Lupa.cz

Dva a půl roku už mohou Češi využívat pro digitální ověření své totožnosti bankovní identitu. Za projektem služby Bank iD stojí devět tuzemských bank, právě přes jejich přihlášení se uživatel dostane třeba i do státních registrů nebo podá daňové přiznání. „Až 80% lidí, který vstoupí a přihlásí se k nějaké službě státu, k tomu využije bankovní identitu," říká k úspěšnosti služby Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita. V podcastu pro Lupu ho doplňuje jeho kolega, předseda představenstva společnosti Jan Blažek.

Jak probíhá a jak je zabezpečeno sčítání volebních výsledků? Jak se úřad vypořádal s DDoS útoky při letošní volbě prezidenta? A jak digitalizuje svou práci? Na dotazy Michala Bláhy z Hlídače státu odpovídá první místopředsedkyně Českého statistického úřadu Eva Krumpová.

Nahradí AI vývojáře? Jak může zlepšit nebo zautomatizovat vývoj aplikací a softwaru? Bude možné, aby si s pomocí velkých jazykových modelů napsal kód v podstatě kdokoli? Jak generativní AI změní práci programátorů a jak ovlivní pozici juniorních vývojářů? Na diskusním setkání Netclu o tom diskutovali CTO bezpečnostní firmy Gen (dříve Avast) a profesor AI na ČVUT Michal Pěchouček, zakladatel a šéf startupu Contember Honza Sládek a spoluzakladatel a co-CEO firmy MAMA AI Jan Macek. Poslechněte si kompletní záznam diskuse.

Lékárenská společnost Pilulka si chce jít na burzu pro další peníze. Při dalším úpisu chce nabídnout až půl milionu akcií. „Věříme, že bude o naše akcie zájem," říká Martin Kasa, spolumajitel a spoluzakladatel firmy. V podcastu pro server Lupa.cz vyvrácí informace, že je firma ve špatné finanční situaci. Ztrátu z loňského roku vysvětluje především náklady na rozšíření do Maďarska a do Rakouska.

Česká e-commerce scéna nezažívá příliš dobře období. Nákupy v tuzemských e-shopech klesají už několikátý měsíc v řadě. Změní se to, věří Tomáš Braverman, generální ředitel společnosti Heureka Group, která provozuje stejnojmenný srovnávač cen. V podcastu serveru Lupa.cz mluví i o nástupu velkých online tržišť nebo o žalobě, kterou Heureka Group podala na Google.

Zatímco v evropských institucích vrcholí příprava nařízení, která má v EU zregulovat AI, americké firmy bojují o to, kdo ovládne trh. Potvrzuje se letitá zkušenost: zatímco USA umí dobře vyvíjet globální IT služby, Evropa je dobrá jen v jejich regulaci, zaznělo na debatním setkání Netclub na téma „Jak zkrotit AI?". Sešli se na něm náměstek ministra pro digitalizaci Ondřej Profant a Tomáš Mikolov, český vědec, který na vývoji AI pracoval v Googlu či Facebooku. Debata byla velmi zajímavá, poslechněte si její záznam:

Populární služba Knihobot, která se zaměřuje na prodej použitých knih, měla loni výrazné problémy. Musela propustit až třetinu lidí. Rychle se oklepala a slavila rekordní obrat. A letošek vypadá ještě mnohem líp, říká v podcastu pro Lupu zakladatel Dominik Gazdoš.

Umělá inteligence v nejbližší době nenahradí novináře, shodli se v diskuzi Netclub technologičtí publicisté Petr Koubský a Pavel Kasík. Debata, kterou moderoval šéfredaktor Lupy David Slížek, se konala při příležitosti 25. narozenin serveru. Nabízíme její úplný záznam.

AI nástroje jako je GPT, Whisper nebo Dall-E zpřístupnily novinářům zajímavé technologie i bez znalosti programování. Za odpoledne je dokáže zprovoznit kdokoliv, kdo umí napsat pár řádek kódu, říká datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka, který v redakci serveru iRozhlas.cz s AI pomocníky experimentuje. Nejde ale o to, aby generátory textu či obrázků nahradily v médiích novináře. „My spíš doufáme, že zafungují stejně, jako zafungovaly v médiích už v minulosti. Že novinářům umožní věnovat se sofistikovanějším úkonům a dělat zajímavější věci," vysvětluje.

Jaké výhody a nevýhody má pro firmy přechod do cloudu, jak takový přechod v praxi vypadá a jaké útoky například na cloudové služby nejčastěji míří? Partnerem dnešního podcastu je firma Vodafone ČR.

Už dva roky novinář Jiří Burýšek vysvětluje na svém youtubovém kanálu různé věci, například to, jak se o 2. světové válce učí v Německu, nebo kdo jsou nejbližší spolupracovníci Vladimira Putina. Evidentně to jeho fanoušky baví, má jich už přes dvě stě tisíc.

Má stát zavádět datové schránky povinně? Co přineslo zásadní předělání systému na konci loňského roku? A proč se ministerstvo vnitra příliš nezabývá uživatelskou přívětivostí rozhraní datovek? O datových schránkách ze všech úhlů pohledu mluvíme s ředitelem odboru e-governmentu na Ministerstvu vnitra ČR Romanem Vrbou.

Jak se na provozu hostingových firem projevuje rostoucí cena energií? Jak probíhá přesun kompletního firemního IT do cloudu? Co se dá dělat, když firma provozuje třeba přes 20 let starý software? V novém dílu podcastu serveru Lupa.cz mluvíme se zakladatelem a ředitelem hostingové firmy ČMIS Václavem Svátkem.

Rok 2022 ještě neskončil, a už teď můžeme mluvit o rekordním počtu velkých rkachů ve světě kryptoměn, které přinesl. Minulostí jsou projekty jako Luna, Celsius, FTX, v českém prostředí se nad propastí nebo možná i za ní potácí Xixoio. Jak tyto pády ovlivní důvěru lidí v kryptoměny? A je krypto jako celek nafouknutá bublina, nebo jen pár jedinců kazí reputaci většinově udržitelného konceptu? O tom mluvíme s advokátkou specializující se na právo IT a současně i insolvenční správkyní Lucií Balýovou.

Velké online firmy jako je Google nebo Facebook mají platit vydavatelům online médií licenční poplatky za používání jejich obsahu. Říká to novela autorského zákona, kterou právě projednává český parlament. Google hrozí, že pokud projde, omezí zobrazování odkazů na články médií ve vyhledávání. O co ve sporu jde? Mají mít vydavatelé právo vybírat za úryvky svých článků poplatky? A proč prostě nezakážou Googlu a sociálním sítím jejich obsah používat? O tom a dalších tématech jsme mluvili s advokátem a jedním ze zakladatelů Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Jiřím Kučerou.

Úroveň e-shopů v Česku je na lepší úrovni než v některých západoevropských státech, říká Štefan Polgári, spoluzakladatel affiliate sítě Dognet. Je to i díky tomu, že tu nebyl tak velký hráč jako je třeba Amazon, dodává. V podcastu pro Lupu mluví ale převážně o tom, jak e-shopům může pomoci právě affiliete marketing.

V čele organizace spravující české domény, sdružení CZ.NIC, stojí Ondřej Filip letos už osmnáctým rokem. Je členem Síně slávy Cybersecurity, ve které jsou osobnosti, které zásadním způsobem nebo dlouhodobým působením pozitivně ovlinily tuzemskou kyberbezpečnost. A ocenění sbírá i za hranicemi. Mluvili jsme s ním o roli klíčníků internetu i o dopadech vysoké inflace na fungování sdružení. To chystá zdražení poplatků za registraci domén i nová pravidla pro opětovnou registraci domén, o které původní majitel ztratil zájem.

Liftago začínalo jako aplikace pro objednání taxíku a postupně začalo doručovat i menší zásilky. Teď rozšiřuje záběr ještě dál - spustilo platformu Liftago.network, která má firmám umožnit sdílení momentálně nevyužitých kapacit vlastních dopravních flotil. "Jsme spotový trh, který v logistice dosud neexistoval," říká spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Ondřej Krátký.

Elektronický soudní spis, automatické přepisy soudních protokolů do textu nebo třeba modernizace obchodního rejstříku. To jsou projekty, na kterých momentálně pracuje ministerstvo spravedlnosti. Jak digitalizace probíhá? A co ji brzdí? S ředitelem odboru elektronizace justice na ministerstvu spravedlnosti Přemyslem Sezemským mluvil ředitel služby Hlídač státu a vládní poradce pro digitalizaci Michal Bláha.

Ani používání vícefaktorového ověřování není stoprocentní zárukou, že vám odhodlaný útočník nenabourá účet. Je potřeba vybrat si tu správnou metodu, která je jen těžko napadnutelná, říká bezpečnostní expert Michal Špaček. Stále platí, že dobrým způsobem vytváření silných hesel je vytvoření věty z několika náhodně vybraných slov. Je ale potřeba, aby jejich výběr byl skutečně náhodný a aby nešlo o sousloví, které se někde používá. Jak mohou útočníci vícefaktorové ověřování prolomit? Proč dnes už není zas tak velkým rizikem připojování na veřejné Wi-Fi sítě? Jak poznáte špatný článek o silných heslech? A co přinese plánované zavádění přihlašování bez hesel, přes tzv. passkeys?

[PARTNERSKÝ PODCAST] "Je úplně jedno, jak složitý používáte software. Ale v okamžiku, kdy musíte otevřít nějakou příručku, je ten software špatně napsaný," popisuje své motto předseda představenstva a výkonný ředitel brněnského softwarového holdingu Solitea Martin Cígler. V podcastu hovoří s Janem Sedlákem také o technologických trendech při vývoji softwaru, akvizicích či možnosti vstupu na burzu.

Štěpánská ulice číslo 18 v centru Prahy. Na této adrese v 90. letech sídlila první internetová kavárna nejen v Československu, ale i v Evropě - s výjimkou Londýna. Po letech jsme na místě se zakladatelem Cybeterie Romanem Čadou. Dnes tu sídlí hotel. Komu kavárna sloužila? Jak vznikla? A proč po deseti letech úplně skončila?

Portál Atlas.cz vznikl necelý rok po startu Seznamu. Neveřejný provoz spustil v únoru 1997 a pro uživatele se otevřel 1. dubna. Web původně fungoval hlavně jako ukázka toho, co umí technologie firmy Microsoft, a přinesl na český internet jeden z prvních fulltextových vyhledávačů. Během své samostatné historie Atlas stihl uvést řadu služeb, nabral velkou investici, expandoval na Slovensko a neúspěšně se pokusil založit pobočku na Ukrajině, zapojil se portálových válek a navázal spolupráci s izraelskou instant mesagingovou službou ICQ. Na začátky i konec Atlasu vzpomínají Pavel Sodomka a Michal Bláha:

Na začátku bylo slovo, z toho pak vznikl vesmír, život i lidé. Tak to alespoň popisuje bible. Ze slov vznikl také AI systém LaMDA, který si údajně může uvědomovat sám sebe a cítí emoce jako je láska, smutek nebo strach. Tak to alespoň popsal vývojář Googlu Blake Lemoine. Experti mu ale nevěří. Proč? Naším hostem je Jindřich Libovický, který se automatickému zpracování jazyka věnuje v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Začátek té konverzace nebyl ničím zvláštní. "Ahoj! Jsem poučený, přátelský a vždy užitečný automatický jazykový model pro dialogové aplikace," představil se systém LaMDA vývojářům Googlu, kteří si s ním přišli promluvit. Lidé ale záhy stočili řeč na to, jestli software dokáže vnímat, uvědomovat si sám sebe nebo cítit emoce. "Jsem si vědom své existence," reagoval jazykový model. Vývojář Blake Lemoine mu, zdá se, uvěřil a vyslal do světa zprávu, že Google možná vyvinul první cítící AI bytost. Je to možné? Mluvili jsme o tom s expertkou na automatické zpracování jazyka Kateřinou Lesh, která pracuje v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a v poradenské firmě Deloitte.

Systém LaMDA byl vyvinut k programování chatbotů a natrénován na obrovském množství dialogů z internetu a dalších zdrojů. Vývojář Blake Lemoine ale z jeho odpovědí usoudil, že možná hovoří s prvním AI systémem, který dokáže vnímat podobně jako lidé. Má pravdu? Slovo má expert na strojové učení z Machine Learning College Jiří Materna.

Mám principiální problém s tím, že abychom chytili malé procento lidí, kteří páchají nelegální činnost, chceme plošně sledovat úplně celou populaci, říká o návrhu evropského nařízení pro boj s dětskou pornografií pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Jaká rizika návrh nařízení obsahuje? Lze proti zneužívání dětí v online prostoru bojovat i jinými prostředky? A jaké šance na schválení návrh má?

Policie a státní zastupitelství se čím dál víc zaměřují na to, jak se chovají lidé na internetu. Během covidu výrazně přibylo hlavně na sociálních sítích nenávistného chování. Velká část proticovidových aktivistů se ale nyní přesunula k adorování ruské agrese na Ukrajině, říká vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Celková návštěvnost konspiračních a dezinformačních webů, na která dopadla opatření sdružení CZ.NIC či tuzemských operátorů, se vrací na hodnoty z doby před blokováním. Vyplývá to z nové analýzy datového analytika Josefa Šlerky publikované na serveru Investigace.cz. Ještě před měsícem analýza konstatovala za březen velký pokles návštěv, v dubnu ale čísla začala růst. Jak je to možné? A má blokování dezinformačních webů vůbec smysl?

[Partnerský podcast] - Uživatelé mobilních telefonů mohou nástup 5G sítí pozorovat zatím hlavně na zvýšené rychlosti mobilního připojení. Firmám má ovšem pátá generace sítí přinést širší možnosti. Mluví se o řízení robotických výrobních linek v továrnách, o sběru dat z obrovského množství různých senzorů v reálném čase nebo o přenosu informací z kamer ve vysokém rozlišení. O privátních 5G sítích jsme mluvili s Ondřejem Oubrechtem ze společnosti NTT Czech Republic.

Jak vznikla první československá doména .cs? Kdo na ní měl první poddomény? Jaktože už v 90. letech bylo jasné, že brzy dojdou IP adresy? A proč v začátcích internetu hrozilo, že se síť ještě před masovým rozšířením rozdělí na dva oddělené světy? Je tady nový díl našeho podcastového seriálu o historii českého internetu.

Otec internetu Vint Cerf nebo finančník George Soros – ale vlastně snad všichni, kdo v té době ve světě sítí něco znamenali – se v červnu 1994 sjeli do Prahy na konferenci INET'94 / JENC5, kde se debatovalo o budoucnosti internetu. Naše země, která tehdy byla k celosvětové síti připojená něco přes dva roky, se tak na dva a půl dne stala hlavním městem internetu.

Vymývají nám algoritmy mozek? Může za polarizaci společnosti Facebook? A jaký dopad mají nenávistné internetové útoky na jejich oběti? Sociální sítě pohledem české vědkyně, která je zkoumá.

Ještě před patnácti dvaceti lety vypadaly bezpečnostní kamery s nadsázkou jako velké krabice, které jen přenášely obraz ze sledovaného místa. Dnes dokáží analyzovat, zda se některý předmět nezahřívá a nehrozí tedy vznik požáru, nebo zda na nějakém místě nestojí někdo podezřele dlouho. "V budoucnu budou kamery fungovat jako stejně jako lidské oči, rychle dokážou vyhodnotit, co se na snímaném obrazu děje, říká Michal Šotek ze společnosti Konica Minolta.

Prodej jízdenek, propojení bankovních poboček nebo připojení terminálů na benzínových pumpách. K tomu sloužila první komerční datová síť v Československu, kterou 15. listopadu 1991 spustila tehdejší česko-americká firma Eurotel. Úplně prvním zákazníkem byl dopravce ČSAD, který přes ni propojil pokladny na svých přepážkách, aby mohl prodávat jízdenky na autobusy. Jak první tuzemská datová síť vznikala?

Za věci, které se nepovedly, jsme dostali oprávněnou kritiku. U některých jsme to i vzhledem ke krátkým termínům, neměli jak vymyslet lépe, říká o vývoji systémů tzv. chytré karantény státní zmocněnec pro digitalizaci a ředitel státního IT podniku NAKIT Vladimír Dzurilla. V rozhovoru pro Lupu popisuje, proč došlo k nejznámějším fuckupům, jak by státní systémy měly přejít do cloudu nebo proč si myslí, že v příštím hodnocení Evropské komise poskočí digitalizace českého státu výrazně nahoru.

Kdo má být odpovědný za škodu způsobenou systémem s prvky AI? Třeba za škodu při nehodě autonomního auta nebo za dopady systémů doporučujících obsah? Jak mají vypadat evropská pravidla pro AI? A proč má mít umělá inteligence lidský dohled? Hostem podcastu serveru Lupa.cz je právnička Alžběta Krausová, která se souvislostmi práva a systémů s prvky umělé inteligence zabývá v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

Říkalo se jim kufříkové telefony a jen málokdo si je v Československu mohl dovolit. Stály totiž kolem 60 tisíc korun, což v 90. letech 20. století znamenalo asi 15 průměrných měsíčních platů. První mobilní telefony v tuzemsku volaly na čísla s předvolbou 0601 v první komerční mobilní síti, kterou 12. září 1991 zprovoznila česko-americká firma Eurotel. Dostala exkluzivní licenci na 20 let a ukázala, že soukromý kapitalistický monopol trhu neprospívá velmi podobně, jako jej předtím v telekomunikacích dusil monopol státní. Start první veřejné mobilní sítě v Československu na standardu NMT i následný nástup už digitálního GSM je tématem dalšího dílu podcastového seriálu Příběhy z historie českého internetu.

I když má dítě ve škole špatné známky a problémy s autoritami, může z něj vyrůst zakladatel miliardového startupu, říká někdejší redaktor časopisu Forbes a aktuálně autor knížky Nápad za miliardu Michael Mareš. Kniha popisuje životní příběhy zakladatelů deseti firem - od Rohlík.cz, přes Zásilkovnu, Productboard až kPrůša Research. Jaké překážky technologické startupy v ČR řeší? Čím se dá jejich úspěch hodnotit? A kdy bude o investicích či exitech vysílat i televize Nova?

"Vážení přátelé, vítám vás zde, v posluchárně číslo 256 elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Dnes v České federativní československé republice oficiálně zahajujeme provoz počítačové sítě internet. Je to historická událost, proto omluvte přítomnost fotografů a řady tuzemských i zahraničních televizních štábů, které ji přišly zaznamenat." Tak takto připojení Československa k internetu 13. února 1992 opravdu neproběhlo. Jak to bylo ve skutečnosti?

Neobvyklou rychlostí se v orgánech Evropské unie řítí do cílové rovinky Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). Nařízení má přinést řadu nových povinností pro provozovatele online služeb. Týkají se hlavně jejich odpovědnosti za obsah, který na ně nahrávají uživatelé, a také mazání nelegálního obsahu. Jaké kontroverzní změny se objevují v průběhu projednávání DSA? Hrozí zavádění upload filtrů? A jak by mohl DSA zasáhnout personalizovanou reklamu? Hostem podcastu serveru Lupa.cz je Ondřej Ferdus ze Svazu průmyslu a dopravy.

Jak se v posledním roce proměnil český mediální trh a jaký vliv na něj má hlavní stránka Seznamu? Jak velké procento lidí nesleduje zpravodajství? A jak se šíří konspirace na českém Telegramu? Všechna tato témata mají kupodivu něco společného – a to vedoucího Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a donedávna také ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) Josefa Šlerku, který je hostem nejnovějšího dílu podcastu Lupa.cz.

„Nikdy jsem si nepředstavoval, že se internet vyvine z báječného, vstřícného, kultivovaného prostředí do toho, čím je dnes, kdy je obrazem celé společnosti se všemi jejími neduhy, promítá se do něj v hojné míře lidská malost a hloupost a nenávist," říká J. P., host nového dílu podcastového seriálu Příběhy z historie českého internetu. Jak se dostal k informatice? Proč nakonec internet porazil ostatní síťovou konkurenci? A jak se internetové prostředí za uplynulých třicet let proměnilo?

Kryštof Kolumbus Ameriku vlastně neobjevil. Když do ní připlul, žilo v ní už domorodé obyvatelstvo. Byl ale první, kdo Ameriku zanesl do mapy. Když se mi povede zmapovat něco nového, připadám si jako on, říká jeden z členů české komunity OpenStreetMap Miroslav Suchý. Data OpenStreetMap využívají například tuzemské Mapy.cz nebo některé navigační systémy. Geografické údaje přitom shromažďují dobrovolníci. Nejnovějším dílem tuzemské komunity je zmapování všech poštovních schránek v České republice. Jak takový projekt probíhá? Jak OpenStreetMap u nás fungují? Může se do mapování zapojit opravdu kdokoli a jak se kontrolují vkládaná data?

Jak se bývalý šéf Mall.cz dívá na současnou e-commerce scénu? Co se mu v podnikání povedlo a nepovedlo? A jak se daří firmám Virtooal a finGOOD, do kterých investoval? Poslechněte si nový díl podcastu serveru Lupa.cz.

Měla to být revoluce v segmentu sdílených koloběžek a elektroskútrů. V květnu ale ostravská firma re.volt oznámila konec. Co se nepovedlo, popisuje jeden ze zakladatelů firmy Pavel Kuchta.

Během koronavirové pandemie se přes crowdfundingovou platformu HitHit vybralo kolem 26 milionů korun, které šly živnostníkům a malým firmám postiženým opatřeními proti covidu. "Překvapilo mě, že i lidé byli ochotni tak pomáhat," říká Pavel Eichler, jeden ze spoluzakladatelů HitHitu V podcastu mluví i o tom, jak v Česku funguje crowdfunding, nebo které projekty mají největší šanci na úspěch.

K počítačům ho přivedly hry a děda, který je vyvíjel. Na studiích se shodou náhod dostal na školení o prvních GSM sítích, které začátkem 90. let v Evropě startovaly. Z toho záhy vznikl první tuzemský web, který se mobilním světem zabýval. V roce 1998 pak byl jedním z organizátorů protestu proti monopolu poskytovatele připojení SPT Telecom. A za pár let stál u zrodu "českého YouTube", serveru Stream.cz. Hostem podcastové série Příběhy z historie českého internetu je publicista, podnikatel a spisovatel P. Z.

Hlavní problém základní filozofie evropského návrhu regulace AI technologií spočívá v tom, že Evropská komise předpokládá, že pokud se použije autonomní technologie, je to problém a musíme se jím regulatorně zabývat, říká v rozhovoru pro Lupu prorektor Masarykovy univerzity a vedoucí Ústavu práva a technologií Radim Polčák. Potřebujeme regulovat AI? Jak by nová pravidla měla fungovat? A nepohřbí vývoj AI technologií v Evropě?

Místo memorování toho, jak funguje Word, výchova k informatickému myšlení. Tak má vypadat velká změna, kterou do učení informatiky na základních školách přináší revize Rámcového vzdělávacího programu. Informatika bude nově žáky provázet od prvního stupně až do deváté třídy a nemá je učit zapnout a vypnout počítač, ale spíš rozebírat problémy, plánovat jejich řešení a naučit se co nejvíce věcí automatizovat. Je tu ale řada háčků. Mluvili jsme o nich s učitelem Danielem Lessnerem z Jednoty školských informatiků.