším, co můžou udělat. Dno nepoznáte ani měsíc poté, co přišlo. Můžete sledovat index strachu VIX. Spolehlivé indikátory ale nejsou,“ říká investor. Pasivní investor by se ale propady neměl nechat rozkolísat. Spíš je brát jako příležitost, míní investor.„Indexový investor musí být ze zásady dlouhodobý. Musí počítat s tím, že za život zažije větší množství propadů 20 % a víc. Neměl by se nechat znervóznit. Měl by zachovat kurs. Případně i koupit více,“ myslí si Gladiš. Jaké akcie Gladiš naposledy přikoupil? Jaké nejčastější chyby drobní investoři během velkých poklesů dělají? Poslechněte si celý podcast. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Bitcoin přestal být „punk“ a chová se za krize jako jiné investice. Stejně jako akcie teď před sebou nemá strmý růst, odhaduje ekonom Dominik Stroukal. Schovat se před inflací do bitcoinu nebude fungovat.„Nesázel bych na to, že bitcoin zažije nějakou velkou raketu. Lidé, kteří ho mají v portfoliu vedle Netflixu, tak ho nakupují a prodávají společně, tedy pokud se do něj nezamilují třeba jako do Tesly,“ předpovídá Stroukal v podcastu Ve vatě.Větší hospodářskou krizi bitcoin zatím nezažil. Vznikl v roce 2009, od kdy panuje jedna z nejdelších konjunktur v historii. Levné peníze. Růst firem. Růst platů. To vše až do příchodu pandemie. Ta ukázala, že se bitcoin během šoků nechová nijak výstředně – a před propady tedy neochrání.„Bitcoin se choval během krize jako jakákoli jiná investice. Na začátku z toho lidi něco vyndali, rozhlíželi se, co se děje. Pak viděli, že centrální banky zareagují, tak to všechno sypalo nahoru a bitcoin, jak je malý, tak letěl nahoru rychleji,“ uvedl hlavní ekonom platební instituce Roger Stroukal.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Období, kdy stačilo sednout si k počítači, naklikat a vydělat, se blíží ke konci. Na obzoru je krize horší než v roce 2008. Zbavte se akcií, čekají nás dekády stagnace, varuje investor Jan Pravda.„Zbavil bych se jich. Dlouhodobý výhled je relativně špatný. Řekl bych, že vás před inflací neuchrání. Pokud dojde ke korekci, bude horší než 2008,“ říká zakladatel Pravda Capital.Jan Pravda investuje už 30 let. Správně předpověděl třeba pád cen emisních povolenek na nulu v roce 2005. Trhy jsou podle vystudovaného geologa teď v seismické zóně a blíží se ke zlomu.„Blížíme se k fázové změně. Není to pocitová záležitost. Všechny charakteristiky jsou bezprecedentní v řádu 100 let,“ říká v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.Proč budou podle Pravdy dopady horší než při poslední celosvětové finanční krizi před 13 lety, ukazuje investor na třech indikátorech: vysoká zadluženost rozvinutých států, vyšší valuace trhů a geopolitická nestabilita prakticky za humny.Jaké ukazatele sledovat? A kam nasypat peníze místo akcií? Poslechněte si celý díl.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Každý druhý klient platí na poplatcích zbytečně víc, než musí. Bankéř nebo finanční poradce vám skoro nikdy nedá o hypotéce či úvěrů všechny informace. Někdy ani ty, co jsou ze zákona povinné. A navíc zkoušejí různé manipulace.Expertka na finanční gramotnost Veronika Kalátová má ze své praxe ve finančním poradenství a výzkumu bohaté zkušenosti s jednáním bankéřů i finančních poradců. Během mystery shoppingu, kdy inkognito prověřovala práci expertů na osobní finance, narazila třeba na nešvar takzvaných předplacených poplatků.Jejich cíl je jediný: poskytnout poradci jeho provizi dopředu. Klient má přitom zdání, že ještě ušetřil, protože mu banka dala slevu na poplatcích. „Hlava mi nebere, že klienti podepisují smlouvu až na 30 let, zaplatí tam poplatky poradci za práci, kterou ještě neodvedl. Tím přichází o svoje vlastní zisky,“ diví se provozovatelka webu Finanční zralost v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.Podle Kalátové je celá řada poplatků, které bankéř či poradce během schůzky „zapomenou“ zmínit. „Ne všechny poplatky najdeme v sazebníku. Jsou i sankční pokuty, které je potřeba sledovat v hypoteční smlouvě. Poplatek za pozdní splátku, za předčasné umoření dluhu, kolik mě stojí upomínka,“ upozorňuje.Jak si vybrat solidního finančního poradce? Stačí ten z banky? za jakých okolností si zaplatit nezávislého poradce? A na kolik přijde? Poslechněte si celý díl.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Čeká nás velký boom, jen později, tvrdí investor Jan Sýkora (WOOD & Company). „Jsem nenapravitelný optimista, pořád tomu scénáři věřím, ale teď se bojím, že se to posune do druhé poloviny 20. a do 30. let,“ říká investor.Pocovidový rozmach brzdí válka na Ukrajině, drtí ho inflace a očekávání vyšších úrokových sazeb. „Čekají nás roaring twenties, boom 20. let. Kdyby nedošlo k tomu konfliktu, věřil jsem, že díky technologiím se bude zvyšovat produktivita práce a výkonnost jednotlivých ekonomik,“ domnívá se Jan Sýkora.Není proto lepší s investicemi počkat, až se ekonomický růst zase rozjede? Partner investiční společnosti WOOD & Company doporučuje se prozatím vyhnout investování podle indexů, které kopírují výkonnost celých ekonomik.„Je těžké trefit dno. Ale rok nebo dva nás nečeká velká výkonnost indexů. U investic na 10 až 15 let bych se nebál nějaké indexy kupovat, ale příští rok dva můžeme vidět nějaký pokles.“Příští půlrok proto Jan Sýkora doporučuje vybírat spíš jednotlivé akcie. „V rámci jednotlivých trhů budou firmy, které budou benefitovat. Utility (veřejné služby jako je energie, voda - pozn. red.) a telekomunikační firmy, které generují velké množství hotovosti, a ideálně nejsou tolik závislé na globálním zásobovacím systému. Naši analytici dlouhodobě zvyšovali doporučení na ČEZ. Možná zbrojařské firmy, “ vyjmenovává Sýkora své investiční tipy.Jaký by měl být první krok začínajícího investora? A co Jan Sýkora radí mladým investorům? Pusťte si celou epizodu. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Ještě loni kupovali Češi drahé nemovitosti na levné hypotéky. Letos budeme kupovat drahé byty za drahé hypotéky. Navíc na ně už nedosáhne každý. Další změna ceníků přijde podle experta Libora Ostatka už v pátek, 1. dubna.Před rokem byly hypoteční sazby 2 %, dnes už mezi 4 a 5 %. Může za to ČNB, která kvůli vysoké inflaci od loňska v rychlém sledu navyšuje základní úrokovou sazbu. Ve čtvrtek odpoledne rozhoduje, zda a jak razantně ji zvýší dál.Doteď se podle Ostatka držely banky na uzdě kvůli konkurenci. „To, co drží sazby na současné úrovni, je konkurenční boj. Banky jsou už dnes pod tlakem, z hypotéky, kterou dnes prodávají za 4,5 %, mají prakticky nulovou marži. Hypotéky za 4 % už jsou výjimka,“ míní hypoteční expert.Takhle „lacinou“ bude podle Ostatka možné sehnat naposledy možná už jen dnes, posledního března. „Přelom měsíce je důvod k revizi cenotvorby. 1. dubna můžeme čekat vyšší sazby. Hranici 5 % na běžné fixaci pět let prolomíme,“ předpovídá Ostatek.Kolik lidí limity z trhu odříznou? Vyplatí se ještě teď hypotéku pořizovat? A je na obzoru pokles cen bytů? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Drahé energie a benzín nakoply k proškrtání rodinného rozpočtu i Čechy, kteří obyčejně neobrací každou korunu. „Bolí to jen chvilku, když si zvykáme na to, že hezké věci musíme trochu osekat,“ říká David Borges z Člověka v tísni.Velká část Čechů si nedělá žádný plán výdajů a příjmů, tvrdí bývalý bankéř, dnes analytik neziskové organizace v podcastu Ve vatě. Jak tedy začít? „Já bych začal výpisem z banky. Nestahoval bych jen jeden měsíc, ale hospodaření 6 měsíců zpátky.“Kolem 20 % příjmu utrácí Češi zpravidla za potraviny, kolem 25 % za bydlení. „Zbytek je doprava, překvapivě hodně, i 10 % utrácíme za kulturu a zábavu. Hospody jsou v kategorii stravování a ubytování, ale může to být i dvojnásobek.“Komu se před výplatou nedostává peněz, podle průzkumu NMS Market pro Raiffeisenbank je to každý pátý Čech, může zkusit jednu ze dvou metod rozpočtování. Podle obálkové neboli hrníčkové metody si každý měsíc rozdělí peníze na byt, jídlo a podobně do obálek a z nich odebírá jen na daný účel. „Mám jistotu, že zaplatím, co musím. A dobrý systém, jak si ujasnit, kolik peněz mám na povinně volitelné výdaje,“ míní Borges.Součástí každého kvalitního rozpočtu by měla být rezerva pro případ nenadálých výdajů nebo výpadku příjmů. A to v hotovosti, nebo na účtu, ne v investicích. Jak velká? „Většina expertů by řekla, že ve výši šesti měsíčních výdajů. To je pro většinu lidí zejména v tuhle dobu nereálné. Já bych se přimlouval aspoň za tříměsíční rezervu,“ navrhuje Borges.Klíčové je se na konci měsíce podívat, jak se podařilo plán dodržet, a nastavit cíl pro další měsíc. „Třeba že nechci na pivech a kávičkách nechat měsíčně víc než 15 stovek. Jít po malých krůčkách. A umět se z toho zaradovat,“ myslí si Borges.Zajímají vás pro a proti investování do zlata? Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Češi se bojí o úspory a hledají bezpečí i ve zlatě. Česká spořitelna prodává zlaté slitky i v mobilním bankovnictví. V obchodních centrech vyrostly automaty se zlatem. Zlato drží hodnotu, ale nevyděláte, říká investor Filip Kejla.Kdo chce kupovat fyzické zlato, ať se vyhne podomním prodejcům a volí zavedené firmy. „Šel bych za někým, kdo je prověřený, i z nějakých referencí. Tady si můžete spálit prsty,“ varuje investiční stratég a majitel platformy Investorees v novém dílu podcastu Ve vatě. Nejenže můžete koupit zlato, které není pravé, ale u slitků je nutné počítat také s velkou marží prodejců, i kolem 15 procent. Efektivnější je podle Kejly nákup zlata přes veřejně obchodované fondy ETF, kde se poplatek pohybuje kolem jednoho procenta. Nejzkušenější pak kupují přímo akcie společností, které zlato těží.Cena zlata v krizích roste. „Kdyby se přestalo válčit na Ukrajině a inflace polevila, když se začnou zvedat úroky, tak je to pro cenu zlata negativní. Když to bude na Ukrajině dál takto, inflace zůstane vysoká, úrokové sazby nebudou hrát tolik roli, tak je to pro zlato pozitivní,“ vypočítává Filip Kejla.Šéf Investorees sází na to, že cena zlata vzhledem k nejistotám ve světě půjde nahoru dál. „Rizik je na trhu spíš více, proto já bych zlato do portfolia zařadil,“ radí. Aktuálně se jedna trojská unce (31,1 g zlata) obchoduje zhruba za 1950 dolarů. „Kupujete aktivum, které je v nominální hodnotě nejvýš, co kdy bylo. Naposledy tam bylo v roce 2020 s covidem,“ připomíná Kejla.Cena zlata velmi skáče, což podle Kejly investora bolet nemusí. Zlato je podle něj vhodné držet dlouhodobě. „Nekoukejte se půl roku, rok dopředu, to ať dělají spekulanti, ale dívejte se na zlato jako na nemovitost. I tu si jako investici kupujete minimálně na pět až 10 let.“Zajímají vás pro a proti investování do zlata? Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].