Zbytečná Válka

V podcastu Zbytečná válka rozebírá bezpečnostní expert Vlastislav Bříza s redaktorem Novinek Alexem Švamberkem aktuální válečná témata.

Před dvěma týdny zahájily Izrael a USA útok na Írán. Boje pokračují, i když americký prezident Donald Trump řekl, že Írán byl poražen během první hodiny. O situaci a širším kontextu konfliktu hovořili v podcastu Zbytečná válka expert na mezinárodní vztahy a jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Válka s Íránem pokračuje čtvrtým dnem, i když je ajatolláh Alí Chameneí po smrti. Kromě budov íránských silových a raketových struktur bylo poprvé bombardováno i jaderné zařízení. O vývoji konfliktu a hrozbách z Íránu s redaktorem Alexem Švamberkem v podcastu hovořili expert na jaderné zbraně z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zaútočily na Írán. Střely dopadly na Teherán, Isfahán a další města. Írán sice jednal o svém jaderném a raketovém programu, ale odmítal ústupky. Americký prezident Donald Trump mu dal ultimátum do konce února. O útoku samotném i o tom, co může přinést, hovořili v podcastu Zbytečná válka redaktor Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze dnes uplynuly čtyři roky. Jen přímé škody na Ukrajině dosáhly skoro 200 miliard dolarů, silně přitom byla postižena energetika a byty. Civilisté by se neobešli bez humanitární pomoci, zejména dodávek generátorů. Hostem výroční Zbytečné války je proto regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství Petr Drbohlav. Přímo z Ukrajiny se připojil i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

Od velkého ruského útoku na Ukrajinu uplynou brzy čtyři roky. Napadená země se stále brání ruské přesile, současně ale čelí tlaku, aby agresorovi ustoupila. Ukázala to i mnichovská bezpečnostní konference, kde otevřeně zaznělo, že starý řád skončil a Ukrajina je první obětí toho nového. Takový pohled ale v podcastu Zbytečná válka popřel bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj je Ukrajina obětí ruské agrese, které se nezamezilo včas.

Červený kříž je často spojován s odběry krve nebo výukou první pomoci. Klíčovou roli však hraje v ozbrojených a válečných konfliktech, kterých přibývá a je otázkou, jestli má dostatečné kapacity je zvládat. V podcastu Zbytečná válka o tom mluvil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Upozornil přitom, že Evropa dlouho žila v iluzi, že žádná válka nepřijde.

Otázka osudu Grónska se dostala do centra pozornosti. Rýsuje se tu hluboký konflikt mezi USA a evropskými členskými zeměmi NATO, jimž Washington hrozí cly. Bezpečnostní analytik v podcastu Zbytečná válka upozorňuje, že už probíhají skutečné a velmi vážné konflikty na Ukrajině a v Sýrii, které mohou mít dopad na Evropu. Varoval, že neřešení problémů nás dožene.

Zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, potvrzené americké útoky a aktuální dění v Latinské Americe. Jak daleko jsou Spojené státy ochotné zajít a co může následovat, rozeberou v pořadu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký s redaktorem Alexem Švamberkem. Svůj pohled nabídne i politolog Jaroslav Bílek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na autoritářské režimy, včetně těch v Jižní Americe.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Vývoj okolo dalšího mírového plánu pro Ukrajinu je turbulentní. Ještě minulý týden se zdálo, že Ukrajina bude muset přijmout kapitulační podmínky. Po jednáních v Ženevě, kterých se kromě Američanů účastnili zástupci Ukrajiny a evropských zemí, byl návrh pozměněn. Co plán i dění okolo něj znamená pro Ukrajinu, probíráme v podcastu Zbytečná válka se zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Davidem Stulíkem.

Ukrajina čelí tlaku z více stran. Ruské jednotky tlačí na frontě a pomalu postupují v Doněcké i Záporožské oblasti, protože Ukrajině chybějí vojáci. Do týla dopadají rakety, které zabíjejí civilisty a ničí dopravní i energetickou infrastrukturu. Navíc sílí tlak na kapitulaci, za kterou označii 28bodový plán na uzavření míru v podcastu Zbytečná redaktor Alexem Švamberk a analytik Milan Mikulecký.

Rusko v posledních dnech upevňuje své pozice v Pokrovsku. Zdá se, že město důležité pro obranu zbytku Doněcké oblasti je ztraceno. Co znamená jeho pád a jaká je situace Ukrajinců? O tom v podcastu Zbytečná válka mluví bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Věnovat se bude i bojům v Súdánu, kde Jednotky rychlé podpory (RSF) dobyly město Fášir a zmasakrovaly jejich obyvatele.

Pobaltí čelí už dvě desítky let rostoucím ruským provokacím, což ukázal nedávný průlet ruských MiGů-31 estonským vzdušným prostorem. Rusko také organizuje žhářské útoky v pobaltských zemí a v Polsku připomněla v podcastu Zbytečná válka vedoucí katedry bezpečnostních studí CEVRO univerzity a bývalá diplomatka působící v Litvě Martina Heranová. Bělorusko je podle ní pod totální kontrolou Ruska. Největší riziko ale vidí v Kaliningradské oblasti.

Do Izraele se vrátila zbylá živá rukojmí. Izrael nepokračuje ve vojenských operacích v Pásmu Gazy a z jeho části se stáhl. Co to přinese pro situaci v oblasti probíral v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. V rozhovoru s redaktorem Alexem Švamberkem upozornil, že Izrael byl nucen udělat bolestné ústupky.

Volby končívají v posledních letech plichtou nejen v České republice. Navzdory vyhrocené předvolební rétorice nedochází po volbách k velkým změnám ve společenském upořádání nebo v daňovém systému. Podobné to bývá i ve válečných konfliktech, kde se po prudkých změnách situace stabilizuje. Připomíná to situaci v evoluci, kdy po vzniku nových druhů nastane dlouhá situace bez výrazných změn organismu. Paralelu vidí profesor Jaroslav Flegr, který se věnuje otázkám evoluce a teorii třídění na základě stability.