Pay Gap

S psycholožkou Eliškou Kodyšovou jsme si přály natáčet už dlouho. Jak samy dobře víme, bez partnerské komunikace se neobejdeme, pokud potřebujeme podporu ve všech našich aktivitách, zároveň ale někdy může být v podstatě druhou směnou sama o sobě. Soukromé a profesní životy zkrátka neoddělíme, a pokud máme navíc děti, vliv domácího nastavení, rozdělení péče, časových dispozic a mentální zátěže se do našich kariérních drah propisuje velmi zásadně.Je možné se o domácích povinnostech bavit skutečně racionálně? Jakou roli v tom hraje prolaktin? Jak zacházet s argumentem “Já přece nosím domů peníze”? Jaká jsou čtyři znamení nefunkční komunikace? A proč jsme všechny tak unavené? Tuhle epizodu si rozhodně nenechte ujít.Chcete nás vidět a slyšet víc?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/

Začátek kalendářního roku už je sice pár týdnů za námi, ale to nám nezabránilo v tom, abychom otevřeli další ročník našeho podcastu už klasicky, tedy přehledem aktuálních novinek a trendů. Co čeká ženy na pracovním trhu v roce 2026? Jak se u nás projevují globální trendy? A co nám slibuje nová vládní koalice?V této epizodě rovněž nemohlo chybět téma mateřství. Průlomová studie MPSV nazvaná prostě Analýza návratů matek na trh práce ukazuje čísla, která sice nejsou překvapivá, ale rozhodně by nás neměla nechat chladnými. Čtvrtina matek padá do jednoho roku po návratu z rodičovské do nezaměstnanosti a každá pátá matka jde na Úřad práce rovnou. Co tedy letos čekat? Podaří se konečně transpozice směrnice o transparentním odměňování? Jaká bude podpora dětských skupin? Kolik lidí má u nás problém vyjít se svou mzdou?A jaký dopad bude mít na český trh práce i společnost převaha žen a dívek mezi studenty i absolventy vysokých škol?Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/Pořiďte si knihu Pay Gap:https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap otevřely jedno z témat, které nám jsou blízké, ale ne úplně snadno se o nich mluví tak, aby to dávalo smysl. Tímto tématem jsou omyly, chyby a nezdary. Ovládá nás kultura výkonu? Mají ženy větší sklony k perfekcionismu? A z jakých LinkedInových příspěvků se nám kroutí prsty u nohou?Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap diskutovaly o penězích, výdělku, zkrátka o odměňování. A nejde jen o samotné peníze, ale i to, jak a s kým o penězích mluvíme nebo naopak nemluvíme. Je transparentní odměňování klíčem k férovějším výdělkům? Jak je to s doložkami mlčenlivosti?A proč budí směrnice o transparentním odměňování takovou hrůzu? Na toto téma jsme si pozvaly odbornici na slovo vzatou, kterou už navíc znáte z jedné z našich prvních epizod. Není to nikdo jiný, než Lenka Simerská, socioložka a gestorka projektu Rovná odměna.Přestože se v otázkách spojených s odměňováním u nás už udělalo hodně práce, celkový gender pay gap, tedy úhrnný rozdíl v odměňování mezi ženami a muži má u nás v posledních letech rostoucí tendenci a aktuálně se pohybuje okolo 18 procent. Ovlivňuje jej řada faktorů, včetně segregace na trhu práce, tedy rozdělení v tom, jakou práci dělají ženy a jakou muži, nebo mateřská pauza.Připomněly jsme si, jak komplexní problém vlastně gender pay gap je, a že neexistuje žádný magický nástroj, který by ho najednou vyřešil. To ovšem neznamená, že bychom v naší práci neměly pokračovat. Nenechte si ujít epizodu o penězích – konec konců to jsou právě peníze, kvůli kterým do práce chodíme. Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]řiďte si knihu Pay Gap:https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

V novém dílu podcastu Pay Gap jsme diskutovaly platformovou ekonomiku a práci pro digitální platformy. Může nám přinést flexibilitu, kterou řada z nás tolik potřebuje? Nebo spíše nejistotu a nestabilitu? Na co platformy lidi lákají a jak ta práce vlastně skutečně vypadá? A jak do toho vstupuje naše zákaznické pohodlí?O těchto a dalších tématech jsme mluvily s velmi erudovanými hostkami, a to se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarella. Ty se této problematice věnují v projektech Platformy na hraně a Pracující pro digitální platformy na českém trhu práce (TAČR ve spolupráci se STEMem a Stem/markem). Je platformová práce skutečně nízkoprahová? Co je to clickwork? Dají se platformy efektivně regulovat? Jak fungují prostředníci a co je to algoritmický management? A co dělat, když si nevyděláte moc nebo dokonce vůbec nic? Pokud si svůj vztah k digitálním platformách chcete trochu zproblematizovat, rozhodně si nenechte tuto epizodu ujít.Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V listopadu například v Liberci na JOB TUL DAYS a v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap řešily, jak jít profesním příležitostem naproti, tedy co můžeme dlouhodobě dělat proto, abychom si do života přitáhli do života profesní příležitosti o které stojíme. Co říkají průzkumy a co naše zkušenosti?Jedna z nejrozšířenějších představ je ta, že dobrá práce se chválí sama a když všechno zvládneme na jedničku, dřív nebo později si nás někdo všimne, nabídne nám víc peněz nebo lepší práci. Jenže realita je jiná. Dobrá práce je základ toho, aby s námi zaměstnavatelé nebo klienti chtěli dál spolupracovat a doporučili nás dál. Může se ale stát, že nás však předběhne někdo, kdo sice nedělá tak dobrou práci jako my, umí se ale lépe prodat. Omezují nás také stereotypy o tom, jaké příležitosti a možnosti jsou vhodné pro muže či pro ženy a nebo naše přesvědčení o tom, že nejsme dost – vzdělané, zkušené či připravené.Nestačí jen pasivně čekat, až příležitosti přijdou sami. Potřebujeme dlouhodobě budovat vztahy a povědomí o tom, co umíme, čemu se věnujeme a co aktuálně nabízíme zaměstnavatelům či klientům. Příležitosti k nám nejčastěji přicházejí přes doporučení, známé a kontakty, díky tomu, že nás někdo objeví, máme dobré jméno nebo samy uděláme první krok, což ukazuje například průzkum Na volné noze nebo JobsIndex.Jak tedy můžeme jít příležitostem naproti? Klíčové je pracovat s vlastními kompetencemi, jak doporučuje například Call Newport v knize Tak dobří, že vás nepřehlédnou. Sledovat, co chce trh práce a klienti, získat žádané kompetence a udržovat se v kondici. Pomáhá také své zkušenosti, úspěchy a pokroky zaznamenávat, což pomůže při výběrku, vyjednávání o mzdě či tvorbě sebeprezentace. Velmi důležité je také se naučit mluvit o tom, co děláme nebo chceme dělat a výsledky své práce nenechávat v šuplíku, ale sdílet je s ostatními. V podcastu sdílíme celou řadu dalších tipů, kdy vycházíme nejen z našich zkušeností, ale také z ohlasů našeho posluchačstva. Řešíme ale také, že tato viditelnost a nalezitelnost s sebou nese různá úskalí a nepříjemnosti, opět pro ženy v jiné míře než pro muže.Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V listopadu například v Liberci na JOB TUL DAYS a v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Co je to státní služba? Kolik vlastně máme úředníků a úřednic? Jaké mají platy, s čím se v práci potýkají, a co je tam vlastně přivádí? A proč by státní služba – nebo šířeji veřejný sektor – měl zajímat i ty z nás, kteří v něm nepracují? O tom a o mnohém dalším jsme si povídaly s personální ředitelkou Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra Zuzanou Brücknerovou a s předsedkyní odborů na Úřadu práce Simonou Struhovou.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V nejbližší době například v Liberci na JOB TUL DAYS. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Jak se funguje ženám ve vysoké politice? S jakými bariérami se musejí potýkat, s jakými útoky se setkávají a co naopak je v jejich práci povzbuzuje? A jak se do politiky vlastně dostaly? O tom a o mnohém dalším jsme si povídaly se dvěma poslankyněmi, Lucií Potůčkovou (STAN) a Klárou Kocmanovou (Pirátská strana).

V dalším dílu podcastu Pay Gap hovoříme o takzvané neformální péči a o situaci neformálně pečujících. Co je to neformální péče a kdo jsou neformálně pečující? Neformální péči lze definovat jako „péči poskytovanou osobě závislé na podpoře, pomoci a péči jejích blízkých rodinných příslušníků, příbuzných nebo známých, bez ohledu na to, zda a který nástroj ze systému sociální péče je v dané situaci relevantní“. Neformálně pečujeme o své blízké, typicky starší příbuzné, zejména v rámci tzv. sendvičové generace, nebo o děti se zdravotním hendikepem. Tento typ péče je v naší společnosti čím dál důležitější, a jak společnost stárne, potřeba a význam neformální péče nepochybně ještě poroste.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Kariérní newsletter. Letos budeme skoro všude! V nejbližší době například v Knižních lázních. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat.Napište námStále nás také zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

V novém dílu podcastu hovoří Šárka Homfray a Lucie Václavková o tom, jak nám kontakty pomáhají na naší profesní cestě, ale také o tom, na co si dát při navazování známostí pozor a čeho se vyvarovat. S tématem nového dílu podcastu máme zkušenosti dost rozmanité. Zatímco Lucie na podkladě kontaktů nacházela už své první brigády, Šárka hodně dlouho prostě odpovídala na inzeráty. Obě ale už řadu let pěstujeme velmi vybranou síť kontaktů, díky které nám přicházejí projekty či zakázky, nebo nám pomáhá nacházet expertky do našeho podcastu. I takto se tvoří sociální kapitál, jak ho popsal sociolog Pierre Bourdieu. Kromě toho, jak se tvoří a jak je užitečný, upozorňuje ale i na tendenci nechávat si sociální kapitál pro sebe nebo nejbližší okolí – a to skutečně není náš přístup.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Představení Kuchyňské porno, o které je řeč v této epizodě, můžete podpořit tady.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Rozhodly jsme se zaměřit na profesi, kde ženy (ale vlastně ani muži) nemají zrovna na růžích ustláno. O tom jak se žije a pracuje ženám v architektuře jsme si povídaly Alžbětou Brůhovou a Adélou Pečlovou, zakladatelkami spolku Architektky, a členkami výzkumného týmu projektu Pracovní podmínky mladých architektů a architektek. Není překvapením, že profese architekta v 21. století není to samé, jak tomu bylo v období první republiky. Tenkrát bylo ženám teprve dovoleno architekturu začít studovat, teď už jich je na fakultách o něco více, než mužů. Přesto se stereotyp toho, že architektura není obor pro ženy, stále poněkud drží.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

V této epizodě jsme se rozhodly věnovat pozitivním stránkám ženského leadershipu, konec konců o tokenkách i o včelích královnách už jsme mluvily v jiných epizodách a hodně prostoru jim věnujeme i v knížce. Samy máme zkušenosti rozmanité a stejně rozmanité jsou jak představy, tak zkušenosti našeho posluchačstva. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Moc nás těší, že se kniha dostala do nominací na cenu Magnesie Litera v kategorii publicistika.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Téma této epizody opravdu není příjemné, ale právě proto je o něm potřeba mluvit. Se sexuálním obtěžováním se v práci setkáváme častěji, než bychom si chtěli připustit. Co nám o tomto jevu říkají výzkumy? Jaké formy se objevují nejčastěji? Vychází klasická představa šéfa obtěžujícího sekretářku z reality? A jaké strategie bychom měli a mohli zaujmout? Do studia jsme si tentokrát pozvaly socioložku a demografku z RILSA - Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, Renatu Kyzlinkovou. Ta se jednak dlouhodobě věnuje studiu práce, jednak je autorkou unikátního výzkumu Sexuální oběžování na pracovišti, který proběhl pod záštitou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice v roce 2024 a zaměřil se zejména na situaci ve veřejné sféře.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Není pochyb o tom, že se mění trh práce a kariéry jsou teď mnohem variabilnější, než jak tomu bylo v dřívějších generacích. I když zrovna neměníme místo nebo obor, proměňuje se i samotná práce. I tak ve veřejné debatě panuje dojem, že se nám práci měnit nechce. Jak připomíná Lucie, data ukazují, že dobrovolná fluktuace je u nás o něco nižší, než jak je tomu v průměru zemí OECD. Přesto ročně činí asi 15 procent a zhruba 10 procent lidí u nás aktivně hledá práci. Nejčastějším důvodem bývají peníze, ale u nespokojených lidí je důvodem ke změně i lepší kolektiv nebo lepší náplň práce. Lidé, kteří jsou se svou prací v zásadě spokojení, pak kromě peněz mění práci například kvůli lepší dostupnosti nebo flexibilitě. A mimochodem, když jsme u těch peněz – aby nás vyšší výplata přiměla změnit práci, musí to být opravdu markantní rozdíl 20 a více procent. Rizika a nejistota spojená s novým zaměstnáním jsou totiž relativně vysoká, příliš velký podíl lidí u nás nemá dost peněz na to, aby si vytvořili finanční rezervu, a to ani nemluvíme o nákladech, které by přineslo třeba stěhování.Měníme rádi práci, nebo se tomu naopak pokud možno vyhýbáme? Jaký vliv to má na údajně „zamrzlý“ trh práce? A co by se mělo stát, abychom toužili po změně?📕 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilita, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

V další epizodě podcastu Pay Gap Šárka Homfray a Lucie Václavková při živém vysílání mluvily o tom, jak se ženy mohou navzájem podpořit ale také si ubližovat. Co je to mikrofeminismus a která politička má čestné místo v našich žlučnících?📖 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/Podpořte vznik dalších dílů podcastu:https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti👐 Chcete se s námi setkat naživo?13. prosince večer v BIO OKO bude promítání filmu Christmas in Connecticut, následované debatou s Šárkou a Lucií o předvánoční druhé směně.https://www.facebook.com/events/2282413968782947Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Nepochybně alespoň občas uvažujete o tom, jak a odkud se vaše jídlo dostane až na váš stůl a kdo ho produkuje. Možná máte i svou oblíbenou farmářku, bylinkářku nebo výrobkyni zavařenin a chodíte za ní do prodejny nebo na farmářské trhy. Téma podnikání žen v agrofood je ale mnohem komplexnější. Proto jsme si do další epizody pozvaly Petru Kubálkovou, zakladatelku organizace Cats to Cats, která do Česka přinesla program EWA (Empowering Women in Agrifood), který je financován skrze iniciativu EIT Food. Ten se jako specifický akcelerátor a inkubátor věnuje podpoře podnikatelek v zemědělsko-potravinářském sektoru.Tento program je poměrně náročný, takže k účasti v něm musí být ženy skutečně motivované, může se jim to ale dobře vyplatit. Kromě finanční odměny pro vítězky je klíčové zejména vzdělávání, mentorování, koučování a další poradenství. Všechny tyto aktivity pomohou nastartovat, transformovat nebo jinak posunout podnikání a jde o konkrétní způsob, jak alespoň částečně eliminovat některé překážky podnikání u nás.Na rozdíl od některých žen, které oslovil trend tradwives natolik, že si život na farmě představují jako tiktokový sen, my si iluze o náročnosti této práce neděláme. I tak nás ale překvapilo, s jakými překážkami se ženy setkávají. Nejsou zajímavé pro investory, nedaří se sehnat dostatek půdy, ale bojovat musí i se stereotypními představami o tom, kdo může být farmář nebo třeba vinař. Tak jako jiné podnikatelky, o kterých jsme mluvily v dřívějších epizodách, mohou narážet i na nedostatek podpory v rodině - to limituje čas, který mohou podnikání věnovat. Zajímavé je také spojení s mateřstvím - řada žen se k zemědělství nebo produkci potravin nebo potravinových doplňků dostala například přes potravinové intolerance svých dětí.Petra v této epizodě sypala z rukávu jeden inspirativní příběh za druhým a energie, se kterou o ženách v agrifood mluvila, byla vysloveně nakažlivá. Pokud vás toto téma zajímá nebo chcete například načerpat tipy koho podpořit svou etickou spotřebou, můžete zaměřit na Seed Summit, který se koná už 21. listopadu v Praze.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/Chcete se s námi setkat naživo?Přijďte 27. listopadu do Kampusu Hybernská na živé nahrávání podcastu na téma Ženy ženám. Během večera si nejen rozšíříte obzory, ale rozhodně se pobavíte břitkým humorem Šárky i Lucie, autorek tohoto podcastu a zmíněné knihy. Tu si také můžete na akci koupit (pokud už ji doma nemáte) a odnést si ji s autogramem obou autorek.https://www.facebook.com/events/842009451351398Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Pokud si stanovujete vlastní hodinovku, stalo se vám už někdy, že jste se prodaly pod cenou? Nám ano, a říkáme si, jestli vlastně existuje vůbec někdo, komu se to kdy nestalo. V této epizodě jsme si pozvaly finanční koučku a mentorku Lucií Krausovou, abychom otevřely témata peněz v podnikání, ale nejen tam.Pořiďte si knihu Pay Gap od Šárky Homfray a Lucie Václavkové:https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

O ženách se často říká, že jejich problémy v práci způsobuje nedostatek sebevědomí. Je to skutečně tak? A pokud ano, proč to tak je? Co to vůbec znamená sebevědomí, kdy ho může být příliš mnoho, a jak ho v sobě můžeme ovlivnit? A co znamenají anglické termíny jako confidence culture, impostor syndrome nebo power dressing?Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected] vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.