Ve vatě

Zhruba 70 tisíc lidí čeká v příštím roce refixace hypotéky. Tsunami, které zvedlo měsíční splátky, už je za vrcholem. Stejně se však průměrný hypotékář musí připravit na navýšení o 4500 korun, varuje hypoteční expert Libor Ostatek.Žádný kolaps ve splácení nepřijde. Nejhorší skoky v sazbách mají Češi už za sebou a ustáli je s přehledem. Přestože se leckterým domácnostem spolu s hypotékami zvýšily i náklady na energie, pohonné hmoty či potraviny v součtu klidně i o deset tisíc, Češi splátky hradili dál s přesností švýcarských hodinek. Ba co víc, ještě spolehlivěji.„To období, ono pořád probíhá, nazýváme úrokovým šokem. Tak velký a dlouhý jsme ještě v České republice za skoro 30 let hypoték nezažili. Z celého portfolia existujících hypoték je takzvaně nevýkonných jen 0,6 až 0,7 procenta. Ve splácení jsme premianti, třeba i ve srovnání se Švýcarskem,“ říká hypoteční expert Libor Ostatek v podcastu Ve vatě.Za každý milion a procentní bod pětistovka navíc„Tsunami“ úrokových sazeb už má podle Ostatka kulminaci za sebou. I v příštím roce si však klienti, kterým vyprší fixace úvěrů na bydlení, notně připlatí. Klasické pravidlo říká, že s každým procentním bodem úrokové sazby navíc se měsíční splátka za každý vypůjčený milion zvýší zhruba„Pokud mi bude v roce 2024 končit fixace, tak bude nárůst na průměrné třímilionové hypotéce činit 4500. Pokud mám zůstatek milion, tak bude navýšení maximálně 1500,“ kalkuluje Libor Ostatek ze společností Golem Finance a Broker Trust.Na první nabídku banky však nekývněte, radí Ostatek. „První krok udělá banka, ale určitě vyjednávejte. Na rozhodnutí budete mít dost času.“ Banka má povinnost čtvrt roku před uplynutím fixace klientovi navrhnout nové podmínky.Jaké ceny úvěrů na bydlení tedy banky aktuálně vystavují ve svých cenících? „Za tříletou fixaci chtějí nejčastěji úrok 5,5 procenta, ale není výjimkou nabízet přes šest procent. Ostatní fixace jsou posazené vždy o 0,2 až 0,3 výše,“ vysvětluje Libor Ostatek. Desetileté fixace se téměř nevyskytují, nikdo se nechce ve vysokých sazbách zamknout na tak dlouho.Tříleté fixace jedou nejvícU nastavení nové výše splátky hraje roli i to, jak velký zůstatek klientovi zbývá splatit.„Pokud mám třeba zůstatek 500 000, tak ta nabízená sazba je spíš vyšší. To znamená, že může být klidně přes šest procent. Je to trošku paradoxní,“ komentuje hypoteční expert. Banka se taky dívá, zda u ní máte sjednané jiné produkty. To pak obvykle přijde s lepší nabídkou.Klíčovou otázku, na jak dlouho zafixovat, pomůže rozřešit rozhodnutí o případných sankcích pro tzv. hypoteční turisty. Sněmovna právě schvaluje legislativu, která při splacení úvěru před koncem fixace zavádí sankci. Aktuálně se vede debata o její výši, mohou to být jedno nebo dvě procenta ze zbývající jistiny půjčky.Z nejistoty budoucího vývoje volí drtivá většina Čechů právě teď tříleté fixace. „Osm klientů z deseti volí tříletý fix. Zcela pragmaticky, vůči těm dlouhým fixacím je tam sazba stejná, ne-li nižší, a je to krátké období, které se dá dohlédnout,“ vysvětluje Ostatek.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Důležitější centrální banky. Rozpojený svět. Starší populace. A ceny energií. Čtyři trendy, které budou příštích pět let ovlivňovat ekonomiku. Jak podle nich investovat, rozebrali experti ve speciálu podcastu Ve vatě. Podle investora Jaroslava Brychty budou pro většinu investorů i v příštích pěti letech nejlepší volbou široké akciové indexy. „Nejvíc smysl dává investovat do akcií, ať už ze světových, nebo nějakých indexů amerických. Nikdy nebylo tak jednoduché investovat do trhu, jako je to teď. Pokud se bojíte, že to může propadnout o dvacet třicet procent, tak tam nedávejte všechno, zbytek si dejte na bankovní účet nebo na nějaký termíňák,“ říká Brychta.Stejný pohled zastává při pohledu na vývoj ekonomiky i makroekonom Dominik Stroukal. Investovat v dolarech do americké ekonomiky dlouhodobě, pravidelně a stejnou částku, ať se jí daří nebo ne, zní jeho recept. „Do toho mít část portfolia, se kterým si člověk hraje,“ dodává.František Bostl ze společnosti Starteepo, která vodí na Pražskou burzu menší české firmy, by v příštích pěti letech nepřekvapivě vsadil na domácí společnosti, do kterých sám investuje. Jednou z takových firem je podle něj společnost Karo Leather, která má unikátní výrobu kůží ve střední a východní Evropě a která za čtyři týdny otevírá novou fabriku.Důležitější centrální bankyPrvní hybnou silou, která bude příštích pět let udávat tón světových ekonomik, budou centrální banky. Základní úrokové sazby by příští rok mohly klesat, patrně budou ale delší dobu na vyšších úrovních, než by si investoři do akcií přáli. Růst bude i kvůli tomu pomalejší.„Dokonvergujeme do světa, který je pomalý, neroste moc rychle. Rostoucí centrální banky nakoupí hromadu aktiv. To není katastrofa, je to docela fajn život, Japonci se nemají špatně, ale k divokému růstu, který jsme zažívali předtím, se už nevrátíme,“ predikuje Stroukal. „Jako první by sazby mohly začít klesat v Americe. Pokud půjdou dolů, tak to samozřejmě bude nahrávat akciím,“ míní Bostl.Výnos desetiletého amerického dluhopisu, který je často označován za nejbezpečnější investici na světě, čerstvě překročil 5 %. Ve srovnání s mnohem rizikovějšími akciemi, které historicky nesou zhruba 7 % ročně, se dluhopisy podle investora Jaroslava Brychty zdají být aktuálně dobrou investicí.„Pokud by sazby klesly, tak dluhopisy budou velmi dobrá investice, obzvlášť ty s delší splatností. Já osobně bych se ale do dluhopisů na 10 let nezamkl. Z obav, jak skončí ten náš úžasný systém, který se o ten dluh a nízké sazby stále opírá,“ řekl v podcastu Brychta.DeglobalizaceSvětu před 25 lety jasně dominovaly Amerika a Evropa. Čína, co se HDP týká, pokulhávala. Dnes je ale jasně první, Spojené státy v závěsu a Evropa naopak drasticky propadla.„Čína se z levné továrny světa přeorientovala na velice kvalitní výrobu s přidanou hodnotou. Když se podíváte na přehled světových startupů, tak je to samé Silicon Valley, Čína se tam začíná objevovat, a kde jsme my? Evropě chybí inovační motor,“ komentuje František Bostl.Svět se mění a směřuje k stále většímu rozpojení. Dovoz některých produktů z Číny do Spojených států – včetně polovodičů, některých typů IT hardwaru a některé spotřební elektroniky – dramaticky poklesl. Stejně tak poklesly objemy dovozu oblečení, obuvi a nábytku, uvádí washingtonský think-tank Peterson Institute for International Economics. Dovoz notebooků a počítačových monitorů, telefonů z Číny je ale naopak vyšší než kdy dříve.StárnemeDlouhodobě čekají Čínu těžké roky, upozorňuje Stroukal. Levná a snadno dostupná pracovní síla nebude k dispozici. „Už teď se Čína zmenšuje a za pět let bude menší než teď. Nemyslím ekonomicky, ale počtem lidí. To je podle mě jeden z faktorů, který bude Čínu brzdit, Čína zestárla dřív, než stačila zbohatnout. Do roku 2100 bude Číňanů polovina,“ avizuje Dominik Stroukal.Stárneme ovšem globálně. V následující dekádě odejde do důchodu víc lidí, než bude těch, kteří nastoupí do pracovního procesu, jak v bohatých, tak v rozvíjejících se zemích. Investiční příležitost tak mohou nabídnout nejen firmy ve zdravotnictví, ale také z oblasti sociální péče. Alzheimer centra, senior housy a podobná zařízení.František Bostl ovšem několik firem z tohoto sektoru prověřil a uvést je na burzu START mu nedávalo smysl. „Z mého hlediska je to neinvestovatelné, je to takový divný real estate,“ říká Ve vatě.EnergetikaInvestice v příštích letech se budou točit i kolem energetiky. Svět čeká přechod k nízkoemisním energiím. Solární energetiku, která zažila velký boom, ale Bostl jako investiční příležitost nevidí.„Tam momentálně dochází k opravdu brutálním výprodejům, najednou je strašně moc solárů, nikdo to nechce. Zajímavá doba je v segmentu těch starých energií. Úplně si nemyslím, že bychom se měli dočkat třeba tady v Evropě toho, že by energii měly nějak dramaticky zlevňovat,“ myslí si František Bostl.„Doufám, že v Evropě dokážeme zainvestovat do energetického mixu tak, aby dával větší smysl, chybí tomu takové to chytré koření, abychom uvolnili legislativu

Některé obchodní řetězce staví zákazníky před nové dilema. Část zboží prodávají za „normální“ ceny jen majitelům svých věrnostních karet. Zbytek to má i o polovic dražší. „Je to na hranici vydírání,“ říká ekonomka Jana Matesová.Nakupování v akcích je disciplína, ve které jsou mnozí Češi mistry. Zatímco starší generace umí chodit v letákových akcích, ta střední a mladší si oblíbila věrnostní aplikace a karty. Nejznámějším věrnostním programem v Česku je Tesco Clubcard. Svůj mají ale i Billa, Penny, Lidl, Albert, Kaufland. A nezaostávají ani drogerie či lékárny.Češi využívají průměrně 12 různých věrnostních programů, každý desátý se upsal do více než dvaceti, ukázal průzkum výzkumné agentury Inconminde. Vlastnictví takové kartičky je totiž vstupenkou ke slevám v řádu i desítek procent. Kdo kartu nemá, platí cenu znatelně vyšší.Rýže dlouhozrnná pro věrné za 50, pro ostatní za 75. Mleté hovězí namarkuje běžný zákazník za 150 korun, ten s věrnostní kartou za 110. Kočičí žrádlo za 180 za plnou cenu, za 110 s věrnostní slevou. Na týdenním rodinném nákupu tak mohou slevy udělat několik stokorun, ukazuje srovnání cenovek z on-line obchodu řetězce Tesco, které aktuálně tuto strategii „dvojích cen“ praktikuje nejviditelněji.Věrným sleví, ostatním zdražíAle Tesco není samo, kdo se pokouší zákazníky získat skrze slevy jen pro klubisty. „Viděli jsme v létě minimálně dva další řetězce, které vyzkoušely třeba na týden, jestli by mohly své slevy takhle hluboce navázat jenom na karty,“ všímá si Jana Matesová v podcastu Ve vatě, kde bude nově další stálou expertkou.Oslovené nákupní řetězce si systém chválí. Ale na zářijové konferenci Asociace nákupních center z úst manažerky jedné retailové skupiny zaznělo, že se v Tescu údajně od zavedení nového systému Clubcard snížila návštěvnost o 20 až 30 %. A podle Jany Matesové zákazníky tak výrazné rozdíly v cenách pro klubisty a neklubisty naštvaly.„Lidé reagují racionálně. V Česku máme slavnou hlášku Šimka a Grossmanna ‚Nechci slevu zadarmo‘. A chytří klienti chápou, že tahle sleva je za vaše informace, ale taky za to, že všichni ostatní, kdo si Clubcard nepořídí, budou nakupovat přehnaně draze,“ myslí si ekonomka.Na zlevněné zboží pro držitele klubových karet, ať už těch plastových, nebo virtuálních v mobilu, doplácejí podle Jany Matesové klienti, kteří si kartu nepořídili. „Samozřejmě ten řetězec nebude prodávat pod cenou, to by vyráběl ztrátu. On si na těch ostatních zákaznících, kteří nemají klubovou kartu, nadělá všechen svůj zisk. Zatímco u těch hlubokých slev může jít trošku do ztráty, těm ostatním se ceny o to trošku víc zvýší.“Když chtějí datum narození, utíkejteV místech, kde je mezi řetězci konkurence, toto Matesová nevnímá jako problém. Řetězce se prostě snaží přetáhnout nové klienty a zavázat si ty stávající. Kdo nechce výměnou za slevy poskytnout své osobní údaje, jde příště prostě jinam. „Tam, kde je ale jen Tesco a široko daleko nikde není jiná varianta nákupu, tak je to zneužití tržní síly,“ domnívá se Matesová.Vysoké věrnostní slevy jsou často aplikovány i na základní potraviny a drogerii. „V současné ekonomické situaci spoustu lidí nutíte, ať vám svá data dají. Je to na hranici vydírání,“ má za to ekonomka. Ve slevách se prodá už 65 % zboží. Podle Matesové by bylo žádoucí podíl zlevněného zboží nějakým způsobem regulovat.Věrnostní kluby jsou pro obchodníky skvělým zdrojem informací o zákazníkovi. Zvlášť díky aplikacím dostanou takřka bezplatně dokonalý popis jeho nákupního chování. To je podle Matesové legitimní. Lidé by si ale měli podle ní dávat pozor, jaké informace o sobě obchodům poskytují.„Jméno, adresa jsou v pořádku. Pokud chtějí datum narození, běžte dál. Hrozí, že vaše informace přeprodávají třetím stranám,“ varuje Matesová. Jak vůbec funguje slevový systém? Na co si dát pozor? Je nakupování přes věrnostní kluby skutečně výhodné? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Období extrémního růstu cen je na ústupu. Hned čtyři členové bankovní rady ČNB na posledním zasedání rady nevyloučili brzké snížení sazeb. Trhy čekají, že by se sazby v následujících třech měsících měly dostat o celý jeden procentní bod níže, tedy ze současných sedmi na šest procent.Tak optimistický ekonom Dominik Stroukal není. Na listopadovém zasedání podle něj radní ČNB ke snížení sazeb ještě nedospějí. „Vsadil bych na pomalejší a prosincové snižování. Nemyslím si, že v současné době má centrální banka motivaci nás překvapovat a šokovat, jako to dělala za covidu, když se sazby zvyšovaly,“ odhaduje v podcastu Ve vatě.To v Polsku centrální bankéři trh naopak překvapili razantnějším snížením úroků. Navzdory dvojciferné inflaci setnuli základní sazbu o 0,75 procentního bodu na šest procent. „To možná nalilo optimismus i našemu trhu. My ale nejsme Polsko,“ říká Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Doba levnějších úvěrů, hypoték a peněz obecně se však blíží. „Vracíme se do éry levnějších peněz. Ale že bychom se takhle rychle vrátili do období, na které jsme si zvykli po roce 2008, kdy byly sazby na nule, to bude ještě trvat. Nejen u nás, i ve světě,“ předpovídá.„Budeme muset počkat minimálně do konce příštího roku, než budeme zase mluvit o nějakých normálních sazbách, ale na nulu se dostaneme až dlouhodobě,“ dodal ekonom s tím, že i Česko míří k „japonskému scénáři“.„Dlouhodobě míříme do světa, který známe už 30 let z Japonska. Růst nebude takový, jaký si pamatujeme. Svět čeká japonská cesta. Už kvůli tomu, že stárneme,“ řekl.Inflační očekávání jsou v tuzemsku podle ekonoma stále vysoká. Teď podle Stroukala záleží na tom, zda nás centrální bankéři dokážou přesvědčit o tom, že svět je zase v pořádku. Ať už jde o šéfa amerického Fedu Jeroma Powella, nebo guvernéra ČNB Aleše Michla.„Na těchto dvou to záleží nejvíc, jestli nás dokážou přesvědčit o tom, že jsme se vrátili zpátky a všechno je fajn, tak pak všechno fajn bude. Pokud nás o tom nedokážou přesvědčit, tak se my všichni budeme chovat, jako kdyby inflace byla vysoká.“Co se bude dít, až sazby klesnou?Až ČNB sazby sníží, začnou zlevňovat i hypotéky, ale velmi pomalu. Jejich ceny se odvíjejí od dlouhodobějších sazeb na trhu. „Nastartuje to nějaký trend a tenhle trend postupně nastartuje třeba trh s nemovitostmi a ty hypotéky to trošku nakopne,“ říká ekonom.„Jak budou padat sazby, už nebude tak jednoduché dát si peníze jen na spořicí účet a mít ty peníze likvidně u sebe, kdykoliv je potřebuju,“ říká Stroukal. Už teď je však podle něj třeba uvažovat, jak se na snížení sazeb připravit.„Já pořád ještě hodně peněz držím bokem. Čekám na příznivější období nižších sazeb. Ale lidé si už teď můžou vybrat nějakou nemovitost. Je dobré být investičně připravený,“ říká Stroukal.Banky vydělávají, když jdou sazby nahoru i dolůJedním z odvětví, která z vysokých sazeb těžila nejvíce, byl finanční průmysl. Podle Stroukala však bude nadstandardně vydělávat dál. „Ty jednoduché žně bankám skončí. Neznamená to ale, že se banky překlopí ze zisku do ztráty, bankovnictví je zázračná oblast, kde se vydělává, když jdou sazby nahoru i když jdou dolů.“Dlouhodobé snižování sazeb hraje do karet dlouhodobým investorům. „Jakmile padají sazby, tak se investuje dobře, ale na to si ještě počkáme. Úplně bych neočekával nějakou jízdu na českém akciovém trhu kvůli tomu, že se sníží sazby,“ mírní nadšení Stroukal.Se snížením sazeb čekají změny i českou korunu. „Koruna si pravděpodobně neudrží svůj kurz. Tohle bude mít reálné dopady na české podniky a české domácnosti. Nepomůže to nikomu, kdo bude chtít odcestovat do zahraničí, pomůže to exportérům,“ vypočítává Stroukal.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Během covidu se spousta lidí, kteří byli zavření doma, poprvé pustili do investování. Teď vystřízlivěli, protože s loňskými propady přišli o peníze. Nováčky ještě čeká řada rizik, která pro ně budou nová, varuje investor Gladiš.Během covidu se spousta lidí, kteří byli zavření doma, poprvé pustili do investování. Teď vystřízlivěli, protože s loňskými propady přišli o peníze. Nováčky ještě čeká řada rizik, která pro ně budou nová, varuje investor Gladiš.Kdo skočil do investice během pandemie, příjemně se svezl na svižném popandemickém růstu. Dařilo se totiž takřka všemu a všem a lidé tak mohli uvěřit, že investování je vlastně snadné. Loňský rok ale přinesl vystřízlivění. „Máme tady relativně mladou generaci investorů, která vlastně nemá vůbec žádné zkušenosti s jinými prostředími než těmi, které znají za poslední tři roky,“ říká v podcastu Ve vatě investor Daniel Gladiš.„Téměř všechno, co je čeká během příštích třeba deseti let, bude pro ně nové, je pro ně velikým zdrojem rizika. Neznají prostředí, kdy by americký trh dlouhodobě zaostával za jinými trhy. Donedávna neznali prostředí vysoké inflace a prudce rostoucích sazeb. Neznají jiné prostředí, než že dominuje pasivní investování, neznají prostředí, ve kterém pár akcií totálně dominuje indexům,“ vypočítává hlavní rizika zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV Gladiš.Pokles loňského roku podle Gladiše část investorských „nováčků“ z trhu vyhnal. „Vlna lidí, která se na ten trh vrhla za poslední tři roky, je bezprecedentně velká. Myslím, že část z nich už trh opustila, vyléčená trošku ze svých iluzí. Jak trh loni hodně padal, jak se stal složitější, hodně lidí přišlo o peníze a trh nuceně opustili,“ řekl. Odhadovat, kolik lidí z trhu odešlo, je ale podle něj složité.Čím vyšší riziko, tím vyšší výnos?Krátkodobé výkyvy trhu neboli volatilita podle Gladiše riziko pro investor nepředstavují a zmínil i dopady současné války Izraele s hnutím Hamás. „Historie ukazuje na řadě případů, že regionální války mají relativně malý dopad na globální trhy. První den války jsme viděli, že šla nahoru ropa, akcie de facto stagnovaly, trošku se to projevilo na zlatu a na dolaru pozitivně, ale jinak dopad je minimální,“ řekl.Sám Daniel Gladiš se na riziko dívá jako na něco, co může ohrozit dosažení jeho investičního cíle a pro každého je tak rizikem něco jiného. Kdo si dá za cíl dlouhodobě porážet inflaci, pro toho je rizikové držení hotovosti, kterou inflace spolehlivě ohlodává. Držení akcií je pro něj pak naopak méně riskantní. Kdo si za cíl stanoví, že nechce během příštích 12 měsíců přijít o peníze, tomu akcie přinášejí zbytečné riziko a naopak držení cashe mu cíl zaručí, uvedl.Riziko můžeme dle Gladiše vnímat i jako „pravděpodobnost trvalé ztráty“. „Investor, který v roce 2007 zainvestoval do akcií Lehman Brothers, která v roce 2008 zbankrotovala, přišel o všechny své peníze a utrpěl trvalou ztrátu bez možnosti tyto peníze získal zpět, protože jsou pryč,“ vysvětlil.Přímá úměra „čím vyšší riziko, tím vyšší výnos“ tedy neplatí. „Kdyby rizikovější investice spolehlivě přinášely vyšší výnosy, tak by nebyly riskantnější. Vyšší výnosy lze dokonce dosáhnout tehdy, když člověk riziko sníží,“ míní Daniel Gladiš.Nejčastěji investoři přicházejí o peníze, když investují do věcí, kterým nerozumí. „Pokud něčemu člověk nerozumí, tak by do toho neměl investovat. Tečka. Lidé se pouštějí do korporátních dluhopisů, do různých směnek nebo spekulují v umění,“ vypočítává Gladiš.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Česko má ještě před sebou strmý pokles cen bytů, tvrdí analytik Martin Lobotka. Cenovky budou na dně několik let. S koupí bytu bych počkal, radí expert ze společnosti Conseq v podcastu Ve vatě.Česko má ještě před sebou strmý pokles cen bytů, tvrdí v podcastu Ve vatě analytik společnosti Conseq Martin Lobotka. Cenovky podle něj budou na dně několik let, a proto by s koupí bytu počkal.Cenovky u bytů se zdají být pořád horentní. Ovšem statistická data za druhý kvartál ukazují, že meziročně přece jen klesly. Dokonce i developeři, kteří prohlašovali, že nezlevní, nakonec snížili ceny o pět procent. U starých bytů ceny spadly o sedm procent. Podle Lobotky nás teď čeká ještě strmější pád cen.„Očekávám, že ceny budou teďka ještě nejméně dva roky klesat a že ten pokles bude v nejbližších kvartálech strmější, než byl v posledním cyklu. Poté bude následovat několik let trvající dno. Pak se velmi, velmi pozvolna ceny vydají nahoru,“ predikuje.Taky Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance, věří v další propad cen realit. Upozorňuje však, že nabídka těch volných je proti minulé krizi po pádu Lehman Brothers výrazně nižší. „Parkoviště nemovitostí na prodej před deseti lety praskalo ve švech, teď je nabídka zhruba čtyřicetiprocentní,“ říká.Ceny do pár let spadnou o čtvrtinuNe všechny typy nemovitostí však podle Libora Ostatka zlevní. Kvalitní stavební pozemky dokonce naopak podraží.„U energeticky úsporných nemovitostí vidím potenciál v řádu jednotek procent v horizontu roku či dvou. Obrovský potenciál však skýtají zbytečně velké starší domy v horším technickém stavu, v méně lukrativní lokalitě. Tady půjdeme vesele do slev, které mohou jít do několika desítek procent v řádu několika let,“ predikuje expert.Podle Lobotky mohou ceny bytů oproti rekordům v roce 2022 spadnout výhledově až o čtvrtinu. „Prostor pro další pokles ceny je velký, pokles z toho vrcholu v roce 2022 bude někde mezi 20 až 25 procenty. U lokalit, kde je spousta investičních bytů, to může být i víc. Na maxima z roku 2022 nedosáhneme ani koncem tohoto desetiletí.“Ceny jsou pořád přepálenéPro pokles mluví podle Lobotky tři hlavní důvody. Nemovitosti jsou, jak tvrdí ve své zprávě o finanční stabilitě i Česká národní banka, stále nadhodnocené. A to o 25 až 45 procent podle lokality.„Ceny bytů se výrazně odpojily od fundamentu. Je normální, že se několik let odchylují od vývoje mezd a vývoje nominálního HDP. Ale nemůže to trvat desetiletí,“ míní Lobotka.Zadruhé, úrokové sazby jsou na rozdíl od minulé hypoteční krize vysoko. Kupovat byt pro investici podle Lobotky nedává smysl. „Pokud umí investor počítat, nedává mu investice do bytu smysl. Doporučil bych kouknout se kamkoliv jinam včetně termínovaných vkladů a státních dluhopisů. Proč investovat deset milionů do bytu za 3,5% výnos a ještě mít starosti s nájemníky?“ ptá se Lobotka.Zlatých zrnek je minimumPodle Ostatka se dobré investiční příležitosti dají najít i v současném kontextu. „Pokud se bavíme o Praze, tak to podepisuju. Těch zlatých zrnek je tam minimum, ale pokud se dívám na krajská města nebo některá zajímavá menší města nebo střední města, tam může být velmi dobrá příležitost u nemovitostí, které v sobě skýtají potenciál modernizace,“ říká Ostatek.A za třetí, ekonomická situace se bude zhoršovat. „Máme tady konsolidační balíček, máme tady zpomalování v eurozóně, v Německu, na kterém naše ekonomika bytostně závisí, je to ještě horší, a to se postupem času projeví i u nás,“ vysvětluje Lobotka.Kdo kupuje byt nikoli na investici, ale na bydlení, měl by podle Lobotky vyčkat. „Pokud můžete s koupí bytu čekat, tak bych ještě počkal.“Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Spokojenost držitelů protiinflačních dluhopisů je přímoúměrný výši inflace. Kdo si je stihl nakoupit už v říjnu 2021, vydělal v roce 2022 celkem přes 17,5 %. Investice za 100 000 pak přinesla na účet 17 500 korun navíc. S klesající inflací jde ale výnos dluhopisů rychle dolů.Česká národní banka již delší dobu ohlašuje, že příští rok se inflace vrátí na 2 %. „Dvě procenta je propaganda České národní banky. Oni udávají v prognóze nějaké rozpětí inflace. Neodsuzuju je za to, působí na inflační očekávání. Ale já inflaci 2 % nečekám,“ oponuje partner dluhopisového fondu Encore Wealth Management v podcastu Ve vatě.I tak ale podle Žalmana přišel čas se s těmito dluhopisy rozloučit. „S protiinflačními dluhopisy je to ještě horší, než to vypadá. Za letošní rok tam bude ještě hezký výnos kolem osmičky podle toho, jak se bude vyvíjet inflace poslední čtvrtletí. Příští rok se ale s výnosem dostaneme někam na 4 %. Možná to bude 5 nebo 6, ale 8 % už to nebude,“ uvedl Žalman.Prodat je možné jen jednou ročně, brzy to přijdeProtiinflační dluhopisy lze prodat jen jednou ročně, v předem stanoveném termínu a jen do výše 500 tisíc korun. „Teď někdy v říjnu, na začátku listopadu je to období, kdy člověk může dát pokyn k odkupu. Peníze pak dostane hned začátkem ledna. Já se svých protiinflačních dluhopisů zbavím. Každý by se měl zamyslet, jestli peníze může zainvestovat lépe.“ A takových možností je podle finančníka několik.Nejlepší alternativou jsou podle Lubora Žalmana aktuálně termínované účty. „Když bych uvažoval o tom, že prodám státní protiinflační dluhopisy, první, co bych udělal, je, že bych se podíval, kolik mi banka nabízí na termínovaných vkladech. A to dřív, než odprodám ty dluhopisy, ne až potom.“Jak termínované účty, tak ty spořicí čeká v příštím roce, až se ČNB pustí do snižování základní úrokové sazby, pokles úroků. „Pakliže ČNB sníží reposazbu, na spořicím účtu mi banka sníží úroky hned druhý den, u termínovaných vkladů ne, tam se banka zavázala, že bude úrok platit až do skončení toho termínu,“ upozorňuje Žalman.Investor může peníze také přesunout do kvalitních dluhopisů zavedených firem. Ale jak je v téměř nekonečné nabídce firemních bondů poznat od těch problematických? „Nejkvalitnější firmy mají mezinárodní rating. Třeba ČEZ, České dráhy nebo taky velká česká města,“ vypočítává investor.Křetínského „nádherný“ dluhopisDruhá kategorie kvalitních eminentů jsou firmy, které jsou stabilní, mají dlouhodbě velké zisky a byznys, kterému se těžko konkuruje. „Třeba EPH. To je nádherný dluhopis. Jsem ale zvědav, kolik dluhopisů budou v budoucnosti ještě vydávat, protože generují tolik hotovosti, že moc nemají důvod se zadlužovat,“ chválí bondy Křetínského energetického holdingu Žalman.Mezi investiční jistoty pak podle investora patří i dluhopis polostátního ČEZ. Nejasnosti kolem budoucího vývoje energetického kolosu totiž majitele dluhopisů - na rozdíl od majitelů akcií ČEZu - trápit nemusí, myslí si Žalman: „Ať už stát zvýší svou pozici v ČEZu, ať už vykoupí akcie drobných akcionářů za x nebo za y, pro vlastníky dluhu se nic nemění. Ti dostanou to svoje procento, které je na dluhopisech napsáno.“Mezi dobré investice řadí Žalman i dluhopisy Moravských naftových dolů, které jsou součástí skupiny KKCG Karla Komárka nebo dluhopisy zbrojovky Colt.Ale ani známé jméno zavedené firmy není stoprocentní zárukou, že investor o své peníze nepřijde. „Varoval bych před známým jménem, které bylo vytvořeno čistě jenom PR a marketingem. Příkladem je Arca Capital,“ připomíná Žalman případ zkrachovalé společnosti, jejíž věřitelé po ní chtějí 23 miliard korun.Podle jakých pravidel lze státní protiinflační dluhopisy prodat? Jak a kde nakoupit firemní bondy? Jak zajímavé jsou aktuálně bondy developerů? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Všechno vsadit na akcie Komerční banky. Nakoupit americká ETF. Dát peníze na termínovaný účet. Rozjet podnikání. Kam v současné době nejlépe investovat sto tisíc korun? Ve 100. díle podcastu Ve vatě se ptáme expertů i kolegů z redakce SZ.Pro průměrného Čecha je sto tisíc korun slušná částka, která může, pokud se dobře investuje, udělat podstatný rozdíl ve výnosu. „Kdyby mi to spadlo z nebe, tak bych dost možná rozšířil svoji sbírku bankovek. Kdybych si je tvrdě vydřel, tak bych šel do akcií,“ přemýšlí ekonom Dominik Stroukal.Investorovi Jaroslavu Šurovi nedává smysl stotisícovou částku rozdělovat a celou by ji „vrazil“ do akcií Komerční banky. „Jsem český rezident. Když se podíváme na zdejší kapitálový trh na Pražskou kurzu, je tam likvidních pouze několik titulů. ČEZ je víceméně spekulace, to je politické. Erste si můžete koupit za eura. Komerčka je nejbezpečnější a velmi defenzivní titul.“Daniel Gladiš, investor z hedgeového fondu Vltava Fund Sicav, by také volil akcie. Konkrétně jednu americkou - Asbury Auto. „Je to jeden z největších dealerů aut ve Spojených státech. Mají několik stovek prodejen, kde prodávají nová auta, ojetá auta, poskytují servis, opravy a financování aut.“Dan Vořechovský je v Česku patrně nejznámější investor, který je angažován v Číně. Pokud by on investoval v korunách, vsadil by na ETF (burzovně obchodované fondy) na akciovém indexu S&P 500, které podle něj co do poměru rizika a výnosu vychází historicky nejlépe.„Akcie v Americe jsou ale teď hodně vysoko, takže je otázka, jestli by se třeba nevyplatilo vzít 20 000 a dát je tam hned a dalších 20 000 dát na termínovaný vklad v korunách a čekat, až se cena amerických akcií zlepší.“ Výnos „termíňáku“ a amerických akcií aktuálně vychází podobně, kolem 6 procent.Dan Staněk alias Electrodad by nejdříve s hypotetickými sto tisíci splatil dluhy. „Pokud bych byl v životní fázi, kdy ještě nemám splaceny náklady na bydlení, hypotéku, tak bych těch 100 000 Kč vzal a snažil bych se umořit jistinu. Později bych dal sto tisíc do ETF na těžbu nerostných surovin, které jsou potřeba v elektromobilitě,“ řekl s tím, že je velkým propagátorem elektromobility.Analytička společnosti Cyrrus a nová expertka podcastu Ve vatě Anna Píchová by největší část ze svých 100 000 investovala do vzdělávání. „Část těch peněz bych dala do svého vzdělání, rozhlédla bych se po nějakých zajímavých vzdělávacích kurzech, po něčem, co mě může něco nového naučit a v budoucnu i něco dodatečného přinést,“ vysvětluje Píchová.Zakladatel obuvnické firmy Vasky Václav Staněk by zase celou částku nalil do podnikání. „Za 100 000 jde rozjet úspěšná firma, koneckonců Vasky měla základní kapitál 30 000 Kč,“ vzpomíná byznysmen.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Namísto aktivního řízení podílového fondu drahými manažery probíhá investování do ETF fondů podle přesného algoritmu. Výsledkem je jednoduchá obsluha a nízké poplatky. Právě proto nabírají ETF fondy na popularitě.Stačilo 20 let a evropský trh s „éteefky“ vybral od investorů 1,2 bilionu liber. Exchange traded funds (ETF) – tedy fondy obchodované na burze – bývají označovány za vhodný nástroj pro začínající investory. Zvlášť pokud si vybere ETF, který kopíruje nějaký index.Třeba 500 nejhodnotnějších amerických firem najdeme v indexu SP500. Index DAX se zase skládá z 30 největších německých společností. A MSCI World je odrazem světové ekonomiky, obsahuje společnosti z celého světa. Když se změní index, změní se i vaše portfolio.„Jsou ETF, která pokrývají celý trh, akcie z Ameriky, Evropy i z rozvíjejících se trhů, jako je Čína a Brazílie. Tímto nákupem nešlápne vedle. Máte pokrytý celý trh,“ míní Anna Píchová. „U akcií potřebujete 15 až 20 titulů, aby měl diverzifikované portfolio. A hrozí, že se 15 až 20 krát spletete,“ dodává analytička společnosti Cyrrus, která je novou stálou expertkou investičního podcastu Ve vatě.Drobnému začínajícímu investorovi bude stačit jedno ETF, ideálně co nejširší, míní Píchová. Pokročilý může kombinovat ETF fondy pro různé trhy. Kromě akciových „étéefek“ jsou na výběr i fondy zaměřené na dluhopisy, komodity nebo nemovitosti.ETF fondy se na rozdíl od těch podílových obchodují na burze. Můžete je v kterýkoli moment koupit nebo prodat. „Kdykoli je otevřená burza, koupíte nebo prodáte. Nehrozí, že by je od vás nikdo nechtěl koupit,“ vyzdvihuje specifikum exchange traded funds analytička.Radši v eurech než v korunáchJsou dvě základní možnosti, jak si ETF pořídit. Buď přes brokera, zahraničního nebo českého, například přes Lynx či Degiro anebo Fio banku. Anebo přes platformy jako jsou Portu či Fondee, které na základě automatických algoritmů vytvoří a spravují portfolio za vás, bez „živého“ správce.„Obě možnosti jsou schůdné. Větší obnos peněz bych dala přes robo advisory. Kdo chce investovat pravidelně a už má něco o investicích načteno a naposloucháno, doporučila bych jít přes obchodníka. Spousta z nich má výhodné podmínky, jednou měsíčně můžete třeba investovat bez poplatků, jde tam nastavit pravidelný příkaz.“Ve srovnání s podílovými fondy jsou ETF mnohem levnější. Celková nákladovost těchto fondů (TER) se pohybuje v desetinách procenta. „U těch nejrozšířenějších ETF je pod 0,1 %, jsou to ultralevné investiční nástroje. Některé mají i poplatek za správu, jiné zase fixní poplatek za nákup od nuly až po 10 dolarů,“ připomíná Anna Píchová.Pokud po třicet let investujete tisícovku měsíčně do fondu s poplatkem ve výši 0,1 %, připraví vás jen tento poplatek o necelých 23 tisíc z výnosu. Pokud byste ale zvolili fond s TER 2 %, přijdete o 375 tisíc korun. Šestnáctkrát tolik. ETF fondy doporučuje Píchová nakupovat v původní měně raději než v korunách. „Vím, za jaký kurs to kupuju. A myslím, že koruna tu za 20 až 30 let bude méně pravděpodobnější než euro a dolar.“Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Dělat v době předraženého bydlení a drahých nájmů rozhodnutí, zda koupit vlastní nebo se spokojit s životem „v cizím“, není vůbec jednoduché.„Jsme zakletí ve vlastnickém bydlení. Je jako naše mantra, potřebu bydlet ve vlastním máme v DNA. I průzkumy mezi mladými lidmi ukazují, že 97 procent z nich chce v současné době vlastní bydlení,“ říká Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.Jak se dostat z rozhodovací paralýzy? „Udělejte si základní úvahu, kde a jak chcete žít. Najděte pět, deset, patnáct nemovitostí. Běžte si ty byty prohlédnout, ať už na prodej nebo na pronájem. A pak kalkulačku do ruky,“ uvažuje Ostatek.Sazby půjdou dolůV každém regionu však kalkulačka dodá jinou odpověď. Zatímco v Praze se cena za metr čtvereční v podnájmu pohybuje v průměru kolem 400 korun, na Ústecku je to polovina.Kdo může do bydlení měsíčně alokovat kolem 15 tisíc, cílí v řadě regionů na byt v ceně mezi 3,5 až 4,5 miliony korun. Při současné úrovni úrokových sazeb se lze se splátkou hypotéky na obdobný byt dostat na 17 tisíc, spočítal Ostatek.„Na hypotéku potřebuju 20 procent ze svého, to znamená 600 000, případně deset procent, pokud jsem mladý. Mezi akčními nabídkami hypoték lze najít úvěry za 5,49 procenta, nejlevnější úroková sazba je aktuálně za 5,39 procenta. Splátka u půjčky na 30 let vychází kolem 17 000 Kč,“ spočítal Ostatek.Už příštím roce je však pravděpodobné, že úrokové sazby a s nimi i ceny hypoték půjdou dolů. A po skončení fixace může klient odejít za nižší splátkou. „Během dvou, tří let se můžu dostat na splátku 13 až 14 tisíc podle toho, jak budou úrokové sazby klesat,“ popisuje expert.Korekce cen končíOkno, kdy se daly koupit byty ve slevě, je otevřené poměrně krátce a podle Ostatka se už na jaře zase zavře.„Moc jsme si to neužili, protože máme pořád velmi nízkou nezaměstnanost. Korekce cen bytů pomalu končí a příští jaro už bude přecházet do fáze tlaku na kupující,“ vysvětluje Ostatek.V hlavním městě jsou ceny realit i nájmů úplně jinde než v regionech. Na Starém Městě se u třípokojového bytu pohybujeme s nájmem vysoko nad 50 000. V okruhu širšího centra, jako jsou Vinohrady nebo Praha 6, jsme mezi 25 až 50 000 měsíčně. A na periferii jsou už byty za dostupnou cenu kolem 15 000 Kč.Podnájem, zvláště pro mladé páry, nemusí být podle experta špatná volba. „Na pražském trhu mi přijde racionální si byt, zejména ten startovací, pronajmout.“ Ušetří si starosti se sháněním milionu až dvou z vlastních zdrojů, stres se splácením klidně padesátitisícové hypotéky a navíc může „ušetřené“ peníze investovat.„Do úvahy je třeba zahrnout i investice. Když vložím do cihly svůj jediný milion, mám tedy byt. Ale je užitečné si porovnat, jakou parádu mi ten milion udělá, když ho budu investovat,“ doporučuje Libor Ostatek.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Dlouho očekávaná změna kurzu se blíží. ČNB začne na podzim diskutovat o tom, kdy sníží úrokové sazby. Podle bývalého ředitele Raiffeisenbank a investora Lubora Žalmana je čas přemýšlet, co dál s penězi. „Až ČNB sazby sundá, pak už bude pozdě, už to bude drahé,“ říká zakladatel dluhopisového fondu Encor Wealth Management.I drobné snížení klíčové dvoutýdenní reposazby spustí v ekonomice domino. Obchodní banky ho propíšou do cen úvěrů včetně hypoték, které půjdou postupně dolů. Ovlivní ale i úročení vkladů domácností i firem, které se naopak sníží okamžitě.„Sazby na běžných účtech a spořicích účtech klesají okamžitě, příští den je tam nižší sazba. Na termínovaných účtech ne, tam dohodnutá sazba platí, než ten termínovaný vklad skončí,“ říká Žalman. Jak tedy naložit s úsporami, když je snížení sazeb na dohled, ale dříve než na únorovém zasedání centrálních bankéřek a bankéřů se ho patrně nedočkáme? Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Čína už je zkouší, na Jamajce se s nimi dokonce platí a do pár let budou i v Česku. Digitální peníze, které můžou jednou nahradit hotovost. V Číně chtějí přes digitální jüan kontrolovat obyvatele, varuje ekonom Dominik Stroukal.Hotovost je mrtvá, bezhotovostních transakcí rychle přibývá. Jsou pohodlné, ale taky pod drobnohledem bank či provozovatelů platebních aplikací. Celá řada centrálních bank po celém světě teď vymýšlí nový typ měny, digitální peníze, které stojí mimo běžné banky.Nejsou to jen peníze uložené ve formě jedniček a nul na jejich účtech. Ale jsou pohledávkami přímo centrálních bank. Největším průkopníkem těchto tzv. CBDC (Central Bank Digital Currency – digitální peníze centrálních bank ) je Čína, která digitální jüan zavádí napříč celou zemí. Švédsko, kde hotovost rychlým tempem mizí z oběhu, testuje svou e-korunu. Spojené státy zvažují digitální dolar. A Evropská centrální banka zase chystá e-euro.Digitální měně se tak patrně nevyhne ani Česko. „Pravděpodobně nás čeká, zavázali jsme se přijmout euro a politici ho dřív nebo později přijmou, ať se nám to líbí, nebo ne. A s ním přijmeme i digitální euro, které v té době už patrně bude,“ předpovídá Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha, v podcastu SZ Byznys Ve vatě.„Když to budou pilotovat tak dlouho jako v Číně, tak se můžeme bavit o jednotkách let. Já si myslím, že do konce této dekády to budou lidé, nebo alespoň na začátku spíše firmy, používat,“ předpovídá ekonom.Jak používání takové měny vypadá v praxi? Jaké jsou její výhody i nevýhody? Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Zatímco nový mobil vybírají lidé i týdny, celoživotní úspory často naslepo svěří bance, kde mají účet, nebo prvnímu finančnímu poradci, který jde kolem. Ten chce ale primárně prodat, co má v kufříku, varuje investor Daniel Gladiš.Jen v Česku aktuálně působí na 780 podílových fondů. Když k tomu přičteme ty zahraniční a na burze obchodované fondy, jsou tu desetitisíce příležitostí, jak investovat. Vybrat ten pravý je ale jako hledat jehlu v kupce sena. Investor Daniel Gladiš z hedgeového fondu Vltava Fund SICAV sestavil pro podcast Ve vatě návod, jak se při výběru fondu nespálit.1) Ujasněte si, proč investujeteČeho a za jak dlouho chce člověk investováním docílit, by měla být vůbec první otázka, kterou si investor položí. Zda chce investovat dlouhodobě na penzi, nebo peníze na rok či dva ochránit před vysokou inflací.„Není možné si nejdřív vybrat fond a potom přemýšlet o tom, k čemu je. To je, jako kdyby člověk přišel do lékárny a začal si z regálů vybírat léky. Některé vám pomůžou, jiné vás můžou zabít,“ říká investor Daniel Gladiš.2) Zvažte, kolik chcete investováním trávit časuPotom by měl investor zvážit, jak moc chce být v investování angažovaný. Kdo chce peníze pustit z hlavy a nechce se jimi zabývat od rána do večera každý den, patrně zvolí aktivně řízený podílový fond. Práci za něj totiž vykonají trénovaní portfolio manažeři. Koho investice baví a rozumí jim, může nakupovat jednotlivé akcie sám za sebe. Střední cestou je nákup na burze obchodovaných ETF fondů.3) Udělejte si představu o historických a pravděpodobných budoucích očekávaných výnosech Nejhorší je držet hotovost pod polštářem, protože ztrácí na kupní hodnotě. O něco lepší je zlato, které dlouhodobě s velkými výkyvy zhruba udržuje svou kupní sílu. Kousek nad tím jsou výnosy bankovních vkladů nebo fondy peněžního trhu. Následují dluhopisy, nad tím stojí nemovitosti a historicky nejvýnosnější jsou akcie.Jejich výnos se v jednotlivých zemích liší, průměrně však nesou 7,5 % ročně. „Nemůžu říct, jestli historické akciové výnosy zůstanou na 7,5 % i příštích 25 let, ale velice pravděpodobné je, že budou vyšší než výnosy dluhopisů, zlata a hotovosti,“ říká Gladiš.„Když má někdo na investice třeba jen rok nebo dva, nezajímají ho dlouhodobé výnosy aktiv. Pokud má investiční horizont 10, 15, 20 let, nemělo by ho zajímat, co se stane letos nebo příští rok,“ připomíná investor.4) Zamyslete se, co je pro vás rizikoZatímco výnosy jsou dobře měřitelné, vnímání rizika je subjektivní. Podílové fondy často publikují sedmistupňovou škálu rizika od minimálního do maximálního. „Bohužel to riziko je měřeno na základě standardní odchylky historické volatility, výnosů toho fondu, což není dobré měřítko rizika,“ míní Daniel Gladiš.„Podle mě je riziko něco, co ti zabrání dosáhnout tvého cíle. Když chceš třeba jako dlouhodobý investor výrazně překonávat inflaci, pak třeba fondy peněžního trhu jsou pro tebe velice riskantní, automaticky ti svým nízkým výnosem zabraňují cíle dosáhnout,“ vysvětluje svůj pohled investor.5) „Napasujte“ vhodné fondy na svůj cíl, ne naopakKdyž máme jasno, s jakým cílem, jak dlouho a s jakým rizikem a výnosy chceme investovat, přichází čas rozhodnout se, jaký typ fondu je pro nás vhodný. „I debata s poradcem by měla začít u vašeho cíle a rizika, a ne u toho, jaké fondy on zrovna má v kufříku na prodej,“ varuje Gladiš.Proč neplatí, čím větší fond, tím lepší volba? Na co si dát pozor u portfolio manažerů? Poslechněte si celý podcast Ve vatě!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Trh hypoték začíná ožívat, i když rekordním letům je stále velmi vzdálen. Úrokové sazby jsou už za vrcholem a míří dolů, vhodná doba je i pro výběr bytu.Příznivý výhled vývoje inflace i uvolnění regulace České národní banky začíná více probouzet hypoteční trh. To se projevuje i ve vyšší ochotě bank jít se sazbou výrazně níže, než jaké jsou jejich nabídkové sazby.Poslední zveřejná data ČBA Hypomonitoru ukazují, že na konci letošního pololetí nabízely banky nejčastěji sazby hypoték v relativně širokém rozpětí mezi 6 a 7 procenty. Ovšem realizované úrokové sazby, které reflektují skutečně podepsané smlouvy nově poskytnutých hypoték, byly v průměru 5,86 procenta, nejníže v letošním roce.Banky očekávají i s ohledem a poslední prohlášení představitelů České národní banky, že inflace bude postupně klesat a s tím se zvyšuje i šance, že koncem roku či počátkem příštího by mohly začít klesat i klíčové úrokové sazby.Podle experta na financování bydlení Libora Ostatka je vhodná doba říct si o podpultové hypotéky. „Asi bych to tak nazval. Když jsem šikovný tak si mohu vyjednat hypotéku nebo i cenu nemovitosti úplně jinde, než co visí ve výkladní skříni.“Za letošní první pololetí banky poskytly zhruba 24 tisíc hypoték v celkovém objemu 40 miliard korun. Meziročně o třetinu méně, ale výrazné chlazení nastartovalo již loni, kdy banky poskytly včetně refinancování 197 miliard hypoték. Oproti roku 2021 to však představovalo pokles o 60 procent.Podle Ostatka je důležité při vyjednávání o levnější hypotéce mít pro banku relevantní argumenty. Kromě nezbytné bonity mohou hrát roli i výše hypotéky. Čím vyšší hypotéku si klient bere, tím vyšší ochotu jít se sazbou dolů banka má. „Lze to přirovnat k množstevní slevě. Pak samozřejmě hraje roli, na jak velkou část hodnoty nemovitosti klient chce půjčit. Pokud má víc vlastních zdrojů, může víc vyjednávat,“ říká Ostatek.Banky také začínají více promítat do cenové politiky i enegetickou náročnost nemovitostí. Jednak chtějí deklarovat, že se podílejí na „zeleném“ financování a na druhou stranu je jim jasné, že energeticky náročnější nemovitosti užírají více z rodinného rozpočtu dlužníka.Kromě prostoru pro vyjednávání o ceně hypoték vidí Ostatek aktuálně dobrou situaci na trhu i pro zájemce o koupi bytu. Zejména u secondhandového trhu starších bytů je teď pro kupující výhodnější doba. „Hodně lidí odkládá nákup bytu po prázdninách, takže přes léto poptávka stagnuje. Nechci říkat, že realitky zejí prázdnotou, ale je to ideální doba pro zájemce, kteří si chtějí nabídky projít teď. Zejména u bytů, které jsou v nabídce delší dobu, je možné použít páku a zkusit vyjednat slevu.“Jakou fixaci sazby by si měl v současné době volit zájemce o hypotéku a jak je věrohodný průzkum německého institutu Ifo o silném růstu cen nemovitostí v Česku v příštích letech? Poslechněte si celou epizodu, kterou mimořádně moderuje šéfredaktor SZ Byznys Martin Jašminský. Příště již opět s Markétou, která se vrací z dovolené.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Nejlepší je poučit se z chyb, které udělali jiní. V horším případě aspoň z těch vlastních. To platí v byznysu i investicích. V aktuální epizodě podcastu Ve vatě sdílí šest svých investičních či byznysových přešlapů zkušený investor a exšéf Raiffeisenbank Lubor Žalman. „Je důležité si říct, proč se chyba stala a co příště udělám jinak. Jinak je to promarněná příležitost,“ říká. Co se tedy v byznysové kariéře nepovedlo partnerovi v dluhopisovém fondu Encor Wealth Management a jaké poučení si z chyb vzal?1. Nikdy nejdi proti centrálním bankámPandemie vyškolila řadu investorů. „Každý si myslel, že přišel konec světa. V Číně byl zákaz vycházení, mezinárodní doprava kolabovala, jeden kontejner mezi Čínou a Evropou stál desetkrát tolik co dřív. I já jsem čekal menší ‚armagedonek‘.“A skutečně, akciové trhy začaly prudce padat. Ovšem už po dvou měsících se otočily nahoru. „Začal jsem spekulovat na pokles akcií, jenže ty šly do nebe. A já jsem na tom prodělal částku, která pro mě byla podstatná,“ vypráví Lubor Žalman.Od té doby nedá dopustit na zlaté pravidlo. „Nikdy na trhu nejdi proti centrálním bankám. Do roku 2008 byl jejich úkol hlídat inflaci, teď pod tlakem vlád zachovávat hospodářskou stabilitu. V covidové panice začaly pumpovat do ekonomiky peníze stejně jako v roce 2008,“ říká Žalman.Tenhle trend bude podle něj pokračovat i dál. A podle investora to není dobrá zpráva. „V dlouhodobém horizontu je potřeba vyndat tzv. zombie firmy z ekonomiky. Peníze mají mít svou cenu. Úvěr není něco, co má dostat každý a zadarmo. Pravděpodobnost, že by vlády sáhly k bolestivým opatřením a dopustily recesi, ale klesá,“ míní Žalman.2. Mějte v investicích pořádekWirecard byla německá finanční společnost, která platila za budoucí hvězdu evropského fintechového trhu. Jenže pak se ukázalo, že jí na účtu chybějí dvě miliardy eur. I na takových firmách vydělávají tzv. shortaři.„Hledají společnosti, které jsou masivně přeceněné. Firmu najdou, zanalyzují a otevřou si krátkou pozici. Když jde cena její akcie dolů, vydělají. A pak to oznámí to světu. Shortaři z Viceroy Research takhle třeba upozornili na jihoafrickou firmu, která chtěla být kopií IKEA. Přitom se sypala jako domeček z karet,“ vysvětluje Žalman.I Žalman takové firmy občas vyhledává a snaží se na jejich poklesu vydělat. „I morálně je to správně, plevel by se měl z trhu odstraňovat,“ myslí si. Na Wirecard mohl vydělat jmění, ale udělal chybu. Dokonce dvě.„Otevřel jsem si krátkou pozici, asi o týden později jsem na tom pár eur vydělal, a protože jsem ty peníze potřeboval, pozici jsem zavřel a na Wirecard úplně zapomněl. Když jsem o rok později dělal daňové přiznání, byl už Wirecard na prvních stranách ekonomických novin,“ vzpomíná.3. Pozor na monopolPoučná byla pro Žalmana taky investiční zkušenost se startupem na výrobu kyčelních kloubů. „Byl tam světový oligopol tří firem, měly 90 procent trhu, jenže jim končily patenty. Takže bylo možné ty klouby začít replikovat. Mysleli jsme, že ten oligopol rozbijeme,“ vypráví Žalman.Svůj první produkt uvedli na trhu ve Velké Británii a vypadalo to slibně. „Když jsme ale potřebovali schválit druhý produkt, začalo se to táhnout. Zjistili jsme, že jeden z těch oligopolistů sponzoroval knihu předsedovi komise, která měla o povolení rozhodovat,“ vzpomíná hořce Žalman.Do cizích startupů od té doby Žalman neinvestuje. „Když chce člověk jít do startupu, měl by mít celé startupové portfolio. Pak je větší šance, že objeví nějakou ‚garážovou‘ hvězdu,“ naráží investor na slavný příběh zakladatele Applu.Poslechněte si celý podcast.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Závody na americkém trhu pokračují. Podle investora Daniela Gladiše ale boduje jen sedm firem. Kdo chce podle něj vsadit na růst a nebojí se většího rizika, ať se dívá na země jako Brazílie či Mexiko.Vysoké výnosy, ale i vysoká rizika. Investice na tzv. rozvíjejících se trzích zažívají boom. „Jsou to obrovské země. Představují 80 % světové populace a 70 % světového HDP. Většina investorů se zabývá americkým trhem, je největší a nejrozvinutější. Ale když se podíváš na konci roku, které jednotlivé akcie si vedly nejlépe, tak z TOP 50 je většina neamerických,“ všímá si investor Daniel Gladiš, zakladatel fondu Vltava Fund SICAV v podcastu Ve vatě.Čína, Indie, Brazílie – tam všude poroste střední třída a tedy i spotřeba. „Ten trh dohání tu nerozvinutost,“ říká Gladiš. Typickým příkladem sektorů, které čeká na rozvíjejících se trzích neboli „emerging markets“ rozmach, jsou podle něj finančnictví a pojišťovnictví. „Nebo třeba segmenty spotřebního zboží. U nás je spotřeba na úrovni ad absurdum, na emerging markets ale roste střední třída ještě rychle.“Podle Daniela Gladiše může být investice do rozvíjejících trhů klidně formou úspor na důchod, když člověk investuje dlouho a pravidelně. Nikdy by ovšem neměl sázet všechny peníze na jedinou kartu. Nejlépe z mladých trhů mají našlápnuto Brazílie a Mexiko, věští Gladiš. „Brazílie má po delší době slušný obchodní přebytek, stává se exportním gigantem. Mexiko těží z trendu deglobalizace. Americké firmy se snaží po zkušenostech s náročnou logistikou za covidu přitahovat si své dodavatelské řetězce blíž. A Mexiko je blízko a je osvědčené,“ vysvětluje investor.Důvodem, proč rozvíjející se trhy investory lákají, je jejich nadprůměrná ziskovost. Některé firmy z mladých trhů patří mezi nejziskovější společnosti světa. Co se lokalit týče, má Gladiš jasno. „K těm nejlepším patří investice na Filipínách. Nejhorší zkušenosti jsou s investicemi v Číně. To, co jsme tam zažili, když jsme analyzovali čínské firmy, to jsme nezažili někde jinde. Míra korporátních podvodů je tak velká, že jsme v roce 2011 došli k rozhodnutí se tomuto trhu vyhýbat. A nikdy jsme toho nelitovali.“Jak na „emerging markets“ investovat? A na co si dát pozor? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Zatímco zhruba milion Čechů stále nemá bankovní účet, ekonom Dominik Stroukal už dva roky platí čipem voperovaným v ruce. Budoucnost placení ale vidí jinak. Do dvaceti let se podle něj rozšíří platby otiskem prstu či duhovky.Dominik Stroukal má v těle dva NFC čipy. Jeden slouží k převodu bitcoinů, druhý nahrazuje klasickou platební kartu. „Tím prvním jsem už od roku 2016 platil bitcoinem, to tam ještě neuměli narvat kartu. S tím přišel až v roce 2021 jeden Polák s jedním kyborgem, tak jsem se hned přihlásil a nechal jsem si to tam šoupnout. Byl jsem jeden z prvních,“ říká nadšenec do fintechu.Praktické to ale podle něj moc není. „Čip je pod docela velkou vrstvou kůže, takže často musím terminál hladit půl minuty, než najdu ten správný bod, kde to pípne,“ vysvětluje. Při částkách nad 500 korun musí zadávat PIN, stejně jako u klasických plateb kartou.Exoticky si Stroukal nepřipadá: „Není to taková divočina. Je to technologie, kterou mají dneska u nás v sobě i psi. Takže to není taková exotika, že jsem kyborg.“Budoucnost placení ale podle něj implantované čipy nejsou. Do deseti až dvaceti let se podle něj ovšem rozšíří možnost placení biometrikou. Otiskem prstu. Skenem oční duhovky. „Problém s biometrikou je ten, že když mi někdo sebere kartu anebo zjistí PIN, tak se to dá změnit. Ale když mi někdo sebere v databázi otisk prstu, tak už ho použít nemůžu. Je to pohodlný, pohodlnější než čip v ruce, člověk si nechce nechat vrtat do ruky, ale riskuje to, že se nepodaří uhlídat jeho data,“ obává se ekonom z Metropolitní univerzity Praha.Obchodníky, kteří kvůli poplatkům odmítají akceptovat platby kartou, Stroukal přes svou lásku k moderním platebním technologiím chápe. Možnost platit bezhotvostně si ale podle Stroukala klienti stejně časem vynutí. „Zákazník je vždycky ten, kdo vyhraje. Obchodníci se budou muset přizpůsobit. Akorát by mi vadilo v tuhletu chvíli přikazovat platby kartou lidem, který k jejich odmítání fakt nemusí mít jenom nelegální důvody,“ dodává.Jaký podíl na našich běžných účtech má hotovost? Skutečně klesá počet podniků, kde se přijímají platby kartou? A jaká bude budoucnost placení? Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Statisíce lidí s hypotékou by mohli mít v budoucnu ztížené cestování mezi bankami za lepší sazbou. Vláda chce totiž omezit hypoteční turistiku mimo povolená období tím, že umožní bankám účtovat si vyšší sankční poplatky.Hypoteční turistika zažila v uplynulých letech nebývalý rozmach, kdy řada majitelů hypoték cestovala mezi finančními domy za lepší sazbou, bez hrozby citelnější sankce za předčasné ukončení smlouvy.V současné době zákon o spotřebitelském úvěru říká, kdy je možné hypotéku předčasně splatit bez jakékoliv sankce. Pokud to ovšem klient udělá i mimo tyto jasně definované možnosti, zaplatí financující bance „pokutu“ řádově jen ve stovkách korun.Taková situace nebyla na trhu vždy a jak v podcastu Ve Vatě upozornil expert na financování bydlení Libor Ostatek, snadná hypotéční turistika přišla zhruba šest let zpět, kdy Česká národní banka předložila svůj výklad tehdejší novely zákona o spotřebitelské úvěru. ČNB tehdy bankám nařídila, že do účelně vynaložených nákladů, které jim s předčasně splacenou hypotékou vzniknou, si nesmí zahrnou náklady spojené s obstaráním peněz. Ze sankcí až v řádu několika procent z nesplacené části hypotéky tak rázem poplatky klesly pod tisíc korun.„Česká národní banky tehdy doslova uvalila regulatorní okovy na banky, kterým umožnila účtovat si za předčasné splacení hypotéky jen administrativní náklady,“ uvedl Ostatek.Některé banky se dokonce výkladu ČNB vzepřely a nadále klientům účtovaly sankce až v řádu desítek tisíc korun, ale vykoledovaly si za to od regulátora mnohamiliónové pokuty.Banky se dlouhodobě snaží tento stav změnit, protože jim hypotéční turistika způsobuje reálné ztráty. Ty souvisejí s obstaráním peněz na trhu, aby mohly banky klientovi garantovat sazbu a pevnou splátku hypotéky po celou dobu, na jakou si klient sazbu zafixoval.V minulých týdnech se ale vláda ztotožnila s argumenty bank o škodlivých dopadech tohoto stavu na hypotéční trh a schválila změnu zákona, která umožní bankám účtovat si až 2 procenta z nesplacené jistiny u předčasně ukončené hypotéky mimo povolené možnosti.„Spekulativní jednání klientů, kteří přecházejí k jiné bance před skončením fixace čistě kvůli výhodnější nabídce jiné banky, může mít negativní a nespravedlivý dopad na všechny ostatní klienty, protože riziko ztrát z předčasného splacení motivuje banky nabízet vyšší sazby u všech hypoték a to dopadá na všechny zájemce o hypotéky,“ uvedlo ministerstvo financí ve svém zdůvodnění.Pokud tato změna projde a zákon se změní, bude to mít na trh podle Ostatka jednoznačně pozitivní efekt. Banky si do sazeb nebudou muset promítat rizikovou přirážku a navíc padne riziko, že by banky při zachování současného stavu nechtěly do budoucna poskytovat hypotéky s dlouhodobější fixací. „Pokud by změna zákona neprošla, tak by se v budoucnu mohla drtivá většina hypoték nabízet s fixací do tří let,“ soudí expert.Vliv na dlouhodobé fixace je znát už v současné době. Podle Ostatka takové hypotéky nabízejí banky výrazně dráž, než by odpovídalo ceně peněz na trhu. Budou si v budoucna banky účtovat maximální sankci za ukončení hypotéky, nebo zafunguje konkurence? Jak se už na trhu projevuje zrušení parametru DSTI? A jak to bude dále s dostupností bytů? Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Děti odmala učíme, jak se chovat a jak žít zdravě. Jak zacházet s penězi, se ale často doma nenaučí. S exbankéřem Luborem Žalmanem jsme v podcastu Ve vatě sestavili desatero „Co říct dětem o penězích, aby byly bohatší než vy.“1) Mluvte s dětmi o penězích a jděte příklademAť už se doma hádáte o penězích, máte nervy z chybějících tisícovek na konci měsíce nebo si vyčítáte nesmyslný nákup, děti všechno vidí. A naše finanční zvyky budou v budoucnu s největší pravděpodobností kopírovat. Proto je dobré s nimi o penězích otevřeně mluvit.Nebojte se potomkům svěřit, kolik berete, když se zeptají. Klidně jim i vysvětlete, kolik měsíčně odvádíte na splátkách hypotéky. Lépe tak pochopí, proč jim zrovna nemůžete dopřát, co si usmyslí.2) Dávejte dětem kapesnéPřes 70 % českých dětí dostává kapesné, v průměru 250 korun měsíčně, říká nedávný průzkum České bankovní asociace. Ať už je dítě utratí za cokoli (v reálu to jsou většinou sladkosti), lepší životní lekci jim ohledně peněz těžko uštědříte. Děti si uvědomí, jakou hodnotu peníze mají. Mají šanci si vyzkoušet, jak to „bolí“, když peníze za něco utratí, a jaké to je, když dojdou dřív, než dostanou další.„Pro malé dítě je těžké plánovat na měsíc, lepší je týdenní kapesné. Ale postupně by měli rodiče dospět k měsíčním platbám, aby dítě připravili na model měsíčních výplat,“ říká Lubor Žalman, bývalý ředitel Raiffeisenbank, dnes investor z Encor Wealth Management.3) Nechte dítě z kapesného platit i běžnou režiiKdyž si bude dítě do osmnácti z kapesného kupovat jen pamlsky a později alkohol, na dospělost se moc nepřipraví. Od dvanácti výše je varianta dát mu peněz více a nechat ho pokrýt i běžné výdaje jako tramvajenku, obědy nebo mobil. Naučí se, jak rozdělit peníze na nutné výdaje a na zábavu.4) Oceňte dítě za výjimečný výkonPodle Lubora Žalmana je výchovné, když má kapesné fixní a motivační složku. „Výchova je výcvikový tábor. V životě to tak chodí, že když se mi něco podaří v práci, dostanu bonus. Když udělám dobrý obchod, vydělám na něm,“ říká investor v podcastu Ve vatě. Příznivcem finančních odměn za jedničky ve škole ale není.5) Pošlete děti na brigádu a nechte je utratit výplatuÚměrně svému věku si děti mohou ke svému kapesnému začít přivydělávat. Poučné může být projít různými typy brigád. Poznají, jak rozdílně jsou práce ohodnocené. „Já bych děti lifroval do práce, na kterou mají. Když je mi 15, tak už můžu prodávat v McDonald's. V 18 už můžu pracovat třeba jako poslíček v nějaké firmě a nasávat, co se v ní děje,“ přemýšlí Žalman.Co si potomci vydělají, je jejich, říká Žalman. Měly by proto dostat možnost si s penězi dělat, co chtějí. „Za první peníze jsem si koupil elektrickou kytaru, rodiče obraceli oči v sloup, ale neřekli ani slovo,“ vzpomíná investor.6) Výdaje by měly být nižší než příjmyVíce než čtvrtina českých domácností z příjmů sotva pokryje své výdaje. Proto by Žalman potomkům od mala vštěpoval, že utratit se má méně, než kolik člověk vydělá. „Když to nevychází, přemýšlejte nejen jak snížit výdaje, ale hlavně jak zvýšit příjmy,“ radí Žalman.7) Dluhy jsou drogaDluhy na spotřebu, kromě hypoték, jsou droga, tvrdí investor: „Jako děti učíme pohybovat se ve světě, kde existují návykové látky, je potřeba je učit se pohybovat ve světě dluhů. Dluhy jsou návykové. Dluh má všechny parametry závislosti.“ Nechte děti okusit, že peníze mají svou cenu. A když jim půjčíte, nechte je zaplatit úrok, radí Lubor Žalman.8) Nechte děti spořit a investovatDěti od malička učíme spořit „do prasátka“. „Koncept odkládání uspokojení je důležitá dovednost a prasátko je dobrý způsob, jak to trénovat,“ míní Lubor Žalman. Později je možné založit dětský účet nebo investiční demoúčet a ukázat, jaký je rozdíl mezi spořením a investicí.Od druhého stupně už většina dětí zvládne pochopit „kouzlo“ složeného úročení, díky kterému přibývají výnosy z investování rychleji než spořením. Ale taky že mohou rychle propadnout.9) Pracujte s vášní, chtějte být nejlepší a nevzdávejte toAť už jste zaměstnancem nebo podnikatelem, bez vytrvalosti a elánu to daleko nedotáhnete. „Neznám úspěšného podnikatele, který by byl leklá ryba. Druhá věc je houževnatost, ti lidé se nikdy nevzdají. I to se dá od rodičů odkoukat. Třetí věc jsou ambice, úspěšný podnikatel musí chtít to dotáhnout daleko,“ vypočítává Žalman.10) Bohatství není cílNevěřím, že bohatství je klíčem ke šťastnému životu, říká Žalman. „Elon Musk neudělal Teslu a neposílá rakety do vesmíru, aby byl bohatý. V USA zkoumali dlouhodobě rodiny a zjistili, že pocit štěstí se zvyšuje s příjmem. Ale končí to sto tisíci dolarů na rodinu, pak už se štěstí nezvyšuje. U nás to bude míň, i když ne o moc,“ myslí si investor.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V p

Budoucí důchodce čeká při přechodu do penze brutální propad životní úrovně. Státní penze nezaniknou, ale budou činit jen čtvrtinu mzdy. Na důchod je ideální odkládat si sedm až 10 procent výdělku, říká Ve vatě Dominik Stroukal.Takhle vysoké důchody vzhledem k předchozí mzdě tu nikdy nebyly. Aby systém zvyšující se počet penzistů ustál, začne poměr penze k předchozí hrubé mzdě klesat.„Dnes je důchod průměrně 44 procent hrubé mzdy. Jsme na vrcholu. To číslo vzhledem k demografickým projekcím začne klesat. Náhradový poměr se bude muset snížit ze 44 na 35 a za pár desítek let to může být klidně 25 procent toho, co berou v hrubém zaměstnanci,“ predikuje v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.Kdo nebude chtít spadnout s životní úrovní tak radikálně, musí spořit či lépe investovat bokem. „Abychom si dokázali zachovat přibližně stejnou životní úroveň, tak bychom si museli spořit sedm až 10 procent ze současného platu do třetího nebo druhého pilíře, kdybychom ho otevřeli,“ doporučuje Stroukal.Podle ekonoma si jsou mladší generace budoucích nižších státních penzí od státu vědomy. „Nemůžeš být jako Jiří Krampol a divit se, že když neodvádíš do systému, tak nemáš důchod,“ říká Stroukal v narážce na časté stížnosti populárního herce v bulvárním tisku. Krampol tvrdí, že přes vysoké výdělky ze své penze v Praze nyní nevyžije. ¨„Hodně chodím po středních školách a nenajdeš nikoho, kdo by si myslel, že vyžije jen se státním důchodem. Hledají vlastní cestu, zkoušejí investovat přes různé investiční aplikace,“ všímá si Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Počet důchodců bude podle demografických predikcí nejvyšší kolem roku 2059. „Dotkne se to nás všech, ale nejkritičtější skupina jsou naše děti. Děti, které se narodí dnes, tak u nich je téměř stoprocentní, že budou do důchodu přicházet po sedmdesátce,“ myslí si Stroukal, který je členem Národní ekonomické rady vlády.„Zatímco dnes ‚vydělávají‘ tři pracující na jednoho penzistu, za 30 let to budou jen dva a později jeden na jednoho,“ tvrdí ekonom. Podle Stroukala to zvýší pnutí mezi generacemi a vytvoří podhoubí pro laciná politická řešení.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Apple či Microsoft oslňují dvojciferným růstem. Nezavrhujte kvůli nim všechny „staré“ firmy, radí investoři. Cigarety nebo ropa dokážou přinést solidní zisky ještě desítky let, shodli se v podcastu Ve vatě speciál.Ján Hájek, portfolio manažer Top Stocks, investoval do těžařské společnosti Hess, která má partnerství s ropným gigantem Exxon Mobile. Do hledání nových ložisek už se sice moc neinvestuje, ale americký Hess začne díky svým stávajícím nalezištím ropy v Guyaně slušně profitovat. I když se poptávka po ropě v budoucnu sníží, firma bude podle Hájka dál vydělávat. Podobně to funguje i u tabáku.„Přestože spotřeba tabáku klesá, mezi nejlepšími investicemi za posledních 20 let překvapivě trůní Philip Morris. Sektor má schopnost přizpůsobovat nabídku poptávce, umí ovlivnit cenu. Stejné je to u ropy. Pokud bude poptávka klesat, ale zároveň bude klesat nabídka, tak si mohou „pricing power“ uchovat,“ míní Hájek.Poptávka po všech zdrojích energie, včetně fosilních paliv, tu bude desítky let, doplňuje jej Daniel Gladiš, investor a zakladatel Vltava Fund SICAV: „Desítky let se svět absolutně neobejde bez fosilních paliv. Jsem přesvědčen, že poptávka po nich dlouho poroste. Trh to nevnímá, jak by měl. Budoucnost světa neurčuje Německo a Kalifornie, ale chudších 5,5 miliardy lidí na světě, kteří čelí nedostatku energie,“ řekl v podcastu Ve vatě speciál, který jsme natočili 20. června v brněnském prostoru Co.labs.Pozor ale na to, v které fázi ropné akcie kupujete. Loni kvůli válce bodovaly, letos jsou na tom špatně. „Kdo chce postavit portfolio dlouhodobě, tak tam ropa určitě patří. Nenechte se zlákat euforickou vlnou, kupujte spíš, když poptávka klesá. Letošek je lepší načasování než loňský rok,“ myslí si Anna Píchová, hlavní analytička společnosti Cyrrus.Sázet na celý sektor či region podle ní nedává smysl. „Snažím se v nejisté době hledat příběhy, které mi dávají smysl. Třeba elektroauta. Jistota je, že jich v dalším roce bude vyrobeno víc než letos, a pravděpodobně to tak půjde ještě pár let. Pro elektroauta jsou třeba polovodiče. Ty součástky se prodají vždycky.“Jaký vliv bude mít umělá inteligence? A jak vybírat mezi technologickými skokany? A které firmy jsou podle investorů nyní předražené? Poslechněte si celý investiční speciál!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Češi se naučili posílat volné peníze do investičních fondů. Aktuálně v nich mají skoro bilion. Od covidu do nich přiteklo 400 miliard. „Vyberte fond i podle toho, kolik akcií jeho management sám drží,“ radí investor Daniel Gladiš.Volné peníze, které lidem zbyly, když za covidu neměli kde utrácet, plynou ve velkém i do investic. Zažitá nedůvěra k fondům, kterou mají Češi pod kůží od tunelářské aféry Viktora Koženého, který obral o peníze 240 tisíc lidí, pomalu opadá. Podle Daniela Gladiše, zakladatele hedgeového fondu Vltava Fund SICAV, jsme nyní v diametrálně odlišné legislativní situaci. „Sem tam mohou fondy i zkrachovat, ale děje se to velice zřídka. Netýká se to běžných podílových fondů, ale hedgefondů, které ke svým spekulativním transakcím používají velké množství dluhu,“ říká investor v podcastu Ve vatě. Po celém světě funguje 137 tisíc podílových fondů, v tuzemsku jich aktuálně působí 780. Princip je jednoduchý. Fond sdružuje prostředky od různých investorů a za ty pak portfolio manažeři fondu pořizují do portfolia cenné papíry – akcie, dluhopisy nebo měny.Investor získá podílové listy. „Podílový list nemá hlasovací právo. Nedává právo se podílet na rozhodování o tom, jak se peníze spravují. Ale dává možnost se podílet na majetku fondu, podle výše podílu,“ osvětluje fungování investor Gladiš.„Člověk by se měl zamyslet, čeho by investováním chtěl dosáhnout,“ nabádá Gladiš. Jestli bude peníze investovat na rok či 15 let, jaký výnos by rád získal, potažmo jakému riziku je ochoten čelit. A taky zda si chce investice nechat aktivně spravovat nebo je jen pasivně nechat běžet. Při výběru konkrétního fondu by se Gladiš díval zejména na tři věci. „Chtěl bych, aby správce fondu měl jasně formulovanou strategii, která se mi líbí. Měl by ji definovat třeba v nějakých textech či videích,“ říká investor.Za klíčové považuje Gladiš i to, že má správce ve svém fondu vlastní kapitál. „Potřebujete někoho, kdo je v dobrém smyslu slova fanatik. Chtějte, aby měl ve fondu investovanou podstatnou část peněz. Koukněte se do výroční zprávy, kolik akcií management drží. Když člověk sám nic neriskuje, nedá se očekávat, že dělá správná rozhodnutí.“Třetí Gladišovo kritérium dobrého fondu je subjektivní. „Když někomu svěřím peníze, je to osobní, vyjadřuje to míru důvěry. Chtěl bych, aby byl sympatický a měl charakter,“ vypočítává Gladiš.Na jaké poplatky si u fondů dát pozor? Co jsou skryté poplatky? A jaký je rozdíl mezi podílovými fondy a tzv. ETFky? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Sedmiprocentních úrokových sazeb se ČNB sveřepě drží už skoro rok, přesto se ceny hypoték sunou dolů. Do konce roku klesnou pod pět procent, domnívá se hypoteční expert Libor Ostatek v podcastu Ve vatě.Hypotéka za 1,99, nebo za šest procent? Ve splátkách i celkové ceně úvěru jde o obrovský rozdíl, a tak není divu, že současný trh s hypotékami prakticky stojí. Ceny úvěrů i bytů totiž klesají jen pomalu.„Počet zpracovaných, schválených a podepsaných hypoték je nejnižší za 20 let. Kolem 3000 hypoték měsíčně. Jedna banka zpracuje 15 hypoték za jeden den. Na to mi stačí tři lidi,“ popisuje zamrzlý trh Libor Ostatek.Podle hypotečního experta z Golem Finance a Broker Trust jsou však už na dohled lepší časy. „Prostor pro zlevnění tam je,“ domnívá se Ostatek. „Do konce roku čekáme, že se sazba hypoték reálně přiblíží pěti procentům. Věřím, že se u vybraných skupin klientů dostaneme na 4,99 procenta,“ predikuje optimisticky Ostatek.Výše dvoutýdenní reposazby, se kterou ČNB dle svých vyjádření nehodlá hýbat, totiž není jediný faktor, který cenu hypoték ovlivňuje. Určuje trend, ale klíčové je, za jaký úrok si komerční banky napůjčují peníze pro své klienty na finančních trzích.A tam je trend pozitivní, už rok si banky půjčují „dlouhé“ peníze na hypotéky pro své klienty levněji a levněji. „Za posledních 12 měsíců se banky dostávají téměř na minimum ceny zdrojů. Ať už se to týká tříletých, pětiletých, nebo desetiletých fixací,“ všímá si Ostatek.Řeč je o tzv. swapech. „To jsou instrumenty, kterými si banky zajišťují cenu peněz na určité období. Když chce banka peníze na pětiletou fixaci, koupí pětiletý swap. Má garantováno, že klient může celou dobu splácet za určitý úrok. Totéž platí na tři roky či deset let,“ vysvětluje Ostatek.Přestože cena swapů velmi kolísá, poslední měsíce ukazují, že míří dolů. A i když to v oficiálních cenících ještě nevidíme, banky už na to reagují. Oficiálně se hypotéka v dubnu prodávala průměrně za 6,30 procenta. Individuální nabídky byly podle Ostatka citelně níž.„V reportech a indexech je sazba šest procent, to je ale nabídková cena. Ta je velmi odlišná od těch reálných. My jsme zprostředkovali hypotéky už za 5,49 procenta,“ říká hypoteční odborník.Rozmrazení hypotečního trhu podle něj pomůže i zrušení limitu DSTI. Od července ho centrální banka vypíná, a komerční banky si tak budou moci žadatele o hypotéku posuzovat podle svých kritérií.Komu deaktivace DSTI nejvíc pomůže? Přestane být hypotéka luxus pro vyvolené? Poslechněte si celý podcast Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Drtivá většina Čechů si na penzi odkládá „po staru“ prostřednictvím penzijního spoření. Většina penzijních fondů však za posledních deset let po započtení inflace prodělává. Bilanci jim vylepšuje příspěvek od státu.Od ledna příštího roku však má začít platit revoluční změna, která státní příspěvek vedle „penzijka“ zaručí i lidem, kteří si na penzi budou investovat – do akcií, dluhopisů i jiných instrumentů. Stejně jako majitelé penzijního spoření si budou moci investované peníze odečíst z daní.„Vláda připravuje dlouhodobý investiční produkt, který dostane stejné příspěvky a daňové zvýhodnění, jako mají penzijní produkty. To bude ohromné zvýšení konkurence,“ myslí si investor Lubor Žalman v podcastu Ve vatě, jehož tématem bylo právě spoření na důchod.Návrh zákona, který tento nový produkt zavádí, má projednat příští týden vláda. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby začal platit 1. ledna 2024. „Děje se tu částečná penzijní reforma. A penzijní fondy z toho mají strach. O tom svědčí i to, že byly kategoricky proti tomu, aby v názvu produktu bylo slovo penze. Jsem optimista, co se týká zlepšení výnosů, a sníží to i poplatky na trhu,“ domnívá se Lubor Žalman, partner v Encor Wealth Management.Podle Žalmana novinka donutí lidi, aby zvedli kotvy ze starých, tzv. transformovaných, penzijních fondů. V nich si na konci prvního čtvrtletí letoška spořilo stále skoro 2,7 milionu Čechů. Ze zákona nesmí klientům prodělat, jejich strategie je proto konzervativní, a tudíž nevynáší.„Je to strašná bída. Jsou to výnosy kolem jednoho procenta. Když nemůžou prodělat, nemůžou vydělat,“ glosuje Žalman.Když připočteme inflaci, jsou klienti „starých penzijek“ v reálu v minusu. Za posledních 10 let reálně prodělávají okolo 20 procent, vyplynulo z analýzy výsledků zhodnocení transformovaných fondů od společnosti Freedom Financial Services.Komu zbývá víc než pět let do důchodu, měl by transformované fondy opustit, radí Lubor Žalman. Vyvázat se z nich však není tak snadné. „Musím to udělat ve dvou krocích, nejdřív musím přestoupit do doplňkového penzijního spoření svého fondu, až následně mohu změnit penzijní společnost,“ vysvětluje Žalman.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Kdo chce své peníze svěřit firmám kvůli tomu, že při podnikání myslí na klima na úkor svého byznysu, prodělá. Myslí si to investor Daniel Gladiš. „Bude na tom hůř. Ať investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu.“Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!„Investování do firem, které dělají byznys s ohledem na klima, sociální blaho svých zaměstnanců a férové vedení, tedy tzv. ESG princip, je nejvíc ‚vyhajpovaný‘ a přeceněný koncept v byznysu“, říká Aswath Damodaran, světová autorita kolem oceňování firem.„Nikdy prý neviděl koncept, kde by bylo tak málo obsahu a současně byl přijímán tolika lidmi. Podle něj svět chce, aby se korporace stávaly církevními a hlásaly nějaké evangelium místo toho, aby dělaly byznys,“ parafrázuje profesora New York University investor Daniel Gladiš.Investování podle principů ESG je trendy maximálně šest let. To není dost dlouhá doba, abychom mohli výkon takových společností či firem objektivně posoudit. Přesto na téma výkonnosti ESG investic existuje řada studií.Newyorská univerzita dala ve své analýze dohromady výsledky desítek z nich. Vyšlo jí, že 59 procent studií ukazuje u ESG investic stejné nebo lepší výnosy než mají investice tradiční. Takový výsledek Gladiš připisuje tomu, že v prvních letech plynulo do ESG investování hodně prostředků.„Je to přílivem těch peněz. Když budou ESG akcie permanentně dražší než zbytek, tak ponesou nižší výnos. Příklad, který trvá 40 let, jsou tabákové firmy. Ty byly pod tlakem už od 70. let. Investoři se k nim z pochopitelných důvodů otáčeli zády. Přesto patří k nejvýnosnějším akciím vůbec. Je to proto, že byly permanentně levné,“ říká investor.Třeba loni se ESG akciovým fondům nedařilo. Trhy na tom byly celkově zle kvůli válce na Ukrajině, ale udržitelné fondy to odnesly ještě víc. Do konce loňského listopadu výnos ESG akciových fondů poklesl o 18 procent oproti poklesu o 15,8 procenta v případě akciových fondů mimo ESG, ukazují také data Refinitiv Lipper.Podle Daniela Gladiše, zakladatele hedgeového fondu Vltava Fund, ale ESG faktor investorovi sám o sobě nic nepřinese. „Pokud to bude jeho hlavní investiční kritérium, investor na tom bude hůř. Ať do ESG investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu,“ řekl.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

V součtu o 33 % stouply v Česku ceny od začátku pandemie. Mzdy rostou, ale růst cen je rychlejší. V reálu si tak lidé koupí méně. Příští rok se to otočí, predikuje ekonom Dominik Stroukal.Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!„Od začátku pandemie, od března 2020 dodnes, nám ceny ve spotřebním koši v průměru vyrostly o třetinu. To neznamená, že se nám kupní síla snížila o třetinu. Kupní síla peněz ‚pod matrací‘ se nám snížila o čtvrtinu. Každá koruna, která nebyla zainvestovaná, se snížila hodnotou o čtvrtinu,“ vysvětluje erozi našich úspor ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě..„I když se situace pomalu obrací a ceny nerostou tak rychle jako loni, ztrátu posledních měsíců už nenahradíme,“ říká ekonom Metropolitní univerzity Praha. Tři roky blahobytu jsme podle něj neúspěšným bojem s inflací promrhali.„Je to jízda. Vzhledem k růstu reálných mezd jsme ztratili tři roky růstu naší kupní síly. Tři roky růstu blahobytu lidí… To je náklad, který nám zůstane už navždy. Kdyby se to nestalo, měli bychom se později mnohem líp,“ vysvětluje Stroukal.Příští rok se podle něj situace konečně překlopí. Po roce a čtvrt začneme zase vydělávat víc, než nám inflace sebere. „Platy porostou, ale inflace už bude výrazně nižší. Koncem roku by mohla spadnout k jednociferným hodnotám,“ předpovídá Stroukal. „Příští rok dostanete přidáno víc, než o kolik zdraží chleba.“„Trh práce je děsivě přehřátý. Tlak na růst mezd pokračuje, letos může být dvouciferný. Viděli jsme to ve Škodovce, která zvýšila mzdy o 10,1 % plus bonusy,“ připomíná Stroukal. A intenzivní tlak na mzdy je podle něj jediná cesta, jak inflaci vzdorovat. „Nezbývá než myslet sám na sebe. Snažit se vyhandlovat co nejvyšší mzdu. Není lepší doba pro změnu práce než doba s rekordně nízkou zaměstnaností. Ale vyšší mzdu jde vybojovat i u stávajícího zaměstnavatele.“V posledním loňském čtvrtletí brali zaměstnanci v průměru o 7,9 procenta více než rok předtím, čímž se průměrná hrubá mzda v zemi zvedla na 43 412 korun.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Brali si hypotéku za dvě procenta, dnes horko těžko probírají nabídky kolem 6 %. Fixace u hypoték skončí jen letos až 150 000 Čechům. Kdo na to má, ať jde do tříletého fixu, radí expert Libor Ostatek.Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!Řadě lidí letos dobíhají hypotéky s úrokem kolem příjemných 2 %. A to právě v časech, kdy jsou hypotéky nejdražší za dlouhou dobu. Budou tak muset dojednat nové, mnohem horší podmínky.„Sto tisíc je minimální počet hypoték, které budou letos celkem refinancovány. My se domníváme, že jich bude spíš kolem 10 až 15 000 každý měsíc. V refixacích je pěkný provoz,“ avizuje Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.Všechny čeká výrazné zdražení splátek. „Ten náraz bude kolem 4 %, to je úrokový šok. Splátku zvyšuje velmi výrazně,“ myslí si Ostatek. Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod přitom znamená pro třímilionovou hypotéku zvýšení měsíční splátky o zhruba 1500 korun. Rodinám se tak splácení hypotéky prodraží i o několik tisíc.Klienti s dobíhajícími „lacinými“ úvěry teď řeší, na jak dlouho si úrokové sazby hypotéky zafixovat nově. Aktuálně jsou sazby úvěrů na bydlení kolem 6 % a klesají jen kosmeticky. Kdy půjdou dolů, těžko odhadovat.Na první pohled tak vypadá logicky platit vysoké úroky co nejkratší dobu, třeba jeden rok. Jenže jistotu, že už za rok sazby citelně klesnou, nemáme. A navíc jednoleté fixace jsou nyní nejdražší. Banky si totiž peníze na ně draze půjčují.„U jednoleté fixace dostanu cenu hypotéky 7,5 až 8 %. Tříletka je za 6 % a víc. Pětiletka je dneska na 5,5 % plus. Nejnižší aktuálně sehnatelná hypotéka je za 5,49 %. Osmiletky a desetiletky banky nechtějí nabízet levněji, i když by mohly. Tam je cena spíše kolem 6 %,“ vypočítává Libor Ostatek.Sám by teď volil tříletou fixaci. Za tři roky podle něj budou sazby citelněji níže. „Tříletka je dražší než pětiletka. Snažil bych se ji získat za co nejlepší cenu. Má ji aktuálně těsně přes 13 % lidí. Je na vzestupu. Ještě před rokem a půl ji volilo 3 až 5 % klientů,“ říká v podcastu Ve vatě.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

I Řecko si podobně jako Česko žilo nad poměry. Třinácté a čtrnácté platy ve veřejném sektoru. Vysoké důchody. Rozpočty neustále v minusu. „Na řeckou cestu jsme se vydali. Ale nejsme v tom sami,“ říká investor Lubor Žalman.Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!Poslední cíleně přebytkový rozpočet sestavil pro Česko Václav Klaus. Pokud nepočítáme jeden se schodkem naplánovaný, ale nakonec neočekávaně plusový rozpočet Andreje Babiše.„K řeckému zadlužení je sice Česko na míle daleko, ale trend je neblahý,“ říká Lubor Žalman z Encor Wealth Management v podcastu Ve vatě.Nejvíc zadluženým státem v Evropské unii je stále Řecko, poměr jeho dluhu k HDP na konci loňského roku dosáhl 171,3 procenta. Druhá je Itálie s podílem dluhu na HDP 144,4 procenta a třetí Portugalsko s bezmála 114 procenty. Celkové zadlužení Česka není ve srovnání s vyspělou Evropou nijak alarmující. Naopak, patříme k těm zodpovědnějším.Problém je ovšem trend. Zatímco jiné země Evropské unie se oklepaly z covidového „rozdávání“ a už loni začaly svůj státní dluh snižovat, Česká republika nikoli. Ratingová agentura Fitch očekává, že letos vzroste český státní dluh ze 44,6 procenta na 45,6 procenta a v roce 2026 naroste až na 49 procent.Fialova vláda právě dnes představí balík změn, které mají pomoci vysoké strukturální schodky zahladit.„Vydali jsme se na řeckou cestu. Ale nejsme v tom sami,“ říká Žalman, který v době bankrotu Řecka působil jako šéf Raiffeisenbank. Česko se mílovými kroky blíží k tzv. dluhové brzdě. To je zákon, kterým si předsevzalo, že pokud se zadlužení dostane až na 55 procent HDP, musí být všechny veřejné rozpočty na nule nebo v plusu. Ať už jde o kasu státu, krajů, obcí.Podle Žalmana je to však pravidlo, které jde snadno zrušit: „Já se obávám, že pokud Česko na brzdu narazí, nic se nestane. Udělat vyrovnaný rozpočet z roku na rok je nemožné. To zrušíme poštu? Nejde přestat vyplácet důchody nebo zastavit vlaky. Pokud dluhová brzda není v ústavě, je to bezzubé.“Zhoršení vynikajícího českého ratingu, který máme na úrovni Belgie či Velké Británie, ale podle Žalmana nehrozí. „Úroveň zadlužení, kterou jsou dnes investoři schopni akceptovat, by byla před 20 až 30 lety neakceptovatelná. Řecko nesnížilo zadlužení, jakž takž ho zastavilo. A dneska už mu všichni chodí půjčovat.“Jak se má o své peníze postarat investor ve vysoce zadlužené ekonomice? „V minulosti platilo, že když se stát začal zadlužovat, začala se znehodnocovat měna a byla inflace. Po hypoteční krizi se státy začaly masivně začaly zadlužovat způsobem, který neměl obdoby. Ale inflace nepřišla. Až teď,“ vzpomíná Žalman.Investor doporučuje udělat si odhad, jaká bude inflace. A pak se podívat na to, zda plánovaná investice vynese víc. Dobré je taky rozdělit si portfolio na dvě části. Na tu likvidní, když spořím třeba na byt. A na tu dlouhodobou na penzi.Jak na to? Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Říká se tomu investiční krátkozrakost a trpí jí i Češi. Větší než zdravý obnos peněz vrhají na domácí trh, protože si myslí, že mu víc rozumí. Tím však podle investora Daniela Gladiše můžou tratit.K nejoblíbenějším akciím tuzemských investorů patří ČEZ. „Lidé mají pocit, že místu, kde žijí, rozumí lépe. Nechce se jim překonávat překážky. Mají disproporční množství peněz v zemi, kde žijí. Český akciový trh je přitom promile světového trhu,“ říká zakladatel fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš.„Češi v tom nejsou výjimkou. Platí to i pro Američany, Němce, Japonce,“ vysvětluje investor v podcastu Ve vatě. Správně postavené portfolio by však mělo být rozložené nejen mezi různé třídy aktiv (tedy hlavně akcie, dluhopisy, nemovitosti, hotovost a komodity), ale i mezi různé země, měny či odvětví.Hlavní myšlenkou diverzifikace je snížit kolísání cen aktiv, když se ekonomice z různých důvodů nedaří. „Do portfolia skládáš různé typy investic, které na okolní dění reagují jinak, ideálně opačně. Tím snižuješ kolísání cen v portfoliu,“ vysvětluje Gladiš v podcastu Ve vatě.V každém období se zpravidla daří špatně něčemu jinému. „Loni to byly technologické a ruské akcie, rok předtím bitcoin, který poklesl o 75 procent. V roce 2015 to odnesly čínské akcie, v roce 2012 zlato. A za světové finanční krize samozřejmě akcie finančních institucí,“ vypočítává investor.Pokaždé se vyplatilo tzv. nedávat vajíčka do jednoho košíku, jak zní jedno z investičních klišé. Až na loňský rok. Zlaté pravidlo „když padají akcie, jdou nahoru dluhopisy“ přestalo platit.„Loni diverzifikace fungovala hůř, než se čekalo. Padly všechny hlavní třídy aktiv, akcie i dluhopisy, což je málo obvyklé, padaly i nemovitosti, zlato bylo plus minus na nule. Rostly jen komodity, hlavně v první půli roku, hlavně ropa a plyn,“ připomíná Gladiš.Kdy je přílišná diverzifikace naopak na škodu? Proč není chybou zaměřit se „čistě na Ameriku“? Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Ve světě získává na popularitě hnutí FIRE. Jeho stoupenci odmítají čekat na mrzký státní důchod až do stáří. Rozhodli se zajistit se sami a důchod si užít dřív. V Česku je to téměř nemožné, myslí si ekonom Dominik Stroukal.FIRE zkracuje slova Financial Independence, Retire Early. Volně přeloženo „finanční nezávislostí do brzkého důchodu“.Kouzlo spočívá v tom, že si člověk odříká veškeré zbytné výdaje, naspořené peníze investuje a z výnosů pak pohodlně vyžije – od mladého středního věku až do smrti.„Celý koncept stojí na třech pilířích. Jedním z nich je utrácet jen za nezbytné věci. To není pro každého, já bych to neuměl. Ale pokud chceme do důchodu brzy, budeme si muset hodně odříkat,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity.K bohatství se člověk neprospoříCílem je našetřit si pětadvacetinásobek ročních výdajů. Kdo potřebuje 50 tisíc měsíčně, musí mít připraveno 15 milionů. Podle Stroukala to však v českých podmínkách až na výjimky není možné.„Člověk by v českém kontextu musel mít nadprůměrný příjem. Když budeš mít 50 až 60 tisíc měsíčně a polovinu z toho ušetříš, ideálně víc, může to fungovat. Ale v Česku nejsou tři čtvrtiny domácností schopné ušetřit ani 10 tisíc měsíčně,“ říká Stroukal.Druhý pilíř spočívá v množení naakumulovaných úspor. Buď podnikáním, ale v komunitě FIRE typicky prostřednictvím investic, nejčastěji do nízkonákladových ETF fondů, které nejsou náročné na obhospodařování. Spoření v pravém slova smyslu k zajištění v důchodovém věku nestačí. Ročně se smí v důchodu z portfolia vybrat čtyři procenta, v našem modelovém příkladu tedy 600 tisíc korun. Právě pravidelný 4% výběr má zajistit portfoliu dost času, aby se stihlo zregenerovat a produkovalo další výnos.Ani to však nemusí fungovat. „V akademické literatuře jsou ta čtyři procenta ověřená na historii amerického trhu. Dneska ale řada lidí říká, že by se mělo vybírat míň. A že historických osm procent, která mají nést akciové trhy, už dnes nemusí stačit,“ pochybuje Stroukal.Koncept FIRE má i další ale. „Musí se dobře zainvestovat, nesmí přijít žádná katastrofa, nesmí přijít dvouciferná inflace dva roky po sobě, která vám výnosy umaže,“ argumentuje Dominik Stroukal aktuální zkušeností Česka.Hnutí FIRE tak Stroukal považuje spíše za módní vlnu než univerzální návod na brzký zajištěný důchod.„Připomíná mi to, co mi říkala babička, když mi bylo 14. Šetři na důchod, neutrácej za blbosti, najdi v životě štěstí. To není hnutí, to je lidové moudro. Jen se k tomu přidaly nejrůznější kalkulačky a sexy týpci a slečny, co o tom vypráví z pódií.“Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Stát pošle do konce roku 800 milionů na výstavbu nájemních bytů. Od pondělí se lze hlásit s projekty. „Za to se postaví maximálně stovky bytů, horentní ceny to nesníží,“ říká expert na bydlení Libor Ostatek z Broker Trust.Explozi cen bydlení zažilo Česko zejména během pandemie. Ceny nemovitostí ovšem rostou nezdravě už zhruba deset let. Mezi roky 2013 až 2021 vyrostly reálně o 63 %. Často zaznívá argument, který zmiňuje i Ministerstvo pro místní rozvoj, že problém vyřeší masivní výstavba.Think tank IDEA při CERGE-EI publikoval ovšem nedávno studii, ze které vyplývá, že výstavba bytů obcemi změní v bytové krizi jen málo. Aby měla výstavba na ceny bydlení výraznější vliv, musel by bytový fond v Česku vyrůst o pětinu. To znamená, že by se tu každý rok muselo stavět přes 100 tisíc bytů.Podle Libora Ostatka z Broker Trust by ani takové množství cenám dolů nepomohlo. „Pokud by bylo na trh vrháno 100 000 nemovitostí ročně, ani to by nemuselo vést k tomu, že byty zlevní,“ říká. Stovka tisíc bytů se ale v Česku za rok nepostaví ani náhodou. Takové množství tu vzniklo naposledy během stavebního boomu v roce 1975. Aktuálně se nestaví ročně ani polovina.„Zaplaťpánbu za paneláky z Husákovy doby, aspoň nějaký bytový fond tu je. Ale 100 tisíc je extrém. Stabilně se pohybujeme mezi 30 až 40 tisíci zahájenými byty ročně, podle toho, jaký je ekonomický cyklus. Měli bychom se pohybovat nad 50 tisíci,“ říká v podcastu Ostatek.Na výstavbu chybějících bytů stát v letošním roce pošle 800 milionů. Do roku 2025 by pak na rozšíření bytového fondu mohly směřovat až tři miliardy korun. I když je trend navyšování poměru obecních bytů podle Ostatka pozitivní, peníze dostupnost bydlení nezmění. „Je to skutečně málo. Vznikne z toho relativně málo bytů. Je to ale jenom část podpory,“ říká.Ani efekt dotovaných půjček na bydlení nebyl podle Ostatka valný. „V minulých letech se dávalo nejdřív 600 pak 700 milionů ročně na dotované půjčky. Řídil to úřednický státní aparát. V situaci, kdy tu máme rozvinuté třicetileté hypoteční bankovnictví, mi to přišlo jako rozmar. Rád bych viděl návratnost, a jak lidé splácejí.“Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Silné české měně dochází dech. „Býval jsem apoštol silné koruny, v posledním roce a půl jsem trochu ubral,“ říká Lubor Žalman. „Víc posilovat nebude,“ myslí si investor.Česká koruna je rekordně silná. V první polovině ledna letošního roku česká měna vůči euru prolomila po 14 letech psychologickou hranici 24 korun za euro. Teď se drží kolem 23,4 koruny za euro. Podle zakladatele investičního fondu Encor Wealth Management Lubora Žalmana půjde dolů, a měna eurozóny tedy pro Čechy podraží.„Nemám silný názor, že koruna bude dál posilovat. Už posílila dost,“ odhaduje Žalman v investičním podcastu Ve vatě. Nejnovější průzkum agentury Reuters z dubna ukazuje, že česká koruna by měla vůči euru během příštích 12 měsíců ukrojit část předchozích zisků a dostat se na úroveň 23,86 koruny za euro. To představuje oslabení o necelá dvě procenta od současných hodnot 23,41 Kč/euro.Přesto je podle Žalmana česká měna aktuálně stále podhodnocená. To demonstruje i tzv. Big Mac index, který na cenách slavného burgeru demonstruje cenové hladiny v různých státech.Tento ekonomický ukazatel časopisu Economist vychází z teorie parity kupní síly, podle které by totožné výrobky měly po přepočtu v různých zemích stát stejně. Zatímco v Česku stál v lednu tento hamburger 99 korun, ve Spojených státech se prodával za 5 dolarů a 36 centů.„Vychází z toho, že česká koruna je vůči dolaru pořád lehce podhodnocená, něco přes 15 %. Kdybychom vzali paritu kupní síly, tak je podhodnocená něco pod 5 %,“ říká Žalman. I české firmy jsou podle něj stále pod cenou. „Poměr ceny firem k jejich ziskům ukazuje, že jsou pořád strašně levné.“Zatímco dříve měl investor za to, že západní ceny nám pomůže dohnat právě měna, teď sází spíše na inflaci. „Vždycky jsem si myslel, že se to dožene kurzem. A když z toho odfiltrujeme covid, tak koruna skutečně posilovala. Teď si tím nejsem jistý. Máme jednu z nejvyšších úrokových sazeb v EU, ČNB nechce sazby zvyšovat, zbytek cesty Big Mac indexu tak doženeme inflací, a ne kurzem,“ řekl v podcastu.Za posílením koruny stojí vícero důvodů. Za dvěma z nich stojí centrální banka. „Na trhy udělala silný dojem intervence ČNB v průběhu loňského roku, která byla schopná utratit velkou část devizových rezerv, odhadem tak 20 %. Londýnské hedge fondy, které prý spekulovaly proti koruně, si řekly: ‚Kašleme na to, zavíráme pozice, najdeme si něco jiného,‘ a od té doby má ČNB klid,“ myslí si Žalman.Koruně „foukal do plachet“ i vysoký úrokový diferenciál. Tedy rozdíl mezi vysokou úrokovou sazbou tuzemské ČNB a citelně nižšími sazbami Evropské centrální banky. Ten ale bude kvůli rozdílné politice centrálních bank koruně pomáhat čím dál méně.„ECB rozhodně říká, že bude dál zvyšovat sazby. Že boj proti inflaci je pro ni důležitější než boj proti recesi. ČNB proti tomu tvrdohlavě sazby nezvedá, inflace přetrvává. Tím se snižuje dlouhodobý rozdíl mezi úrokem eurovým a korunovým. Mám obavy, aby to ČNB nepřehnala. Takhle nízký úrokový diferenciál jsme tady snad ještě neměli. Je to trochu hra s ohněm,“ obává se Žalman.Jak dopadá silná koruna na různé investice? Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Místo 40 hodin v práci týdně jen 32. Za celý plat – jen musíte stihnout vše jako dřív. Čtyřdenní pracovní týden už testují ve stovkách firem po celém světě. „Ujme se časem i u nás,“ říká ekonom Dominik Stroukal.Pár českých firem už se cestou čtyřdenního pracovního týdne vydalo. Společnost Lentiamo, která prodává dioptrické brýle a kontaktní čočky, zkrátila pracovní dobu na sedmihodinovou už v roce 2019. Produktivita neutrpěla, všechno se podle vedení firmy stihne i tak.A firma SAB Finance, která obchoduje s devizami a zaměstnává téměř 70 lidí, využívá čtyřdenní pracovní týden od začátku letoška. Aby klienti nepoznali rozdíl ve službách, musela firma přijmout o desetinu více lidí, ale systém si nakonec chválí i ona.Na přepáleném trhu práce budou muset jít zaměstnavatelé zaměstnancům stále více naproti, myslí si ekonom z Metropolitní univerzity Dominik Stroukal. Ironizovat generaci dnešních absolventů škol za vyšší požadavky na volno, plat a benefity je tak podle něj liché. „Mladí prý nechtějí pracovat jinak než za ‚kilo a káru‘. Ale pokud jim to společnost a firmy umožní, tak na tom není nic špatného. Firmy tahají za kratší konec provazu. Máme nejnižší nezaměstnanost v historii a na světě,“ myslí si ekonom.V únoru ve Velké Británii vyhodnotili pilotní zavedení čtyřdenního pracovního týdne, kterého se zúčastnilo 60 firem a celkem 3000 zaměstnanců. Drtivá většina z nich chtěla v pokusu pokračovat, někteří i natrvalo, 71 procent lidí cítilo menší tendence k vyhoření, někteří hlásili zlepšení fyzického zdraví.Sám Stroukal čerstvě na vlastní kůži poznal, že se tělo pod přemírou práce dokáže samo vypnout. „Měl jsem tendenci každou volnou minutu volnou zacpat prací. Když se k tomu přidá manželka a děti, tak to přestanete stíhat. Přijela si pro mě sanitka, protože jsem odpadnul. Mohla to být nějaká menší příhoda. Tělo mi to napovídalo už dlouho,“ popsal Stroukal svou zkušenost, která ho přiměla ubrat.Co se pracovní doby týká, patří Češi s necelými 40 hodinami týdně v Evropské unii k rekordmanům. V produktivitě práce nám v prostém srovnání unijních států patří 14. místo, jak vyplývá z loňských čísel Evropa v datech. Nízká produktivita práce neznamená, že bychom se v zaměstnání flákali, ale za stejnou dobu vyrobíme zboží či služby nižší hodnoty než třeba naši sousedé v Německu.Žebříček produktivity vede Irsko. A irskou cestou by Češi měli jít, přeje si Stroukal. „Irsko začínalo jako my a dnes má nejvyšší produktivitu práce v Evropě. Udělali ze sebe daňový ráj. A stáhli si tam ajťáky z celého světa.“Tlačit kratší pracovní týden shora podle Stroukala nedává logiku. Pokud to nebude přinášet benefit oběma stranám, nemá smysl firmy ke zkrácení pracovní doby nutit. Vyspělé státy k němu beztak dlouhodobě směřují. Česko podle Stroukala jen hodně pomalu.„Ujme se to, ale časem. Postupně se k čtyřdennímu týdnu dostaneme, možná to nebude trvat roky, ale desítky let,“ říká Dominik Stroukal.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Prudký růst cen bytů vyvolal očekávání, že jejich propad bude stejně razantní – jako na horské dráze. To se však nestane. Přesto letošek přinese kupujícím hned čtyři pozitivní zprávy.Aktuální zoufalost na trhu s bydlením ilustruje jednoduchý příklad. Průměrný nový třípokojový byt v Praze s plochou 75 m2 vychází aktuálně na necelých 12 milionů. Aby si ho člověk mohl pořídit, musí dát 2,75 milionu z vlastní kapsy. Při pořízení hypotéky na devět milionů bude platit každý měsíc splátku 55 tisíc korun. Aby na hypotéku vůbec dosáhl, musí dát jeho rodina dohromady 130 tisíc korun měsíčně – čistého.Na požadavcích ČNB na vlastní našetřené prostředky se pravděpodobně nic nezmění. Ale tři další proměnné z této „depresivní“ rovnice se letos změní. I když nikterak radikálně. Ceny bytů půjdou mírně dolů, hypoteční sazby taky a reálné příjmy Čechů už ve druhé polovině roku porostou, uvedli experti na reality a sazby ve speciálu podcastu Ve vatě.1) Hypoteční sazby „lezou“ dolůPrvní dobrou zprávou je, že se ceny hypoték konečně začaly snižovat.„Loni jsme se dostali na vrchol úrokových sazeb. Úrokové sazby klesají sice pomalu, ale je to pozitivní zpráva. Budeme se pohybovat mezi 5,5 až šesti procenty. Odhadem počítáme na konci roku s 5,7 procentem. Příští rok bychom mohli odhadem končit na 4,8 procentu. Zatím jsme někde u té šestky,“ predikuje Libor Ostatek, hypoteční expert podcastu Ve vatě ze společnosti Broker Trust a Golem Finance.2) Ceny bytů klesajíPo letech setrvalého, prudkého růstu, který ještě urychlily covidové úspory domácností, jdou ceny bytů dolů. Propad jako po hypoteční krizi z let 2008 až 2009 se však nečeká. „Jako makroekonom nevidím příliš důvodů pro to, abychom sjeli úvrať na horské dráze prudce dolů. Může tam být zoubek,“ řekla Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV.Podle Milana Ročka ze společnosti Dataligence, jejíž analytici v posledních pěti letech prozkoumali 400 000 kupních smluv, odhadují do konce roku pokles cen starších bytů průměrně o desetinu. „Starší byty nám budou v průběhu roku s cenou mírně klesat, ne víc než o desetinu od teď.“ To by znamenalo návrat cen na hodnoty z poloviny roku 2021.3) Budeme „méně chudí“Třetím pozitivem je, že už v druhé polovině roku začnou Čechům růst reálné příjmy. Ty jsou nyní kvůli vysoké patnáctiprocentní inflaci záporné, protože průměrný zaměstnavatel přidává letos mezi šesti a devíti procenty.„Podle našich odhadů má růst reálných příjmů přijít ve druhé polovině letošního roku,“ odhaduje Helena Horská.4) Vybrakovaná nabídka se plníNa trhu je výrazně více nemovitostí a přebraná nabídka se doplňuje. „Po osmi letech, kdy jsme stáli ve frontě a modlili se, aby ten přede mnou nezaplatil zálohu na můj vybraný byt, tak si můžeme vybrat,“ myslí si Milan Roček.Tím dobré zprávy končí. Ceny nemovitostí v Praze dál mírně rostou a nové byty developeři zatím zlevňovat nehodlají, třeba Central Group raději svůj projekt zmrazil. Řadě lidí nezbývá nic jiného než sáhnout po nájmu. Zatímco ještě před rokem vyšlo nájemné třeba na 21 tisíc, vyšponovaná poptávka ho zdražila na průměrných 25 tisíc.V hlavním městě je to stále výrazné míň, než činí splátka hypotéky. Ale jsou už regiony, kdy se poměr vyrovnává. „V Praze jsme pořád na polovině splátky hypotečního úvěru. Dřív to bylo jedna k jedné. Neplatí to v Ústeckém kraji, tam je už hypotéka jen o málo dražší než nájem,“ spočítal Milan Roček.Kam půjdou ceny nájmů dál? Co trh s byty rozhýbe? A jak podpořit bydlení za rozumnou cenu? Poslechněte si celou speciální epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Američané vytáhli za poslední rok bilion dolarů z menších bank. Půlku z nich nalili do fondů peněžního trhu. Teď zase platí, že „cash is king“, hotovost vládne, míní i investor Daniel Gladiš.Pády amerických bank svět znervózněly, recese je opět o něco blíž a hotovost se počítá.„Za poslední rok a něco, kdy Fed začal zvyšovat úrokové sazby, odtekl z menších a středně velkých amerických bank jeden bilion dolarů bankovních vkladů, kterých je jinak celkem 17 bilionů,“ popisuje Daniel Gladiš, šéf fondu Vltava Fund SICAV, v podcastu Ve vatě.Půlku Američané přemístili do největších bank, půlka odtekla do tzv. fondů peněžního trhu.Tyto fondy fungují i v Česku a nabývají teď na atraktivitě. V dobách, kdy většina centrálních bank razila politiku nulových až záporných úrokových sazeb, výnosem nijak neoslňovaly. S vysokými sazbami a s nervozitou kolem likvidity bank se však podle Gladiše vracejí do hry.Do čeho investují zmíněné fondy peněžního trhu? Především do krátkodobých státních cenných papírů, se splatností do jednoho roku, kterým se říká pokladniční poukázky, a také do bankovních vkladů. U těchto instrumentů se výnos odvíjí od dvoutýdenní repo sazby České národní banky. „Fondy peněžního trhu se teď pohybují výnosy kolem šesti procent, což může ve srovnání s dluhopisy a akciemi působit dost atraktivně,“ míní investor.Podle Gladiše obstojí fondy peněžního trhu i ve srovnání s jinými konzervativními způsoby uložení úspor, jako jsou spořicí či termínované účty, z nichž ty nejvýkonnější v Česku nabízejí obdobný výnos.Analýza renomované americké banky J.P. Morgan má za to, že peníze z menších bank odtékají i proto, že tam vklady střadatelů stále úročí jen nedostatečně. „Banky nepromítly růst úrokových sazeb do úroků na vkladech. Ony to udělat mohou, ale to by bylo výrazně na úkor jejich ziskovosti,“ myslí si zakladatel fondu Vltava Fund Gladiš.Vybrat peníze z fondu peněžního trhu však nelze kdykoli, z výnosu se neplatí daň, pokud fond člověk drží tři roky.Navíc jsou to peníze, které stojí mimo bankovní trh, což je podle experta podcastu Ve vatě výhoda i proto, že s kolapsem Silicon Valley Bank či švýcarské Credit Suisse krachy bank nekončí.„Myslím, že to jsou první vlaštovky a že stresující prostředí začne nabírat na síle. Jsme teprve v počátcích. Centrální banky deklarují, že sazby budou zvyšovat, že jsou odhodlané je držet vysoko, dokud inflace neklesne,“ míní Gladiš.Sazby začali centrální bankéři zvyšovat po 14 letech takřka nulových úroků. To je podle Daniela Gladiše stresující pro banky, firmy i domácnosti. Komerční banky podle něj přiškrtí poskytování úvěrů.Poslechněte si celou epizodu!Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Přijďte na živé natáčení podcastu Ve vatě speciál: Jak na reality. 29. března, 18:30, Kasárna Karlín. Hosty Markéty Bidrmanové budou Libor Ostatek, Milan Roček (Dataligence) a Helena Horská (Raiffeisenbank). Registrujte se na e-mailu [email protected] po bytech pomalu roste. Majitele však do prodejů zatím nic nenutí a ceny víceméně drží a obě strany čekají, kdo cukne první. Zapisujte si ceny, někde už museli dvakrát slevit, radí expert přes hypotéky Libor Ostatek.Na trhu s bydlením je to teď „kdo s koho“. Vlastníci ustáli zdražení cen energií i splátek hypoték a s cenou jdou dolů zatím jen o pár procent. „Nevíme, kolik na trh přijde nucených prodejů. Ukazuje se, že my Češi jsme velmi adaptabilní, žádný kolaps tu není, desítky tisíc nemovitostí nejsou vrhány na trh,“ říká Libor Ostatek, který působí v Broker Trust a Golem Finance jako hypoteční expert.Největší propad prodejů už má ale trh podle Ostatka za sebou. „Roste apetit kupujících, prodávající ale nemusí zatím prodávat rychle, zakopou se do zákopů a čekají. Je to psychologický souboj,“ tvrdí v podcastu Ve vatě. To je vidět i na rozdílu mezi cenou, za kterou se reality nabízejí v inzerátech, a za jakou se nakonec prodají. Liší se o jednotky procent, u starších bytů ceny klesly proti loňsku v průměru o desetinu.Kdo je však vytrvalý a trpělivý, může si vyčekat nebo usmlouvat slevu až dvacet procent, míní Ostatek. „Dá se dostat na slevu 20 procent. Záleží, z jaké ceny jdu, a kdy to ten nešťastník začal inzerovat. Doba inzerování se obrovsky prodloužila a na byt může mít už druhou nebo třetí cenu.“ Proto se vyplatí zapisovat si ceny vybrané nemovitosti.Největší vyjednávací sílu mají držitelé hotovosti. „Pokud máte cash, můžete u bytu za 3,5 milionu říct: ‚Já vám dám 2,5‘ a otočit se na podpatku,“ tvrdí Libor Ostatek.Trh s hypotékami mírně oživuje. Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 7,9 miliardy korun. Proti lednu to znamená nárůst o 20 procent. „Trh se začíná probouzet. Objevují se na něm příležitosti. Není to ale začátek hypotečního obrození. Nepůjde o strmý růst, půjdeme pomalu, ale jistě nahoru,“ řekl v podcastu Ve vatě Ostatek.Zatím se však každý den prodají jen jednotky kusů hypoték, nejméně za dvacet let. „V bankách se poskytlo za první dva měsíce kolem 2400 hypoték, ve stavebních spořitelnách to bylo 300 kusů, mluvím o zajištěných úvěrech. Jednotky kusů za den.“ V předcovidových letech přitom financovaly úvěry na bydlení za více než čtvrt bilionu korun ročně.Zatímco prodej hypoték roste jen zlehka, citelné oživení vidí Ostatek na počtu kalkulací, které si lidé v bankách nechávají dělat: „Nárůst poptávky vidíme ve zvýšení míře kalkulací, nejvíc se to týká koupí secondhandových nemovitostí (byty starší 10 let, pozn. red.). Vyjednává se cena a přepočítává se záměr. Zatím se to do realizací koupí nepropisuje.“Jak si vyjednat slevu? A jak poznat, že ceny hypoték brzy zlevní? Poslechněte si v celý podcast v přehrávači v úvodu článku.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Řada investorů žije stále mentálně v 90. letech a věří, že na ně „finančák“ nepřijde. „To už dneska neplatí,“ varuje investor Lubor Žalman. Kdo platí daně se zpožděním, ať počítá s úrokem z prodlení. A ten je aktuálně vysoký.Kdo by chtěl nezaplacené daně z investic za poslední roky dohonit, má šanci. Může podat dodatečné daňové přiznání.„Ale když něco opravuju, stojí to víc. Budu muset zaplatit i úrok z prodlení. Ten je v současné době 15 procent ročně, závisí na repo sazbě ČNB a ta je nyní vyšší,“ vysvětluje v investičním podcastu Ve vatě expert na daně Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting.Nejde totiž o pokutu za opožděnou platbu, ale o náhradu ceny peněz. Úrok z prodlení kompenzuje, že stát nedostal své peníze včas a nemůže s nimi disponovat. Výši úroku z prodlení stanovuje zákon a při aktuální výši reposazby, která činí sedm procent, tak opozdilec zaplatí na dani skutečně o 15 procent vyšší daň, než kdyby zaplatil včas.Finanční úřad vás smí zkontrolovat až tři roky zpátky. „Lhůta, v které vám může finanční úřad daň doměřit, se počítá od lhůty pro podání přiznání. A jsou to tři roky. Pokud lhůta letos končí 3. dubna, FÚ může zahájit kontrolu až do dubna 2026,“ upřesňuje Frisch.To, že se vaše portfolio oproti všeobecnému trendu loni jen zelenalo, neznamená, že se letos na daních prohnete. Kdo neprodával, může být v klidu. „Fyzické osoby neplatí daň z nerealizovaných zisků. Jen když prodají a peníze jim přijdou na účet,“ říká investor Lubor Žalman z fondu Encor Wealth Management.Příjmy z investic se v tuzemsku daní dvěma sazbami 15 a 23 procent. Nižší sazba se týká příjmů do 1,95 milionu. Cokoli nad tuto částku se zdaňuje vyšší sazbou. Pro drobné a dlouhodobé investory jsou tu ale dvě výjimky.Kdo vlastní cenné papíry déle než tři roky, splní tzv. časový test. „Pakliže držím cenné papíry i dluhopisy déle než tři roky a pak je prodám, bez ohledu na to, zda mám zisk či ztrátu, zisk je od daně osvobozený. Do daňového přiznání se vůbec neuvádí,“ říká daňový expert Frisch.Pokud vaše příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhly za rok 100 tisíc korun, růžový formulář taky vyplňovat nemusíte. „Těmi 100 tisíci se myslí příjmy, tedy hrubá cena, za kterou jste papíry prodali. Nikoli zisk,“ upřesnil Petr Frisch. Veškeré příjmy z různých druhů investic se sčítají, stotisícová hranice platí pro všechny dohromady.Další oblastí jsou akciové dividendy, případně úroky z dluhopisů. Pokud vám dividendu nebo úrok vyplácí společnost, která platí daně v Česku, z této částky před jejím vyplacením automaticky odvede 15% srážkovou daň a vy tak tento příjem už v daňovém přiznání uvádět nemusíte.Základní lhůta pro podání daňového přiznání je letos 3. duben 2023. Jak se daní příjmy z ETF? A jak příjmy z amerických akcií či z investic do kryptoměn? A jak danit, pokud jste plátcem paušální daně? Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Rodičovská rada „Uč se, ať z tebe něco je“ patří k těm, které děti a dospívající nechtějí slyšet. Jenže vzdělání je investice, která se krásně zhodnocuje.Kladný vliv vzdělání na budoucí příjem potvrzuje řada studií z celého světa. V tuzemsku vám každý odstudovaný rok zvýší budoucí mzdu v průměru o sedm procent, zaznělo v podcastu Ve vatě.Že jde vzdělání ruku v ruce s vyššími příjmy, potvrzují i tvrdá data českých statistiků. Čech se základním nebo nedokončeným vzděláním si přijde měsíčně na 27 tisíc (medián hrubé měsíční mzdy). Kdo vystuduje střední školu bez maturity, bere přes 29 tisíc, víme z dat statistiků za rok 2021.U středoškoláka s maturitou se hrubý plat vyhoupne už přes 36 tisíc. Vyšší odborná škola nebo bakalářský titul s sebou nese střední hodnoty průměrné mzdy kolem 42 tisíc, vysokoškoláci pak pobírají přes 50 tisíc korun.Podle ekonoma Dominika Stroukala jsou dvě teorie, které vyšší plat pro vzdělanější zaměstnance vysvětlují.„Jedna teorie je, že tím, že se něco naučíme, zvýšíme si produktivitu, za což nás na trhu ocení. Druhá teorie říká, že vzděláním se snažíme ukázat budoucím zaměstnavatelům, že jsme schopní strávit pět let děláním nesmyslů pod lidmi, které nenávidíme, a když se ‚vejškou‘ prokoušeme, budeme mít vyšší příjmy.“Podle Stroukala je možné peníze a čas věnovaný studiu či vzdělávání s klidným svědomím nazvat investicí.„Investicí je cokoli, kdy si snížím současnou spotřebu proto, abych měl v budoucnu spotřebu vyšší,“ vysvětluje ekonom. A nemusí jít jen o vysokou školu, ale třeba o placené kurzy, získání certifikátů, rekvalifikace.I u investic do vzdělání jde vyčíslit, kolik zhruba vynesou. Obvykle se počítá, o kolik procent zvýší výdělek každý dodatečný rok vzdělání. „Celosvětový průměr je 10 %, což je nádherný výnos,“ říká Stroukal. To znamená, že jeden rok školní docházky zvýší budoucí hrubý výdělek průměrného školáka o desetinu.Česko je lehce pod průměrem. Ekonom Daniel Münich, který se vzděláváním dlouhodobě zabývá, odhadl, že u nás je výnos z jednoho roku vzdělání sedm procent. Kdo zvládne pět let vysoké školy, má v průměru plat o třetinu vyšší než ten, kdo skončí s pouhou maturitou, vyplývá z dat. Rozdíly jsou mezi muži a ženami i mezi jednotlivými stupni vzdělání.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Celá řada známých a úspěšných investorů se o své originální myšlenky dělí na síti. Tady je pětice zajímavých investorů, které opravdu stojí za to sledovat.Zkopírovat portfolia investičních hvězd vypadá lákavě. Přímý výtah k úspěchu to ale není, lepší je se jen inspirovat. „Lidé by se měli vyvarovat slepého kopírování investic. Bohužel se to děje často a končí to zklamáním. Když člověk kupuje něco a neví proč, nemůže to dobře dopadnout,“ varuje v investičním podcastu Ve vatě Daniel Gladiš z fondu Vltava Fund Sicav.Pro inspiraci a širší rozhled je podle něj dobré sledovat investory, jejichž portfolia jsou úzká a koncentrovaná. „Když má někdo 100 pozic, tak jeho míra přesvědčení o těch investicích není moc velká. My máme asi 21 pozic, deset největších tvoří 3/4 portfolia,“ popisuje záběr svého fondu Gladiš a potvrzuje tak ideu, že o svých investicích je důležité opravdu něco vědět.Zároveň je praktické sledovat portfolia, která se moc nemění. „Když někdo za čtvrt roku vymění čtvrtinu portfolia, tak než se k informaci dostanete, je už stará,“ vysvětluje Daniel Gladiš. Pozor ale na kusé informace, varuje investor: „George Soros není dobrý pro studium, protože ani nevíte, co v portfoliu má.“Daniel Gladiš dal v tomto díle dohromady seznam výjimečných osobností, které mají za sebou nejen skvělé kariéry, ale zároveň nejsou skoupé na informace. Ať už v rozhovorech, na sociálních sítích nebo ve výročních zprávách svých firem, zprostředkovávají know how zajímavé i pro drobné investory.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Řada Čechů, kteří si za covidu pořídili chalupy, se jich letos bude zbavovat. Ekonomický optimismus povadl, ceny energií vzrostly. Na jaře se tak v nabídce objeví stovky nových víkendových nemovitostí. Některé už jen za milion. Inzerátové rubriky chaty a chalupy se začaly plnit už od loňského podzimu. Na jaře přijdou na trh nové objekty.„Můžeme mluvit o stovkách nemovitostí. Na serveru Reality Čechy se nabídka proti loňskému období, ani ne za rok, zdvojnásobila,“ všímá si odborník na hypotéky Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě.Není divu. Romantické představy o bydlení mimo město s koncem pandemie vyprchaly. A záměr starší nemovitosti zvelebit zarazila inflace. „Stavební materiály obrovsky vylétly. Takže nemovitosti zůstaly v původním stavu. Právě takové budou plnit a plní vanu, ze které můžeme lovit potenciálně zajímavé příležitosti,“ míní Ostatek, expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.V Karlovarském kraji klesla cena na metr čtvereční meziročně o pět a půl tisíce. Zhruba o tisícovku spadla podle Kompasu cen nemovitostí serveru Sreality.cz ve Středočeském a Ústeckém kraji. Někteří majitelé však zatím odmítají akceptovat, že se ceny rekreačních realit daly do pohybu. Tedy až na oblíbené Krkonoše, Šumavu, Lipno a podobné destinace.„Pokud se podívám na nabídky, je tam spousta přestřelených cen. Majitel v covidu koupil hodně draze a chce pět milionů za chalupu v „Horní Dolní“, navíc energeticky a technicky náročně udržovatelnou,“dodává si Ostatek.Už teď se vyplatí ceny monitorovat, protože druhé čtvrtletí bude podle Ostatka pro koupi chaty či chalupy ideální.„Přijde březen a cena začne roztávat. Rodinné rozpočty se hodně vyjasnily. Celý podzim jsme neměli jasno, jak to bude s energiemi. Teď už je nám ale jasné, zda nám rozpočet vyjde i na provoz chaty,“ říká Ostatek.Slevy na chatách a chalupách budou výrazné, až o třetinu, předpovídá expert. „Jsou typy nemovitostí, kde to bude muset jít proti loňsku o 25 až 30 procent dolů, aby se prodaly.“ Hlavně ty energeticky náročné a nezrekonstruované.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Český akciový trh byl dlouhá léta otloukánek, zlomilo se to před dvěma lety. Indexu PX pražské burzy se aktuálně daří, od ledna je výš o 13 procent. „České akcie dávají těm americkým na zadek,“ říká investor Lubor Žalman.Zatímco dřív Češi na pražské burze investovali ze sentimentu, dnes je pádným argumentem sám výkon zdejších titulů. „Dřív jsme investovali do českých akcií na pražské burze z vlasteneckých důvodů, teď už nám stačí ty čistě finanční,“ komentuje investor.I americké akcie aktuálně rostou, ale ne tolik co tuzemské. „Pražské burze se daří, a to nejen letos. Je to fenomén, který trvá dva roky. Ze všech tříd aktiv, z kterých mícháme portfolia našich klientů, byly české akcie druhé nejvýkonnější hned po ropě,“ říká Lubor Žalman, partner v Encor Wealth Management, v podcastu Ve vatě.Loni zažila Burza cenných papírů sice pokles, ale vzhledem k okolnostem a ve srovnání s burzami v okolních státech, nijak dramatický. V delším horizontu se ale indexu PX, což je index českých akcií, tolik nedařilo. Za 5 let zhodnotil celkem zhruba o 35 %, zatímco celosvětový index NYSE o 60 %. Za deset let dosáhl pražský index ještě horšího výsledku, zhodnocení jen o 10 %, zatímco NYSE vzrostl o 200 %.Podle Žalmana má ale burza v Praze budoucnost ještě před sebou. A nabízí akcie vzhledem k jejich hodnotě levně. „Historie je v investování irelevantní. musíme se dívat na to, co si myslíme, že bude. Na pražské burze si akcie kupuju za šesti-, sedminásobek, v Americe za šestnácti-, sedmnáctinásobek, u technologických akcií za 20násobek ročního zisku, tak to riziko je neporovnatelné. Za mě jsou ceny českých akcií podhodnocené,“ tvrdí Žalman.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Dividendy z ČEZ se proti loňsku skoro zdvojnásobí. I když je podíl na zisku svůdný, půda kolem polostátního gigantu je teď podle investora Daniela Gladiše příliš horká. Stát je v ČEZ ještě nepředvídatelnější než dřív, říká. Skupina ČEZ letos odvede státu celkem přes 100 miliard korun. Kromě daní a mimořádných odvodů totiž vyplatí také více než 50 miliard korun jako dividendu ze zisku loňského roku. I dividenda pro soukromé akcionáře bude letos rekordní.Zatímco loni dostali od polostátního energetického gigantu jako podíl ze zisku 48 korun za každou akcii, letos by to podle očekávání analytiků mohlo být přes 80 korun.„Průměrný odhad analytiků je 81 korun 60 haléřů za akcii. Myslím, že tak nějak to bude. Zisk ČEZ za loňský rok bude vysoký. Je na rozhodnutí státu, kolik se rozhodne akcionářům vyplatit. Ale dividenda by mohla být téměř dvojnásobná než o rok dříve,“ odhaduje Daniel Gladiš z fondu Vltava Fund SICAV v podcastu Ve vatě.Investor by si však neměl akcie vybírat jen podle výše podílu na zisku, upozorňuje Gladiš.„Dividenda je přendávání peněz z jedné kapsy do druhé. A na té cestě se ještě část ukrojí srážkovou daní. Dividenda by neměla být jediný a rozhodující argument pro investici.“Dividendám navzdory, akcie ČEZ nemá investiční expert podcastu Ve vatě v portfoliu od 90. let. „Já bych do toho neinvestoval. Absolutně nejsem schopen odhadnout, jakou má firma hodnotu. Nedá se říct, jak se bude vyvíjet ziskovost, dividenda, vlastnictví, zadluženost. Je to akcie pro otrlé. Hlavní akcionář (stát, pozn. red.) mi připadá velice nepředvídatelný. Nejen, že se to nezměnilo, ale je to ještě horší než dříve,“ má za to Gladiš.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Český státní dluh dělá 2 895 miliard korun. Skoro tři biliony. Trojka a za ní dvanáct nul. Maďarsko a Polsko své dluhy zalepily úsporami od občanů. Podle ekonoma Dominika Stroukala státní dluh nakonec zaplatí drobní střadatelé.V roce 2010 jsme dostali do schránek tzv. Kalouskovu složenku, která každého vyzývala, aby zaplatil 121 tisíc korun. Byl to rozpočítaný státní dluh na obyvatele včetně dětí a kojenců. Dneska na každého teoreticky připadá už 275 033 korun.Vláda si peníze půjčuje buď od bank, nebo vydává státní dluhopisy. Nedávné příběhy z Polska a Maďarska dokládají, jak můžou k zalátání státního dluhu posloužit úspory střadatelů na důchod.Pro příklad nemusíme chodit daleko do historie. Polská vláda před 10 lety „znárodnila“ úspory svých občanů na důchod. Na státní účty převedla víc než půlku peněz naspořených ve fondech. Z nich bylo více než 40 procent investováno v polských státních dluhopisech, které stát skartoval, a snížil si tak státní dluh zhruba o osm procent.Maďary vláda zase postavila před ultimátum, že buď převedou úspory ze soukromých penzijních fondů do fondu státního, nebo přijdou o tři čtvrtiny svého budoucího důchodu. Většina lidí poslechla a proti své vůli pomohla zalátat díru ve státní kase.„Polsko a Maďarsko jsou naši blízcí partneři. Mám strach někde nechávat peníze na 40 let a doufat, že si jich nikdo nevšimne. Bál bych se, že by na ně stát sáhl v době, až je budu potřebovat,“ říká liberální ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě. Podle něj jsou peníze v každém státním fondu teoreticky v ohrožení.V Česku nic takového zatím nehrozí, máme průběžný penzijní systém, do kterého peníze na penze přitékají a zase hned odtékají. „Peníze nikde nesedí, chamtivé ruce politiků nemají co vzít. Kdyby politik sestavil fond a dal nám povinnost tam nakupovat státní dluhopisy, tak bych měl obavy, že on nebo někdo další po něm na ty peníze sáhne,“ obává se Stroukal, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Od koho má napůjčováno Česká republika? Jak fungují státní dluhopisy? Jak je možné, že Japonsko – nejzadluženější země na světě – nepadne? Poslechněte si celý podcast.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Panelákový 2+1 v Olomouci zlevnil za půl roku o 800 tisíc, stometrový mezonet s terasou za Prahou o víc než milion. Hypoteční expert Libor Ostatek říká, že drahým hypotékám navzdory vyjde byt se slevou líp než v době laciných úvěrů.„Až překlenete fixační období a peníze budou opět levnější, nebude obtížné si u banky vyjednat lepší úrok,“ říká Libor Ostatek, odborník na financování bydlení ze společnosti Broker Trust a zakladatel Golem Finance. „Zatímco cenu nemovitosti po transakci už nezměníte, s hypotékou něco udělat můžete, pokud se tedy situace s úroky zlepší,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě.A právě to Ostatek pro nadcházející roky předpokládá. Konkrétní propočet ukážeme na zmíněném bytě 2+1 z olomouckého sídliště. Panelový dům z druhé půlky 70. let patří k těm, které šly od loňského podzimu s cenou nejvíc dolů.Na realitním serveru Reality Čechy a Morava se tento byt loni v červnu objevil za 3 990 000 Kč. Pokud bychom si na něj v té době vzali hypotéku na 30 let za tehdy běžně dostupná 2,99 %, vycházela by měsíční splátka na 13 400 korun.Nemovitost ale od té doby dvakrát zlevnila a loni v listopadu se prodala s dvacetiprocentní slevou za 3,19 milionu. Jenže mezitím úvěry na bydlení razantně podražily. Za současných cen hypoték (6,19 % s tříletou fixací) bychom spláceli 15 600 za měsíc. Ale jen do doby, než uplyne fixace a sazba poklesne.„Až sazba klesne opět na 2,99 %, tak se se splátkou můžu dostat na 11 tisíc korun měsíčně. Za tu samou nemovitost,“ spočítal Libor Ostatek. Teď jsou podle něj hypoteční sazby na maximu. Průměrná hypotéka se prodává s úrokem 6,25 %. Podobný propočet lze udělat i u zmíněného mezonetu v Mníšku pod Brdy. Tam cena loni v červnu začínala na 11 milionech, dnes je na 9,87 milionech. Že by šly ceny hypoték rychle a výrazně dolů, si Ostatek nemyslí. Pokles úrokových sazeb bude podle něj pozvolný. Na konci letošního roku se podle výhledu Golem Finance pro SZ Byznys budou hypotéky při optimistickém scénáři prodávat s úrokem 5,3 %, při pesimistickém za 5,7 %.Vrátíme se k 2% úrokům? Jak dlouhou fixaci zvolit? Kolik zaplatíte za předčasné splacení? Poslechněte si celý podcast.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Češi – v úprku před inflací – brousí kolem dluhopisů firem. Průměrný výnos aktuálně kolem 9 procent vypadá lákavě, známé jméno na obligaci ale není záruka, že peníze dostanete zpět, varuje investor Lubor Žalman. Že jsou dluhopisy bezpečnější než akcie, je zakořeněný omyl. Kdo si koupil dluhopis od zadluženého módního e-shopu Zoot, jistě nedopadl lépe než investor, který zakoupil akcie ČEZ. A akcie tohoto českého energetického gigantu jsou zase určitě výrazně rizikovější, než jeho dluhopisy.Obligace firem jsou skoro jako minové pole. „Každý týden máme na stole 3 až 5 nových emisí. Ale jdeme tak do desetiny z nich. Do 90 procent, co nám projde pod rukama, se nehrneme,“ přibližuje investor Lubor Žalman strategii svého fondu Encor Wealth Management, který se na obligace specializuje.Sítem fondu neprošly ani nedávno emitované dluhopisy e-shopu s potravinami Rohlík Group a sítě lékáren Dr. Max ze skupiny Penta. Emitentem byl totiž jiný subjekt, než by se podle názvu cenného papíru mohlo zdát.„Musím mít jasno, kdo je emitent. Někdy to jsou vykukové. Jako příklad dám dluhopisy Rohlík.cz a Dr.Max. Dluhopis je nazýván Dr.Max, ale emitentem je firma z holdingu o dvě úrovně výš. Ta si může napůjčovat další dluhy. Z toho důvodu jsme do toho nešli,“ vysvětluje Lubor Žalman.Podle Vadima Petrova, mluvčího skupiny Česká lékárna holding, jejíž součástí je i Dr. Max, dostali investoři ucelené informace. „Součástí balíku informací, které jsou k dispozici všem potenciálním investorům, je zcela určitě i údaj, která společnost ze skupiny Dr. Max je emitentem, takže zmíněné obavy nejsou příliš pochopitelné. Jedná se o standardní a transparentní proces. Ve skupinách je běžné, že dluhopisy vydává vlastník podílů. Máme už za sebou několik vln vydávání dluhopisů a dlužno říci, že všechny byly velmi úspěšné,“ uvedl Petrov. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Až na dveře zaťuká recese, centrální banky nás patrně zase zasypou penězi a i trhy budou profitovat, domnívá se ekonom Dominik Stroukal. Nejlepší investice jsou podle něj ty do bank, technologické akcie by zatím nechal spát.„Čeká nás špatný rok. Minimálně v tom střednědobém výhledu všichni čekáme, že projdeme technickou recesí. Čekáme, jestli se přelije i do recese zisků, do vyšší nezaměstnanosti. Ale možná je to dobré proto, že na to bude reagovat měnová politika, která by nás mohla ode dna vystřelit,“ míní ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Kvantitativní uvolňování, tedy pumpování nových peněz do ekonomik, si centrální banky ve velkém vyzkoušely po velké hypoteční krizi a poté během pandemie covidu-19. „Sice tomu moc nefandím, ale dá se čekat, že se ty procesy zapnou. A pokud se zapnou, proč se na tom nesvézt. Je to přítok peněz, který trhy vystřelí nahoru. To je moment, na který bych já třeba čekal,“ řekl ekonom v podcastu Ve vatě.Už teď jsou ceny akcií podle Stroukala dost výhodné. Nízké ceny některých titulů jsou podle něj ideální startovní pozicí pro začátek dlouhodobých investic. Sám Stroukal s nákupy ale ještě vyčká.Trhy podle něj totiž budou ještě chvíli padat: „Ještě nenakupuju. Pořád spekuluju, že to vychytám líp, ale já nejsem denní trader. Pokud chce člověk vychytat měsíc, kdy to bude nejníž, tak myslím, že ještě přijdou horší měsíce.“Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Firmy sice nyní nabírají až o pětinu méně lidí než loni, velké propouštění ale není na obzoru. Mzdy i letos dál mírně porostou, zhruba o 6 až 9 %, odhaduje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Inflaci tak ale ani letos nedohoní. Růst mezd se podle Tomáše Ervína Dombrovského bude letos týkat nejen nových zaměstnanců: „Mnohem víc firem plánuje přidávat i těm stávajícím. Tempo růstu mezd malinko zrychluje oproti loňsku, letos bude mezi 6 až 9 %,“ řekl ve speciálu podcastu Ve vatě, analytik personální agentury LMC. Navzdory tomu, že lidé v řadě oborů uvidí na výplatní pásce větší částku, stejně si za ni ale průměrně koupí o deset procent méně než před rokem. V listopadu totiž byla v Česku inflace 16,2 procenta, a reálně tak klesly mzdy nejvíc od 90. let. „Ochota zvyšovat mzdy mezi firmami přetrvává. Během covidu dostaly lekci, když na lidech šetřily a pak měly problém za půl roku nabrat lidi,“ připomíná expert na pracovní trh Dombrovský. Jak vyšlo z průzkumu společnosti LMC, která provozuje portály jobs.cz a prace.cz, více než polovina lidí se svými příjmy obtížně vychází. Pětina má dokonce velmi vážné potíže a řádově deset procent populace je v exekucích.Jen šetřit často už nestačí, proto si lidé hledají druhý příjem. Přivýdělek musí mít zhruba čtvrtina zaměstnanců a dalších 21 procent si ho plánuje najít, vyplývá z dat společnosti LMC.Další cestou je pokusit se o zvýšení mzdy u stávajícího zaměstnavatele. „Musí to vzít do svých rukou. Kdo si neřekne, zvýšení platu se nedočká. U nás to není zvykem,“ míní Dombrovský. Kdo práci jednou za pár let změní, polepšuje si rychleji.„Mezi pátým a desátým rokem se lidé dostávají do takzvané ‚zlaté klece‘. Všechno možné si osahali, ve firmě už vyrostli a do vyjednávání se už tak často nepouštějí. Zůstávají zticha, i když je spousta věcí pálí. Roste frustrace, ale klesá ochota s tím něco dělat,“ popisuje analytik chování lidí.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Akcie loni přišly až o pětinu své hodnoty. Popadané tituly lákají investory k nákupu. O 20 % klesl index S&P 500, sdružující pětistovku největších amerických firem. Tesla a Meta spadly o 60 %. ČEZ na konci roku mínus 7%.Jestli firma stojí za investici, lze poodhalit pomocí akciové analýzy. „Je to jako loupání cibule. Odlupuješ vrstvu za vrstvou a nakonec brečíš štěstím nebo smutkem,“ říká investor Daniel Gladiš.V aktuálním vydání podcastu Ve vatě ukazujeme se zakladatelem fondu Vltava Fund Sicav, jak na analýzu akcie krok za krokem, a to na příkladu mexické pojišťovny aut Quálitas Controladora.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Experti Daniel Gladiš, Lubor Žalman, Dominik Stroukal a Daniel Gladiš a autorka podcastu Ve vatě Markéta Bidrmanová doporučují deset knižních titulů, které vám pomůžou nejen lépe investovat, ale i porozumět financím. Ve výběru najdete publikace bývalých traderů, bankéřů, vědců i vizionářů.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Zatímco loni prodeje nemovitostí trhaly rekordy, letos v létě jako když utne. Ceny bytů tak konečně začaly padat. Prodejci je letos nabízejí v průměru o sedm procent laciněji než loni, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Letos se s koupí bytu vyplatilo podle odborníka čekat, v příštím roce už se však na trhu objeví spousta zajímavých nemovitostí.„Vyplatí se monitorovat, mít oči na stopkách a chopit se příležitosti, která v příštím roce přijde. Příští rok bude jedna z nejzajímavějších příležitostí za poslední dekádu,“ myslí si Libor Ostatek, který trh s bydlením monitoruje už 30 let, nyní v Broker Trust a Golem Finance.Okno poklesu cen bytů však nemusí zůstat otevřené dlouho, varuje Ostatek v investičním podcastu Ve vatě. „Pokud potřebujete bydlení řešit, bude příležitost výrazně lepší než letos. Ale nevyplatí se čekat, že to bude ještě lepší. Může to být lepší, ale trh je strašně volatilní úplně ve všem. Může oživit poměrně rychle a v dlouhodobém horizontu ceny nemovitostí zase porostou,“ upozorňuje.Před rokem se průměrná hypotéka ve výši tří milionů korun na 30 let financovala průměrně za 2,5 procenta, měsíční splátka činila zhruba 12 000 korun. Nyní se stejná hypotéka prodává s úrokem 6,3 procenta, což splátku vyhnalo na 19 000 korun měsíčně.Ostatek věří, že v roce 2023 půjdou úrokové sazby zvolna dolů, což by mělo zlevnit hypotéky. „Kdyby sazby hypotéky z dnešních 6,3 procenta spadly na 5,3 procenta a zároveň seženu nemovitost s 20% slevou, v tu chvíli jsem se splátkou zpátky kolem 13 500 korun,“ spočítal Ostatek.I tak však budou kupující dál omezovat hypoteční limity České národní banky. „Neznamená to, že by si každá domácnost mohla dovolit koupit nějaký byt. A neznamená to, že bude developer ochoten zlevnit byty nové, ale můžete dostat benefity jako vybavenou kuchyň nebo garážové stání,“ odhaduje Ostatek. Nejmenší šance na slevu bude příští rok u kvalitních stavebních pozemků.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].