Hlas na poušti Milana Mikuleckého

Málokdo v regionu střední Evropy vnímá oblast Rudého moře jako místo možné bezpečnostní krize, která může mít v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu katastrofální dopady na hospodářské výkony a ekonomickou a bezpečnostní situaci evropského kontinentu. Přesto, a zvláště po výpadcích části dodávek surovin z Ruska v návaznosti na jeho agresi proti Ukrajině, je tato část světa pro naši budoucnost doslova kritická. Následující komentář je součástí podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého.

Z pohledu historie to není tak dávno, kdy na vánoční tabuli nebyl kapr se salátem, ale „kuba“ z krup a hub. Dnešní záplavy sladkostí pak nahrazovalo různé domácí ovoce, zejména jablka. S jablky pak dodnes máme spojené některé vánoční tradice. Nicméně doba pokročila a kvůli celé řadě faktorů, od odfláknutých přístupových jednání České republiky do EU, až po dnešní extrémní byrokratickou zátěž, českých pěstitelů jablek ubývá a není nereálné, že časem zaniknou úplně. Právě jablka jsou tématem nového dílu podcastu Hlas na poušti.

Ruská agrese proti Ukrajině trvá již devět let, nicméně to, že v Evropě jedna země přepadla druhou, aby násilím připojila její území, to si většina lidí uvědomuje spíše až od 24. února loňského roku. To, jakým způsobem se na pomoci napadené zemi podílíme a nakolik je to pro nás ekonomicky výhodné, to vše je obsahem dnešního dílu podcastu Hlas na poušti, jehož hostem je Tomáš Kopečný, zmocněnec vlády pro rekonstrukci Ukrajiny.

Politika jihoamerických zemí většinou stojí mimo zájem lidí žijících ve střední Evropě. I jako destinace pro dovolenou je oblast dost vzdálená, vzájemná ekonomická výměna je relativně malá, tamní migrační toky míří většinově do USA. Nic, co by nás v souvislosti s problémy, které řešíme, mělo příliš vzrušovat. Nyní je ale situace jiná. Venezuela vznesla nárok na území sousední Guayany a potvrdila ho více než podivným referendem.Hosty podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého jsou Jaroslav Bílek, který se mimo jiné zabývá autoritářskými režimy, včetně těch v Jižní Americe a Jan Kofroň, politický geograf se specializací na armády a vojenské konflikty. Oba z Institutu politologických studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Svět kolem nás je stále méně stabilní, válka zuří na Ukrajině, v Izraeli, napětí roste v Jižní Americe i v Asii. Bezpečnostní situace se mění k horšímu i uvnitř EU, zejména kvůli masové migraci ale i „blbé náladě“ Evropanů, kteří chudnou nejen v důsledku vnějších vlivů, jako byl třeba COVID, ale i podivných rozhodnutí politických špiček, které jsou čím dál tím víc odtržené od reálného života. Armádu České republiky v minulosti politici vnímali především jako něco, odkud je možné brát peníze. Tento stav se snad mění, nicméně přes noc nejde dohnat to, co se zameškávalo roky. Dnešním hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je podplukovník gšt. Petr Matouš, velitel 43. výsadkového pluku.

Ekonomická nálada v České republice není nejlepší. Důvody jsou jasné, enormní růst cen a životních nákladů, ve spojení s často podivnými kroky vlády, které tuto situaci nijak nezlepšují. Stagnující výkony průmyslu, jak u nás, tak zejména v sousedním Německu, na který je ten český historicky až nezdravě navázaný. Zda tomu tak skutečně je, jaké máme výhledy do budoucna, zda by náš stát mohl omezit své výdaje, to vše je předmětem dalšího dílu podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého. Dnešním hostem je ekonomický novinář Petr Skočdopole.

Minulý týden jsem měl možnost se s vámi podělit o moje čerstvé zkušenosti z konfliktu, který začal palestinským teroristickým útokem na Izrael a který se okamžitě přelil i do ulic našich měst. Přiznám se, že mě překvapilo množství reakcí, které moje malé zamyšlení vyvolalo. Překvapilo mě to, protože jsem neřekl nic jiného, než co říkám já a lidé z bezpečnostní komunity celou řadu let. Jen to zkrátka nikdo nechtěl celou dobu slyšet.Komentář si můžete přečíst také na serveru Novinky.cz.

Další díl podcastu Hlas na poušti je trochu jiný. Nejde tentokrát o diskusi, ale o komentář. Jak Milan Mikulecký dodává: „Měl bych pár kamarádů, se kterými bych rád na téma Izraele a přístupu Evropy k tomu současnému konfliktu mluvil, ale jejich pracovní zařazení jim teď ještě neumožňuje veřejně diskutovat.“ Nicméně v komentáři vychází právě i z myšlenek těchto lidí.

Velká část veřejnosti se začíná zajímat o stav našich ozbrojených sil. Není žádným tajemstvím, že po téměř třiceti letech klesajících investic není nejlepší. Pokud by se podařilo některé parametry v dohledné době zlepšit, stejně nebudou připravené na masivní konflikt. Ten bude potřebovat zdroje celé společnosti. Tomu se říká mobilizace. Dnešním hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Daniel Koštoval, diplomat, který působil na tak rozdílných českých ambasádách jako je ta ve Washingtonu, nebo v Moskvě. Má za sebou také působení na pozici vrchního ředitele na Ministerstvu zahraničních věcí, nebo náměstka na Ministerstvu obrany, kde zodpovídal za zahraniční vztahy a obranné plánování.

Od začátku útoku palestinských teroristických skupin proti Izraeli jsme svědky masivní informační války. Hamás v bojích obětuje životy civilistů, jak izraelských, tak palestinských. Stejně tak obětoval pravdu, a informační prostor zahlcuje ohromným množstvím dezinformací. Kromě toho panuje v médiích a ve veřejnosti zmatek v řadě právních termínů. Hostem podcastu Hlas na poušti je Otakar Foltýn voják, právník, významný odborník na humanitární a válečné právo.

Rozsáhlý teroristický útok na Izrael v sobotu 7. října spustil nebývalou vlnu antisemitismu také v Evropě a v USA. Je nutné si přiznat, že tentokrát nejde o neonacisty jako v minulosti, ale o migranty, kteří mají jiné kulturní hodnoty, a jejich extrémně levicové příznivce a podporovatele. Často tito lidé, přestože využívají řadu výdobytků naší civilizace, se ji následně snaží zničit. Dnešním hostem podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Peter Gyori, hudebník, duchovní, člověk s životní zkušeností ze života v Izraeli.

V Polsku se blíží volby a některé hysterické komentáře v českých médiích popisují předsedu vládnoucí strany PiS Jarosława Kaczyńského jako druhého Putina, který v Polsku likviduje demokracii. Tamní předvolební atmosféra je vyostřená. Jak vládnoucí strany, tak opozice často balancují na hraně slušnosti, ale Polsko po volbách rozhodně nespadne do propasti. Ostatně ve svých dějinách již prošlo jinými zkouškami. Pokud se chcete o dnešním Polsku dozvědět něco od lidí, kteří ho reálně znají, tento díl je právě pro vás.

Hostem čtvrtého dílu podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je historik Petr Blažek. Kromě toho, že pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů a v Muzeu paměti XX. století, se také s Olgou Bezděkovou editorsky podílel na knize Cesta na severozápad. Tedy knize, která popisuje příběh odbojové skupiny bratří Mašínů. Právě ten s Mikuleckým rozebírá v souvislostech, bez kterých není úplný.

Hostem třetího dílu je Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu. V minulosti pracoval v manažerských pozicích i ve státní správě, například jako náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku. S Mikuleckým v nové epizodě rozebírají současný stav českého a evropského průmyslu a jeho budoucí směřování.

Hostem druhého dílu podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Otakar Foltýn, expert na mezinárodní a válečné právo. Má za sebou působení na řadě pozic v Armádě České republiky včetně nasazení v misích v Kosovu či Afghánistánu. S Mikuleckým v pondělním díle rozebírají například zakázané zbraně nebo prohrané konflikty Západu.Podcast vychází také s videem na serveru Novinky.cz v rubrice Hlas na poušti.

Hostem prvního dílu podcastu Hlas na poušti je Martin Pacovský, jeden z významných odborníků na energetiku v České republice. Má za sebou působení na řadě vysokých manažerských pozic, například v ČEZu, a to na tak komplikovaných a rozdílných trzích jako je Albánie, Rumunsko, Turecko či Německo. V posledních téměř třech letech byl předsedou představenstva společnosti Pražská plynárenská.