České knihy, které musíte znát

65. narozeniny by na začátku roku 2026 oslavil asi nejvýraznější ostravský spisovatel posledních desetiletí, Jan Balabán. Jeho povídková sbírka Možná, že odcházíme byla v roce 2004 knihou roku v anketě Lidových novin, následně vyhrála Magnezii literu v kategorii próza a získala také nominaci na státní cenu za literaturu roku 2004. 2004. Knihou roku se stal o šest let později také román Zeptej se táty. To už bylo několik měsíců po předčasné smrti Jana Balabána, pozornost upoutala také Balabánova divadelní hra o Petru Bezručovi a také jeho eseje a texty o výtvarném umění. Nemůže být proto pochyb, že dílo Jana Balabána patří mezi české knihy, které musíte znát.

Narodil se na Slovensku, studoval farmacii, následně i režii a filmovou vědu. Po studiích krátce spolupracoval s divadlem i s Českým rozhlasem, ale potom se naplno věnoval medicínskému výzkumu a vývoji buněčných biotechnologií. V 56 letech vydal svůj první román – a z něj se stala senzace. Skvělé reakce přichází od běžných čtenářů i kritiků. A všechno korunovaly hned dvě ceny Magnesia Litera – nejen za debut roku, ale i celkové vítězství v kategorii kniha roku. Takový je příběh Miroslava Hlauča a jeho románu Letnice. A není pochyb, že Letnice patří mezi České knihy, které musíte znát.

Když v roce 2008 uplynulo půlstoletí od smrti básníka Vítězslava Nezvala, Česká tisková kancelář ho v titulku připomínala slovy: gejzír imaginace, akrobat poetismu i opěvovatel Stalina.

Jestli má v české historii nějaký spisovatel mimořádné postavení, tak je to Alois Jirásek. Byl celebritou za první republiky, na jeho dílo se odkazovali ideologové komunistického režimu a v čítankách a v povinné literatuře zůstává i po Listopadu 1989.

„Hrdina doslova rozkládá svou paměť, jako když si prohlížíme staré fotografie a hledáme drobné detaily, které mnohdy prozrazují víc než to, co je zjevné na první pohled. Vypráví o matce, otci a dědečkovi, o šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací. (Rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i jakousi kolektivní paměť celé rodiny)“.

Mnohá slavná díla psal Bohumil Hrabal na své chatě v Kersku. Její zpřístupnění pro veřejnost, i kulaté 110. výročí narození, opět přitáhlo pozornost k jednomu nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů 20. století. V cyklu České knihy, které musíte znát, jsme už rozebírali Hrabalovu Příliš hlučnou samotu. Pozornost si však zasluhují i jeho další knihy. Vybrali jsme román z roku 1971 Obsluhoval jsem anglického krále, který Bohumil Hrabal napsal právě na své chatě v Kersku ve středních Čechách.

Před listopadem 1989 ji nevzali na vysokou školu. Po pádu komunistického režimu vystudovala angličtinu a češtinu na Ostravské univerzitě a živila se jako překladatelka a učitelka. Teprve ve svých 50 letech vydala svůj první román a během několika následujících let se zařadila mezi nejúspěšnější české spisovatele současnosti. Její knihy patří mezi nejprodávanější i nejpůjčovanější tituly v Česku a dočkali se také už desítek překladů do cizích jazyků.

V roce 2024 si celý svět připomíná 100. výročí smrti Franze Kafky a asi nikdo nepochybuje o tom, že jeho knihy jsou těmi, které bychom měli znát.

Ve Francii napsal Milan Kundera své nejslavnější dílo Nesnesitelná lehkost bytí a také svůj poslední česky psaný román Nesmrtelnost. A právě těmto dvěma románům se budeme věnovat v dalším díle podcastu Radio Prague International o českých knihách, které musíte znát.

Malíř temných a hutných barev, jehož světově proslulá díla se podobají procházce na hranici reality a snu, sám o sobě byl velmi tajemný, až úzkostlivý člověk. V jeho díle i životě jsou ale v některých ohledech patrné zářivé záblesky vášně. Tak takto o spisovateli Ladislavu Fuksovi u příležitosti jeho nedožitých osmdesátin psala na začátku tohoto tisíciletí ČTK. Na konci září roku 2023 si připomínáme 100. výročí narození tohoto spisovatele, a proto se právě jeho dílu budeme věnovat v dalším díle seriálu o českých knihách, které musíte znát.

Když se v roce 2018 vybíraly České knihy století v rámci ankety Magnesia Litera u příležitosti 100. výročí vzniku Československa, vybrala odborná veřejnost do trojice nejlepších i román Karla Poláčka Bylo nás pět.

Když v roce 1958 poprvé vyšel román Josefa Škvoreckého Zbabělci, vyvolal v tehdejším komunistickém Československu skutečnou bouři. Autor kvůli knize přišel o místo v redakci časopisu Světová literatura. Recenzenti jeho román přirovnávali k červivému ovoci nebo prašivému kotěti a v tehdejším rozhlase ho osobně kritizoval i tehdejší československý prezident Antonín Novotný. Kniha se totiž zásadně lišila od tehdejší produkce a dodnes je pokládána za přelomovou událost v historii české literatury. Zbabělci Josefa Škvoreckého bezpochyby patří mezi české knihy, které musíte znát.

Máj Karla Hynka Máchy patří mezi nejvydávanější knihy české historie. Asi nemůže být sebemenších pochyb, že Máchův Máj si zaslouží své místo v cyklu České knihy, které musíte znát.

Na pultech knihkupectví v poslední době přibývají životopisné komiksy. Jedním z nich je i komiksový příběh muže, který posledních 30 let patří mezi nejznámější Čechy v zahraničí. Příběh hokejisty, olympijského vítěze, mistra světa a dvojnásobného vítěze Stanleyova poháru, stále ještě hráče a také majitele hokejového kubu Rytíři Kladno Jaromíra Jágra. A právě komiks Lukáše Csicselyho nazvaný Jágr legenda jsme vybrali do dalšího dílu našeho podcastu o českých knihách, které byste měli znát.

Poezii, povídky, romány, ale i filmové scénáře a komiksy píše Marek Šindelka. A je až neuvěřitelné, že ve všech žánrech dosáhl úspěchů – a to i v podobě literárních cen. Pochlubit se může Cenou Jiřího Ortena za básnickou sbírku, Magnesií Litera za povídky i za román – a dokonce i cenou Muriel pro nejlepší český komiks. I proto Marek Šindelka nemůže chybět v seriálu Radio Prague International o Českých knihách, které musíte znát. A s kým jiným bychom o dílech Marka Šindelky měli mluvit než přímo s autorem.

Román Žítkovské bohyně přilákal do kopců na česko-slovenských hranicích davy turistů, za rok 2013 se stal nejpůjčovanější knihou v českých knihovnách. Kateřina Tučková za román také získlala cenu čtenářů v anketě Magnesia Litera, ocenění český bestseler roku 2012 i cenu Josefa Škvoreckého. Není proto divu, že jsme Žítkovské bohyně zařadili do seriálu Radio Prague International o českých knihách, které musíte znát.

Král Lávra, epigramy a vyhnanství v Brixenu – to jsou asi nejčastější asociace, které se člověku vybaví, když se řekne Karel Havlíček Borovský. Od jeho narození si připomínáme 200 let.

Poutavý, dech beroucí, silný, poctivý, strhující - to jsou některé přívlastky z vesměs oslavných recenzí, které vyvolal románový debut Karin Lednické Šikmý kostel. Už úvodní díl zamýšlené trilogie ale nezaujal jen recenzenty – ve velké čtenářské anketě, do které přišlo skoro 120 tisíc hlasů, se stal Šikmý kostel Knihou roku 2020.

Přestože na oficiální vydání své první knihy musel čekat až do svých 50 let, zapsal se Jiří Kratochvil nesmazatelně do historie české, respektive moravské literatury. Brněnský rodák zaujal v posledních 30 letech nejen čtenáře, ale i literární kritiky. Získal celou řadu literárních ocenění od Magnesie Litera přes cenu Jaroslava Seiferta, cenu Karla Čapka až třeba po Cenu českých knihkupců. Jiří Kratochvil rozhodně nesmí chybět v našem seriálu o českých knihách, které musíte znát.

Blesk z čistého nebe, zjevení a další podobná klišé se dají napsat o tom, jak na českou literární scénu vstoupila v roce 2002 Petra Hůlová. Ve třiadvaceti letech, jako studentka kulturologie a mongolistiky na Karlově univerzitě, vydala svůj první román Paměť mojí babičce. Za něj kromě uznání recenzentů a úspěchu u čtenářů získala i dvě prestižní ocenění – cenu Magnesia litera v kategorii objev roku a vítězství v anketě Lidových novin o knihu roku. Následně se Paměť mojí babičce dočkala i mnohých překladů a také rozhlasové četby na pokračování. Román Paměť mojí babičce rozhodně nemůže chybět v cyklu Českého rozhlasu o českých knihách, které musíte znát.