Slepá mapa

Tereza Křížová měla od dětství sen: toužila se stát letuškou. Ke splnění této tužby však vedla dlouhá cesta. Po střední škole studovala v Británii, nejprve u Manchesteru, pak i v Londýně, a v mezičase si vyzkoušela také práci v USA. Jedno vedlo k druhému a bez zkušeností ze zahraničí by se Češka o práci letušky prý ucházela s mnohem většími obavami. Když své vysněné mety u Emirates nakonec dosáhla, zjistila, že se tak trochu hnala za pozlátkem. Nepravidelný a náročný režim si navíc brzy začal vybírat daň. Křížová o tom hovoří v podcastu Slepá mapa.

Někdo cítí touhu po dobrodružství už od dětství. To Lenka Cabalková Hnátnická byla naprostý opak. Nikdy nejezdila na letní tábory a za cizinu kdysi považovala i Moravu. V posledních zhruba deseti letech ale prošla přerodem a propadla cestování; oblíbila si zejména postsovětské země, kterým v roce 2019 věnovala značnou část svého devítiměsíčního putování. Mezi přáteli si díky fascinaci východem vysloužila úsměvnou přezdívku expertka na všechno hnusný. Co nejhnusnějšího na cestách viděla, vypráví Cabalková Hnátnická v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V roce 2019 putoval Jaroslav Malec po Gruzii. Kromě ní prahnul navštívit i některou ze sousedních zemí a volba padla zcela náhodně na Ázerbájdžán. V tu chvíli cestovatel ještě nemohl tušit, jak moc mu výlet změní život. V Baku se totiž seznámil se svou nynější ženou a v kavkazské republice tak mimoděk získal druhý domov. Přestože se manželé usadili v Praze, do Ázerbájdžánu se pravidelně vrací, Malec navíc krásy země přibližuje dalším krajanům. O ázerbájdžánských námluvách, svatbě i naturelu tamních obyvatel hovoří český průvodce v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Znají se už od základní školy a posledních deset let jsou nerozlučnými parťačkami. Během studia je nadchlo cestování a tuto vášeň si přenesly i do dospělosti. Společně už poznaly velkou část amerického kontinentu, coby absolventky oboru sociálních prací se přitom nezaměřují jen na památky a přírodní zajímavosti, ale zejména na společenský kontext. Pohled na chudobu v rozvojových zemích Karolínu Kilhofovou a Denisu Zmeškalovou v mnohém ovlivnil a zformoval. Cestovatelky jsou hosty nové epizody podcastu Slepá mapa.

Dlouhá léta úspěšně podnikal. Pak ale přišlo vyhoření, jehož následkem se mu život začal sypat pod rukama. Rozpad rodiny i ztráta finančních jistot ho nakonec donutily k přesunu do Švýcarska, kde se chtěl opět postavit na nohy. Namísto plánovaného jednoho roku si však Jakub Sádlík pobyt v zemi helvétského kříže protáhnul na devět let. Během nich vystřídal hned několik zaměstnání a do hloubky se seznámil i s puntičkářskou švýcarskou náturou. Nejen o ní vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Celý život byl jeho vášní fotbal a dovolená pro něj znamenala hlavně Chorvatsko. Po padesátce ale přišel zlom a Jiří Kafka, ač neznalý jazyků i technologií, propadnul shodou okolností sólo cestování. Za posledních pět let navštívil hned několik jihoamerických či afrických států a dnes se podivuje nad tím, jak mu mohly krásy světa tak dlouho unikat. Svými dobrodružstvími, které občas podniká i s manželkou, chce proto inspirovat a ukázat, že s cestováním lze začít v kterémkoli věku. Co bylo hlavním impulzem k vykročení z komfortní zóny, popisuje Kafka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Afrika se stala jeho druhým domovem. Když v roce 2008 navštívil Madagaskar, okamžitě jejímu kouzlu propadnul. Od té doby se do ní společně s manželkou vrací a vybírá si zejména neokoukané země. V Beninu si český lékárník Jan Grodza prošel iniciačním obřadem vúdú, s domorodci v Gabonu zkusil halucinogenní kořen iboga, v Kongu ho zase zlákaly kasiteritové doly, přičemž ho od cesty k nim neodradil ani 18kilometrový trek džunglí. Čím je Afrika výjimečná? Nejen o tom vypráví Grodza v poslední letošní epizodě podcastu Slepá mapa.

Už jako dítě byla neposedná a ráda se toulala. Touhu vyrazit do světa jen s batohem si přenesla i do dospělosti, a tak na vysoké škole odjela do Skotska, které si okamžitě zamilovala. Jak postupně sbírala zkušenosti, sílilo i volání její duše, jemuž se rozhodla poddat. Sebrala odvahu, po mnoha letech korporátní práce dala výpověď a vyrazila na dálkový trail GR 11 napříč Pyrenejemi. Tam Martina Merisi začala nacházet své skutečné já. Cesta divočinou, dlouhá zhruba 840 kilometrů, vystudované historičce nakonec obrátila život vzhůru nohama. O transformujících zážitcích hovoří česká cestovatelka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už v dětství ho fascinovali dobrodruzi typu Indiany Jonese či Lary Croft. Během studia hydrobiologie začalo být evidentní, že svoji budoucnost nevidí v laboratoři, ale spíše v terénu. Výpravy ho zavedly třeba na nejhezčí ostrovy Atlantiku či do Amazonie, na expedice vyrazil také s předními českými horolezci. I proto patří Petr Jan Juračka mezi nejvýraznější tuzemské popularizátory vědy, fotografy a cestovatele. Nebojí se jít na hranu a realizovat ty nejdivočejší nápady; dobrodružná je v jeho provedení koneckonců i jízda na kole. O svých plánech i snech hovoří Juračka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Někdo se do milovaných zemí opakovaně vrací, jiný jich naopak touží spatřit co nejvíc. Do druhé kategorie patří Valérie Svobodová, jež během dvaceti let navštívila všechny státy světa a stala se tak vůbec první Češkou, které se něco takového podařilo. Finální zemi si odškrtla letos na jaře, když vyrazila do Severní Koreji; završení životního putování hned po příletu oplakala. I po půl roce celý zážitek ještě zpracovává, zároveň si už stanovila novou metu, kterou je let do vesmíru. Co se během dvou dekád na cestách naučila? A co musela kvůli svému snu oželet? O tom vypraví Svobodová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V průběhu vysoké školy našla zalíbení ve středověkém Egyptě. Téma ji postupně dovedlo ke studiu arabštiny i perštiny, a především k tomu, že v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu našla druhý domov. Sama přitom kdysi bojovala s předsudky vůči muslimskému světu, během svých výprav a pobytů je ovšem zcela odbourala. Dnes coby odbornice i vášnivá cestovatelka upozorňuje nejen na řadu zbytečných stereotypů, které se s regionem pojí, ale také na tamní krásy, zajímavosti či problematiku lidských práv a migrace. O svých zkušenostech hovoří Hrabalová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Psal se rok 2010. Jiří Ragan, tehdy působící jako finančník, se pracovně vypravil na exotický Mauricius. Ostrov ho okouzlil natolik, že se nakonec rozhodl na něm s rodinou usadit. Důvodem ovšem nebylo jen strhující prostředí s nekonečnými plážemi a tyrkysovým mořem, ale i rum. Ten se totiž Čech rozhodl v zemi, která je produkcí tohoto alkoholu proslulá, vyrábět po svém. Nápoj z cukrové třtiny pojí Ragana s Mauriciem dodnes, přestože se dávno vrátil do vlasti. O svém osmiletém pobytu v tropickém ráji vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

„Jsem člověk, který nezdravě riskuje,“ říká o sobě cestovatelka Michaela Hrdá. Naráží přitom na skutečnost, že se za svou dosavadní dráhu světoběžnice dostala do řady krajních situací; někdy jim prý šla sama tak trochu naproti. Přičítá to ADHD, kvůli němuž nepociťuje strach jako jiní lidé. V zahraničí už zažila několik loupežných přepadení, strženou lavinu, o ztracených zavazadlech nemluvě. Své často adrenalinové zážitky i přešlapy se proto rozhodla shrnout v knize Průsery na cestách a jak je přežít. Nejen na ni přišla řeč v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Původně jel do Chile pracovat jen na několik měsíců. Nakonec strávil zoolog Vít Lukáš v jedné z nejvyspělejších zemí Latinské Ameriky rovných deset let. Stál u založení přírodovědecké stanice, účastnil se mezinárodních projektů v Amazonii, učil na dvou univerzitách, zažil ovšem i mnoho nečekaných situací, včetně útoku injekční stříkačkou. Pobyt si ale nenechal zkazit a na Chile a jeho obyvatele i po mnoha letech od návratu do vlasti vzpomíná s láskou. O svých deseti letech na opačné straně planety vypráví Lukáš v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Ročně si na ni troufne jen zhruba osm set lidí. Grónská trasa Arctic Circle Trail, jedna z nejizolovanějších na světě, sice nepatří k těm nejnáročnějším z hlediska terénu, rozhodně však není prostá výzev. Své o tom ví cestovatel Jiří Kalát, který trek absolvoval hned dvakrát během různých ročních období. Zatímco v létě vytrvalý déšť přilákal hordy komárů a rozvodnil řeky, které bylo třeba přebrodit, zima s sebou zase přinesla silný mráz i problém se zásobováním. Cestu divočinou daleko za branami civilizace popisuje Kalát v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Vášeň pro cestování u něj zažehlo studium geografie. Půl roku strávil na Islandu, později ale propadnul odlehlým místům v horách, a to zejména v Asii a Jižní Americe. Krásné scenérie objevoval mimo jiné v Pamíru, Kavkazu či Andách, příběhy ze vzdálených a izolovaných končin vozí zpátky do rodného Česka, na které nedá navzdory toulavé duši dopustit. Hory jsou však pro Pavla Svobodu komfortní zónou, kde se může nadechnout a zažít dobrodružství. O tom, zda taková divoká místa nemohou jednoho dne zmizet, vypraví cestovatel a fotograf v nové epizodě podcastu Slepá mapa.