Dvojka

Co kdyby lékař dokázal odhalit nemoc ještě dřív, než se objeví první příznaky, jen díky chytrému algoritmu? Jak blízko jsme době, kdy budou algoritmy běžnou součástí ordinací? Nejen to, ale i o životě ve Finsku a kloubení mateřství s kariérou v tomto díle Žárovek s Kamilou Dvořák.

Zdenka Procházková se narodila 4. dubna 1926 v Praze do česko-německé středostavovské rodiny. Při studiu herectví na konzervatoři poznala svého prvního manžela herce Karla Högera, který byl o 17 let starší. Hráli spolu ve filmech a později i v divadle, například v konverzační komedii Drahý lhář. Její domovskou scénou byla Městská divadla pražská, která musela na sklonku 60. let opustit. Vdala se podruhé do Rakouska a využila tamní nabídky na angažmá ve vídeňském Burgtheatru.

Období vegetačního klidu končí, a proto, pokud se chcete držet Zákona na ochranu přírody a krajiny, kácení a řezání křovin, na konci března můžeme jenom čistit.

David Rameš chová především dvě plemena holubů, jsou to moravský pštros v barvě černé a německý dvouvrkočatý bublák bílý. „Obou plemen mám zhruba 30 chovných párů. K tomu ještě pár kusů moravského pštrosa modrého šupinatého. A tamhle, to je taková raritka, mám dva nebo tři kusy, pravděpodobně největšího plemene holubů, které člověk vyšlechtil. Ten holub se jmenuje říman modrý.“

Tématem Omeletek budou hry. Mí rodiče byli velice hraví, možná jsem to po nich částečně zdědila. U nás se pořád hrály buď karty, nebo šachy. Mně se na šachách líbí to, že je to jedna z mála her, kde můžete zničit protivníka, aniž byste se ho dotkli. Halina Pawlowská prozradí recept na jarní špenátový nákyp se sýrem. Bude si povídat s hercem Vaškem Šandou a uslyšíte příspěvek posluchačky Venduly Svobodové s názvem Asi se bojím.

50 let na světě, rovnou polovinu z toho ve službách Českého rozhlasu zatím prožil René Zavoral, který je od roku 2016 generálním ředitelem nejdůvěryhodnějšího média v naší zemi. Jak se do něj obtisklo rodné Ostravsko i částečně maďarské kořeny? Které události se ho v životě dotkly nejbolestněji? A čím jsou naplněny ty nejšťastnější chvíle, ke kterým rozhodně patří jeho 4 děti?

Poslechněte si:01:13 Moderní sledování ptáků11:07 Existují nedokazatelné věty?22:26 První umělé srdce28:28 Největší dinosauří vejce36:54 Pozná se ryba v zrcadle?44:56 Bubliny, pěna a neviditelná chemie oceánuHovoří ornitolog Zdeněk Vermouzek nebo matematik Mirko Rokyta. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.

Velikonoční mazanec je podobně slavnostní jídlo jako vánočka. Jíme ho vzácně, obvykle si ho neupečeme někdy v lednu, a proto si zaslouží zvláštní péči.

Herečka Bára Hrzánová vzpomíná na své začátky v angažmá Národního divadla a vzdává hold svému učiteli, jevištnímu partnerovi a drahému příteli. Na vlnách Českého rozhlasu se tyto dvě osobnosti setkaly v roce 1990 při natáčení hry Červotoči, ze které (vedle několika dalších) uslyšíte ukázky. Z hereckého partnerství a vztahu mentora a svěřenky se postupně vyvinulo přátelství. A v Báře Hrzánové některé rady a moudra Josefa Kemra rezonují dodnes.

Král obuvi Tomáš Baťa je dodnes mimořádný vzor: podnikatel v tom nejlepším slova smyslu, odvážný inovátor, dříč a vizionář, který z nuly vybudoval firmu světového významu. Narodil se 3. dubna 1876. Celý svůj osobní i podnikatelský život spojil s rodným Zlínem, kde v roce 1894 s bratrem Antonínem a sestrou Annou založili obuvnickou firmu Bata. Z obyčejné ševcovské dílny dokázal velmi rychle vybudovat firmu doslova amerického střihu. Však si také know how z Ameriky přivezl.

Věnuje se včelám, pivovarnictví i lidem, kteří teprve hledají cestu k víře. A přitom o sobě mluví s odzbrojující samozřejmostí. „Být s lidmi, nenápadná a bez taláru. To je moje chápání role jako farářky,“ vysvětluje Sandra Silná, farářka Církve československé husitské v rozhovoru s Markem Němcem. Žádné velké gesto, spíš tichá přítomnost. Možná právě v tom je její síla.

Jaká jídla patří mezi tradičně velikonoční? Jak jsou na tom vejce a cholesterol? Máme si jejich množství nějak hlídat? Jsou barvy na vajíčka bezpečné? Můžeme v rámci velikonočních receptů nějak navýšit třeba příjem vlákniny? Jakou nadílku nachystat pro děti? Jak jak zvládnout svátky bez stresu z jídla? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Veroniky Pourové.

Novinková operaci dvojčat v děloze. Řeč bude o transfuzním syndromu a fetoskopické laserové chirurgii. To vše s příběhem maminky dvojčat Barbory, která takový zákrok pro záchranu života svých dětí podstoupila. Pozvání Šárky Volemanové také přijal MUDr. Lubomír Hašlík, Ph.D. - vedoucí lékař Centra fetální medicíny a Centra prenatální diagnostiky Ústavu pro péči o matku a dítě.

Svůdník, spisovatel, dobrodruh, svobodný zednář, tajný agent a ze všeho nejméně asi knihovník Duchcovského zámku. To vše byl Giacomo Casanova, kterému se věnují dnešní Příběhy z kalendáře. Narodil se 2. dubna 1725 v Benátkách. Na jeho bohatý život naše hodinka samozřejmě stačit nebude, ale věříme, že se dotkneme alespoň toho nejzajímavějšího. K takovým tématům patří například pověstné setkání Casanovy a Mozarta při tvorbě Dona Giovanniho.

Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: [email protected]. Moderuje Tereza Stýblová.

„Byl to dvouletý porod,“ popisuje Ondřej Ruml práci na nové desce „Vždycky to tu bylo“. Cesta k ní byla dlouhá a klikatá. „Už šest let předtím jsem měl pocit, že jsem nic nevytvořil a chci udělat něco, co bude jen moje a co tady nikdy nebylo.“ To znamenalo i vědomé vykročení jinam. „Tedy že to nebude koncept typu písniček Voskovce a Wericha, kterým člověk dá nový kabát,“ vysvětluje Ondřej Ruml v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.

Studenti ze Střední zahradnické školy se aktivně podílí na jarní výzdobě zámku v Lysicích na Blanensku. Letošní zadání výstavy, která tam zahajuje novou návštěvnickou sezónu jsou cesty panstva, téma orient studenti zvládnou díky použití bambusů.

Země Evropské unie zavádí opatření proti dalšímu zdražování pohonných hmot. Přistoupí k nim i Česko? A jak by mohlo pomoct snížení spotřební daně? „Kdyby vláda snížila ten základ, z kterého se potom vypočítává to procento DPH, tak se i celková cena ještě o něco sníží,“ vysvětluje hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. V pořadu Jak to vidí… komentuje také roli České národní banky nebo soubor opatření Mezinárodní energetické agentury.

Kdo při topení, ohřívání vody nebo vaření používá plyn, měl by zpozornět. Vyplatí se nechat si před koncem topné sezóny zkontrolovat plynové spotřebiče, nebo počkat na podzim?

Manželský pár potkal na ulici mladíka, který právě vylezl ze staveniště. Oznámil jim, že ve vyhloubené díře našel mrtvého muže. Všichni tři okamžitě vytočili tísňovou linku policie a čekali na příjezd hlídky. Nálezce šel na konec ulice, aby policistům ukázal, kam mají jet. Když ale dorazili, chlapec byl pryč. Potkali manželé vraha, nebo se jen vyděsil hrůzného nálezu? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Jedličkův ústav, otevřený 1. dubna 1913, byl prvním českým pobytovým zařízením určeným pro péči o tělesně postižené děti. A druhým na českém území – předběhl ho jen německý Gottsteinův ústav v Liberci. Jméno Rudolfa Jedličky, které pražský ústav nese, si většina z nás spojuje právě s péčí o tělesně postižené děti, na mezinárodní úrovni je ale známý především jako průkopník rentgenologie a radiologie.

Host: blogerka Juliana Fischerová - Maškrtnica, propagátorka domácího pečení. Dotazy posílejte na adresu: [email protected]. Moderuje Tereza Stýblová.

„Pro mě začalo být téma závěru života aktuální ve chvíli, kdy jsem pracovala 20 let v intenzivní péči, kde nemalé procento pacientů prochází nejsložitější životní zkouškou. Uvědomila jsem si, že za přístroji, které nahrazují orgánové funkce, jsou nevyřčené otázky a potřeby pacienta i jeho blízkých,“ říká lékařka a průkopnice paliativní medicíny Kateřina Rusinová v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

České školství se dlouhodobě potýká s nedostatkem pedagogů. Jak motivovat mladé lidi ke studiu učitelských oborů? „Mohou dávat třeba stipendia pro studenty pedagogických škol, aby je zatraktivnili,“ navrhuje biochemik, lékař a emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje novelu zákona o vysokých školách, demografický vývoj nebo nově zřízenou funkci dětského ombudsmana.

Jaro je tu. Hodit se budou nůžky, lopaty i rýč. Obecně je počátek dubna stále ještě vhodný ke střihu trvalek a stromů.

Módní kritička a publicistka Františka Čížková docházela k návrhářce Liběně Rochové pravidelně na přehlídky. Obě spojovala vášeň pro originalitu, kvalitní řemeslo a odvaha jít vlastní cestou. Liběna Rochová vzpomíná, jak se jejich společný tvůrčí zájem v 70. letech postupně vyvinul do vzájemného dlouholetého přátelství.

Přezdívali mu zuřivý reportér. Byl totiž ve své době, začátkem 20. století, mezi novináři zjevením: nečekal v redakci, až se něco stane. Šel událostem naproti, a když se nic nedělo, vyprovokoval senzaci sám. Díky své živočišné zvídavosti dokázal jako německý Žid překročit hranice ghetta, a dokonce si získat řadu přátel mezi českými umělci. Objevil génia v Jaroslavu Haškovi a pomohl do světa jeho románu Dobrý voják Švejk. Zemřel 31. března 1948.

Host: Host: Klára Gramppová Janečková, Elpida, ředitelka Linky seniorů. Dotazy posílejte na adresu: [email protected]. Moderuje Patricie Strouhalová.

Velikonoce jako svátky jara a zároveň svátky církevní byly v minulosti spojeny s mnoha zvyky a také pověrami. Měly však také svou speciální kuchyni, která se dodržovala jak z důvodů náboženských, tedy zejména půstu, tak i z důvodu ryze hospodářských. Velmi specifická pak byla kuchyně německých obyvatele jesenického Slezska, která se nám dochovala díky starým zápisům a kuchařkám.

O rezistenci na antibiotika se už hodně ví. V poslední době ale vědci mluví o rezistenci nádorů na chemoterapii. „Uvádí se, že rezistence je zodpovědná až za 90 procent úmrtí pacientů. Onkologická léčba vlastně selže a organizmus se nádoru neubrání,“ vysvětluje vědkyně v rozhovoru s moderátorkou Terezou Kostkovou.

„Vypadá to, že skupina se skutečně konstituovala a radikalizovala v prostředí domácí krajní levice propojené s militantně naladěnými obhájci palestinské věci,“ říká o skupině, která se přihlásila ke žhářskému útoku v Pardubicích, politolog z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. V pořadu Jak to vidí… popisuje, za jakých okolností může být čin klasifikován jako terorismus, a komentuje nedávné útoky na kritickou infrastrukturu v Německu nebo fenomén nihilistické radikalizace.

Narodil se 30. března 1945 a už v 60. letech o něm v Londýně psali, že je bůh. Výrazně ovlivnil podobu rocku i blues druhé poloviny 20. století. Od prvních kroků v londýnských klubech přes slavné kapely Yardbirds, Cream nebo Derek and the Dominos až po sólovou dráhu s řadou ocenění a místem v hudební historii. Kariéru jednoho z nejvlivnějších kytaristů moderní hudby provázely závislosti, bolestné vztahy a smrt syna Conora, která stála u zrodu písně Tears in Heaven.

„Dyslektik, dysgrafik a dismanče,“ popisuje s nadsázkou sám sebe herec Kryštof Hádek, který hereckou kariéru začal jako jedenáctiletý v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Od mluveného slova se záhy dostal i k filmu. Co mu dala jeho filmová zahraničí mise? Podle čeho si vybírá role? A jak vnímal natáčení filmu Tanec s medvědem?

Host: Ing. Bc. Marie Plecháčová, vedoucí fyzioterapie a ergoterapie Rehabilitační nemocnice Beroun. Dotazy posílejte na adresu: [email protected]. Moderuje Patricie Strouhalová.

„Na jednu stranu může vypadat sympaticky, že se vláda okamžitě snaží něco dělat, ale na druhou stranu je zde riziko, že zákony nejsou řádně připomínkovány a že nemusí být kvalitní,“ ohlíží se Petr Hartman za 100 dny vlády. Zita Senková zaměřuje pozornost na vztahy v koalici, rétoriku a sdílení falešné fotografie. Pořad Jak to vidí... se zabýval také spekulacemi kolem kandidátů na primátora Prahy, fotbalových sázek a energetických surovin. Co lze usuzovat z pozice komentátora?

V záznamu veřejné nahrávky z Kavárny Muzea východních Čech budeme putovat po hradech a zámcích, ale také do Itálie, Francie či Slovinska. Cestovat s herečkou budeme ale i v roli mladičké Adiny Mandlové a nebo zvídavé autorky rozhovorů pod titulkem "Kam na výlet".

Vědě zasvětila celý svůj život. Zabývala se fyziologií, biochemií a medicínou. Za svoji práci získala prestižní Nobelovu cenu za vědu a výzkum. V USA, kde tahle pražská rodačka žila, platila za vědeckou hvězdu. V dokudramatu účinkují Jan Teplý ml., Dana Černá, Lukáš Hlavica a Jan Šťastný. Hovoří historik Michal Stehlík.

Poznali se v ostravské tramvaji na počátku 80. let a vznikla mezi nimi láska pevná jako trám. Odloučení jejich vztah na dlouho přerušilo – ona toužila po rodině, on se věnoval tvorbě. Jednoho dne ale Václav koncertoval v Ostravě a Světlana se odhodlala přijít. Už spolu zůstali. Nejprve se setkávali na půl cesty, postupně začali žít společně v pražském ateliéru a garsonce, jako dva studenti. Vzájemná fascinace je neopustila. Litují toho, co promeškali? Jak spolu žijí dnes?

Narodil se 31. března 1934 v Beverly Hills v Los Angeles. Jeho otec byl alkoholik, matka jako zpěvačka často nebyla doma. V mládí trpěl komplexy a měl problémy s učením. Desítky let tajil svou homosexualitu, i když už v roce 1984 uzavřeli s hercem Martinem Rabbetem registrované partnerství. Před médii a prozrazením utekli na Havaj. Proslavili ho seriály Dr. Kildare a Ptáci v trní nebo filmy Tři mušketýři, Muž se železnou maskou a Hrabě Monte Christo. Zemřel 29. března 2025.

Hostem Haliny Pawlowské je herec Václav Šanda. Probrali spolu Českého lva i americké Oscary, a také zajímavosti o hercích. Která role mu dala nejvíc práce? A po jaké roli touží? Jak filmování reálně vypadá? Vymklo se některé natáčení, kterého se zúčastnil, kontrole? "Většinou za to může počasí. Má už být dotočeno, ale není, protože se čeká až zmizí mrak. Celý film je totiž roztočený na sluníčku," dodává Václav Šanda.

Úspěšná manažerka i podnikatelka, maminka modelky Moniky Marešové, jednatelka spolku Pavučina, ale také žena, která roky bojovala se závislostí na alkoholu – to je Helena Harabinová. V pořadu Až na dřeň mluvila nejen o své cestě ze závislosti, ale také o největších mýtech, které kolem alkoholismu panují.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Šlehačkové koule podle Josefa Maršálka. Rada z etikety: Co s rukama u stolu, než donesou jídlo. Jak se peče houska. Soutěž o kuchařku.

Vítězný recept posluchačů roku 2019, šlehačkové koule od Ludmily Vrbické, upekl Josef Maršálek. Jednoduchý recept, na který stačí jenom pár ingrediencí, včetně amonia jako kypřidla. „Přátelé, rozhodně to zkuste. Jsou epické. A když se trochu rozleží, jsou absolutně dekadentní,“ popisuje vyhlášený cukrář.

Jsme v restauraci, objednáme si, odložíme jídelní lístek a najednou, jako kdybychom nevěděli, co s rukama. Můžeme se o ně u stolu opírat? Máme je mít na stole, nebo patří do klína? Radí Ladislav Špaček.

Jak se na konci 90. let ve Žďáře nad Sázavou zrodila myšlenka uvést v život pašijové hry? Proměnil se od té doby scénář? Proč každoroční zkoušky začínají již v lednu? Co při nich na 180 účinkujících zažívá? Jak do představení, které se koná každý rok v úterý Svatého týdne, může zasáhnout nepřízeň počasí? Čím pašijový příběh inspiruje diváky v 21. století? Proč Miroslava Kellera tak zasáhl právě výstup Petra a Jidáše? Považuje za odměnu, že si v pašijových hrách může i zahrát?

Vstoupíme do koňského světa. Trénuje v Jílovém u Prahy, na startu legendární Velké pardubické stála jako jezdkyně šestkrát, dvakrát slavila triumf jako trenérka. Mým hostem je Martina Jelínková Růžičková, autorka knihy Za koňmi s Martinou.

Od prvních pokusů s morseovkou na Petříně až po milion koncesionářů. Jak se zrodil Radiojournal, který proměnil prvorepublikovou společnost? Rádio tehdy nebylo jen zdrojem informací, ale i symbolem modernity a pokroku, nástrojem pro upevňování státu a neviditelným pojítkem mezi městem a venkovem.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:14 90. narozeniny renesančního člověka Zdeňka Svěráka04:54 Módní trendy a džínová móda 09:20 S šarmem do společnosti - netradiční módní přehlídka15:23 S expertem na etiketu Danielem Šmídem na téma: představování15:35 Kosmetický rádce: jak používat korektory a další kosmetické přípravky18:45 S cestovatelkou Pavlou Apostolaki se vydáme na chorvatský ostrov Krk23:30 Startuje 30. ročník ankety Šarmantní osobnost roku

Fyzikální chemik Vítek Svoboda jako vůbec první Čech vyhrál vědeckou soutěž Dream Chemistry Award. Ta oceňuje odvážné a revoluční nápady mladých vědců. Vítek chce využít chirální (neboli zrcadlově nesymetrické) molekuly k vytvoření ultrarychlých kvantových počítačů. Místo elektřiny a křemíku by využívaly světlo, kvantovou fyziku a „levotočivé“ a „pravotočivé“ molekuly. Právě světlo Vítka fascinuje již od dětství a je tak skvělým hostem do pořadu Žárovky.