Redneck

Donald Trump se s tím v prvním měsíci v úřadě nemaže. Zastaví ho někdo? Právě stav americké opozice zkoumá 144. díl podcastu Redneck.Donald Trump by po návratu do Bílého domu možná rád zapíchl americkou vlajku všude možně od Panamy až po Grónsko. Na domácí scéně by raději škrtal a v tom je mu alespoň zatím nejlepším pomocníkem Elon Musk. Společně se vydali spanilou jízdou americkými federálními úřady a bůhví co po ní zbude. Zarazí je někdo? Možná by mohli demokraté, kteří se ale zatím – čtvrt roku po volbách – se k tomu ale zatím moc nemají. Jaké mají možnosti? Kdo zorganizuje odpor vůči Trumpovým extempore. Budou to vůbec demokraté? O tom všem je dnešní Redneck.

Donald Trump sliboval spustit po své inauguraci „masové deportace“ migrantů. Projevilo se to třeba v jeho šarvátce s Kolumbií, která se zdráhala přijmout americká vojenská letadla s migranty. O tom, že vše nedopadlo tak jednoznačnou Trumpovou výhrou, jak se tváří Bílý dům, je 143. díl podcastu Redneck.Donald Trump je prý zklamaný z nízkého množství migrantů, které jsou zatím pod jeho vedením americké úřady schopné deportovat. Začaly tedy skutečně jím slibované „masové deportace“, nebo jde zatím jen o trumpovský marketingový produkt? Všechno jde dobře ilustrovat na právě proběhlé diplomatické roztržce mezi Spojenými státy a Kolumbií.Jak je možné, že se obě strany tváří, že spor vyhrály? Jak velkou změnou jsou Trumpovy postupy oproti předchozí administrativě Joea Bidena? Proč mnozí demokraté zatím před Trumpovou ostrou protiimigrační rétorikou kapitulují? A nezatlačí Trump svou „silovou diplomacií“ různé země do náručí amerických geopolitických rivalů? O tom všem je dnešní Redneck.

První letošní díl podcastu Redneck & Beneš přichází i s videem! Amerikanista Jan Beneš náš redaktor Matěj Schneider se v něm vypořádávají s razantním nástupem do funkce znovuzvoleného Donalda Trumpa. Ukazuje se, že inauguraci není nejlepší sledovat z Washingtonu, ale z Brna.Donald Trump se rozhodl se startem svého druhého funkčního období nemazat. Voxpot nad jeho prvními kroky v úřadě účtoval živým nahráváním podcastu Redneck & Beneš v Místogalerii na brněnské Skleněné louce.Jak byl lazený Trumpův druhý inaugurační proslov? Proč se napáral s propouštěním svých násilných podporovatelů z vězení a jak s tím souvisí Martin Luther King? Vydrží Trumpově republikánům nadšení, nebo se brzy začnou hádat například o clech? „Memecoiny“ kterého člena Trumpovy administativy by si koupil Honza a čí zase Matěj?Ale především: jaké všechny dekrety podepsal ve sférách od migrace až po klimatickou politiku? To všechno se dozvíte v aktuálním díle podcastu Redneck & Beneš. A nedá se svítit – dojde i na údajné hajlování Elona Muska.

Město Los Angeles zachvátily obří požáry, které zničily tisíce domů a vyhnaly z nich statisíce Američanů. O tom, jak k tomu došlo a do jakých politických hádek se ve světle nástupu Donalda Trumpa vše rychle zvrtlo, je 142. díl podcastu Redneck.Město Los Angeles se vzpamatovává z požárů, jaké zatím nezažilo. Co je přesně způsobilo a jakou roli v nich hrálo sucho a silný santa-annský vítr? A proč se do některých oblastí místním hasičům špatně dostávala voda?Jak na situaci reagují kalifornští republikáni, kteří mezitím nadšeně navštěvují Donalda Trumpa v Mar-a-Lago? A proč stojí pojištění nemovitostí často ve středobodu amerických debat o klimatické změně a jí umocňovaných přírodních katastrofách? O tom všem je dnešní Redneck.

První Redneck roku 2025 je ještě trochu sváteční, ale do minulosti se příliš neohlíží. 141. díl podcastu přináší tipy na poslech i četbu, které vám mohou pomoci porozumět americké pravici, levici a snad i geopolitice. Také v něm najdete spoustu nových plánů.Jaká média můžete sledovat, jaké knihy číst a jaké podcasty poslouchat, abyste vnikli do myšlení amerických konzervativců nejrůznějších druhů? Na to se snaží odpovědět dnešní díl podcastu. Ale nebojte, nezůstane jen u konzervativců, kteří jsou aktuálně na koni.V aktuálním díle se dozvíte i o knihách, ve kterých americká levice přemítá nad demokracií nebo nad budoucností odborů. A možná to nejsou až tak oddělená témata.Ale dojde i na spoustu geopolitiky zleva i zprava, kokain a umělé diamanty – a v neposlední řadě se dozvíte i to, na co se můžete letos těšit v Rednecku.

Už je to tu zase: ve Washingtonu se republikáni hádají o tom, jak financovat federální vládu a hrozí její uzavření. O tom, co to může prozradit o začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa je 140. díl podcastu Redneck.Elon Musk opět zasahuje do republikánské politiky. Pustil se do boje s šéfem Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem – kvůli snahám o rozpočtový kompromis, aby se Spojené státy vyhnuly dalšímu chaotickému uzavření federální vlády.Demokraté se svým republikánským kolegům posmívají. Jednak proto, že takzvaný „government shutdown“ většinou politicky poškodí spíše právě konzervativní stranu. A mohou také poukazovat na vliv nikým nevoleného nejbohatšího muže světa. Ptají se: Kdo byl vlastně zvolen prezidentem, Musk nebo Trump?Jak se k problému staví jednotlivé frakce ve Washingtonu i americká veřejnost? A odzvonilo krátkému vládnutí Mikea Johsnona? O tom je dnešní Redneck.

První povolební díl podcastu Redneck & Beneš vám nepřinese zhodnocení Trumpových nominantů na posty v jeho vládě, ale spíše věcnější debatu. A to o tom, co dál s Demokratickou stranou.Demokraté se postupně po volbách pouští do analýz příčin svého volebního neúspěchu, navrhují budoucí kroky vedoucí k napravení image strany a k návratu nejen do Bílého domu. Už brzy také budou hlasovat o předsednictvu strany, které bude mít za úkol ji jako tu opoziční připravit na boj proti Trumpismu i boj o vlastní budoucnost.Jaké hlasy a kritiky zatím po volbách uvnitř Demokratické strany zaznívají? Kdo může za volební neúspěch a jak by mu mohla strana do budoucna předejít? Jak se Demokraté (ne)mohou vypořádat s pnutím mezi liberálním a progresivním křídlem?Matěj Schneider a Jan Beneš se v nejnovějším díle podcastu stylizují částečně do role stranických stratégů a marketérů a baví se o tom, co dál s Demokratickou stranou.

Donaldu Trumpovi trvalo dlouho, než sehnal někoho, kdo by mu dělal ministra financí. Když konečně svého nominanta našel, hned začal hrozit vysokými cly největším americkým obchodním partnerům. O tom, jestli to myslí vážně, je 139. díl podcastu Redneck.Trump samozřejmě cly nevyhrožuje poprvé. Už během svého předchozího období uvalil cla na Čínu, ale ta na Mexiko si nakonec zase nechal rozmluvit americkými senátory.Teď po druhé volební výhře vypadá odhodlaněji. Jenže Američané ho zvolili mimo jiné proto, že nebyli spokojeni s tím, jak Joe Biden a demokraté bojovali proti inflaci. Trumpova cla mohou obavy o zdražování životních nákladů rychle do veřejné debaty vrátit. V minulosti Trump zmírňoval dopad cel například na americké farmáře státními subvencemi, jenže to těžko udělá pro Spojené státy jako celek.Kdo by za jeho cla nejvíce zaplatil? Nepovedou k tomu, že si na Washingtonu budou chtít na republikány napojení podnikatelé vymáhat výjimky? A chce vlastně Trump skutečně cla zavést, nebo jde zase jednou jen o silové vyjednávání? O tom všem i o „vesmírných baronech“ je dnešní díl Rednecku.Všechny díly podcastu si můžete poslechnout nejen na webu Voxpotu, ale také na službách jako Spotify či Apple Podcasts nebo pomocí RSS feedu a vaší oblíbené podcastové aplikace.

Donald Trump chrlí jednu nominaci na ministerský post za druhou. Americká média je proto označují za „rychlé a zběsilé“. Tu nejzběsilejší – kontroverzního kongresmana Matta Gaetze na post ministra spravedlnosti – už byl znovuzvolený prezident kvůli nesouhlasu senátorů nucen stáhnout. Co jde z Trumpových nominací vyčíst? O tom je 138. díl podcastu Redneck.Jednu ministerskou pozici se zatím republikánům udat nepodařilo. Trump má problémy najít ideálního kandidáta na ministerstvo financí. Potřebuje někoho, kdo nevyděsí Wall Street a zároveň bude souhlasit s jeho dobrodružnými plány na radikální navyšování cel. Zato ve sféře migrace, zahraniční politiky a národní bezpečnosti se už tvář Trumpova druhého vládního kabinetu začíná vykreslovat jasně.Nominant na ministerstvo zahraničních věcí, senátor Marco Rubio, některé Trumpovy příznivce zklamal jako příliš velký „jestřáb“. Veterán a moderátor Fox News Pete Hegseth se zase jiným zdá příliš nezkušený. Jeho případné potvrzení Senátem komplikuje i starší kauza sexuálního napadení, která znova vyplula na povrch.Některé komentátory zaskočila nominace do čela ministerstva vnitřní bezpečnosti. Jihodakotská guvernérka Kristi Noem v posledních měsících přitáhla mediální pozornost především autobiografickým přiznáním, že zastřelila svého psa a kozu ve štěrkovně. O jejích kvalifikacích na ministerský post pochybují i někteří republikáni.Obecně je ale otázkou, jak moc volnou ruku dostanou Trumpovi ministři a šéfové agentur. Je totiž velmi pravděpodobné, že Trump a jeho blízcí poradci v Bílém domě budou všechny asertivně úkolovat a v případě neposlušnosti je vyhodí. Případně na doporučení Elona Muska jejich úřad rovnou zruší.Jak se vše může rozehrát a proč se Trumpovi trochu vzpouzí republikáni v Senátu? O tom je dnešní díl podcastu Redneck.

Zatímco Donald Trump nominuje jednoho člena kabinetu za druhým, demokraté se mezi sebou hádají, proč prohráli. O tom, kde hledají vinu, ale i potenciální cestu kupředu je 137 . díl podcastu Redneck.Demokraté se mezi sebou dohadují, jak přesně se stalo, že podruhé prohráli volby proti Donaldu Trumpovi. Někteří se domnívají, že se nedostatečně starají o zájmy pracující třídy, jiní si myslí, že pro ni Joe Biden udělal dost. A jiným vrtá hlavou, jak se stane, že někteří voliči zároveň podpoří Trumpa a jednu z nejlevicovějších reprezentantek ve Sněmovně, Alexandrii Ocasio-Cortez.Opustila opravdu demokratická strana pracující Američany? Vyberou si cestu ekonomického populismu, nebo se budou bát rozházet si donory? A mohla si Kamala Harris za svou prohru sama, nebo měla obtížnou pozici? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

Spojené státy mají za sebou prezidentské volby a do Bílého domu se vrací Donald Trump. My jsme pro vás volby pilně pokrývali a vy si můžete poslechnout záznam našich livestreamů: jak toho rekapitulující volební kampaň, tak druhý, analyzující, co přesně se stalo a co výsledek znamená.

Poslední předvolební Redneck & Beneš se opět natáčel živě, tentokrát v ostravském Pantu. Jan Beneš a Matěj Schneider vám v aktuálním díle zrekapitulují letošní nevídanou kampaň, ve které došlo na vše od atentátů po výměnu kandidátů. A taky se dozvíte, na jaké státy se příští týden při sčítání soustředit.V halloweenském předvolebním živém speciálu podcastu Redneck a Beneš se Matěj Schneider a Jan Beneš zaměřují na hlavní události letošní předvolební prezidentské kampaně a představují průvodce klíčovými státy pro volební matematiku. Dojde na hodnocení symbolického vyznění primárních voleb u demokratů i republikánů, stáří Joea Bidena, vliv donorů, atentát na Donalda Trumpa i krátkodobý vzestup Kamaly Harris.Z druhé poloviny si zároveň odnesete návod, kterým státům a proč věnovat pozornost během sčítání hlasů. Od Severní Karolíny a Nevady, přes Michigan, Wisconsin, Arizonu, Georgii až po nejdůležitější Pensylvánii – tam všude se bude odehrávat nejen těsný volební souboj, ale i bitva o legitimitu voleb kvůli často komplikovaným volebním zákonům. Oba komentátoři k jednotlivým státům poskytují detailní informace, libůstky i opatrné předpovědi konečného výsledku. A dozvíte se také, co spojuje Jana Beneše a George Clooneyho.

Jan Beneš a Matěj Schneider se tentokrát vydali na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Záznam jejich před publikem nahraného dílu si teď můžete poslechnout i vy.Celý svět s napětím vyhlíží výsledek letošních prezidentských voleb ve Spojených státech. Nejen stovky milionů tamních obyvatel si do Donalda Trumpa a Kamaly Harris promítají své představy o směřování globálního řádu. Nabízí ale tito kandidáti skutečně jasnou vizi? Nejsou oba nakonec spíš zosobněním skomírání obou dominantních amerických politických stran?Podle vývoje preferencí i rozdělení americké společnosti navíc není pravděpodobné, že by jeden či druhá získali dostatečný demokratický mandát k uhašení aktuálních krizí a razantnímu zavedení nových pořádků v USA. Bude si Amerika na novou změnu a naději ještě muset počkat? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš.

Americký rapper Sean Combs známý jako Diddy byl v září zadržen kvůli obviněním z letitého sexuálního násilí v kauze, které otřásla nejen světem hiphopu. O tom, v čem se kauzy podobají, ale v čem jsou také jiné, je 136. díl podcastu RedneckCombs alias Diddy je unikátní a kontroverzní postavou americké hiphopové scény. Byť jeho hudba nikdy s posluchači nerezonovala tak moc jako tvorba jeho kolegů, nejen 90. léta by v americké hudbě bez Diddyho vypadala výrazně jinak. Jeho slávu ale vždycky provázely nejdříve zvěsti a pak i potvrzené případy násilí. Teď zjevně definitivně spadla klec.Z čeho je Diddy obviněn? Čemu se dá věřit a čemu méně? Jak se vším souvisí Tupac Shakur a jak Justin Bieber? A jaké konspirační teorie celá kauza spustila? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

Spojené státy zasáhly dva silné hurikány. Jaké je to, když se na vás řítí taková bouře, kde způsobily největší škody a jak ovlivňují politiku a blížící se volby? Na to odpovídá 135. díl podcastu Redneck tentokrát s hostkou.Reportérka Deníku N Jana Ciglerová žije na Floridě a hurikány pro ní tedy nejsou novinkou. „Jsou to strašné nervy, člověk nad tím vůbec nemá kontrolu,“ říká pro Voxpot.Které státy zasáhl předchozí hurikán pojmenovaný Helene? Proč někteří republikáni přichází s konspiracemi, že hurikány přivolal Joe Biden, zatímco jiní s prezidentem ochotně spolupracují na odstranění následků? Jak extrémní počasí ovlivňuje pojištění na Floridě, jak vypadá zčernalá krajina po hurikánové smršti a jak s tím vším (ne)souvisí migrace? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

V USA proběhla debata viceprezdientských kandidátů a do zdejších voleb zbývá něco málo přes měsíc. Jaké kauzy hýbou volebními průzkumy a na čem se může lámat jejich výsledky se dozvíte v 134. díle podcastu Redneck.Někteří demokraté v Michiganu nejsou spokojeni s postupem současné americké vlády ve vztahu ke Gaze a Izraeli. Republikáni si zase rvou vlasy kvůli kauze severokarolínského kandidáta na guvernéra, na kterého se vyvalila absurdní pornografická kauza – dokonce v ní obhajoval otrokářství. To ale není všechno. S výsledkem voleb může zamíchat i Trumpova manželka Melania a její prointerrupční postoje, nebo snahy obou prezidentský kandidátů koupit si voliče v Nevadě. To vše a mnohem více vám vysvětlí dnešní díl podcastu Redneck.

Celá Amerika řeší fámy o tom, že ve Springfieldu jedí psy. Ne, to není nejnovější epizoda Simpsonů, ale velké téma kampaně před prezidentskými volbami a také 133. dílu podcastu Redneck Donald Trump obviňuje migranty, že pojídají domácí mazlíčky. Bez jakýchkoliv solidních důkazů mu v tom sekunduje jeho viceprezidentský kandidát J. D. Vance. Ten dokonce v jednom rozhovoru na chvilku uznal, že je mu jedno, jestli jsou zvěsti vymyšlené – hlavně když se hodí do krámu.Zdaleka ne všichni konzervativní komentátoři ale v pomatené svaté válce stojí za Trumpem. Proč mu někteří z nich radí, aby se odřízl od republikánské influencerky Laury Loomer? A proč je tolik dílů Rednecku o psech a domácích mazlíčcích obecně? To vše se dozvíte v tom dnešním.

Poté, co demokraté vyměnili Joea Bidena za Kamalu Harris se na debatním pódiu poprvé střetla s Donaldem Trumpem. Jak to, že debata nedopadla podle exprezidentových představ vám v dnešním díle svého podcastu vysvětlí náš redaktor Matěj Schneider a amerikanista Jan Beneš.„Dřív jsem tvrdil, že jestli budou volby o interrupcích, tak je vyhraje Kamala Harris. Jestli budou víc o imigraci, tak je vyhraje Donald Trump,“ popisoval výchozí situaci před debatou redaktor Voxpotu Matěj Schneider v nejnovějším díle podcastu Redneck & Beneš.Harris a Trump se až do úterního večera nikdy nepotkali. Jen málokdo si proto troufal odhadovat, jak bude jejich vzájemná konfrontace vypadat – jak tématicky, tak z hlediska osobního dojmu na voličstvo.Debata byla o to očekávanější, že dosavadní viceprezidentka Harris od svého potvrzení jakožto demokratické kandidátky nedávala rozhovory médiím. Ani v oblasti programu toho zatím mnoho nepředstavila.Harris ale – alespoň prozatím – rozptýlila pochyby o jejích debatních schopnostech. Nebo minimálně zvládla působit lépe než její protivník.Žaluji vás z toho, že jste sebral ženám ve dvaceti státech občanský práva.„Povedlo se jí Trumpa účelně vyprovokovat. Ten se nechal jednoduchými dloubnutími strhnout k dlouhým monologům o věcech, o kterých neměl podle jeho stratégů a poradců mluvit,“ hodnotí výkon amerikanista Jan Beneš. To se potvrdilo i u Trumpova „královského tématu“, tedy imigrace. Bývalý prezident začal v jeden moment tvrdit, že imigranti ve městě Springfield „jedí psy, jedí kočky, jedí domácí mazlíčky lidí, kteří tu žijí“. V tu chvíli zasáhli i moderátoři debati, která upozorňovali na nepravdivost tohoto tvrzení, které v posledních dnech koluje v pravicovém mediálním ekosystému USA. „Svědčí to o tom, že Trump je zavřený ve své ultra-konzervativní bublině, která se dokola utrvzuje ve vlastních názorech,“ říká Schneider. „Dostávají se pak do sfér, které jsou jednak odpudivé a jednak nepochopitelné pro mediánové voliče, které Trump ale k vítězství potřebuje.“Problém v republikánském tandemu?Podle komentátorů přišel jeden z nejsilnějších momentů debaty v části o interrupcích.„Tohle téma Trumpovi úplně nesvědčí, není si u něj takzvaně jistý v kramflecích. To nasadilo tón debaty tak, že byl od začátku v defenzivě,“ říká redaktor Voxpotu Matěj Schneider. Harris naopak v debatě slíbila, že by jako prezidentka podepsala zákon, který na federální úrovni vrací regulace interrupcí ke stavu před zrušením precedentu Roe v Wade. Nejvyšší soud tento dekády trvající stav zrušil Nejvyšší soud v roce 2022 – i díky konzervativním soudcům, které tam nominoval právě Donald Trump.„Promítla se do toho její kariéra prokurátorky. Prišlo mi, že z toho vytvořilo takový mini-proces s Donaldem Trumpem: ‘Žaluji vás z toho, že jste sebral ženám ve dvaceti státech občanský práva’,“ shrnuje její přístup amerikanista Jan Beneš.Trumpovy výroky v oblasti interrupcí vynesly na povrch pochybnosti o tom, jak dobře funguje spolupráce s jeho kandidátem na prezidenta, ohijským senátorem J. D. Vancem. Ten se totiž před pár dny nechal slyšet, že pokud by se republikánům na Kapitolu podařilo odhlasovat federální zákaz interrupcí, Trump by takovou legislativu vetoval.„S J.D. jsme to neprobírali. Samozřejmě mi nevadí, že má nějaký názor, ale nemyslím si, že mluvil za mě,“ reagoval republikánský kandidát na otázku moderátorky, která se ptala přímo na Vancův výrok.„Neodpověděl na otázku a hodil Vance pod vlak,“ komentuje pasáž amerikanista Jan Beneš. V dnešním díle se také dozvíte, proč už si nikdo nevzpomíná na atentát na Donalda Trumpa, co nám debata prozradila o zahraniční politice obou kandidátů, nebo proč Jan Beneš tak moc chtěl mluvit o Taylor Swift.

Redneck vychází nově už jen na platformách Voxpotu a je tedy na čase se usebrat a trochu osobněji zavzpomínat. 132. díl podcastu je mimo jiné o tom, jak se dvě legendy vypořádaly s politicky turbulentními 60. lety v USA.Bob Dylan i Hunter S. Thompson byli oba svým způsobem v centru dění během přelomových událostí 60. let. Oba milovali motorky, holdovali drogám a jejich posluchači a čtenáři je takřka uctívali. S tím, jak 60. léta skončila, se ale každý vypořádali po svém – byť do ústraní se svým způsobem stáhli oba.Jaké to je, když vás půlka Ameriky považuje za proroka? Jaké to je uhánět tak rychle na silnici nebo napříč světem, že jste na pokraji smrti? A co nám Dylan i Thompson a jejich zápolení říkají o současné americké politice? O tom všem je dnešní díl podcastu Redneck.

Letošní demokratické primárky nebyly velké drama. Padlo v nich ale přes 700 tisíc hlasů na protest proti tomu, jak se administrativa Joea Bidena staví ke Gaze a Izraeli. Díky tomu byla na nominačním sjezdu strany, který teď skončil v Chicagu, hrstka stranických delegátů, kteří se snažili vyjednat posun v politice strany a případné příští administrativy Kamaly Harris.Strana je nicméně odmítla i s minimálním požadavkem: nechat vedením prověřeného řečníka pronést schválený proslov.Jednou z možných mluvčích měla být georgijská demokratka palestinského původu Ruwa Romman. Ta svůj proslov nakonec pronesla jen mimo areál sjezdu. Zmiňovala v něm bojovnici z hnutí za občanská práva Fannie Lou Hamer, která byla Demokratickou stranou obdobně odmítána na sjezdu v roce 1964. O tom, jak k celé tahanici došlo a jak se k ní staví různí straníci a americká veřejnost i o vítězství Fannie Lou Hammer, je dnešní díl podcastu Redneck.Text proslovu, který na demokratickém sjezdu nakonec nepadl, si můžete přečíst zde:Jmenuji se Ruwa Romman a je mi ctí být první Palestinkou zvolenou do veřejné funkce ve státě Georgia a první Palestinkou, která kdy promluvila na nominačním sjezdu Demokratické strany. Můj příběh začíná v malé vesnici nedaleko Jeruzaléma, která se jmenuje Suba a odkud pochází rodina mého otce. Kořeny mé matky sahají až do Al Chalílu neboli Hebronu. Moji rodiče, kteří se narodili v Jordánsku, nás v mých osmi letech přivezli do Georgie, kde nyní žiji se svým úžasným manželem a našimi roztomilými domácími mazlíčky.Když jsem vyrůstala, pojilo mě s dědečkem zvláštní pouto. Byl mým parťákem v rošťárnách - ať už mi tajně nosil sladkosti z obchodu nebo mi do kapsy tajně sunul dvacetidolarovku s důvěrným pomrknutím a úsměvem. Byl mou oporou, ale před několika lety zemřel a už nikdy nespatřil Subu ani žádnou část Palestiny. Neuplyne den, aby mi nechyběl.Poslední rok byl obzvlášť těžký. Když jsme byli svědkové nespravedlnosti masakrů v Gaze, myslela jsem na něj a říkala si, jestli tuhle bolest dobře znal. Když jsme sledovali Palestince vysídlené z jednoho konce pásma Gazy na druhý, chtěla jsem se ho zeptat, jak našel sílu ujít před desítkami let všechny ty kilometry a nechat všechno za sebou.Ale v této bolesti jsem byla také svědkem něčeho podstatného – krásného, multikonfesního, mezirasového a multigeneračního spojenectví, které uvnitř naší Demokratické strany povstalo ze zoufalství. Po 320 dní jsme stáli pospolu a požadovali, aby naše zákony byly vymáhány vůči přátelům i nepřátelům, aby bylo dosaženo příměří, ukončeno zabíjení Palestinců, propuštěna všechna izraelská a palestinská rukojmí a zahájena obtížná práce na budování cesty ke kolektivnímu míru a bezpečí. Proto tu jsme – členové této Demokratické strany, kteří se zasazují o rovná práva a důstojnost pro všechny. To, co zde děláme, má odezvu po celém světě.Budou tvrdit, že to tak bylo vždycky, že se nic nemůže změnit. Ale vzpomeňte si na Fannie Lou Hamer – byla odvržena pro svou odvahu, a přesto vydláždila cestu rasově integrované Demokratické straně. Její odkaz žije dál a my kráčíme v jejích šlépějích.Sami to však nezvládneme. Tento historický okamžik je plný naděje, ale pouze pokud budeme držet pohromadě. Největší síla naší strany vždy spočívala v tom, že jsme se dokázali sjednotit. Někteří to považují za slabost, ale je načase, abychom tuto sílu využili.Pojďme se zavázat jeden druhému, zvolit viceprezidentku Harris a porazit Donalda Trumpa, který nálepku mé identity Palestinky používá jako nadávku. Pojďme bojovat za politické návrhy, které už dávno měly být prosazeny – od obnovení přístupu k interrupcím přes zajištění důstojné mzdy, až po požadavek ukončení bezohledné války v podobě příměří v Gaze. Těm, kteří o nás pochybují, cynikům a odpůrcům říkám: ano, můžeme – ano, můžeme být demokratickou stranou, která upřednostňuje financování našich škol a nemocnic, nikoli nekonečných válek. Stranou, která bojuje za Ameriku, která patří nám všem – černým, hnědým i bílým, Židům i Palestincům, nám všem, jak mě učil můj dědeček, společně.

V Chicagu začal nominační sjezd demokratů. Nová nominantka Kamal Harris se do teď vyhýbala velkým rozhovorům, ale teď se bude muset Spojeným státům představit. O tom, co to může přinést, je 130. díl podcastu Redneck.První den demokratického nominačního sjezdu zakončil velký proslov odcházejícího prezidenta Joea Bidena. Strana mu děkovala zároveň za jeho dosavadní výkon úřadu, ale i za to, že se nechal přesvědčit, aby se vzdal nominace. Pozornost se teď definitivně obrací na jeho viceprezidentku a náhradní kandidátku Kamalu Harris. Někteří demokraté se také obávají ozvěn bouřlivého sjezdu strany z roku 1968, který proběhl také v Chicagu.Kdo všechno zatím na sjezdu promluvil? Jak tu působila Hillary Clinton? Stala se z Alexandrie Ocasio-Cortez běžná členka strany? Proč demokraté „ghostují“ některé odboráře? A nedělají tím chybu? A jak je to s obávanými protesty? O tom všem je dnešní Redneck.

Předseda odborového svazu Teamsters Sean O'Brien promluvil na republikánském nominačním sjezdu a odstartoval tak nové kolo debaty. Stává se z této republikánů skutečně strana pro takzvanou „pracující třídu“? Mnoho trumpistických politiků by si to přálo, ale podle jejich kritiků „skutek utek“. Dříve se tímto titulem chlubili demokraté, ale od 70. let minulého století se toho mnoho změnilo. Jsou na tom v boji za práva zaměstnanců lépe než republikáni, nebo jde i u nich spíš o zbožné přání? Proč se tento boj projevuje v letošní volbě viceprezidentských kandidátů a má v něm lepší renomé demokrat Tim Walz, nebo republikán J. D. Vance? A proč se naopak u Kamaly Harris mnozí obávají, že půjde na ruku zaměstnavatelům a velkému byznysu? O tom všem je dnešní Redneck.

Podcast Redneck & Beneš amerikanisty Jana Beneše a našeho redaktora Matěje Schneider se tentokrát natáčel před živým publikem na dvorku redakce Voxpotu. Američtí demokraté vyměnili svého prezidentského kandidáta: stárnoucího Joea Bidena nahradila nynější viceprezidentka Kamala Harris. Jakkoliv se přesně tohoto scénáře mnozí liberálové v USA obávali, nástup Kamaly Harris zatím provází mnoho nadšení: takhle narvané předvolební mítinky neměli demokraté pěkně dlouho. A to i přesto, že zatím není příliš jasné, jakým směrem se chce v případné vládě Harris vydat. Novou energii do žil kampaně pak Harris vlila i trochu překvapivým výběrem vlastního viceprezidentského kandidáta. Proč výběr minnesotského guvernéra Tim Walz signalizuje odklon od opatrné demokratické politiky směrem k větším ambicím? S čím naopak zápolí Donald Trump? Podaří se mu strhnout zpět pozornost na sebe? Proč se hádá s georgijským guvernérem Brianem Kempem a proč toho může litovat? A jak se republikáni snaží získat nevadské voliče? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš.

Podle internetu je Kamala Harris „spratek“ a myslí si to i hyperpopová zpěvačka Charli XCX. Viceprezidentský kandidát republikánů J. D. Vance je zase podle demokratů pěkně „divný“. A nezávislý kandidát Robert F. Kennedy dělal divné věci s mrtvou medvědicí. Jaké? To se dozvíte ve 128. díle podcastu Redneck. V uplynulých letech zaplavovala americký internet videa s viceprezidtenkou Kamalou Harris. Nevycházela z nich úplně nejlépe: nejčastěji ji zachycovala, jak kostrbatě přednáší rádoby vzletné fráze a křečovitě se u toho směje. Teď se její kampaň pokusila přetavit tato videa přetavit v pozitivum a pomáhá ji v tom britská zpěvačka Charli XCX se svým albem letošního léta s názvem Brat. Zatím to funguje, ale neskončí vše podobně nešťastně jako Dark Brandon a memové snahy Joea Bidena? Trumpův kandidát na viceprezidenta, ohijský senátor J. D Vance mezitím zápolí s tím, aby si naklonil americké voliče. Má za sebou sérii nešťastných výroků a demokraté ho prostě označují za „divného“. Dokonce se šušká, že Trump své volby nakonec lituje. Jaké trable stíhají jeho viceprezidentského kandidáta? A co vyváděl Robert F. Kennedy s medvědicí v Central Parku? O tom všem je dnešní Redneck.

Joe Biden ustoupil tlaku stranu a oznámil, že se nebude ucházet o znovuzvolení v listopadových volbách. Také řekl, že podporuje kandidaturu své viceprezidentky Kamaly Harris jako své náhradnice. Co teď může následovat a jak se sem demokraté dostali, to vše se dozvíte v 127. díle podcastu Redneck. Joe Biden po necelém měsíci poslechl varování svých spolustraníků. Své funkční období dokončí, ale o znovuzvolení se ucházet nebude. Demokratická strana teď horko těžko musí do srpnového sjezdu vymyslet, jak situaci vyřešit. Logickou nástupnicí by mu mohla být viceprezidentka Kamala Harris, se kterou ale část strany a i významný podíl voličů dle průzkumů nejsou spokojeni. Co se může dít do srpnového nominačního sjezdu demokratické strany a co se může posléze stát po volbách? To je předmětem dnešního dílu podcastu Redneck, ve kterém uslyšíte netradičně také šéfredaktora Voxpotu Vojtu Boháče. Proč se levicové křídlo demokratů stavělo za Joea Bidena? O jakých guvernérech se spekuluje jako o možných kandidátech po boku Kamaly Harris? Proč se příliš nemluví o senátorech jako další možnosti? Jak mohou podporovatelé Donalda Trumpa zareagovat na letošní volby, když už minule vše skončilo násilím na Kapitolu? A jak by vypadalo, kdyby pokus o atentát na Donalda Trumpa dopadl trochu jinak? O tom všem je dnešní Redneck.

Jaký byl Trumpův kandidátský projev na republikánském nominačním sjezdu a co dalšího se během akce ve Wisconsinu dělo? To vám, i s drobnými bulvárními vložkami, řeknou a okomentují Matěj Schneider a amerikanista Jan Beneš. Republikánská strana má za sebou nominační sjezd v Milwaukee. Ten se odehrával v atmosféře nedávného pokusu o atentát na Donalda Trumpa a postupného ovládnutí stranického aparátu lidmi z Trumpova okolí. Krom toho tu ale proběhlo mnoho bizarního spektáklu od vystoupení pro-trumpovských hudebníků až po trhání triček s americkou vlajkou. Dostane se i na to, koho si Donald Trump vybral za viceprezidentského kandidáta, jaké je jeho vidění světa, kdo za ním stojí a jak by s ním mohla vypadat budoucnost trumpismu. Podcast se stočí i k nejaktuálnějšímu dění ohledně kandidatury Joea Bidena, které oba komentátoři s napětím bedlivě sledují.

V sobotu 13. července v Pensylvánii několikrát vystřelil útočník po exprezidentu Trumpovi. Republikánský politik vyvázl jen s lehkým zraněním. V americké historii to rozhodně není bezprecedentní událost, ale to neznamená, že nemůže mít dramatický vliv na letošní volby. Jaký politický efekt měly předchozí americké neúspěšné atentáty? Jak vše mohla ochranka dopustit? Bude teď Donald Trump umírněnější sjednotitel, jak se tvářil ve dnech po atentátu? A proč to, že si vybral jako spolukandidáta ohijského senátora J. D. Vance napovídá o opaku? O tom všem je dnešní Redneck.

Americký Nejvyšší soud vydává už tradičně na přelomu června a července ta nejdůležitější rozhodnutí. O tom, jak letos potvrdil svoje konzervativní směřování s několika podstatnými výjimkami, je 125. díl podcastu Redneck. Americká veřejnost se letos u Nejvyššího soudu obávala další várky kontroverzních rozhodnutí v interrupčních případech. To se nakonec nestalo, v jiných sférách ale konzervativní složení soudu potvrdilo svou pověst. Ať už šlo o bezdomovectví, zbraňové regulace, nebo moc federálních úřadů obecně, všude dle očekávání převládla konzervativní většina. Nejdramatičtější rozhodnutí ovšem soud vydal na úplném sklonku svého období. Přiřknul v něm nejen Donaldu Trumpovi široce pojatou imunitu proti trestnímu stíhání, o které se dřívějším americkým prezidentům ani nemohl zdát. Co rozhodnutí znamená a proč tvoří vtipný kontrast k ostatním regulačním rozhodnutím? O tom všem je dnešní Redneck.

K výběru ideálního kandidáta mají v americkém politickém systému sloužit primárky. Jenže ty letos Demokratická strana nevyužila. Když teď celý svět viděl, jak bídně na tom umí být Joe Biden, musí si demokraté rozmyslet, co dál. Můžou stranické hlasování nahradit? A stojí jim to za to? O tom všem je 124. díl podcastu Redneck. Joe Biden má za sebou noční můru. Jeho tým se několik měsíců upínal k debatě s Donaldem Trumpem jako k události, kde přesvědčí americké voliče, že obavy o prezidentův věk jsou plané. Stal se pravý opak – nikdo teď nemluví o ničem jiném než o tom, jestli a jak by šel Joe Biden nahradit jako demokratický kandidát. Jaké alternativy přichází v úvahu? Jak by jich mohli demokraté dosáhnout? Půjde to bez vůle Bidena a jeho rodiny? A proč všemu stojí v cestě politické reflexy demokratů, které se začaly ozývat už pár hodin po debatě? O tom všem je dnešní Redneck.

Joe Biden a Donald Trump se poprvé před letošními podzimními prezidentskými volbami utkali v televizní debatě. Ta se týkala mnoha důležitých témat, ale na odpovědích a politických programech a vizích kandidátů nakonec nesejde, protože hlavní dojem z debaty je ten, že Joe Biden je nejspíš příliš starý na to, aby dál působil jako prezident. Co ukázala první prezidentská debata v USA? Jak se demokraté dostali do tak svízelné a zároveň předvídatelné situace? Budou sílit snahy o nahrazení Joea Bidena na kandidátce? O tom všem je dnešní unavený díl.

Desítky tisíc lidí v Jacksonu ve státě Mississippi doma už roky nemají pitnou vodu a na bývalého guvernéra Phila Bryanta města se postupně vyvalil skandál. Jeho vyšetřování naznačuje, že měl Bryant pomáhat bývalé hvězdě amerického fotbalu Brettu Favreovi dohazovat miliony z fondu, které mají sloužit na pomoc rodinám v hmotné nouzi. [SOUNDCLOUD PROSÍM SEM] Proč jsou obtíže s pitnou vodou na amerických periferiích čím dál častější? Z jakého důvodu na jejich řešení nestačí balík investic do infrastruktury, který prosadili demokraté a jejich prezident Joe Biden? A odkud se guvernér a fotbalista vlastně znají? O tom všem je dnešní lokální díl podcastu Redneck.

Americký odborový svaz United Auto Workers (UAW) sice letos na jaře zaznamenal průlomovou výhru v továrně Volkswagenu v Tennessee, ve fabrice Mercedesu v Alabamě se mu ale o několik týdnů nepodařilo na vítězství navázat. Vedení UAW se navíc potýká s potenciálním skandálem. Co udělali odboráři v Alabamě špatně? Je zmíněný skandál vykonstruovaný, nebo se UAW nezbavila dřívější zkorumpovanosti? Jaké plány má šéf svazu Shawn Fain? A nejsou prohry nedílnou součástí zvýšené odborářské aktivity? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

Ještě před několika lety byla opozice vůči drastické imigrační politice Donalda Trumpa jedním z hlavním témat demokratických politiků. Po nástupu Joea Bidena do Bílého domu se ale změnilo méně, než by předchozí výkřiky mohly naznačovat. Bidenem podepsaný dekret teď opět přibližuje politiku demokratů představám Donalda Trumpa. Konzervativní voliče přitom uspokojí jen stěží. Co přesně mění Bidenův nový dekret? Proč ho podepsal právě teď? Jak by si imigrační reformy představovali liberálové oproti konzervativnímu uzavírání hranic? A jak dlouho už Washington čeká na funkční imigrační změny? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Porota Donalda Trumpa shledala vinným v 34 bodech obžaloby a z uchazeče o Bílý dům je tak oficiálně zločinec. Jaký bude mít verdikt dopad na veřejné mínění a jaký dostane trest v tuto chvíli není vůbec jasné. Co na verdikt říkají v Trumpovi věrné republikánské straně a co s rozsudkem zatím provádí prezident Joe Biden? Změní odsouzení Donalda Trumpa nějak jeho šance na zvolení prezidentem? A proč jsou k negativním dopadům historicky prvního odsouzení bývalého amerického prezidenta na prezidentské volby Matěj Schneider i Jan Beneš spíše skeptičtí? To vše se dozvíte v dnešním díle.

Prezidentské debaty v USA jsou zdánlivě neotřesitelnou součástí prezidentských voleb. Jejich historie přitom nesahá až tak hluboko a letos budou pořádány trochu jinak. Jak? To se dozvíte v dnešním 120. díle podcastu Redneck. Běžně se ve Spojených státech pořádají tři debaty prezidentských kandidátů v týdnech bezprostředně před listopadovými volbami. Letos tomu bude jinak: Joe Biden a Donald Trump se domluvili na jedné červnové a jedné zářijové debatě. Nejsilnější další kandidát Robert F. Kennedy se účastnit dle všeho nebude moct. Jak to bylo s televizními debatami v minulosti? Jaké historicky nejslavnější momenty v nich proběhly a ve kterých volbách? Proč letos Biden a Trump dělají věci jinak? A jsou vlastně obecně debaty vůbec k něčemu? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

V roce 2020 uprostřed kampaně na prezidentské volby zachvátily Spojené státy protesty proti policejní brutalitě. Co z nich po čtyřech letech zbylo, se dozvíte v 119. díle podcastu Redneck. Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden rád ze škrtání rozpočtů policie obviňuje naopak republikány. Ti se na oplátku snaží stejně jako radikála vykreslit jeho. V jakých sférách amerických policejních zákonů se ale přece jen něco stále děje? Za jaké nejabsurdnější tragické přečiny nebyli policisté v USA potrestáni? A odeberou americké soudy policistům extenzivní ochrany, které jim samy propůjčily? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V 118. díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky. Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem. Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Tento měsíc to budou dva roky od jedné z nejhorších masových střeleb v americké historii. Odehrála se v texaském Uvalde. Kromě samotného vraha se ale mnozí místní hněvají na policii, která při zásahu naprosto selhala. Proč za zpackaný zásah téměř nikdo dodnes nenese zodpovědnost, se dozvíte v 117. díle Rednecku. 24. května 2022 trvalo policii více než hodinu a čtvrt, než zpacifikovala 18letého střelce, který se zbraní vtrhnul na uvaldskou školu Robb Elementary. Při pomalém zásahu se místo toho handrkovali se zděšenými rodiči uvnitř uvězněných a vražděných dětí: použili na ně tasery i pouta. Ani po dvou letech a několika vyšetřováních se pozůstalí nedočkali byť jen náznaku spravedlnosti. Zodpovědní policisté, úředníci a politici čelili dosud minimálním dopadům. Jak na tragédii reagovaly místní úřady a jak federální ministerstvo spravedlnosti? S jakým zastrašováním se musejí pozůstalí potýkat? A jak souvisí tragédie v Uvalde s aktuálními protesty na amerických univerzitách? To vše je tématem dnešního Rednecku.

Loni se v USA bojovalo o to, co je správné country. Letos Severní Ameriku smetla největší hiphopová válka za hodně dlouhou dobu. O tom, co to vlastně je rapový „beef“ a kde se najednou vynořilo tolik nenávisti, je dnešní Redneck. Možná se vám tomu těžko věří, ale i takový spektákl jako pokračující soudní oplétačky Donalda Trumpa v minulém týdnu zastínila jiná událost – velká „občanská válka“ amerického rapu. Do krve se hádají torontský rodák Drake a losangeleský Kendrick Lamar. Oba ztělesňují diametrálně odlišný přístup k rapu a afroamerické kulturní tradici obecně. Jaké největší beefy zažil hiphop za celou svou historii? Co spustilo ten aktuální, který se v menší míře táhne od roku 2013? Jak vše vybublalo od zdravé rivality až k obviněním z pedofilie? Co je to „kulturní sup“? Kdo vyhrál a je vůbec vlastně všemu konec? O tom všem je dnešní 116. Redneck.

V půlce 20. století americký konzervatismus zmíral. Jednou z osobností, která to zvrátila, byl zakladatel časopisu National Review William F. Buckley Jr. 115. díl Rednecku se zaobírá jeho zamotaným příběhem, novým dokumentárním snímkem o Buckleym i hádkami historiků o to, jak na něj nahlížet. Když zmíníte americkou konzervativní revoluci a nástup takzvané „Nové pravice“, většina lidí si představí Ronalda Reagana. Jeho vítězství ve volbách roku 1980 by ale nebylo možné bez širšího konzervativního hnutí, které si v dekádách předtím prošlo hlubokou krizí – nejneslavněji v podobě prohry senátora Barryho Goldwatera ve volbách roku 1964. Kromě Reagana samotného má ale málokdo v historii tohoto obratu tak mytologickou roli jako William F. Buckley Jr. Aktuální díl Rednecku shrnuje Buckleyho život. Jaké debaty vedou – na příkladu nového dokumentu The Incomparabre Mr. Buckley – američtí historikové o vlivu, který měl na konzervativní hnutí? Zkrotil skutečně konspirační bažiny nevábných organizací jako The John Birch Society, nebo je jen umně využil? Je nástup Donald Trumpa popřením Buckleyho konzervatismu, nebo jeho logickým vyústěním? O tom všem je dnešní Redneck.

Začala sezóna soudů s Donaldem Trumpem a je to dle očekávání chaos. V dnešní díle podcastu Redneck & Beneš vám pomůžeme zorientovat se v tom prvním z nich, který se týká takzvaného „držhubného“ pro Trumpovy údajné milenky. První trestněprávní soud s exprezidentem Trumpem v New Yorku začal oficiálně 15. dubna. První týden ale zabral primárně zdlouhavý výběr poroty. Proč je v tomto případě tak komplikovaný a jak běžně probíhá? Jaké osobní zkušenosti z USA má s porotami amerikanista Jan Beneš? Proč jsou americká média tak fascinovaná tím, jestli Donald Trump u soudu spí, nebo dokonce pouští větry? O co přesně jde v tomto prvním ošemetném soudním procesu a co ve zbývajících třech? A stihnou se vůbec dořešit do voleb? To vše se dozvíte v dnešním díle.

Americký Kongres se poslední půlrok dohadoval především o pomoci pro Izrael a Ukrajinu. Jak nakonec došlo k porážce republikánských rebelů, kteří bojovali proti financím pro Ukrajinu, se dozvíte 114. díle Rednecku. Když se loni v říjnu do čela Sněmovny reprezentantů dostal relativně neznámý Mike Johnson, mnoho lidí se obávalo, že to může znamenat konec americké podpory pro Ukrajinu. Právě Johnson totiž v minulosti pravidelně hlasoval proti předchozím várkám pomoci. Po půl roce handrkování je ale vše jinak. Jak to, že se z konzervativního Johnsona nakonec vyklubal blízký spojenec demokratů? Jakou roli ve všem sehrál Donald Trump? Nejsou zvěsti o exprezidentově odporu vůči Ukrajině přehnané? A nepřijde teď kvůli tomu všemu Johnson o funkci? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.

Republikánské primárky ukázaly, že exprezident nemá v GOP reálného rivala. Rozjíždějící se soudní procesy, které teď Trumpa čekají, ale zase ilustrují, jak pošramocený je Trump jako kandidát. A to nejen v politickém, ale i finančním slova smyslu. Právě v tomto světle je nutné číst změny, které si Trump po boku svých spojenců vynutil ve vedení Republikánské strany. Sem dosadil nejen sobě blízké lidi, ale také vyloženě členy vlastní rodiny. Jak velký exodus zaměstnanců tyto změny vedení provázel? Jak se vším souvisí finance strany i Trumpa samotného? A jaké varování by si republikáni měli vzít z toho, jak Barack Obama nakládal s Demokratickou stranou? To vše je tématem dnešního dílu Rednecku.

Americký Nejvyšší soud před dvěma lety zvrátil půlstoletí starý kompromisní precedent, který garantoval minimální právo na interrupci přibližně do poloviny těhotenství – neboli Roe vs. Wade. Od půlky roku 2022 si ale jednotlivé státy mohou prosadit jakkoliv přísné interrupční regulace jaké jejich zákonodárci chtějí a téměř polovina států federace od té doby interrupční zákony výrazně zpřísnila. Některým konzervativcům to ovšem nestačí: chtěli by prosadit celofederální omezení. Rozhodnutí o zrušení práva na interrupci by nepadlo bez tří konzervativních soudců, které nominoval právě Donald Trump. Exprezident má ale k tomuto svému zářezu velmi nejasný vztah. Na jednu stranu se chlubí, že nové interrupční pořádky by bez něj nenastaly. Na stranu druhou si podle všeho uvědomuje, jak nepopulární jsou mezi Američany některé z drsných zákazů, které Trumpovi spolustraníci navrhují. O tom, jak se z této šlamastiky snaží Trump vymanévrovat, je dnešní díl Rednecku.

Na sklonku března postihla americké město Baltimore tragická havárie, po které se zbortil místní významný most. Jaké má nehoda následky a jaké právní kličky využívají zodpovědné firmy se dozvíte v 111. díle Rednecku. Baltimorský přístav odnepaměti platí za důležitý přepravní uzel. Stejně tak významný byl most Francise Scotta Keye, který minulý týden zkolaboval po nárazu lodě Dali. Ta sice plula pod singapurskou vlajkou, ale struktura firem, které ji vlastní, provozují a nebo si ji pronajímají, je poněkud složitější. Od nehody uplynulo jen pár dní, ale tyto společnosti se už teď snaží snížit odškodné, které budou muset platit. Jak se toho snaží docílit? Proč s tím souvisí Titanic a nehoda na ropné plošině Deepwater Horizon z roku 2010? Co říkají baltimorští dělníci o osudu svých pravděpodobně zesnulých kolegů, kteří v době nehody pracovali na mostě? A proč vlastně loď plula pod singapurskou vlajkou? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.

Málokdy se stává, že by v amerických prezidentských volbách hrála tak velkou roli zahraniční politika uchazečů o Bílý dům. Donald Trump lavíruje ve vztahu k Ukrajině, Joeu Bidenovi zase dělá vrásky Izrael a Pásmo Gazy. A pak je tu ještě jižní hranice s Mexikem a Tchaj-wan. Co to znamená, probíráme v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš – tentokrát ve trojici. Pozvání stálých moderátorů podcastu Jana Beneše a Matěje Schneidera přijala Jana Sehnálková, amerikanistka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Společně jsme rozebrali, jaké otázky se rýsují na obzoru americké zahraniční politiky v kontextu blížících se prezidentských voleb mezi Donaldem Trumpem a Joem Bidenem. Dostali jsme se ale i k tomu, jestli v některých ohledech není pro geopolitické směřování Spojených států důležitější Kongres, než Bílý dům. Jak může Trump sabotovat americké členství v Severoatlantické alianci? Chce to skutečně dělat, nebo jen tak vyhrožuje? Jsou k současné podpoře Izraele kritičtí jenom demokraté, nebo lavíruje i Trump? Jaké divoké výroky vyslovil republikán Vivek Ramaswamy ohledně Tchaj-wanu – chtěl by zemi hodit přes palubu, nebo naopak vyzbrojovat obyčejné Tchaj-wance? A dostaví Donald Trump někdy svou bájnou pohraniční zeď? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck & Beneš.

Trumpa loni zavalila vlna trestněprávních žalob. Aktuálně má ale potíže kvůli méně nápadným občanskoprávním případům, kde mu hrozily výlohy ve výši přes půl miliardy dolarů. O tom, jak se ze všeho možná vymotá, pojednává 110. díl Rednecku. Donalda Trumpa loni žalovala novinářka E. Jean Carroll kvůli pomluvě. Trump soud sice prohrál, ale pomlouvat nepřestal. V kombinaci s dalším prohraným soudem o lživých valuacích svých majetků teď dluží newyorským soudům výlohy v řádu stamilionů dolarů. Jak k tomu všemu došlo? Proč na tom všem tratí republikánská strana? Jaký zázrak Trumpa potkal a jak ho může zachránit jeho skomírající sociální síť? To vše se dozvíte v dnešním díle Rednecku.

Donald Trump čelí několika žalobám, to není žádné tajemství. Jedna z těch nejzávažnějších se týká jeho pokusu zvrátit výsledek prezidentských voleb v Georgii. O tom, jak si případ zkomplikovala sama místní prokurátorka, je 109. díl Rednecku. Trump čelí žalobám kvůli takzvanému držhubnénu i nepravomocnému zacházení s utajenými dokumenty. Dvě žaloby míří i na jeho pokusy zvrátit nepříznivý výsledek prezidentských voleb, ve kterých v roce 2020 prohrál s Joem Bidenem. Jeden z těchto případů vede georgijská prokurátorka Fani Willis. Proč se ale teď v kauze řeší víc osobní život prokurátorky? Jak se vším souvisí protimafiánské zákony a jak rozvod jejího zvláštního vyšetřovatele? Proč místní soudce Scott McAfee už trochu ztrácí trpělivost? A stihnou se Trumpovy soudní pletky rozuzlit do prezidentských voleb? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

Republikánské primárky jsou v podstatě u konce a mediální pozornost se přesouvá k důležité otázce: koho si Donald Trump může vybrat jako viceprezidentského kandidáta nebo kandidátku? Odpověď hledá i 108. díl podcastu Redneck. Vybere si Trump jako viceprezidenta někoho ze svých primárkových rivalů? Jaké výhody by mu přinesla Nikki Haley, Ron De Santis, nebo Vivek Ramaswamy? Jaká jména z Kongresu padají v souvislosti s viceprezidentským postem? Nebylo by pro Trumpa nejlepší, kdyby si zvolil nějakého guvernéra? V dnešním díle podcastu Redneck se dozvíte i to, podle jakých pravidel si američtí prezidentští kandidáti obvykle své spolukandidáty vybírají. A jakou roli v tom hrají jejich slabiny, ale i státy, ze kterých pochází.

Málokdo měl na Washington v uplynulých dvou dekádách takový vliv jako Mitch McConnell. Teď ale dvaaosmdesátiletý lídr senátních republikánů oznámil, že ve své funkci na konci roku skončí. Co znamená konec jeho éry, se dozvíte v 107. díle Rednecku. Mitch McConnell působí v americkém Senátu od půlky 80. let. Od roku 2007 tu pak republikány vede a pod jeho taktovkou se republikáni odhodlali k nejvíce bezskrupulózním obstrukcím v americké historii. Jaké byly zlomové body v jeho kariéře? Jak se vůbec tento člověk dostal do čela republikánské strany? A proč je jeho odchod špatnou zprávou pro Ukrajinu? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.