Romancov a spol.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/romancovaspol A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-romancovaspol/ Je to zvláštní výročí – 26. prosinec sehrál v ruských dějinách významnou roli, ale do historie vejde jako den promarněných příležitostí. Začalo to dnes zapomenutými Děkabristy. I oni chtěli před dvěma sty lety obrátit Rusko směrem na Západ, i oni chtěli svrhnout samoděržaví a zkusit modernější správu státu. Nepovedlo se. Stejně, jako pak ještě mnohokrát. I v roce 1991 stál Sovětský svaz na křižovatce a užuž se zdálo, že tuhle zákrutu vybere se ctí a stane se když ne součástí, tak důstojným partnerem Evropy. Zase v poslední chvíli ale Moskva dostala smyk a sjela ze silnice do škarpy. O tom a mnohém dalším v novém dílu podcastu Romancov a spol. debatují Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/romancovaspol A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-romancovaspol/ Přibližně třetina světových zemí se musí do nějaké míry potýkat se sankcemi ze strany USA. Tento ekonomicko-politický nástroj je v dnešním světě stále oblíbenější, a to nejen kvůli válce na Ukrajině. Mocnosti se díky sankcím mohou zapojovat do světového dění bez toho, aby musely překročit hranice nebo jedinkrát vystřelit. Jaká je historie sankcí? A v čem je jejich uvalování problematické? O tom se v nové epizodě podcastu Romancov & spol. baví politický geograf Michael Romancov a ekonomický redaktor Deníku N Michal Tomeš.

V prosinci roku 1931 byl v kanadské Ottawě podepsán britský zákon zvaný Westminsterský statut. Ten garantoval vybraným bývalým koloniím větší autonomii a dosud nebývalou svobodu i možnost vlastního rozhodování. Co k tomu Korunu přimělo? A jak se nově nabytá eventualita volby odrazila například v druhé světové válce? Široký geopolitický kontext podpisu, jeho dopady i aktuální kondici Commonwealthu – tedy bývalých dominií a kolonií britské Koruny – rozebírá s politickým geografem Michaelem Romancovem v nové epizodě podcastu Romancov & spol. redaktorka Anita Haas Mejzrová.

U příležitosti prvního výročí podcastu Romancov a spol. se v novém dílu opět sešli ředitel vydavatelství Ján Simkanič a Michael Romancov. Vstupujeme do šesté desítky epizod a děkujeme posluchačům za přízeň!

Před osmi lety Česká republika přijala Audit národní bezpečnosti a uznala dezinformace jako hrozbu. Jsme dnes díky tomu ve větším bezpečí tváří v tvář hrozbám přicházejícím z Ruska? O tom a mnohém dalším v novém dílu podcastu Romancov a spol. debatují Eva Romancovová a politický geograf Michael Romancov.

Donald Trump zdědí po Joeu Bidenovi ruskou válku na Ukrajině. Tvrdí, že ji během 24 hodin vyřeší, čemuž nevěří snad ani jeho nejzavilejší příznivci. Co ale s konfliktem udělá nové uvolnění rukou ukrajinské armádě, kterým americký prezident povolil užití střel dlouhého doletu na území Ruska? Pomůže Ukrajině v dalším vyjednávání, nebo jde o určitou pomstu Bidena Trumpovi za stažení amerických vojsk z Afghánistánu? A má Amerika vůči Ukrajině dvojí metr ve srovnání s přístupem k Izraeli? O tom si v nové epizodě podcastu Romancov a spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídá Jana Ciglerová.

Máme za sebou turbulentní dny na mezinárodní scéně a před sebou jedno půlkulaté výročí. Sedmnáctého listopadu uplyne 35 let od sametové revoluce v roce 1989 a minulý týden vyhrál americké volby Donald Trump. V nejnovějším díle podcastu Romancov a spol. proto budeme vzpomínat, ale zároveň se obracet do budoucnosti. Jsme připraveni na období nestability? Jaké naděje byly spojené s rokem 1989? A jak s tím vším teď zamíchá nový americký prezident? Nad otázkami Filipa Zajíčka diskutují reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Mírový plán prezidenta Zelenského vyvolal na Západě zájem, ale s vůlí ho uvést v život se západní politici příliš nepřetrhli. Plán zároveň čelí i kritice – například té, že Ukrajinci velmi sebevědomě předložili na stůl žádost, nikoliv prosbu. Co by znamenalo, že by mohli nahradit v Evropě rozmístěné americké vojáky v zajišťování evropské bezpečnosti? A kam se vůbec ubírá válka? O tom si v nové epizodě podcastu Romancov a spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídá Jan Wirnitzer.

Německé osidlování nejen českých zemí, ale i širšího území Evropy, sahá hluboko do středověku. Netýká se tak zdaleka jen Sudet, o kterých se v českých školách hovoří nejčastěji. Náhled na toto zásadní dějinné období navíc zkreslili jak obrozenci, tak druhá světová válka i následný socialismus. O takzvaném Ostsiedlungu, německých městech na českém území, tehdejších ekonomických migrantech, vývozu pracovní síly a dopadech středověkého osidlování na dvacáté století i současnost si v nové epizodě podcastu Romancov a spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídá Anita Haas Mejzrová.

Je Vladimir Putin loutka, nebo loutkář? A na koho se teď může spolehnout? O tom a mnohém dalším v novém dílu podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Na začátku byla Nebesa: sestoupila k medvědici proměněné v ženu a narodil se z nich legendární král-zakladatel. Na konci je jedna z nejrozvinutějších zemí světa, která se pozvedla z bídy a proslavila, ale teď čelí novým nebezpečím. Co jste chtěli vědět o Koreji: téma nového dílu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě Organizace spojených národů zase lhal. Proč za porušení všech pravidel členům OSN nic nehrozí a proč je to dobře? A proč je nápad ministryně obrany Černochové, abychom z organizace vystoupili, když není po našem, hloupý? Smysl a paradoxy existence jediné tribuny, která je přístupná malým i velkým, rozebírají v podcastu Romancov & spol. politický geograf Michael Romancov a reportérka Deníku N Petra Procházková.

Blok zemí BRICS se v posledních letech neustále rozšiřuje. Nejnověji se k němu chce připojit například Turecko. Formuje se nám před očima nové politicko-ekonomické centrum planety? A je BRICS nástrojem Číny, Ruska nebo Indie? O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Postavit železnici přes celé území bylo snem řady panovníků i politiků. Vlaky jsou klíčové pro rozvoj ekonomiky, slouží také jako demonstrace moci. Jak k budování železnic přistupovaly světové mocnosti, si poslechněte v novém dílu podcastu Romancov & spol.

Doby, kdy Moskva učila Peking, byly ty tam. A ruský establishment si nedovolil říct ani ň – natož aby Si Ťin-pchinga nazval fašistou a falšovatelem dějin. Co se to tehdy v roce 2015 stalo? Poslechněte si nový díl podcastu Romancov & spol. o Číně a Rusku.

V první polovině 19. století lidé sesedli z koní a nastoupili do prvních parních vlaků. Jejich počátek se neobešel bez problémů, železnice ale významně změnila politiku, obchodní vazby i způsob, jakým se vedou války. To, jak vlaky formovaly současný svět, rozebírají v podcastu Romancov & spol. politický geograf Michael Romancov a redaktor Deníku N Michal Tomeš.

Rusové ve střetu s Číňany bídně prohráli. O dvě století později si to vynahradili a ukousli Číně obří území, které dodnes nevrátili. Rusko-čínské vztahy na přání posluchačů podcastu Romancov & spol. rozebírají Michael Romancov a Magdalena Slezáková. Plná verze podcastu Romancov a spol. nově vychází každý čtvrtek!

Napoleon I. Bonaparte, voják, císař a geniální vojevůdce. Jeho spektakulární tažení (nejen) po Evropě, které vedly obrovské osobní ambice, měla rozsáhlý dopad na kontinent – a to nejen válečný, ale i politický a ekonomický. V čem se liší český a francouzský výklad bitvy u Slavkova? Je stále Korsičan Napoleon největším Francouzem? A proč jeho mírová dohoda s carem Alexandrem I. poprvé rozdělila Evropu na východ a západ? V novém díle podcastu Romancov & spol. rozebírá redaktorka Anita Haas Mejzrová s politickým geografem Michaelem Romancovem opomíjené kapitoly napoleonských válek, Napoleonovy novátorské strategie, napoleonské boje v Egyptě nebo letitou rivalitu Francouzů a Britů – tedy tygra a velryby.

Demografie je a bude velké téma. Kdy a kde přesně začaly počty obyvatel moderních států závratně růst? Proč to ovlivnilo a ovlivňuje rozložení moci ve světě? A jak souvisí demografie například s fenoménem arabského jara? O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Jaký je svět Putinových stoupenců a propagandistů? Proč nás mají za pomýlené? A jakou zodpovědnost za nárůst Putinovy moci a bohatství jeho oligarchů nese Západ? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují o otázkách Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Kdo je teď v Rusku statečný? Proč jsou pro tamní historii i současnost tak důležité události z devadesátých let? A na který z rozhovorů, které Petra Procházková vybrala do své knihy Cesta Rusů k válce, vzpomíná nejčastěji? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují o otázkách Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Sport jednotlivé státy nesjednocuje ani nemá takovou sílu, aby zabránil válkám, ale s politikou tvoří spojené nádoby, říká politický geograf Michael Romancov. Proč sledovat olympijské hry v širším kontextu? Které země se jich historicky nesměly účastnit a proč? A jaké antické ideály odráží letošní hry v Paříži? Na proměnu role sportu v čase se v novém díle podcastu Romancov a spol. ptá redaktor Deníku N Tomáš Linhart.

Ve druhém dílu povídání o jednom z nejběžnějších řetězových e-mailů poslední doby se podíváme na roli USA ve světě na sklonku studené války a zejména po ní, ve světě, který si vydobyl přízvisko multipolární. Spojené státy vedly několik vojenských intervencí, které jsou dodnes terčem kritiky. Ta nejspornější kupodivu autora či autorku řetězového mailu o zlé Americe k zájmu prakticky nevybudila, shodli se novinář zabývající se vojenskými konflikty Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.

Jedním z nejběžnějších řetězových e-mailů poslední doby je ten, v němž anonymní pisatel vyjmenovává všechny zločiny Ameriky v zahraniční politice. Respektive všechny činy, protože v jeho či jejích očích co čin, to zločin. Jak to ale s americkými intervencemi ve světě je doopravdy? O tom si v epizodě zaměřené na dobu studené války povídají Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.

Americké volby jsou o tolik jiné, než jsou ty české. I proto v nich teď nakonec proti sobě mohou stát dva kandidáti, které většina voličů nechce. Kde se vzali delegáti, kteří v nich nakonec rozhodují, kdo jsou volitelé a proč se v USA stojí před volebními místnostmi fronty, v dalším díle podcastu Romancov & spol. vysvětluje politický geograf Michael Romancov. V tématu, které si vybrali posluchači, vysvětluje americké zpravodajce Deníku N Janě Ciglerové, jestli mohou demokraté čtyři měsíce před volbami vyměnit kandidáta, proč jsou některé státy volebně důležitější než jiné a jakou roli v konečném výsledku voleb hraje nakreslení volebních okrsků.

V prvním speciálním letním díle podcastu Romancov & spol. odpovídáme na náměty posluchačů. Tentokrát jsme se zaměřili na tematiku Čagotských ostrovů, které se nacházejí na strategickém místě v Indickém oceánu, patří Britům a leží na něm zásadní americká základna. Politický geograf Michael Romancov s redaktorkou Deníku N Anitou Haas Mejzrovou dále popisují problematiku zahraničních vojenských základen ve světě a to jak dnes, tak v minulosti. A dojde i na Džibutsko se základnami osmi zemí, Guantanámo a kaktusovou zeď, Sověty ve vojenských újezdech v ČSSR nebo radar v Brdech.

Versailleská smlouva měla před 105 lety přinést Evropě vytoužený mír a zabránit další válce, jež by byla podobně ničivá jako ta první světová. Paříž se tehdy v roce 1919 proměnila v místo, kde se bořila stará impéria, vytvářely nové státy a často se zakládalo podhoubí pro vznik nových problémů. Proč je tak těžké uzavřít skutečně trvalý mír? A nabízí jednání s tehdejším Německem nějaké poučení pro dnešní dobu? O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Koho si představíte, když se řekne boxer? A teď si místo rukavic představte mystické pěsti a místo ringu obrovskou čínskou říši, která možná mohla přežít – nebýt toho, že Evropě i Japonsku sama pomáhala stloukat svoji rakev. Je horké léto roku 1900 a Západ a Čína společně prožívají krveprolití, které je rozděluje dodnes. Boxerské povstání jako zlom moderních dějin: téma nového dílu podcastu Romancov a spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Dnes uplynulo 42 let ode dne, kdy britská armáda tisíce kilometrů od domova po 74 dnech porazila argentinské jednotky v boji o Falklandy, malé ostroví na jihu Atlantiku. Z nepříliš oblíbené premiérky učinila hvězdu britské politické scény, která na vrcholu popularity tak dostala mandát k provedení společenských, ekonomických a politických změn v Británii, z nichž země čerpala (i doplácela) ještě mnoho let poté. Jaké lekce z toho období si můžeme vzít do dnešní situace a jak průběh konfliktu může předvídat vývoj ruské války na Ukrajině? V nové epizodě podcastu Romancov & spol. Janě Ciglerové vysvětluje politický geograf Michael Romancov.

Uplynulo 370 let od korunovace až dodnes nejdéle panujícího monarchy v dějinách – francouzského krále Ludvíka XIV. Král Slunce, symbol absolutismu, změnil nejen Francii, ale i podstatnou část Evropy. A dědictví jeho 72 let dlouhého vládnutí sahá až do dnešních dní. Nejen o něm, ale i jeho době a jeho odkazu si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídala Anita Haas Mejzrová.

„Játra jejich jsme roztrhali, postel jejich jsme vyprázdnili, příslušníky jejich jsme vykořenili.“ Krvežízniví Mongolové se hnali Eurasií, aby z ní nakonec vydupali největší říši planety. Ale vážně prahli jenom po krvi? Poslechněte si, jak mongolské hordy změnily náš svět – v novém dílu podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Co si vybavíte, když se řekne Řecko? Letní dovolenou, nebo místo, kde se zrodila demokracie a odkud vzešla západní civilizace? Velmi turbulentním a zásadním stoletím, která následovala pádu ve školách často připomínaného starověkého Řecka, se už ale obvykle mnoho času nevěnuje. Přitom právě z řeckých dějin mimo jiné vychází až dodnes velmi silně pociťovaný spor mezi východem a západem. To, co se právě v těchto opomíjených časech nejen ve středomoří odehrálo a jaké to mělo dopady na kontinent probrala v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem Anita Haas Mejzrová.

Sedmiletou válku znáte asi díky Marii Terezii, která v ní soupeřila (nejen) o Slezsko s pruským panovníkem Fridrichem II. Jenže tento konflikt se odehrával na mnoha jiných místech planety a často je jeho dědictví znát dodnes. Na konci sedmileté války navíc spatřila světlo světa také první globální mocnost. O tom všem si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Stále žijeme ve světě, jehož základy byly položeny na konci druhé světové války. Přesto při diskuzích o tomto konfliktu spoustu podstatného vynecháváme. Proč lze prohrát i vítězství? Kdo uměl své válečné úsilí lépe koordinovat? A proč je výkonnost továren často důležitější než jednotlivé bitvy? O tom a mnohém dalším si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Přesně před 530 lety si začali Evropané poprvé ve velkém rozdělovat svět. Přesněji tu část, o kterou měli v roce 1494 zájem vládci území, jež dnes nazýváme Španělsko a Portugalsko. O tom, jak k tomu došlo a jak se mění naše představy o světě a jeho hranicích, si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Jihoafrická republika slaví takzvaný Freedom Day, kterým si letos připomíná už třicet let od prvních demokratických voleb. V roce 1994 jimi vyvrcholil několikaletý proces, jenž ukončil apartheid. Jak složité bylo uspořádat hlasování, kterého se poprvé za dekády mohli zúčastnit všichni občané země? Jak se podobala transformace JAR té v Československu? A proč se pojem apartheid skloňuje na mezinárodní scéně i dnes? O minulosti i současnosti Jihoafrické republiky si v dalším dílu podcastu Romancov a spol. povídají Dominika Píhová a Michael Romancov.

V dubnu 1943 odhalilo nacistické Německo masové hroby v polské Katyni, které obratem umě propagandisticky využilo. Sovětský svaz svou vinu na zmasakrování asi 22 000 lidí mnoho desetiletí popíral. Tato historická kapitola je však až dodnes předmětem dezinformací, soudních sporů… a stále i propagandy. Ostatně naposledy před několika dny ruská média informovala o údajných materiálech FSB, které opět vinu svalují na Němce. Proč? O Putinově výkladu dějin druhé světové války, tehdejší světové politické dynamice, Mnichovské dohodě z pohledu Polska nebo polsko-ukrajinských vztazích si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídala redaktorka Deníku N Anita Haas Mejzrová.

Titanic se potopil v dubnu 1912. O století později, v dubnu 2014, oplakávali rodiče své děti po zkáze trajektu Sewol. Proč ani po sto letech a mnoha tragédiích neumíme chránit všechny životy na moři? A čím nám hrozí budoucnost? Námořní katastrofy v podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Tajná Sykes-Picotova dohoda mezi Británií a Francií rozdělila ještě během první světové války Blízký východ. O této zásadní linii v písku, diplomatických úskocích a také mocných a trochu i nemocných impériích si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Náboženské války nejsou zdaleka jen letité a líté boje katolíků s protestanty, křížové výpravy, Husité nebo islámská dobývání. Kromě krvavých kapitol v učebnicích ale po sobě zanechaly také základy dnešních principů mezinárodních vztahů. A parametry svaté války navíc do jisté míry splňuje i aktuální ruská agrese na Ukrajině. Jsou staletí náboženských válek definitivně za námi? V nové epizodě podcastu Deníku N Romancov & spol. probrala s politickým geografem Michaelem Romacovem dějiny a souvislosti náboženských konfliktů v Evropě a okolí redaktorka Anita Haas Mejzrová.

Na fenoménu otroctví lze dobře ilustrovat, jak je náš svět složitý a historicky, ekonomicky i geograficky propojený. A protože na 25. března připadá Mezinárodní den památky obětí otroctví a transatlantického obchodu s otroky, povídá si v dalším díle podcastu Romancov a spol. Filip Zajíček s Michaelem Romancovem právě o tomto tématu.

Jak se stalo, že Československo paradoxně hrálo důležitou roli ve zrodu NATO? Proč se vlastně tolik pozornosti upírá na severní Atlantik jako nějak definované území a jak se hrálo o to, aby se Aliance rozšířila na východ? V podcastu Romancov a spol. debatují redaktor Deníku N Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.

Kdy bylo Rusko nejsvobodnější? Proč jsou pojmy svoboda a demokracie v tamním kontextu často spojeny s anarchií a chaosem? A záleží nám vlastně dost na naší svobodě? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Podruhé se v podcastu Romancov a spol. vydáváme za oceán, abychom se pokusili poukázat na rozdíly mezi Evropou a USA, tentokrát však více z české perspektivy. Zatímco v Česku o informace z Ameriky není nouze, Česko je pro Američany zemí buď zcela neznámou, nebo „ztracenou“ kdesi v Evropě. Co v České republice nevíme o Spojených státech a co v USA nevědí o nás? Jaké české téma v nich rezonuje? A co formovalo vztah Evropy k USA? Na lince Praha–Miami si o tom povídali politický geograf Michael Romancov s Janou Ciglerovou, americkou zpravodajkou Deníku N.

Paralely jsou nebezpečná věc, přesto jsme se o nějaké opatrně pokusili. Hledali jsme vzorce, které se ve válčení s účastí Ruska opakují – od poloviny 19. století a krymské války až do té dnešní, stále probíhající agrese proti Ukrajině. Teď jsou dva roky od plošné ruské agrese proti Ukrajině, 15. února jsme si připomněli 35. výročí sovětského stažení z Afghánistánu. Kam jsme se za tu dobu posunuli? V podcastu Romancov a spol. mluví politický geograf s redaktorem Deníku N Janem Wirnitzerem.

Za ostnatým elektrickým drátem leží království tmy, zmaru a šílenství – anebo ne? V novém dílu podcastu Romancov & spol. se Michael Romancov a Magdalena Slezáková vydávají do skutečné KLDR: krutého, ale racionálního režimu, který často klame tělem. Co z toho získá Vladimir Putin, který se tam už brzy chystá?

Sexuální násilí je součástí ozbrojených konfliktů po celém světě od nepaměti. Na mezinárodní scéně se však jako válečný zločin objevuje až ve 20. století. Tento typ násilí se ale rozhodně nepojí jen s konflikty minulými, na aktuálnosti a naléhavosti téma nabírá také v současnosti. Proč je potřeba o sexuálním násilí coby nástroji války mluvit i dnes? A jak nám v jeho chápání mohou pomoct dějiny Japonska, Německa, Rwandy, nebo USA? Nejen na to v rozhovoru s Dominikou Píhovou odpovídá politický geograf Michael Romancov.

Královna Alžběta II. během dlouhých 70 let vládnutí a ještě delšího života zažila mnohé: vzestup a pád Třetí říše, začátek i konec studené války, rozpad Britského impéria, vstup i vystoupení Británie do EU, pád Berlínské zdi a socialismu v Evropě i nástup technologií či vzestup klimatické krize. Jaký byl svět v únoru 1952, kdy přebrala žezlo po svém zesnulém otci, králi Jiřím VI.? Jaké světové i domácí události definovaly každou dekádu její vlády? Jak proměnila přístup monarchy k poddaným? A co opomněl seriál Koruna? Na to a mnoho dalšího odpovídali v nové epizodě podcastu Romancov & spol. politický geograf Michael Romancov a Anita Haas Mejzrová.

26. ledna, svátek nezávislé Indie. Asijský obr slaví svobodu, kterou si vydobyl na Britech, a sebevědomě vzkazuje světu: „Tohle století patří nám!“ Ale je opravdu svobodný? A co může jeho proměnu ve světovou velmoc ohrozit? Odpovídá nový díl podcastu Romancov & spol. – tentokrát se Michaela Romancova ptá Magdalena Slezáková.

Už teď se dá říct, že i rok 2024 bude plný turbulentního dění. Kterých souvislostí si při pohledu do budoucna všímá Michael Romancov a jak nám při uvažování o světě mohou pomoci pojmy jako geopolitika a geoekonomika, s ním v další epizodě podcastu Romancov & spol. rozebírá Filip Zajíček.