Rozstřel

Start nejsilnější současné rakety sledovali z bezprostřední blízkosti a shodují se, že podobný okamžik se nedá s ničím srovnat. Kadetka mise Zero-G Julie Beritová a popularizátor kosmonautiky Ondřej Heigl z pražského planetária v Rozstřelu na iDNES.cz popsali, jaké to je stát 13 kilometrů od rampy a čekat, až se po světelném záblesku ozve tlaková vlna. Mluvili ale také o české stopě v programu Artemis II, návratu lidí na Měsíc i o tom, jestli by jednou chtěli letět do vesmíru.

Kapela Lake Malawi se vrací z hor do Prahy. Po netradičním turné po horských chatách, kam nástroje vyvážely sněžné rolby, plánují v Paláci Akropolis zážitek, který v dnešní době nemá obdoby. „Chceme, aby lidé byli víc v napětí a žili teď a tady, proto jim na koncertě s jejich dovolením přelepíme čočky foťáků,“ říkají v rozhovoru Albert Černý a Jeroným Šubert.

Mise Artemis míří domů a podle expertů překonala očekávání. Loď Orion obstála v náročném testu, přinesla nečekaná pozorování a ukázala, že návrat člověka k Měsíci je znovu reálný. Vedle techniky ale hrají roli i emoce – právě ty mohou rozhodnout o tom, kdo bude psát další kapitolu dobývání vesmíru.

Nedostatek psychologů, měsíce čekání na péči a rychle rostoucí problémy hlavně u mladých. Český systém duševního zdraví naráží na své limity. Podle národní koordinátorky Dity Protopopové je řešení během na dlouhou trať, ale některé změny musí přijít okamžitě.

Ještě nedávno vážil 170 kilogramů a život mu protékal mezi prsty. Dnes má o desítky kil méně a mluví o druhé šanci. Jakub Chládek, účastník pořadu Extrémní proměny, otevřeně popisuje, co vše je skryto za touto změnou – a proč je nejtěžší návrat do běžného života bez kamer a dohledu odborníků.

V české krajině svádí tichý boj, o kterém většina lidí nemá tušení. Na jedné straně stojí traviči, kteří do přírody kladou smrtící návnady. Na druhé pak jediná psovodka v zemi Klára Hlubocká a její dva čtyřnozí parťáci. Jak dokážou najít otrávená zvířata i návnady, které zabíjejí? I to popisuje v pořadu Rozstřel.

Vojenský zásah USA na Kubě je podle Kateřiny Březinové z Metropolitní univerzity Praha nepravděpodobný, přesto Washington už nyní ostrov fakticky izoluje. Jak řekla amerikanistka v Rozstřelu, dopady tvrdých opatření přitom nejvíce pociťují běžní Kubánci, zatímco moc zůstává v rukou starých struktur kolem Raúla Castra.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch hájil v Rozstřelu zachování povinného dětského očkování, připustil debatu o budoucím slučování zdravotních pojišťoven a otevřeně promluvil o svém vztahu s Andrejem Babišem. „Vykáme si,“ řekl o svém vzathu s premiérem.

Bývalý krasobruslař a současný trenér Tomáš Verner v Rozstřelu mluví o rozdílech mezi evropským a americkým tréninkovým stylem, o tom, co se mu honilo hlavou při závodní jízdě, i o mentální práci s Danielem Landou.

Geopolitické napětí zdražuje paliva, ale skutečný problém může přijít až tehdy, pokud se íránská krize protáhne a začne se přelévat do inflace. V Rozstřelu na iDNES.cz o tom hovořil předseda dozorčí rady Generali Česká pojišťovna a spolupracovník Solvo institutu Miroslav Singer.

Válka na Ukrajině i aktuální střety na Blízkém východě ukazují, že drony už nejsou doplňkem moderního boje, ale jedním z jeho hlavních nástrojů. Podle vojenského analytika a publicisty Lukáše Visingra se přitom neblíží doba, kdy by bezpilotní stroje zcela vytlačily rakety nebo člověka z bojiště. Mění se ale způsob vedení války. „Budoucnost vypadá asi podle mě tak, že zvítězí ten, kdo dokáže nejlépe zaintegrovat drony do stávajících struktur ozbrojených sil,“ říká v Rozstřelu pro iDNES.cz.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce loni uzavřela více než stovku restaurací kvůli zanedbané hygieně, škůdcům a prošlým surovinám. „Občas je to boj s větrnými mlýny, ale děláme to pro spotřebitele,“ říká v Rozstřelu její ředitel Martin Klanica.

Írán má nového nejvyššího duchovního vůdce a podle politoložky Evy Taterové jde o jasný signál: režim nehodlá ustupovat ani měnit kurz. V rozhovoru upozorňuje na méně známé souvislosti současné krize – od někdejšího spojenectví Íránu s Izraelem až po scénář, který by mohl destabilizovat celý Blízký východ.

Války na Blízkém východě, drahá ropa, cla Donalda Trumpa: to vše způsobuje v poslední době nejistotu na trzích. Investor Ondřej Jonáš v pořadu Rozstřel na iDNES.cz popsal, proč podle něj dnešní svět nevstoupil do výjimečné krize, ale spíš do další fáze permanentního napětí. Amerického prezidenta kritizuje za styl, zároveň ale říká, že „…se aspoň něco snaží dělat“.

Hlavní město Praha už brzy otevře nový most spojující Podolí a Smíchov. „Celé to byla jedna velká výzva, ale devět let života za to stálo,“ říká architekt Radek Šíma v Rozstřelu o mostu, jehož stavba s sebou nesla spoustu technických, výtvarných i politických konsekvencí.

Humanoidní roboti z Číny tančí synchronně, zvládají bojové prvky a na videích působí až nepřirozeně „bezchybně“. Je to přelom, nebo jen chytrý střih? „Není to propagační video, je to velký pokrok,“ říká v Rozstřelu na iDNES.cz Václav Hlaváč, zástupce ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze.

Výstavba nových bloků v Dukovanech a Temelíně, stavba malých modulárních reaktorů, technické zabezpečení nových jaderných zařízení i jejich ochrana před potenciálními útoky zvenku. To jsou podle nového předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka hlavní výzvy, před kterými nyní ústav stojí. Stejně jako před otázkou jakým způsobem pokračovat v odkazu, který zde nechala jeho předchůdkyně Dana Drábová.

Smrt ajatolláha Chameneího neznamená automatický konec teokratického režimu. Írán je podle íránistky Lenky Hrabalové hluboce rozdělený: část společnosti slaví, část truchlí a většina se obává, co přijde dál. V Rozstřelu na iDNES.cz řekla, že ve hře je i tvrdší režim, občanská válka nebo mocenský boj mezi armádou, duchovními a etnickými menšinami.

Stavebnictví má za sebou rekordní rok, ale trh je podle generálního ředitele Central Groupu Dušana Kunovského přehřátý a ceny stavebních prací vystřelily do neudržitelných výšin. Developer proto odložil část nové výstavby a v Rozstřelu na iDNES.cz varoval, že bez rychlejšího povolování a změn územních plánů zůstane bydlení dál nedostupné pro střední třídu. Řešením mají být nejen úpravy stavebního zákona, ale i nový „baťovský“ systém typových projektů, který má dodat odvahu obcím stavět dostupné nájemní byty.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Rozstřelu na iDNES.cz zopakoval, že vláda má scénář na výkup minoritních akcií ČEZ, konkrétní kroky ale odmítl komentovat s odkazem na citlivost informací pro trh. Zároveň připustil, že konec uhlí není pevně daný. Některé elektrárny mohou běžet i v roce 2040 – podle stability soustavy a toho, zda stát případně uhradí kompenzace.

Ministr dopravy Ivan Bednárik, který ve vládě zastupuje jako nestraník SPD, v Rozstřelu na iDNES.cz uvedl, že po předchůdci zdědil „díru“ téměř 40 miliard korun, přesto chce do konce volebního období otevřít až 200 kilometrů dálnic.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc prosazuje snížení hranice trestní odpovědnosti na 13 let u nejzávažnějších zločinů, typicky vraždy. Zároveň chce zpřísnit postihy za násilné trestné činy a ukončit praxi podmíněných trestů u znásilnění. Jak potvrdil v pořadu Rozstřel na iDNES.cz, přitvrdit hodlá i vůči opilým a zdrogovaným řidičům, včetně častějšího ukládání nepodmíněných trestů a zabavování vozidel.

Moskva podle nově nalezeného archivního záznamu z května 1983 fakticky postavila Gustáva Husáka před hotovou věc: sovětské raketové systémy středního doletu měly být umístěny i v Československu – bez mezistátní smlouvy a v režimu přísného utajení. V Rozstřelu to popsal historik Vojenského historického ústavu Praha Prokop Tomek, který narazil na klíčový dokument ve fondu generálního tajemníka ÚV KSČ.

Inflace se v lednu dostala na 1,6 procenta a ČNB to označuje za dobrou zprávu. Viceguvernérka Eva Zamrazilová ale v Rozstřelu na iDNES.cz varuje před předčasnou euforií. Rizikem zůstávají služby, bydlení i rychlý růst mezd. Mluví také o prostoru pro sazby, obranném průmyslu, „vagónu do Číny“ i o zlatě.

Předseda SPD Tomio Okamura v Rozstřelu odmítl, že by jeho předvolební plakát byl rasistický, a trvá na tom, že jde o „pravdivé“ varování před migračním paktem EU. V debatě o cizincích řekl, že Česko je podle něj „za mezním číslem“ a že v Praze se část lidí cítí „jako na Ukrajině“, zároveň tvrdí, že levná pracovní síla zvenčí tlačí dolů mzdy. Ve vládě pak SPD podle něj prosazuje zpřísnění pobytu cizinců, konec českých peněz do muniční iniciativy pro Ukrajinu i plán na zrušení koncesionářských poplatků.

Odvolání jednoho z nejvýše postavených čínských generálů podle sinologa Davida Gardáše z projektu Sinopsis naznačuje napětí mezi špičkami komunistické strany. V Rozstřelu iDNES.cz uvedl, že čistky v armádě mohou krátkodobě upevňovat moc Si Ťin-pchinga, dlouhodobě však oslabují akceschopnost systému. Do toho přichází další faktor: rostoucí nezaměstnanost mladých a sílící pochybnosti části generace o budoucnosti režimu.

Z Česka podle ekonomky Ilony Švihlíkové každoročně odtékají stovky miliard korun – a politické elity to tiše přehlížejí. V Rozstřelu na iDNES.cz uvedla, že oficiálních 300 miliard je jen část reality a skutečný objem může dosahovat 600 až 800 miliard ročně. Nejde podle ní o účetní detail, ale o důkaz, že česká ekonomika funguje jako závislá periferie: hodnotu vytváří doma, zisky však končí na Západě.

Donald Trump podle politologa Petra Kratochvíla z Ústavu mezinárodních vztahů posunul Spojené státy do fáze „nahého imperialismu“: bez ideologie, bez pravidel a bez snahy cokoli vysvětlovat. V nové americké strategii vidí dokonce pasáže, které „vyzývají ke změně režimu v Evropě“, zatímco Rusko zůstává stranou - a tím se podle něj legitimizuje Putinova agrese. Evropa se proto začne od USA postupně odpoutávat a pro Českou republiku z toho plyne jediné: hlubší integrace do EU, jinak za nás o klíčových věcech rozhodnou druzí.

Donald Trump je podle publicisty a politického komentátora Romana Jocha z Občanského institutu „velice smíšené zboží“. Zatímco některé jeho kroky – zejména v oblasti migrace či vůči Íránu – hodnotí v Rozstřelu pozitivně, jiné označuje za nevynucené a dokonce katastrofální chyby. Největší z nich podle něj představoval tlak na Dánsko kvůli Grónsku, který zbytečně poškodil reputaci Spojených států v Evropě.

Česko míří pod hranici 1,3 dítěte na ženu a demograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Kučera mluví o strukturálním zlomu, který se bude jen těžko obracet. Paradoxně ale varuje před jednoduchým strašením „vymíráním“: menší populace může být za určitých okolností i výhodou. Skutečný problém podle něj přijde až po roce 2030 – a stát na něj zdaleka není připraven.

Maximilian Kocek, který v seriálu Metoda Markovič: Straka ztvárnil spartakiádního vraha, přiznává, že reakce diváků na jeho výkon jsou často fyzicky nepříjemné – a právě to považuje za důkaz, že jeho role funguje. Před natáčením četl policejní spisy, díval se na rekonstrukce a studoval Strakův hlas i řeč těla. V Rozstřelu popsal, proč odmítá „netflixové“ ukazování detailů z vražd, jak mu režiséři pomáhali při natáčení a proč se se Strakou nikdy nechtěl setkat.

Nízké výnosy, vysoké poplatky a otázka, zda české penzijní spoření skutečně zaostává, nebo je jen obětí zavádějících srovnání. Rozstřel iDNES.cz přinesl vyhrocený duel mezi spoluautorem studie CERGE-EI Lukášem Nádvorníkem a prezidentem Asociace penzijních společností Radkem Mocem. Spor se točil kolem čísel, ale hlavně kolem toho, co je férové porovnání a kde leží skutečný problém systému.

Ruská ekonomika se podle bývalého slovenského ministra financí a ekonoma Ivana Mikloše propadá do stále hlubších problémů, které zatím Kreml zakrývá manipulací statistik a válečnou mobilizací zdrojů. V Rozstřelu vysvětluje, proč Moskva krvácí rychleji než Kyjev, jakou roli hrají sankce, ropa a rozpočtový deficit a proč se situace může začít podobat ruským devadesátým létům.

Umělá inteligence podle vládního zmocněnce pro AI Lukáše Kačeny rozhodne o tom, které země budou v příštích letech úspěšné – a Česko prý nesmí zůstat na vedlejší koleji. V Rozstřelu mluvil i o tom, jak dostat AI do zdravotnictví, školství i státní správy, proč dává smysl mít český model AI a co může přinést projekt AI Gigafactory.

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel společnosti ČEZ a někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, v Rozstřelu na iDNES.cz ostře kritizoval plánované zestátnění energetického gigantu i evropskou energetickou politiku. Varoval před iluzemi Green Dealu, ztrátou suverenity, nerealistickými termíny výstavby Dukovan a upozornil, že bez respektu k fyzice a stabilním zdrojům hrozí další blackouty.