Rozstřel

Výstavba nových bloků v Dukovanech a Temelíně, stavba malých modulárních reaktorů, technické zabezpečení nových jaderných zařízení i jejich ochrana před potenciálními útoky zvenku. To jsou podle nového předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka hlavní výzvy, před kterými nyní ústav stojí. Stejně jako před otázkou jakým způsobem pokračovat v odkazu, který zde nechala jeho předchůdkyně Dana Drábová.

Smrt ajatolláha Chameneího neznamená automatický konec teokratického režimu. Írán je podle íránistky Lenky Hrabalové hluboce rozdělený: část společnosti slaví, část truchlí a většina se obává, co přijde dál. V Rozstřelu na iDNES.cz řekla, že ve hře je i tvrdší režim, občanská válka nebo mocenský boj mezi armádou, duchovními a etnickými menšinami.

Stavebnictví má za sebou rekordní rok, ale trh je podle generálního ředitele Central Groupu Dušana Kunovského přehřátý a ceny stavebních prací vystřelily do neudržitelných výšin. Developer proto odložil část nové výstavby a v Rozstřelu na iDNES.cz varoval, že bez rychlejšího povolování a změn územních plánů zůstane bydlení dál nedostupné pro střední třídu. Řešením mají být nejen úpravy stavebního zákona, ale i nový „baťovský“ systém typových projektů, který má dodat odvahu obcím stavět dostupné nájemní byty.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Rozstřelu na iDNES.cz zopakoval, že vláda má scénář na výkup minoritních akcií ČEZ, konkrétní kroky ale odmítl komentovat s odkazem na citlivost informací pro trh. Zároveň připustil, že konec uhlí není pevně daný. Některé elektrárny mohou běžet i v roce 2040 – podle stability soustavy a toho, zda stát případně uhradí kompenzace.

Ministr dopravy Ivan Bednárik, který ve vládě zastupuje jako nestraník SPD, v Rozstřelu na iDNES.cz uvedl, že po předchůdci zdědil „díru“ téměř 40 miliard korun, přesto chce do konce volebního období otevřít až 200 kilometrů dálnic.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc prosazuje snížení hranice trestní odpovědnosti na 13 let u nejzávažnějších zločinů, typicky vraždy. Zároveň chce zpřísnit postihy za násilné trestné činy a ukončit praxi podmíněných trestů u znásilnění. Jak potvrdil v pořadu Rozstřel na iDNES.cz, přitvrdit hodlá i vůči opilým a zdrogovaným řidičům, včetně častějšího ukládání nepodmíněných trestů a zabavování vozidel.

Moskva podle nově nalezeného archivního záznamu z května 1983 fakticky postavila Gustáva Husáka před hotovou věc: sovětské raketové systémy středního doletu měly být umístěny i v Československu – bez mezistátní smlouvy a v režimu přísného utajení. V Rozstřelu to popsal historik Vojenského historického ústavu Praha Prokop Tomek, který narazil na klíčový dokument ve fondu generálního tajemníka ÚV KSČ.

Inflace se v lednu dostala na 1,6 procenta a ČNB to označuje za dobrou zprávu. Viceguvernérka Eva Zamrazilová ale v Rozstřelu na iDNES.cz varuje před předčasnou euforií. Rizikem zůstávají služby, bydlení i rychlý růst mezd. Mluví také o prostoru pro sazby, obranném průmyslu, „vagónu do Číny“ i o zlatě.

Předseda SPD Tomio Okamura v Rozstřelu odmítl, že by jeho předvolební plakát byl rasistický, a trvá na tom, že jde o „pravdivé“ varování před migračním paktem EU. V debatě o cizincích řekl, že Česko je podle něj „za mezním číslem“ a že v Praze se část lidí cítí „jako na Ukrajině“, zároveň tvrdí, že levná pracovní síla zvenčí tlačí dolů mzdy. Ve vládě pak SPD podle něj prosazuje zpřísnění pobytu cizinců, konec českých peněz do muniční iniciativy pro Ukrajinu i plán na zrušení koncesionářských poplatků.

Odvolání jednoho z nejvýše postavených čínských generálů podle sinologa Davida Gardáše z projektu Sinopsis naznačuje napětí mezi špičkami komunistické strany. V Rozstřelu iDNES.cz uvedl, že čistky v armádě mohou krátkodobě upevňovat moc Si Ťin-pchinga, dlouhodobě však oslabují akceschopnost systému. Do toho přichází další faktor: rostoucí nezaměstnanost mladých a sílící pochybnosti části generace o budoucnosti režimu.

Z Česka podle ekonomky Ilony Švihlíkové každoročně odtékají stovky miliard korun – a politické elity to tiše přehlížejí. V Rozstřelu na iDNES.cz uvedla, že oficiálních 300 miliard je jen část reality a skutečný objem může dosahovat 600 až 800 miliard ročně. Nejde podle ní o účetní detail, ale o důkaz, že česká ekonomika funguje jako závislá periferie: hodnotu vytváří doma, zisky však končí na Západě.

Donald Trump podle politologa Petra Kratochvíla z Ústavu mezinárodních vztahů posunul Spojené státy do fáze „nahého imperialismu“: bez ideologie, bez pravidel a bez snahy cokoli vysvětlovat. V nové americké strategii vidí dokonce pasáže, které „vyzývají ke změně režimu v Evropě“, zatímco Rusko zůstává stranou - a tím se podle něj legitimizuje Putinova agrese. Evropa se proto začne od USA postupně odpoutávat a pro Českou republiku z toho plyne jediné: hlubší integrace do EU, jinak za nás o klíčových věcech rozhodnou druzí.

Donald Trump je podle publicisty a politického komentátora Romana Jocha z Občanského institutu „velice smíšené zboží“. Zatímco některé jeho kroky – zejména v oblasti migrace či vůči Íránu – hodnotí v Rozstřelu pozitivně, jiné označuje za nevynucené a dokonce katastrofální chyby. Největší z nich podle něj představoval tlak na Dánsko kvůli Grónsku, který zbytečně poškodil reputaci Spojených států v Evropě.

Česko míří pod hranici 1,3 dítěte na ženu a demograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Kučera mluví o strukturálním zlomu, který se bude jen těžko obracet. Paradoxně ale varuje před jednoduchým strašením „vymíráním“: menší populace může být za určitých okolností i výhodou. Skutečný problém podle něj přijde až po roce 2030 – a stát na něj zdaleka není připraven.

Maximilian Kocek, který v seriálu Metoda Markovič: Straka ztvárnil spartakiádního vraha, přiznává, že reakce diváků na jeho výkon jsou často fyzicky nepříjemné – a právě to považuje za důkaz, že jeho role funguje. Před natáčením četl policejní spisy, díval se na rekonstrukce a studoval Strakův hlas i řeč těla. V Rozstřelu popsal, proč odmítá „netflixové“ ukazování detailů z vražd, jak mu režiséři pomáhali při natáčení a proč se se Strakou nikdy nechtěl setkat.

Nízké výnosy, vysoké poplatky a otázka, zda české penzijní spoření skutečně zaostává, nebo je jen obětí zavádějících srovnání. Rozstřel iDNES.cz přinesl vyhrocený duel mezi spoluautorem studie CERGE-EI Lukášem Nádvorníkem a prezidentem Asociace penzijních společností Radkem Mocem. Spor se točil kolem čísel, ale hlavně kolem toho, co je férové porovnání a kde leží skutečný problém systému.

Ruská ekonomika se podle bývalého slovenského ministra financí a ekonoma Ivana Mikloše propadá do stále hlubších problémů, které zatím Kreml zakrývá manipulací statistik a válečnou mobilizací zdrojů. V Rozstřelu vysvětluje, proč Moskva krvácí rychleji než Kyjev, jakou roli hrají sankce, ropa a rozpočtový deficit a proč se situace může začít podobat ruským devadesátým létům.

Umělá inteligence podle vládního zmocněnce pro AI Lukáše Kačeny rozhodne o tom, které země budou v příštích letech úspěšné – a Česko prý nesmí zůstat na vedlejší koleji. V Rozstřelu mluvil i o tom, jak dostat AI do zdravotnictví, školství i státní správy, proč dává smysl mít český model AI a co může přinést projekt AI Gigafactory.

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel společnosti ČEZ a někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, v Rozstřelu na iDNES.cz ostře kritizoval plánované zestátnění energetického gigantu i evropskou energetickou politiku. Varoval před iluzemi Green Dealu, ztrátou suverenity, nerealistickými termíny výstavby Dukovan a upozornil, že bez respektu k fyzice a stabilním zdrojům hrozí další blackouty.

Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO, v Rozstřelu řekl, že Severoatlantická aliance navzdory otřesům kolem Donalda Trumpa a sporu o Grónsko stále funguje, jen už se nemůže opírat o Spojené státy v roli arbitra. Podle něj se svět vrací k mocenské politice a sférám vlivu: velmoci jednají transakčně, pravidla ustupují vitálním zájmům. Zároveň varoval, že Ukrajinu spíš čeká „finlandizace“ než vítězství a že Evropa se bude muset nové realitě přizpůsobit, pokud nechce v geopolitické hře zůstat jen bezmocným přívěskem.

Rusko označuje Česko za nepřátelský stát, ale ruské peníze, nemovitosti i rodiny vysoce postavených funkcionářů tu zůstávají. Investigativní reportér Jiří Hynek ze serveru Odkryto.cz v Rozstřelu popisuje, jak si Rusové už od 90. let ukládají majetek v ČR, proč sankce často míří vedle a proč se Praha stala bezpečnou kasičkou pro postsovětské elity. V rozhovoru se kromě toho vrací i k vraždě František Mrázek, od níž letos uplyne dvacet let.

Zkratka ESG se stala politickým i byznysovým symbolem. Podle Michaely Chaloupkové z představenstva společnosti ČEZ ale nejde o ideologii ani povinný diktát z Bruselu. „Je to jen jiné pojmenování toho, jak se má firma chovat, pokud chce dlouhodobě fungovat,“ řekla manažerka v Rozstřelu. ESG podle ní pomáhá řídit rizika, udržet konkurenceschopnost a přitáhnout mladé talenty.

Antonín Zápotocký patří k nejrozporuplnějším postavám českých moderních dějin. Lidový prezident, nebo cynický mocenský hráč? Historik Michal Stehlík v nové knize „Zápotocký - příliš mnoho životů“ rozebral zakořeněné mýty o „hodném Tondovi“, údajném kápovi v koncentráku, alkoholikovi či lháři z měnové reformy. V Rozstřelu vysvětlil, proč si lidovost nelze plést s lidskostí – a proč Zápotocký nebyl ani karikatura, ani oběť dějin.

Česko nesmí chybět na čínském trhu, ale návrat musí být „v bezpečné verzi“, řekl v Rozstřelu iDNES.cz poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. V rozhovoru naznačil, že s předsedou vlády připravují obrat v politice vůči Pekingu. Rozebral také Trumpův „únos Madura“, dominový efekt v Íránu i na Kubě a řekl, že klíčovým partnerem Česka zůstává Slovensko.

Devět krajských nominací a ambice vrátit ODS zpátky nad dvacet procent. Martin Kupka v Rozstřelu na iDNES.cz odmítl nálepku „strejce“, přiznal chyby v komunikaci a slíbil moderní pravicovou agendu: pružnější trh práce, víc motivace ve zdravotnictví, menší byrokracii i důraz na jasný zahraničněpolitický kompas. Projekt SPOLU teď není ve hře a spolupráci s vládou vylučuje, pokud nepůjde o konkrétní „pravicová“ opatření.

Místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan mluvil v Rozstřelu na iDNES.cz otevřeně o tom, proč chce vést Občanskou demokratickou stranu, proč podle něj ODS „zestrejcovatěla“, proč by se nebál pravicových ekonomických reforem ani konce projektu SPOLU a proč se pravice musí znovu naučit přímo komunikovat s voliči.

Novela trestního zákoníku, která od ledna výslovně staví komunismus na roveň nacismu, podle advokáta a bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola nepřináší převrat. „Ve skutečnosti se skoro nic nezměnilo,“ říká. V Rozstřelu ale otevřel otázky, které budou dráždit: proč se roky řešil Hitler, ale ne Stalin – a co to udělá s komunisty, kteří se tváří, že „nesměřují k potlačování práv“.

Česko se podle šéfky ManpowerGroup a prezidentky Asociace personalistů ČR Jaroslavy Rezlerové dál propadá v postavení žen na pracovním trhu a pracovněprávní pravidla u nás připomínají „obří bibli“ ze šedesátých let. V Rozstřelu varovala, že umělá inteligence a nástup generace Z promění práci rychleji, než na to stát stihne reagovat. A přidala větu, která zní jako politická rozbuška: „Potřebujeme vyšší nezaměstnanost.“

Schodek státního rozpočtu překročený o desítky miliard není jen účetní problém, ale zásah do důvěry v politiku. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Rozstřelu mluvil o nepravdivých položkách v rozpočtu, zklamaných voličích i tom, proč by rok 2026 mohl být pro českou ekonomiku překvapivě velmi úspěšný.

Umělá inteligence není neutrální technologie ani pouhý pomocník. Podle vývojáře a analytika Jana Tyla do jazykových modelů vždy vstupuje prostředí, kultura i hodnoty jejich tvůrců – ať už vznikají v Silicon Valley, nebo v Číně. V Rozstřelu upozorňuje, že AI dnes dokáže nejen zpracovávat informace, ale i nenápadně formovat světonázor. Zároveň vysvětluje, proč mohou mít slovanské jazyky v AI nečekanou výhodu a proč je vlastní český model extrémně drahá cesta.

Začalo to u počítačových her a koníčku, který přerostl v profesi. Herní designér Vlaada Chvátil v Rozstřelu popisuje, jak se z nápadu „na papírky a z půjčených kartiček“ stal celosvětový hit Krycí jména, proč je pro něj umělá inteligence spíš jazykový pomocník než spoluautor a jak vznikala foglarovská novinka Stínadla.

Nová ruská jaderná ponorka Chabarovsk má nést obří podvodní drony Poseidon a zapadá do mozaiky zbraní, jimiž se Moskva snaží demonstrovat sílu. V samotné válce na Ukrajině ale nehraje žádnou roli. Vojenský analytik Lukáš Visingr v Rozstřelu vysvětluje, proč jsou ponorky především součástí jaderného odstrašování, jak se šíří jejich technologie i proč mají ruské stroje čím dál větší technické potíže.

Jan Masaryk zemřel v březnu 1948 pod okny Černínského paláce – a česká společnost se desítky let pře o to, zda šlo o vraždu, nebo sebevraždu. Novinář a spisovatel Jaroslav Mareš o komplikované kauze napsal knihu „Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka“ a v Rozstřelu popsal, proč obě „velké“ verze považuje za neudržitelné, jak rozebral tisíce stran spisů a proč mu po odečtení legend zůstala jediná střízlivá možnost.

Vánoce jsou časem betlémské hvězdy a pohledů k noční obloze. Letos ale přicházejí ve velmi zajímavé chvíli pro astronomii. Lidstvo má totiž v ruce skutečně vážného kandidáta na stopu života mimo Zemi. Nejde o UFO ani inteligentní civilizace, ale o chemický signál z planety vzdálené pouhých 30 světelných let. „Tohle už není sci-fi,“ řekl v Rozstřelu hvězdář a popularizátor astronomie Michal Štipl.

Miroslav Hyhlík, legenda pražské kriminálky a autor knihy Rapl z Bartolomějské, vzpomínal v Rozstřelu na dobu, kdy válčil s veksláky u Tuzexu, řešil prostitutky i případy s politickým přesahem a dohlížel na kluby, kde se scházela tehdejší gay a lesbická komunita. „Jakmile se z luxusní prostitutky stala agentka StB, byla prakticky nedotknutelná,“ vzpomíná na osmdesátá léta.

Česká ekonomika se po covidových letech stabilizovala, inflace se drží kolem 2,5 procenta a domácnosti mají na účtech rekordní objem úspor. Podle Jana Brejla, obchodního ředitele finanční skupiny Partners, ale právě to představuje problém: peníze na spořicích účtech dlouhodobě ztrácejí hodnotu. V Rozstřelu vysvětluje, proč se Češi investování bojí, co se děje na hypotečním trhu a proč by se vůbec nedivil ani dalšímu zvýšení sazeb ze strany ČNB.

Když moderátor Miloš Pokorný mluvil v Rozstřelu o svém kolegovi a kamarádovi Patriku Hezuckém, střídal se smutek s úsměvem. Vzpomínal na jejich kalby z éry Evropy 2, na legendární ranní show s Leošem Marešem, na nekorektní humor i na podcast, který Patrika držel při životě až do posledních týdnů.

Rakovina slinivky patří k nejzákeřnějším nádorům – v Česku na ni ročně zemře téměř 2 200 lidí. , přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci v Rozstřelu vysvětlil, proč nádor většinou odhalíme pozdě, jak funguje program sledování rizikových rodin a zda už dnes ve světě běží klinické studie krevního testu, který umí zachytit šest hlavních typů rakoviny bez příznaků.