Plus

Rusko pravděpodobně profituje z prudce rostoucích světových cen hnojiv, které žene vzhůru americko-izraelská válka s Íránem. Konflikt zkomplikoval globální dodávky klíčových hnojiv tím, že poškodil energetickou infrastrukturu v Perském zálivu a zablokoval lodní dopravu přes Hormuzský průliv, klíčovou tepnu nejen pro vývoz paliv, ale právě i hnojiv, píše ruský nezávislý portál Moscow Times.

A připojí i další aktuality ze světa kultury, včetně etické otázky oživování mrtvých herců umělou inteligencí.

Velikonoce jsou svátky oběti, ukřižovaného Ježíše. Máme myslet na mrtvé na Ukrajině, v Gaze, v Íránu. Slováci chtěli z Benešových dekretů udělat téma jednání vlád. Dobře, že neuspěli. Co je kultura a proč na ní chce vláda šetřit. Místo Z je X. Pomoc s bydlením? Nakonec nezbyde nikdo, kdo by o ni mohl požádat. Řádná péče o stát? Nic pro české politiky

Mohlo by sestřelení dvou amerických letounů poznamenat další vývoj protiíránské operace? Jak se města a obce vyrovnávají s dopady demografického vývoje na kapacity mateřských škol? Co může kubánské vedení sledovat propuštěním tisíců vězňů?

Na lidech si Daniela Kolářová, jedna z nejobsazovanějších českých hereček, cení mimo jiné humoru. I proto si užívala natáčení se Zdeňkem Svěrákem, který před týdnem oslavil 90. narozeniny. Manželský pár ztvárnili na plátně čtyřikrát. „Ta míra inteligentní míra urážek, stěrů, mi naprosto vyhovuje a užívám si to. Je to v klidu, s přehledem, bez hysterie a hlavně bez nějakých scén,“ vzpomíná v Osobnosti Plus na spolupráci.

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech.

Ne vždy platí, že nepřítel mého nepřítele je automaticky mým přítelem. To byl i případ Československa ve vztahu k mezinárodnímu terorismu, který v 70. letech sevřel Evropu. Do jaké míry podporovalo normalizační Československo teroristy z Frakce Rudé armády nebo palestinské teroristy? A proč si v Praze v 70. a 80. letech minulého století dávali tak často schůzky teroristé jako Carlos Ramirez Sanchez zvaný Šakal?

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.

Film Lení škola, 2001 je první celovečerní film o vietnamské komunitě v Česku, poprvé byl představený divákům na festivalu v Karlových Varech. „Jiný celovečerní film na stejné téma, s touto autentickou sondou, tady není,“ říká režisér snímku Dužan Duong. Na to, že se tak rázem stal „mluvčím“ vietnamské komunity, pak říká: „Asi někdo musí stát v první řadě, ale doufám, že nebudu jediný a že se připojí další,“ doplňuje v pořadu Hovory, který vysíláme v repríze.

V 70. letech minulého století si odborníci všimli, že v dubnu prudce narůstá hustota silničního provozu, a tím také stoupá riziko dopravních nehod. S příchodem jara se totiž každoročně na silnice vracejí sváteční řidiči, motorkáři a cyklisté. Proto je duben, už od roku 1973, měsícem bezpečnosti silničního provozu.

„Někdy to trošku vypadá, že děláme z lesa zoologickou zahradu, protože myslivci udržují často v honitbách vysoké stavy zvěře. Dneska je rovnováha v krajině už narušená a jinak než lovem to není možné dostat pod kontrolu,“ říká předseda Českého svazu ochránců přírody a někdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Za jakých okolností by mohl být připuštěn lov chráněných druhů? A jak udržitelně hospodařit v krajině? Poslechněte si rozhovor.

Velký pátek je den, kdy si křesťané připomínají mučednickou smrt Ježíše Krista. Tuhle obligátní větu jsem připojil k velikonočním pořadům už mnohokrát. Letos poprvé jsem ji ale napsal s trochu jiným pocitem.

Atentáty, únosy, podstrčené dokumenty, dezinformační akce. To všechno prováděla československá rozvědka za dob komunismu. Kam až sahala její moc a na jaké akce si troufla? Do jaké míry byla v područí sovětské KGB a kde mohla jednat samostatně? A jak její fungování ovlivnila měnící se politická situace v poválečném Československu? Odpovědi nabízí pořad Téma Plus, který vysíláme v repríze.

Buďto nakupujte americkou ropu, nebo se pochlapte a Hormuzskou úžinu si prostě vemte! Vyzval v noci ze středy na čtvrtek Donald Trump při projevu předem ohlášeném coby zásadním, ale ve skutečnosti ne dost jasném země NATO do značné míry závislé na bezpečném průplavu tankerů podél íránského pobřeží.

Několik větších i menších firem jak v Česku, tak na Západě v posledních dnech a týdnech oznámilo poměrně dramatické propouštění. Doplnily to vysvětlením, že jde o reakci na pokrok umělé inteligence, který jim dovoluje fungovat efektivněji a lépe. A že to je součást jejich AI transformace. Občas to ale působilo jako skrývání toho, že musí i šetřit.

Teroristický útok na pardubickou zbrojovku vyvolává překvapivé reakce. Hlavně na levé části politického spektra dochází k názorovému štěpení v otázce, zda je útok alespoň částečně obhajitelný nebo pochopitelný. Ti, kteří věří v jeho oprávněnost, útok bagatelizují nebo se snaží hledat historické paralely, které by akci v očích veřejnosti ospravedlnily.

Spojené státy nepožádaly evropské členy NATO o pomoc s vojenskou operací proti Íránu. Ani je neinformovaly o její přípravě. Evropané se této války tudíž nijak neúčastní a ani nemají v úmyslu se do ní jakkoli zapojovat. Tato kategorická odpověď zaskočila prezidenta Donalda Trumpa, který od té doby nevynechá den, aby evropské spojence zastrašil nebo jim vyhrožoval.

Dnes je Velký pátek, první z vrcholů křesťanských velikonočních svátků, tudíž jsme už tento týden měli Květnou neděli, Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredou středu a Zelený čtvrtek. Pondělí však letos nemělo být jen modré, ale také červeno-modro-bílé, nová česká vláda v lednu schválila zákon, podle kterého k dosavadním devatenácti státním významným dnům přibude na předposlední březnové datum ještě dvacátý, Den české vlajky.

Jsou to letos Velikonoce vskutku prazvláštní: jako by nebylo dost už víc než čtyřiceti ozbrojených konfliktů, doutnajících toho času na zeměkouli, jako by nestačilo brutální přepadení Ukrajiny, rozpoutané před víc než čtyřmi roky fanatickým ruským agresorem, vzplanul před pár týdny válečný požár i na Blízkém východě, jednom z nejkonfliktnějších regionů světa.

Tak co my s tím? Trump, Pavel a Macinkovo špičkování. Americká válka v Íránu Evropu ekonomicky poškozuje, politicky však může mít i dobré důsledky. Útok v Pardubicích. Jsme ochotni omlouvat násilí, když se to hodí? AI jako kamufláž? Velký pátek ve Valdicích

Jak vážnou komplikaci představuje blokovaný Hormuzský průliv pro automobilový průmysl? Proč americký ministr obrany odvolal náčelníka štábu pozemních sil USA? A jsou letošní velikonoční svátky víc než v jiných letech poznamenané válečnými konflikty ve světě?

Australské úřady nejsou spokojeny s tím, jak sociální sítě brání v přístupu tamním dětem do 16 let. Zákaz v Austrálii platí od prosince pro deset služeb. Podle zprávy tamního regulátora služby jako Facebook, Instagram, Snapchat nebo TikTok dosud zablokovaly nezletilým přístup k pěti milionům účtů. Mnoho dětí ale zákaz obchází. „Máme i dost výpovědí o tom, jak děti podstrkávají fotografie svých rodičů,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Ještě jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, připouští slovenský spisovatel a publicista Martin M. Šimečka ve své nové knize knize Výjimečný stav: Jak dobře žít ve zlých časech. „Když mluvíte s lidmi, kteří volí politiky z jiného tábora, tak jsou přesvědčeni, že hodnoty, které vyznávají, jsou nejen v opozici, ale že my – liberální demokraté – jsme jejich nepřátelé. To už není jen nesouhlas, to už je politická identita, kterou si vzali za svou,“ říká v Osobnosti Plus.

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu se po většinu své existence spoléhalo na krátké vlny, které dokázaly přenést československý signál přes oceány. A přestože bylo určeno výhradně pro cizinu, vznikl i program, který si našel oblibu mezi domácími posluchači – Interprogram Radia Praha. Jak fungovalo krátkovlnné vysílání, odkud se vysílalo a proč se z vedlejšího produktu stala rozhlasová legenda?

Je konzervatismus ještě tím, čím býval v 90. letech – nebo se jeho obsah nenápadně přelil do nových forem, které se už nevejdou do nových škatulek? Podle v Česku působícího polského politologa Macieje Ruczaje žijeme ve zlomové době, kdy se proměňují významy slov jako demokracie nebo liberalismus i realita, k níž odkazují. „Z toho vzniká ten dojem určité babylonské věže, že i když používáme stejná slova, tak dost často mluvíme o něčem úplně jiném,“ míní v Chybě systému.

Giprotyumenneftegaz. I takové názvy zvládnou vyslovit v bonusu Na Východ! Ondřej Soukup a Josef Pazderka. Výzkumný a projektový ústav pro ropu a plyn v sibiřském městě Ťumeň je jednou z institucí, která poskytuje data o situaci v petrolejářském průmyslu v Rusku a nabízí i predikce. Jak to bude s těžbou ropy dál ve světle války na Blízkém východě, evropských sankcí i globální snahy zbavit se závislosti na fosilních palivech? A odkdy se začínají psát dějiny ropného průmyslu?

„Jak nejlépe hrát, než jet do té země, nějakou dobu tam bydlet a navnímat nejenom, jak tam lidé přemýšlí, jakým jazykem mluví, co jedí, co dělají, nebo jak fungují v divadlech a orchestrech,“ říká dirigent Ondřej Soukup, který studoval na prestižních hudebních školách v Londýně a v Kodani a tento rok ho čeká debut na festivalu Pražské jaro.

Pro někoho mohl být vykonstruovaný proces s údajnou skupinou Rudolfa Slánského a jeho společníky v listopadu 1952 pomyslným vrcholem zrůdného počínání komunisty ovládané justice. Pro soudce Jaroslava Nováka to byla jen položka v životopisu. Soudil předtím a soudil i potom.

Jak se zastropování marží u pohonných hmot dotkne čerpadlářů a kdo z nich může mít problém? Dá se dezinformacím bránit humorem? A je potřeba snížit hranici trestní odpovědnosti? Co říkají o dětské kriminalitě průzkumy?

Jak se do cen pohonných hmot promítne zastropování marží pro distributory a snížení spotřební daně u nafty? Jak si Donald Trump představuje další postup v Íránu a čím uklidňuje Američany? A proč se před letem na Měsíc koná mise, která má satelit Země jen obletět?

Nový stavební zákon z dílny vládní koalice má začít platit už za tři měsíce. Zástupci obcí se obávají ztráty pravomocí a odborníci upozorňují, že na změny chybějí lidé i finance. „Všichni k tomu máme námitky a všichni říkáme, že je to uspěchané, zbytečné. Proč se tolik honit na tak závažné materii?“ ptá se poslankyně za Českou pirátskou stranu Veronika Kovářová. Poslechněte si rozhovor.

Zástupci Ruska při jednáních s Američany nadutě opakují, že ukrajinská armáda má dva měsíce na to, aby se stáhla z celého Donbasu, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva přitom tvrdí, že do té doby jej ruská armáda stejně dobyde, načež si stanoví tvrdé podmínky a bude postupovat dál. Zelenskyj je přesvědčen, že Moskva na to už nemá sílu. Přesto je rozhodnut Donbas Rusku dobrovolně nevydat.

Izraelský parlament tento týden schválil zákon zavádějící trest smrti za terorismus. Oběšení bude hrozit těm, kteří zavraždí Izraelce s cílem popřít stát Izrael. „Ukazuje se, že do legislativy se mohou promítnout i ty nejextremističtější názory, když dostanou prostor ve vládní koalici,“ konstatuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra Univerzity Karlovy.

Blížící se parlamentní volby v Maďarsku mohou být důležitým symbolickým zlomem. Pokud premiér Viktor Orbán po 16 letech opravdu prohraje, jak už řadu týdnů naznačují průzkumy, bude to pro Evropu zásadní událost. Maďarsko sice není ekonomicky významná země, zato politicky hraje mimořádně důležitou roli.

Český a slovenský kabinet obnovily formát společných zasedání. V úterý se sešly ve Studénce a jak neopomněl zdůraznit premiér Robert Fico (SMER), dorazily do posledního ministra a ministryně. Představa, že by se kdokoliv omluvil, je úsměvná. Oba předsedové vlád dlouhodobě dávají najevo, že pevné spojenectví, které polevilo během úřadování Petra Fialy (ODS), se musí restartovat a prohloubit.

Existuje opravdu velký nutriční rozdíl mezi klecovým a podestýlkovým chovem? - Už jste dnes měli luštěniny, olivový olej a celozrnné pečivo? Pokud je to součástí vaší běžné stravy, můžete se dožít stovky, ukazuje výzkum lidí z oblastí, kde se dožívají nejvyššího věku. - Jak se konflikt na Blízkém východě propisuje do evropských letových řádů? Moderuje Renata Kropáčková.

Americký prezident mluví o tom, že do konce války v Íránu zbývají dva až tři týdny. Tím by v podstatě splnil počáteční slib, že konflikt potrvá čtyři až šest týdnů. Těch, kdo nemají pocit, že přesně takhle to myslel, je ale poměrně hodně.

Návrhy na změny Ústavy a pravomocí prezidenta jsou jen politické divadlo. Co je hlavním pojítkem Andreje Babiše a Roberta Fica. Válka v Íránu se někam chýlí. Jak je to s Donbasem. Komu bude chybět Orbán? Moderuje Petr Hartman.

O tom, kdy skončí válka v Íránu, nerozhodnou ani Íránci, ani Izraelci. Podle íránistky Lenky Hrabalové je klíč k míru v rukou jediného muže. „Já si myslím, že to bude prezident Trump, bohužel. On je teď opravdu tím, kdo to začal, a on je tím, kdo se může ze dne na den rozhodnout, že z války odejde,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus. „Pro něho je důležité, aby to mohl deklarovat jako vítězství, aby on vypadal jako ten, kdo tu válku vyhrál,“ přibližuje.

Má česká vláda usilovat o větší spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky? Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) by Česko mělo odsoudit blízké vztahy maďarského ministra zahraničí s jeho ruským protějškem. „Maďarsko hraje v otázce bezpečnosti hru, která není v zájmu Česka,“ dodává. Europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) namítá, že bychom teď Maďary kvůli jejich blížícím se volbám neměli komentovat. Je podle něj lepší se sousedy dobře vycházet.

Konflikt na Blízkém východě přiškrtil zásadní tepnu světového obchodu, především na asijské ekonomiky už dopadají omezené dodávky ropy a zemního plynu. Svět se musí připravit i na další omezení klíčových surovin. A to žene opět vzhůru cenovky prakticky všeho. „Vážnost je především v tom, že situace je strašně nejistá. Nevíme, co bude zítra nebo za hodinu a ta obrovská nejistota z toho dělá velký problém,“ říká v Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.