Historie - Novinky.cz

Jaltská konference, která probíhala od 4. od 11. února 1945, byla posledním setkáním amerického prezidenta Franklina Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina. Spojuje se s ní řada mýtů včetně toho, že si na ní velmoci rozdělily sféry vlivu. V obsáhlém rozhovoru v rámci projektu Rok osvobození je vyvrací Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny. Dozvíte se třeba, že o osudu Československa se na Jaltské konferenci nerozhodlo, dokonce se o něm vůbec nejednalo.

Ve stínu slavného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zůstává jiný atentát. Ten, se odehrál před 80 lety v Brně. Jeho cílem byl SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Stal se tak druhým nejvýše postaveným Němcem, jehož český odboj za druhé světové války sprovodil ze světa. Jenže na rozdíl od Heydrichovy smrti, gestapo rozhodlo o utajení celého případu před veřejností.

Postupující sovětští vojáci z Koněvova 1. ukrajinského frontu se přibližují ke koncentračnímu táboru Auschwitz-Birkenau. Zbylí nacisté se tvrdě brání. V boji s nimi padlo 231 rudoarmějců. K táboru dorazili sovětští vojáci 27. ledna 1945 zhruba ve tři odpoledne. Když vidí zubožené vězně, jsou v šoku.S videem lze přehrát na serveru Novinky.cz

Novinky.cz uvádí další díl ze série Rok osvobození.Před rozedněním v 5:35 začala pálit děla. Na předmostí u Baranówa na východě Polska začal 12. ledna 1945 1. ukrajinský front maršála Ivana Koněva dělostřeleckou přípravu. Němci útok nečekají, nic mu nenasvědčovalo. Je zataženo a letadla do vzduchu nemohou. Dým z dělostřelecké palby se ani nerozptýlil a už útočí sovětská pěchota. Němci rudoarmějce odrážejí. V deset hodin však znovu hřmí děla. Míří na odhalené pozice Němců a likvidují je. Za pěchotou vyrážejí tanky. Fronta je prolomena a německý 48. tankový sbor rozprášen. Sověti postupují o desítky kilometrů.S videem vychází na serveru Novinky.cz

Novinky.cz uvádí první díl ze série Rok osvobození.Nový rok 1945 začal před pár hodinami. Je slyšet hukot leteckých motorů. Němečtí dělostřelci zahajují palbu. Několik nízkoletících strojů se jim daří zasáhnout. Nejsou to však nepřátelské bombardéry, ale vlastní stíhačky. Ve vzduchu je na 900 messerschmittů 109 a focke-wulfů 190 s podvěšenými pumami, které navádějí na cíle bombardovací junkersy. Německá luftwaffe chce jediným překvapivým úderem na 17 letišť v Nizozemsku a Belgii změnit nepříznivou situaci a zbavit spojence převahy ve vzduchu. Operace Bodenplatte je tak tajná, že o ní neví ani vlastní protiletadlové dělostřelectvo.S videem vychází na Novinky.cz

Už při útoku Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 a současném náletu na Filipíny se do bojů zapojili Čechoameričané. Další záhy poté narukovali, nebojovali však jen za svou novou vlast, ale i za osvobození Československa. Používali k tomu i svůj vliv v Hollywoodu. O podobách jejich zapojení hovořili v podcastu Historie generální konzul České republiky v Los Angeles Jaroslav Olša a redaktor Alex Švamberk.

Rychlost sametové revoluce stále vyvolává úžas. Týden po tvrdém zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 už v čele KSČ nestál Miloš Jakeš, vedoucí úloha KSČ byla z ústavy vyškrtnuta 29. listopadu a na konci prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel. Proč to šlo tak rychle a byla-li to revoluce probírají s moderátorkou Veronikou Neprašovou historik Petr Blažek a účastník demonstrace Alex Švamberk. Věnují se i spekulaci, že průvod na Národní zavedli estébáci.

Demonstrace 17. listopadu 1989 stála na počátku konce vlády komunistické strany v Československu. Tvrdý zásah proti studentům na Národní třídě vybudil společnost k bezprecedentní reakci, takže za týden už nestál v čele země Miloš Jakeš. Pochod na Národní třídě ale vůbec končit neměl, policie ho jen jinam nepustila. Trasu pochodu procházíme s jeho účastníkem Alexem Švamberkem, který byl na místě až do úplného konce.

Boje o Dunkirque jsou známé i díky řadě filmů. Jenomže kromě známé evakuace britského expedičního sboru na přelomu května a června 1940 probíhala ještě jedna bitva o Dunkerque - od podzim roku 1944 až do konce války. Od 7. října je vedla Československá samostatná obrněná brigáda. Obtížné obléhání přístavu připomíná v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.

Před osmdesáti lety během Slovenského národního povstání přistáli 15. září první čtyři českoslovenští piloti na letišti Tri Duby vedení Františkem Fajtlem. O dva dny později se na další povstalecké letiště Zolná přesunul celý 1. čs. letecký pluk se stíhačkami Lavočkin La-5FN. Jak velký význam mělo bezprecedentní působení stíhačů v hlubokém týlu nepřítele i vzdušný most na letiště Tri Duby, to vysvětlil Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Od začátku karpatsko-dukelská operace uplyne 8. září osmdesát let. Vojáci včetně československých v nich projevovali mimořádné hrdinství, které se opakovaně připomínalo. Operace však byla nepřipravená a šitá horkou jehlou, protože Sověti původně chtěli Karpaty obejít. Chyběly zpravodajské informace a útočilo se na dobře vybudované obranné pozice Němců. Selhal plán, že na stranu povstalců přejdou dvě východoslovenské divize, což by otevřelo cestu přes Slovensko, připomněl v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.

Starší generace si dobře pamatuje, že se na konci srpna vždy slavilo výročí Slovenského národního povstání. Spolu s varšavským bylo jedním z největších povstání proti nacistům v roce 1944, jeho historie však byla opakovaně pokřivovaná a nakonec si ho přivlastnili komunisté, připomněl historik ze Slovenské akademie věd Martin Posch. Bylo reakcí na německé obsazování Slovenska. V podcastu zazní i výpověď jednoho z účastníků povstání Branislava Tvarožka, který doprovázel velitele na cestě do hor.

Od začátku první světové války, v níž zahynulo přes 15 milionů lidí včetně deseti milionů vojáků, uplyne 28. července sto deset let. Konflikt, který začal útokem Rakousko-Uherska na Srbsko, se rychle rozhořel v celoevropský. O hrůzách a důsledcích války, bez níž by nevzniklo Československo, se ví dost. O tom proč atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este spáchaný 28. června 1914 vedl k tak rozsáhlému válečnému konfliktu, mluví historici Vojenského historického ústavu Tomáš Kykal, Tomáš Jakl a Petr Matějček.

K pobřeží Francie dorazila brzo ráno ohromná flotila plavidel, kdy válečné lodě doprovázely vyloďovací čluny. Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vylodili v Normandii američtí, britští a kanadští vojáci. K úspěchu operace Overlord přispěli i českoslovenští letci.

V mrazivé březnové v noci se podařilo prorazit poslední metry tunelu. Otevřela se cesta pro útěk rekordního počtu pilotů britského královského letectva z německého zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu. Nakonec se jich za ostnatý drát dostalo 76 včetně tří Čechoslováků. Do Británie se však dostali jen tři a 50 uprchlých zajatců gestapáci zavraždili. Od akce, která inspirovala tvůrce filmu Velký útěk, uplyne v neděli 80 let.

Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz

Jedním z klíčových úkolů české armády je zapojení se do mezinárodních misí. O působení v Afghánistánu, Iráku, Kosovu nebo střežení nebe nad pobaltskými zeměmi se obecně ví. Těch misí však byla stovka a přibližuje je kniha Leoše Krejči Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech, ve které je přes 787 fotek. Její autor, pracující se Vojenském historickém ústavu, byl hostem podcastu Historie.

Komunistický režim se v Československu snažil všemi svými silami vymazat vzpomínky na Jana Palacha, ale bylo to marné. Dvacet let poté, co se Jan Palach zapálil na Václavském náměstí, začaly vůbec největší demonstrace. Trvaly týden a zadrženo při nich bylo přes 1400 lidí. Vzpomínají na ně účastníci Pavel Hlavatý a Alex Švamberk. Do souvislostí dal protesty historik Petr Blažek.

Českoslovenští vojáci se za druhé světové války účastnili řady významných střetů, patřili mezi hrstku, která za bitvy o Británii odrazila útoky Luftwaffe i mezi tobrucké krysy bránící obležený přístav. Největšího úspěchu však dosáhli před osmdesáti lety při osvobozováni Kyjeva. Československá samostatná brigáda se dostala jako první jednotka nejen do centra Kyjeva, ale při obchvatu přes něj i k břehu Dněpru, takže byli zbylí Němci obklíčeni.

Před sedmdesáti lety 27. července 1953 ukončilo příměří boje v korejské válce, která si vyžádala na čtyři miliony obětí a hrozila přerůst v jadernou. Konflikt, jeho pozadí a jeho důsledky i paralely s válkou a Ukrajině probírá v podcastu Alex Švamberk z Novinek s historiky Prokopem Tomkem a Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu. Působení naší polní odsunové nemocnice připomíná deník jedné ze zdravotních sester, práci Dozorčí komise neutrálních států výpovědi několika jejich účastníků.

Přes sedmdesáti lety uskutečnilo komunistické vedení měnovou reformu, jejíž přípravu do poslední chvíle popíralo, ale nakonec ji provedlo a připravilo občany o úspory. I když bylo zdůvodňováno snahou zasáhnout živnostníky a sedláky, zasáhla i důchodce nebo dělní. To vedlo k protestům v průmyslových centrech včetně stávek, připomněl v podcastu Novinek.cz Historie Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.

„Tady není moc lidí, kteří by něco takového v mezinárodním kontextu dokázali,“ řekl Portel. Film vstupuje do kin půl roku poté, co byl příběh dopadení vukovarského starosty Slavka Dokmanoviče zpracován i jako komiks.

Vzdušné boje v druhé světové válce si většinou spojujeme s našimi piloty působící v Británii. Nad protektorátem se probíhaly až v závěru války, kdy už byl v dosahu amerických bombardérů a stíhaček, které je doprovázely. V roce 1945 přibývalo i mnoho letadel s rudými hvězdami, velmi často amerického původu, ale taky spitfiry. Ve vzduchu burácely turbíny prvních proudových Messerschmittů Me 262, připomněl letecký historik Jiří Rajlich.

V roce 1557 bylo Vilému z Rožmberka, staršímu bratru Petra Voka, dvaadvacet let. Chtěl se oženit a zplodit syna. Mohl si mezi ženami vybírat - měl jim co nabídnout.

Je to právě osmdesát let, co nacisté srovnali se zemí Lidice. Vraždění přežilo jen sedmnáct ze sto pěti dětí. Jiřímu Pitínovi bylo tehdy pouhých sedm týdnů, mladší byl jen Pavel Horešovský. Oba chlapci měli podobný osud: jejich otce popravili, matky poslali do koncentračního tábora. Pavlova maminka přežila, Jiřího tam zemřela.

Jen málo Němců a Rakušanů našlo odvahu veřejně se vzepřít Hitlerovi. Dietrich Bonhoeffer a Roman Karl Scholz k nim patřili. Přestože se nikdy nepotkali, měli hodně společného.

Letos v únoru to bylo šedesát let od chvíle, kdy v Berlíně proběhla slavná výměna špionů. Z jedné strany Glienického mostu kráčel sovětský agent Rudolf Ivanovič Abel, z druhé americký pilot Francis Gary Powers, jehož příběh se dostal do filmu Stevena Spielberga Most špionů. U příležitosti letošního výročí navštívil Evropu letcův syn Gary Powers mladší.

Dávali rozkazy k hromadným popravám. Týrali vězně. Nechávali vyřezat plody z těl těhotných žen. Vraždili. „Jen jsem plnil rozkazy,“ hájili se po válce velitelé ghetta Terezín. Někteří z nich unikli spravedlnosti.

Před 150 lety trvala hrdinovi Vernova románu fiktivní cesta kolem světa pouhých osmdesát dní. Český cestovatel Josef Kořenský na ni 20 let po vydání knihy, v květnu 1893, opravdu vyrazil. Výprava se ovšem poněkud protáhla - vrátil se skoro za rok.

Nový celovečerní dokumentární film Tomáše Bojara Good Old Czech, který vstupuje do kin ve čtvrtek 15. září, kdy si Spojené království připomíná den bitvy o Británie, přibližuje netradiční formou osudy dvou československých letců z druhé světové války, stíhače Františka Fajtla a střelce bombardéru Filipa Jánského. O filmu hovořil s režisérem redaktor Novinek Alex Švamberk

Lidé měli z upírů hrůzu a na davovou hysterii pak doplácely nevinné oběti. Zřejmě k nim patřil i žďárský vrchní Ulrich: pokud pil poddaným krev, činil tak jen obrazně a výhradně za svého života. Přijít po smrti o hlavu si nezasloužil.

Ve vzduchu nad Kanálem La Manche divoce vířily desítky letadel. Rychlé focke-wulfy napadaly spitfiry ve snaze ubránit bombardovací dorniery, jež se pokoušely útočit na britské lodě. Během britského nájezdu na okupovaný francouzský přístav Dieppe se 19. srpna 1942 odehrála jedna z největších leteckých bitev, v níž slavili úspěchy i českoslovenští letci.