Rozstřel

Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO, v Rozstřelu řekl, že Severoatlantická aliance navzdory otřesům kolem Donalda Trumpa a sporu o Grónsko stále funguje, jen už se nemůže opírat o Spojené státy v roli arbitra. Podle něj se svět vrací k mocenské politice a sférám vlivu: velmoci jednají transakčně, pravidla ustupují vitálním zájmům. Zároveň varoval, že Ukrajinu spíš čeká „finlandizace“ než vítězství a že Evropa se bude muset nové realitě přizpůsobit, pokud nechce v geopolitické hře zůstat jen bezmocným přívěskem.

Rusko označuje Česko za nepřátelský stát, ale ruské peníze, nemovitosti i rodiny vysoce postavených funkcionářů tu zůstávají. Investigativní reportér Jiří Hynek ze serveru Odkryto.cz v Rozstřelu popisuje, jak si Rusové už od 90. let ukládají majetek v ČR, proč sankce často míří vedle a proč se Praha stala bezpečnou kasičkou pro postsovětské elity. V rozhovoru se kromě toho vrací i k vraždě František Mrázek, od níž letos uplyne dvacet let.

Zkratka ESG se stala politickým i byznysovým symbolem. Podle Michaely Chaloupkové z představenstva společnosti ČEZ ale nejde o ideologii ani povinný diktát z Bruselu. „Je to jen jiné pojmenování toho, jak se má firma chovat, pokud chce dlouhodobě fungovat,“ řekla manažerka v Rozstřelu. ESG podle ní pomáhá řídit rizika, udržet konkurenceschopnost a přitáhnout mladé talenty.

Antonín Zápotocký patří k nejrozporuplnějším postavám českých moderních dějin. Lidový prezident, nebo cynický mocenský hráč? Historik Michal Stehlík v nové knize „Zápotocký - příliš mnoho životů“ rozebral zakořeněné mýty o „hodném Tondovi“, údajném kápovi v koncentráku, alkoholikovi či lháři z měnové reformy. V Rozstřelu vysvětlil, proč si lidovost nelze plést s lidskostí – a proč Zápotocký nebyl ani karikatura, ani oběť dějin.

Česko nesmí chybět na čínském trhu, ale návrat musí být „v bezpečné verzi“, řekl v Rozstřelu iDNES.cz poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. V rozhovoru naznačil, že s předsedou vlády připravují obrat v politice vůči Pekingu. Rozebral také Trumpův „únos Madura“, dominový efekt v Íránu i na Kubě a řekl, že klíčovým partnerem Česka zůstává Slovensko.

Devět krajských nominací a ambice vrátit ODS zpátky nad dvacet procent. Martin Kupka v Rozstřelu na iDNES.cz odmítl nálepku „strejce“, přiznal chyby v komunikaci a slíbil moderní pravicovou agendu: pružnější trh práce, víc motivace ve zdravotnictví, menší byrokracii i důraz na jasný zahraničněpolitický kompas. Projekt SPOLU teď není ve hře a spolupráci s vládou vylučuje, pokud nepůjde o konkrétní „pravicová“ opatření.

Místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan mluvil v Rozstřelu na iDNES.cz otevřeně o tom, proč chce vést Občanskou demokratickou stranu, proč podle něj ODS „zestrejcovatěla“, proč by se nebál pravicových ekonomických reforem ani konce projektu SPOLU a proč se pravice musí znovu naučit přímo komunikovat s voliči.

Novela trestního zákoníku, která od ledna výslovně staví komunismus na roveň nacismu, podle advokáta a bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola nepřináší převrat. „Ve skutečnosti se skoro nic nezměnilo,“ říká. V Rozstřelu ale otevřel otázky, které budou dráždit: proč se roky řešil Hitler, ale ne Stalin – a co to udělá s komunisty, kteří se tváří, že „nesměřují k potlačování práv“.

Česko se podle šéfky ManpowerGroup a prezidentky Asociace personalistů ČR Jaroslavy Rezlerové dál propadá v postavení žen na pracovním trhu a pracovněprávní pravidla u nás připomínají „obří bibli“ ze šedesátých let. V Rozstřelu varovala, že umělá inteligence a nástup generace Z promění práci rychleji, než na to stát stihne reagovat. A přidala větu, která zní jako politická rozbuška: „Potřebujeme vyšší nezaměstnanost.“

Schodek státního rozpočtu překročený o desítky miliard není jen účetní problém, ale zásah do důvěry v politiku. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Rozstřelu mluvil o nepravdivých položkách v rozpočtu, zklamaných voličích i tom, proč by rok 2026 mohl být pro českou ekonomiku překvapivě velmi úspěšný.

Umělá inteligence není neutrální technologie ani pouhý pomocník. Podle vývojáře a analytika Jana Tyla do jazykových modelů vždy vstupuje prostředí, kultura i hodnoty jejich tvůrců – ať už vznikají v Silicon Valley, nebo v Číně. V Rozstřelu upozorňuje, že AI dnes dokáže nejen zpracovávat informace, ale i nenápadně formovat světonázor. Zároveň vysvětluje, proč mohou mít slovanské jazyky v AI nečekanou výhodu a proč je vlastní český model extrémně drahá cesta.

Začalo to u počítačových her a koníčku, který přerostl v profesi. Herní designér Vlaada Chvátil v Rozstřelu popisuje, jak se z nápadu „na papírky a z půjčených kartiček“ stal celosvětový hit Krycí jména, proč je pro něj umělá inteligence spíš jazykový pomocník než spoluautor a jak vznikala foglarovská novinka Stínadla.

Nová ruská jaderná ponorka Chabarovsk má nést obří podvodní drony Poseidon a zapadá do mozaiky zbraní, jimiž se Moskva snaží demonstrovat sílu. V samotné válce na Ukrajině ale nehraje žádnou roli. Vojenský analytik Lukáš Visingr v Rozstřelu vysvětluje, proč jsou ponorky především součástí jaderného odstrašování, jak se šíří jejich technologie i proč mají ruské stroje čím dál větší technické potíže.

Jan Masaryk zemřel v březnu 1948 pod okny Černínského paláce – a česká společnost se desítky let pře o to, zda šlo o vraždu, nebo sebevraždu. Novinář a spisovatel Jaroslav Mareš o komplikované kauze napsal knihu „Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka“ a v Rozstřelu popsal, proč obě „velké“ verze považuje za neudržitelné, jak rozebral tisíce stran spisů a proč mu po odečtení legend zůstala jediná střízlivá možnost.

Vánoce jsou časem betlémské hvězdy a pohledů k noční obloze. Letos ale přicházejí ve velmi zajímavé chvíli pro astronomii. Lidstvo má totiž v ruce skutečně vážného kandidáta na stopu života mimo Zemi. Nejde o UFO ani inteligentní civilizace, ale o chemický signál z planety vzdálené pouhých 30 světelných let. „Tohle už není sci-fi,“ řekl v Rozstřelu hvězdář a popularizátor astronomie Michal Štipl.

Miroslav Hyhlík, legenda pražské kriminálky a autor knihy Rapl z Bartolomějské, vzpomínal v Rozstřelu na dobu, kdy válčil s veksláky u Tuzexu, řešil prostitutky i případy s politickým přesahem a dohlížel na kluby, kde se scházela tehdejší gay a lesbická komunita. „Jakmile se z luxusní prostitutky stala agentka StB, byla prakticky nedotknutelná,“ vzpomíná na osmdesátá léta.

Česká ekonomika se po covidových letech stabilizovala, inflace se drží kolem 2,5 procenta a domácnosti mají na účtech rekordní objem úspor. Podle Jana Brejla, obchodního ředitele finanční skupiny Partners, ale právě to představuje problém: peníze na spořicích účtech dlouhodobě ztrácejí hodnotu. V Rozstřelu vysvětluje, proč se Češi investování bojí, co se děje na hypotečním trhu a proč by se vůbec nedivil ani dalšímu zvýšení sazeb ze strany ČNB.

Když moderátor Miloš Pokorný mluvil v Rozstřelu o svém kolegovi a kamarádovi Patriku Hezuckém, střídal se smutek s úsměvem. Vzpomínal na jejich kalby z éry Evropy 2, na legendární ranní show s Leošem Marešem, na nekorektní humor i na podcast, který Patrika držel při životě až do posledních týdnů.

Rakovina slinivky patří k nejzákeřnějším nádorům – v Česku na ni ročně zemře téměř 2 200 lidí. , přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci v Rozstřelu vysvětlil, proč nádor většinou odhalíme pozdě, jak funguje program sledování rizikových rodin a zda už dnes ve světě běží klinické studie krevního testu, který umí zachytit šest hlavních typů rakoviny bez příznaků.

Kdo ve skutečnosti vymyslel bitcoin? Podle producenta a spisovatele Iva Krátkého existují „závažné indicie“, že šlo o muže britského původu, kterého poznamenala tragická nehoda v dětství a který se zcela ztratil z dohledu. V Rozstřelu na iDNES.cz popsal, proč podle něj o odhalení identity stvořitele nejslavnější kryproměny nestojí ani bitcoinová komunita, zda do pátrání zasahují tajné služby a proč si myslí, že bitcoin je „Einsteinova speciální relativita“ ve světě peněz.

Česko řeší největší epidemii žloutenky typu A od 80. let a podle epidemiologa Romana Prymuly je čas na plošné, byť dobrovolné a hrazené očkování. Virus se masivně šíří přes bezdomovce i dětské kolektivy, dezinfekce má své limity a země bývalého Rakouska-Uherska jsou na tom nejhůř. Prymula zároveň v pořadu Rozstřel varoval před antivax politikou amerického ministra zdravotnictví Roberta Kennedyho Jr. a připomíná, že ptačí chřipka může být mnohem smrtelnější než covid.

Pavel Bém po letech znovu míří do vysoké politiky. S Andrejem Babišem má předběžnou dohodu, že se stane národním protidrogovým koordinátorem, přesto však zůstává členem ODS. V Rozstřelu mluvil o kolapsu péče o duševní zdraví dětí, neschopnosti minulých vlád zasáhnout a také o tom, jakou budoucnost podle něj občanští demokraté mají – a zda vůbec mohou přežít bez zásadní proměny.

Český export uzavírá letošní rok překvapivě silně – přebytek může znovu přesáhnout 200 miliard korun. Ekonomové ale varují, že efekt předzásobení kvůli Trumpovým clům mizí a rok 2026 bude slabší. U Kulatého stolu iDNES.cz debatovali o výzvách i příležitostech pro české firmy hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, ředitel financování a obchodu České exportní banky Miroslav Stříbrný a advokát Vladimír Kykal ze společnosti PwC Legal.

Prahu už několik týdnů sužují dopravní kolapsy. V Rozstřelu se o příčinách krizové situace dohadovali současný náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) se svým předchůdcem Adamem Scheinherrem (Praha sobě). Scheinherr viní ze situace Hřiba, který podle něj rezignoval na komunální politiku a raději se věnuje Sněmovně, a nařkl z nečinnosti i „spícího“ primátora Bohuslava Svobodu z ODS. Hřib zase obvinil bývalou primátorku za ANO Adrianu Krnáčovou.

Trans a nebinární děti nejsou módní trend, ale realita, kterou jsme dřív jen neviděli, říká sociolog Zdeněk Sloboda z Univerzity Karlovy a Univerzity Hradec Králové. V Rozstřelu vysvětluje, proč je český systém stále svázaný zastaralými představami o genderu, jakou roli sehrává Ústavní soud a proč Evropská unie rozhodně nechce „přeoperovávat děti“.

Vyplatí se v roce 2026 investovat? Záležet bude na tom, jestli se miliardy vložené do umělé inteligence začnou opravdu vracet, jak se vyvine geopolitická situace a jaké signály vyšle Donald Trump z Bílého domu. Hovořili o tom u Kulatého stolu iDNES.cz experti z renomovaných finančních institucí.

Institut Solvo vznikl s cílem hledat, co českou společnost spojuje. „Chceme definovat hodnoty, které máme společné, které sdílíme a věříme v ně,“ říká jeho zakladatelka Ivana Tykač v Rozstřelu.

Bývalý europoslanec Jan Zahradil hájí nominaci Filipa Turka na ministra zahraničí a odmítá kauzu kolem jeho starších výroků jako „zvláštní příběh“. V rozhovoru pro Rozstřel Zahradil říká, že Česká republika má skončit s hodnotovou diplomacií a vrátit se k realistické politice národních zájmů.

Do kin míří dokument Řepka: Hříšník. Bývalý fotbalista v něm otevřeně promluvil o nejtemnějších obdobích svého života – o vězení, dluzích i závislosti na alkoholu. Otevřenou zpověď nabídl také v Rozstřelu, kde o natáčení podrobně hovořil také autor dokumentu, režisér Petr Větrovský.

Od 1. listopadu vstupuje v platnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který do českého prostředí zavádí evropskou směrnici NIS2. Dotkne se tisíců firem – od velkých korporací po malé dodavatele. Podle expertů, kteří diskutovali u Kulatého stolu iDNES.cz, není v tuto chvíli většina firem na novou legislativu připravena.

Hostem Rozstřelu byl Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara. Ta se pustila do mimořádného projektu: u příležitosti blížícího se 120. výročí narození legendárního spisovatele kompletně vydá celé jeho dílo. První svazek – Záhada hlavolamu – je už v trafikách, další budou následovat každý měsíc. A kromě známých titulů se chystají i dosud nevydané texty.

Ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný v Rozstřelu obrací zažité jistoty: 28. říjen je podle něj „mýtus bez reálného základu“, skutečným pilířem české státnosti má být svatý Václav. Masaryka odmítá jako postavu se svatozáří a u Václava Havla mluví o morálním selhání. Řešením je podle něj konstituční monarchie, která „sjednocuje“ a drží politiku dál od klíčových institucí.

Dopis s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka senzaci nepřinesl. Mnohé ale naznačil. „Byl to racionální, symbolický text plný víry, ne zklamání,“ řekla v rozhovoru pro pořad Rozstřel historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu Akademie věd ČR.

Jak daleko sahají akademické svobody, má univerzita spolupracovat s armádou a kdo nese vinu za rozkol na Katolické teologické fakultě? Pět kandidátů na rektora Univerzity Karlovy (UK) se v superdebatě iDNES.cz pustilo do témat, která hýbou akademickým světem. Nechyběly ostré výroky ani pokusy o smír.

„Tohle není krize, která přijde a odezní. Je to výzva, na kterou musíme připravit obce a sociální služby,“ varuje před skokovým nárůstem počtu osmdesátníků v české populaci demograf Petr Mazouch z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Rozstřelu. Podle něj nás v příštích letech čeká náraz, který má kořeny až v poválečné historii.