Brain & Breakfast

Nespravedlivé pracovní podmínky v týmu jsou v US jen v IT sektoru příčinou většiny odchodů a ztrát v řádech desítek miliard USD ročně. Jak zajistit, že je každý v týmu za své zásluhy spravedlivě ohodnocen a cítí se dobře?

Přednáška bude věnována především osudu lidského jedince v průběhu jeho dlouhého života prezentovaného mimo radostných životních etap i řadou krizových, také hraničních situací na okraji života a smrti. Pozornost bude v této souvislosti věnována dvěma klíčovým projektům konaným v rozpětí třiceti let - českému mezioborovému experimentu ŠTOLA-88 a v současné době nedávno skončenému mezinárodnímu experimentu MARS-500. Hlavní osou přednášky je však vyprávění o působení stresu, jeho příznivé i deprimující složce na modelu člověka v průbě- hu celého života. Modelem, který bude prezentován, je přednášející sám.

Umělá inteligence v podobě průmyslových robotů v současné době úspěšně nahrazuje manuální práci. Technologie umělé inteligence mají však podstatně větší potenciál a v nejbližších letech budou nahrazovat lidskou práci, která vyžaduje vysokou míru inteligence lidské. V rámci snídaně se Michal Pěchouček s posluchači podělí o své zkušenosti při budování systému umělé inteligence, který úspěšně nahrazuje rozhodování bezpečnostních analytiků v oblasti počítačové bezpeč- nosti (Cognitive Security) a jeho zavádění do praxe pomocí startupu. Těšíme se na diskusi s posluchači o jejich zkušenost při zavádění umělé inteligence do praxe a názorech na nahrazování intelektuální práce lidskou inteligencí.

Kde naše paměť nestačí a je vhodné používat paměťové techniky. Síla vizualizace jako nástroj pro efektivní uložení informací do paměti. Technika klíčového slova aneb jak se naučit 100 a více slovíček za hodinu.

To, co nás všechny návštěvníky inspirativních snídaní spojuje, je snaha o seberozvoj, o tzv. sundávání klapek z očí, které se nám po letech strávených v jednom oboru nebo firmě prostě a jednoduše vytvoří. Tyto nám potom brání řešit věci kreativně a uzamykají nás v kruhu standardních řešení a v režimu zaběhnutých kolejí. Brain&Breakfast vznikly právě proto, abychom se od sebe vzájemně inspirovali. Abychom si ukázali nové obzory a představili si odvětví a myšlenky, které by se k nám jinak třeba vůbec nedostaly. Jsou také možností potkat se a promluvit si s lidmi se silným příběhem a v neposlední řadě se propojovat navzájem.

Libor Mertl je jeden ze zakladatelů ComApu v roce 1991. Vystudoval Technickou Kybernetiku na ČVUT v Praze. Zastával funkce výkonného ředitele, později generálního ředitele a byl odpovědný za firemní strategii. V roce 2016 přešel do funkce nevýkonného ředitele a člena správní rady ComApu.

Dobrý život tak, jak ho popsal Aristoteles: je v dnešní formě kapitalismu vůbec možný? Do jaké míry je možné “žít" a jak velkou část života je třeba věnovat tomu, abychom "na život vydělali"? Na podobné odpovědi hledám otázky už léta a s životem se snažím vydatně experimentovat.

Slovenská diplomatka a politička, působila jako velvyslankyně ČSFR v Rakousku a velvyslankyně SR v Polsku, je bývalou poslankyní Národní rady SR, předsedkyní správní rady nevládní organizace VIA CULTURA, jíž založila a předsedkyní Živeny – nejstaršího slovenského ženského spolku.

Na setkání bude mluvit o dětství na hokeji, o životě v zahraničí, o práci v byznysu a o poslání v neziskovce. Poskytne také reflexi na posun ve svém přemýšlení o otázkách, které člověk řeší při hledání své profesní cesty životem.

Dozvíte se jakou roli hraje v životě člověka imunitní systém, co mu pomáhá, co škodí, jak jej chránit a jak trénovat nebo třeba jakou roli v imunitě hraje dobrá nálada a kam vlastně imunologie směřuje.

Co ví aktuální věda o řízení lidí, motivaci či spokojenosti v práci? Co je to pozitivní organizační chování a jak jsme s jeho prostřednictvím schopni zlepšit firemní kulturu a zároveň měřitelné firemní výsledky? Jak zvyšovat motivaci sebe a ostatních nástrojem skupinové vize? Jak využít metody Job craftingu a systematicky přizpůsobovat pracovní náplň tak, aby lidé práce více naplňovala?

Ashoka vyhledává, podporuje a propojuje hybatele systémových změn po celém světě. Síť Ashoka Fellows dnes zahrnuje přes 3500 sociálních inovátorů.

Když se mě lidé ptají, kdo plánuje a staví město, často odpovídám: "Vy". Každé vaše rozhodnutí, které děláte v životě, má nějaký prostorový dopad. Ráno když vstanete z postele, chcete se umýt, dát si čerstvé ovoce, trochu si zaběhat, vyrazit do práce. Za tím vším je složitá infrastruktura města, spousta potrubí a kabelů, logistiky, komunikací, regulací a předpisů, cihel, železa a betonu. My se však ptáme: "Kde je kvalita života?"

Dokázali byste několika větami nezaměnitelně popsat své nejbližší? Oceňujete dostatečně jejich jedinečnost? Uměli byste několika větami charakterizovat sami sebe? Pokud si neuvědomujete, v čem jste zajímaví a jiní, můžete být vůbec sebe-vědomí? Jak budete při (sebe)popisu vlastně postupovat? Co je pro Vás na druhých lidech (i na sobě samotných) hodné pozornosti? Na rozdíl od portrétního umění malířů je psychologické portrétování uměním pro všechny. Uměním, jehož pěstováním zvýšíme nejen svou emoční inteligenci, ale i radost ze setkávání. S druhými, i se sebou.

Je ekonomika stroj nebo organismus? Otázka sama vyvolává silná témata: adaptace, vývoj a evoluce, sebeprodukce (autopoiesis), učení se, přizpůsobivost k prostředí, akcelerace míry změny, svobodný vs. volný trh, přirozené vs. umělé systémy, regulace vs. intervence, role státu a centrálních bank, význam podnikání, atp. Hlavně však: co to vše znamená pro pochopení budoucnosti, přizpůsobení se novým realitám, a využití plejády nabízených příležitostí nového světa.

Poprvé v dějinách žijeme v době takového nadbytku, že se může zdát, že není třeba chránit elementární princip, který ho vytvořil - ETIKU v podobě férové SMĚNY. Bezpracné pravidelné renty občanů v některých státech, přesun lidí z práce do pseudoslužeb nebo rovnou na listinu sociálky jsou cestou do pekla. Narodili jsme se, abychom dávali. Směna funguje i uvnitř firmy. Nepřiměřené zaměstnanecké benefity, zaměstnávání těch, kteří nic neodevzdávají, záměna práce za zábavní klub, rozmělňování osobní odpovědnosti nemají v žádném zdravém podnikání místo. Jak na to?

V procesu globalizace se radikálně mění postavení a role nábožen- ství na mezinárodní scéně.Sociologové a politologové hovoří o tom, že postmoderní doba je dobou post-sekulární, opouštějí hypotézu, že náboženství je na ústupu a hovoří o globálním návratu nábožen- ství - v politice a mezinárodních vztazích, v současné filozofii a v rostoucím zájmu o spiritualitu. Nejde však o návrat k tradičním podobám náboženství, nýbrž o jejich transformaci. Prof. Halík se dlouhodobě aktivně účastní mezinárodních výzkumných úkolů, věnujících se možnému kulturnímu, sociálnímu a politickému dopadu těchto změn na tvářnost našeho světa.

Neurologie stále lépe zjišťuje, jak se učíme a na jakém základě rozhodujeme. Už dávno tak není pravda, že druhým do hlavy nevidíme. Čím dokonaleji známe, jak funguje lidský mozek a čím modernější vyvíjíme zdravotnické přístroje, tím více lze uplatnit to, čemu se dnes říká neuromarketing. Díky neurologii je možné vědět už dopředu, zda nakupující upřednostní modrou či červenou zubní pastu. Nebo, jak je třeba vytvořit reklamní kampaň od billboardu přes média a prodejnu až po to, jak lidé zareagují, zúčastní-li se konkrétní akce. Neurologie dokáže vysvětlit naprosto jednoduše, v čem spočívá neutuchající úspěch Šmejdů. A také třeba to, jak může náš pracovní výkon ovlivnit docela obyčejná tapeta na počítači.