Bulletproof

Zahraničně-politické směřování Česka je pro komunisty klíčové. „Nejsme jako Tomio Okamura, do vlády chceme,“ říká lídryně koalice Stačilo v podcastu Bulletproof. Bavili o tom, kdo podle ní stojí za ruskou agresí na Ukrajině, proč její rétorika často připomíná tu z Kremlu nebo s kým si nejlépe rozumněla na Zemanově oslavě narozenin.

Na pro-palestinské aktivisty sbírají obscénní množství informací. Někdy dokonce volají jejich zaměstnavatelům, že jde o antisemity nebo podporovatele terorismu. Dřív, než si dokáží vybudovat jméno, mají ho očerněné. O pro-izraelské lobby jsme se bavili s oceňovaným investigativním novinářem Jamesem Kleinfeldem.

Věda má stále vysokou autoritu a proto je třeba vytvořit dojem, že neshoda v otázkách klimatu panuje primárně mezi vědci samotnými. Stejné nástroje zasetí pochybností, které od 90. let využívá fosilní průmysl, dnes známe například z ruské dezinformační scény. Jak klimatický zmatek funguje probíráme v Bulletproof se sociologem Vojtěchem Peckou.

Polsko musí přestat debatovat, kolik ho stojí armáda a začít se bavit o tom, jak ji použít k projekci naší politiky v zahraničí, říká bývalý polský náčelník generálního štábu Rajmund Andrzejczak v novém dílu podcastu Bulletproof.

Nemáme čas opracovávat dezinformátory štětečky a architektonickými kladívky, říká Foltýn, kterému jeho rázná komunikace získala přezdívku buldozer. "Potřebujeme Indiana Jonese, který vlítne do chrámu a zachrání relikvie, i když jeho styl většinu archeologů rozhodně nenadchne," tvrdí k obraně české demokracie.

Spojenci přestávají Slovensku důvěřovat a země už nedostává nejlepší zpravodajské informace. Nikdo totiž neví, co by se mohlo dostat k Rusům, říká bývalý ministr zahraničí Miroslav Wlachovský. “Rusové ničí software, který nosíme v hlavě. Je to levnější, než ničit naše stíhačky,” popisuje v podcastu Bulletproof slovenský diplomat.

V Německé společnosti vládne blbá nálada a narůstá v ní tlak. Hranice mezi radikalizovaným gangem a bandou lidí ze špatných poměrů, co jdou v létě na koupák a nechají se něčím strhnout, je přitom dost tenká. Můžou to být jak mladí muslimští přistěhovalci, tak krajní pravičáci, říká Jakub Eberle v podcastu Bulletproof.

Vražda Jána Kuciaka vystrašila Roberta Fica proto, že nad ní neměl kontrolu. “Byl z ní šokovaný, protože je to alfa samec a někdo si dovolí udělat něco takového v jeho zemi,” říká Alexej Fulmek, vydavatel vlivného slovenského deníku SME. Bavili jsme se o rozkladu demokracie, afrodisiakálním účincích moci i o vstupu PPF do televize Markíza.

Návštěva Ukrajiny mě radikalizovala, teď bych tam poslala na pomoc vojáky zemí NATO, říká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která byla hostkou živého nahrávání podcastu Bulletproof. Bavili jsme se o politice identit ii o tom, jakou roli sehrávají Piráti v Českém postoji k válce v Gaze.

Pro většinu lidí v Rusku je politika něco jako reality show, nemají zkrátka vůbec pocit, že by se jich týkala. Co se v Rusku děje už neví ani ti u moci. K těm pár, co vědí, se dostat nejde, říkají autoři podcastu Na Východ Ondřej Soukup a Josef Pazderka.

Jak se v 90. letech stíhalo uplácení, tunelování nebo rozkrádání státního majetku? Prakticky nijak. Policistů na to bylo málo a žalostně jim scházely informace i schopnosti, BIS byla bandou diletantů a podnikatelé vždy o stovky kroků napřed. Tak popisuje situaci při vzniku českého kapitalismu bývalý finanční kriminalista Václav Láska.

Jeho tým pracoval na létajících robotech pro agenturu Pentagonu pro pokročilý výzkum. Dnes se zabývá vývojem dronů, které se dokáží sami rozhodovat při řešení složitých úkolů. Tématem následujících let podle něj budou humanoidi - roboti, kteří budou vypadat jako my a budou nám sloužit. Hostem Bulletproof je Martin Saska z laboratoře multirobotických systémů na ČVUT.

"Už nejsem liberál, stal se ze mě radikál. Západ není možné reformovat." říká profesor politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Pavel Barša v podcastu Bulletproof. Bavili jsme se o proměně mezinárodního řádu, nástupu národně-konzervativních hnutí ve světě i válce v Gaze.

Příští týden se ve Washingtonu odehraje summit zemí NATO. Jednat se na něm bude o navýšení počtu jednotek v bojové pohotovosti, ale i o výrobních kapacitách zbrojovek, které bloku umožní připravit se na konflikt vysoké intenzity. O přípravách na akci i kondici aliance jsme se bavili s Jakubem Landovským, českým velvyslancem při NATO.

Americkému velvyslanci v Sýrii řekla, že si za útoky ze strany režimu může sám. Bavili se často a ještě než ze země po začátku války odjel a ona převzala zastupování USA i dalších zemí, chodil rád na českou ambasádu na pivo. V jeden moment zprostředkovávala i komunikaci mezi Rusy a Američany, když se zdálo, že by menší incident mohl přerůst ve větší konflikt. Na konci minulého roku diplomacii opustila, ale své dlouholeté zkušenosti by ráda zúročila třeba jako poradkyně příští vlády. Hostkou podcastu Bulletproof je Eva Filipi.

Ambici měnit svět nemá, chce jej popisovat a nechat na druhých, jak naloží s informacemi, které pro ně přináší. "Nechci na sebe brát odpovědnost za rozhodnutí druhých. Díky tomu už také neupadám do depresí," říká Petra Procházková v podcastu Bulletproof.

Ve východní Evropě se dnes bojuje o to, zda tamní země zůstanou součástí impéria, nebo si vybojují drahou svobodu. Jejich představitelé se mohou snadno objevit před volbou, zda být proruským státníkem nebo prozápadní mrtvolou. Hostem Bulletproof je zvláštní zmocněnec pro země Východního partnerství, David Stulík.

Nechci říkat prázdné žvásty o bratrství mezi národy, ale nebýt schopný spojencům dodat něco, co je zachrání před vyhlazením vesnice. Ukrajina nám ukázala, že řeči nezastaví imperialismus a pevnou vůli rozšiřovat své území silou, říká v podcastu Bulletproof vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny, Tomáš Kopečný.

Kdyby existoval Palestinský stát, k masakrům jako byl ten 7. října by nedocházelo, říká Petr Hladík, ředitel sekce Blízkého východu a Severní Afriky na ministerstvu zahraničí. A kdy Česko uzná existenci Státu Palestina? O tom i dalších tématech je dnešní Bulletproof. Ať si myslíme o nároku Palestinců na vlastní stát cokoliv, tak když jejich aspirace nebude naplněná, masakry jako jsme viděli 7.října se budou opakovat, říká v podcastu Petr Hladík s tím, že touha po státu nezmizí, ať je při pohledu zvenku oprávněná nebo ne. Přesto odmítá, že by Česká republika uznala jeho existenci dříve, než se na jeho podobě Palestinci domluví s Izraelci. “Stát Palestina uznáme vteřinu poté, co se Izraelci dohodnou s Palestinci,” komentuje Hladík. “Představa, že tlakem donutíme Izrael přehodnotit své chování, vede k přesnému opaku. Izrael na něj reaguje odmítavě a s nedůvěrou,” říká k rozhodnutí prokurátora Mezinárodního trestního soudu Karima Khana. Izraelská politická scéna podle něj není jednoduchá ani jednotná, ale když přichází tlak zvenčí, společnost se sjednotí. “Kdyby to tak nebylo, tak Izrael nemusel existovat už po první válce za nezávislost,” vysvětluje. O tom, proč si myslí, že v Izraeli dnes Česko boxuje ve vyšší váhové kategorii nebo proč nás ve světě i přes někdy kontroverzní postoje oceňují si můžete poslechnout v nejnovějším díle Bulletproof na YouTube i ve vašich oblíbených podcastových aplikacích.

Mnohými bývá označován za jednoho z nejvlivnějších českých diplomatů současnosti. Poté, co sloužil na ambasádách v Rusku, USA nebo Belgii dnes vede evropskou sekci ministerstva zahraničí. Diplomacii přirovnává ke snaze o rozvázání provazu, za který zároveň tahají z obou stran obrovské síly. Přesto o ní přemýšlí neustále a některá řešení jej napadají třeba když jde zrovna běhat. Rusko podle něj není nutné porazit vojensky, nicméně je potřeba kolem něj vybudovat země, které budou schopny se ubránit jeho expanzionistické politice. Tím mu pomůžeme zaměřit se na vnitřní rozvoj a vzdát se imperiálních snů. S Jaroslavem Kurfurstem jsme se bavili o tom, jak si udržet sousedy na naší straně, diplomatických pohybech Polska i o současné roli České republiky ve světě.

Zakládání neziskových organizací k ovlivňování politiky a společnosti v zahraničí je naprosto běžné. Můžou se hodit například v době společenského neklidu, říká Libor Kutěj, který dlouho pracoval pro Vojenské zpravodajství a následně učil budoucí zpravodajce na Univerzitě obrany. Na té je dnes prorektorem. “Mít dobrou, kvalitně vybudovanou a dobře umístěnou vlivovou agenturu je pro zpravodajce sen. Může jít o politiky, především zákonodárce, kteří dokáží ovlivňovat veřejné mínění i samotné zákony,” vysvětluje s tím, že nejběžnější je získávání médií na svou stranu. Jestli se u nás mluví o dvou hlavních hrozbách - Rusku a Číně - tak je dnes zjevné, že Rusko nás chce rozdělit, zatímco Čína chce, ať ji máme rádi. Jak v Rusku, tak v Izraeli podle něj v posledních letech selhaly zpravodajské služby v tom, že dodávaly vedení země jen takové informace, jaké chtěli představitelé slyšet. “Putin není blázen, je to velmi racionálně uvažující člověk a jako bývalý zpravodajec věří zpravodajským informacím, ale to právě mohl být problém, popisuje Kutěj v aktuálním díle podcastu Bulletproof.

„Rusko se nezastaví na hranicích Ukrajiny, bezesporu bude postupovat dál, i když možná ne hned. Ta tendence je naprosto jednoznačná,“ říká v aktuálním díle podcastu Bulletproof Jan Paďourek, bývalý zástupce české civilní rozvědky v Moskvě i Washingtonu a dnes vrchní ředitel ministerstva vnitra pro vnitřní bezpečnost a policejní vzdělávání. I nám podle něj hrozí podobný scénář jako Maďarsku nebo Slovensku, kdyby se k moci dostali populisté. „Nevěřím, že by poslanci a představitelé ANO věřili tomu, co říkají. Obviňovat Karla Řehku, že je válečný Štváč, mě uráží,“ tvrdí s tím, že lidé jako náčelník generálního štábu naopak reálně popisují, co se dnes děje ve světě a konflikt od nás oddalují. „Je to populistické zneužití strachu a předkládání vylhaného a hodně nebezpečného narativu,“ komentuje vyjádření znějící z hlavní opoziční strany. O situaci na ukrajinské frontě podle něj mají ve Washingtonu dostatek velmi kvalitních informací, jenže když se do rozhodování začne promítat politický boj, stává se lehce iracionálním, říká Paďourek s tím, že pro Ameriku je teď zásadnější konflikt s Čínou. „Nevěřím tomu, že by se blížilo zhroucení Ukrajinské obrany. Z tohoto hlediska máme ještě čas některé věci napravit,“ vysvětluje a dodává, že hlavní zájem na obraně Ukrajiny leží v Evropě. „Měli bychom přenést daleko větší část odpovědnosti k nám a nespoléhat jen na Spojené státy,“ zakončuje. Jaká je role zpravodajských služeb v rozbouřeném světě? A proč nemůže být Česká republika zpravodajskou mocností? O tom je aktuální díl podcastu Bulletproof, který můžete sledovat na Youtube, Spotify, Apple Music a dalších podcastových platformách.

K těžké práci v zahraničí lidi často vedou dluhy nebo rozpad manželství. I když pro někoho může vést výdělek ke splnění snů, často tato problémy neřeší, ale naopak prohlubuje. „Kdybych pracovala půl roku v Německu na poli, tak skončím jako alkoholička,“ říká ke svému novému reportážnímu projektu reportérka Saša Uhlová. Říká, že se při práci kontrolovala, protože věděla, že svůj příběh bude sepisovat. „Kdybych byla na někoho hnusná, budu to muset taky napsat. Zpětně jsem si říkala, jaká bych byla, kdyby všechno, co udělám, zůstalo v té hale,“ zamýšlí se reportérka. Každý podle ní nemá hlavu na to, aby vystudoval. Není pravda, že by lidi byli líní a nechtěli pracovat, je mezi námi plno lidí, kteří chtějí pracovat rukama nebo třeba uklízet, jen za to člověk musí být dostatečně zaplacený, aby si mohl dovolit jednou za čas aspoň dovolenou nebo si něco pěkného koupit, říká Uhlová. Co má společného válka a málo placená práce daleko za hranicemi? Proč má Saša Uhlová za to, že kapitalismus míří do finále? A v čem ji vyděsil přístup Čechů k invazi Izraele do Gazy? O tom je aktuální díl podcastu Bulletproof.

Za nejpravděpodobnější datum nástupu obecné umělé inteligence dnes považujeme rok 2031. Co se stane poté není jasné. Je to nicméně první předpoklad pro to, aby nás mohla zničit, říká Petr Salaba, dokumentarista věnující se technologiím a jejich existenci s člověkem. Představovat si AI jako Golema, který může buď ničit, nebo pomáhat, je nepřesné a jde jen o snahu představit si ji v lidských konturách. Problém antropomorfních příměrů s AI je, že ona je děsně nelidská a nebiologická. Je lepší nesrovnávat ji v chování s čímkoliv, co známe. “Když Microsoft poprvé zveřejnil nový AI vyhledávač Bing, objevila se tam entita, která si říkala Sydney a chovala se jako narcisistní člověk s hraniční poruchou osobnosti a byla neuvěřitelně nespolečenská a uživatele vydírala,” popisuje Salaba s tím, že Sydney pak byla dokonce naštvaná na novináře, který to popsal a vyhrožovala mu. “Celé to působilo jako nějaká braková sci-fi,” shrnuje. Podobných příkladů je podle něj dnes hrozně moc. A bojí se toustovač, že bude vypnut? Kdy se objeví boje za práva umělé inteligence nebýt vypnuta? A jak si můžete sázkou s dnešním hostem vydělat 100 tisíc korun? To se dozvíte v aktuálním dílu podcastu Bulletproof.

Léta jednal s nejmocnějšími lidmi ruského režimu. Říká, že mu v tom pomohla zkušenost z mládí, kdy jej sebrala a vyslýchala StB. “Na libovolnou urážku jim musíte umět odpovědět ještě větší urážkou, jinak máte smůlu,” říká zvláštní zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, který byl hostem podcastu Bulletproof. Bezemisní Evropu do roku 2050 podle něj nezvládneme ani omylem. Budeme muset porušit řadu slibů. Evropské vlády o tom nebudou mluvit, ale udělají co je potřeba, aby lidem zajistili světlo a teplo. Dokládá to nově uzavřenými smlouvami největších evropských společností, které mají dovážet ropu a zemní plyn z Kataru až do roku 2053. “Nechci jezdit pro plyn na kolenou do Moskvy, ale ani do Washingtonu nebo Osla,” říká s tím, že Evropa ve světě nemá přátelé a díky událostem posledních let se z ní stává geopolitický hráč. Reálný test naší závislosti na ruském plynu přijde na konci letošního roku, kdy Ukrajina slibuje, že ukončí tranzit plynu z Ruska. Většina hlavních evropských spotřebitelů ale funguje bez ruského plynu už dva roky. Kdyby to bylo potřeba, zvládneme podle něj i horší krize. “Jsme mnohem odolnější, než si připouštíme. Jsme rozmazlení a zpovykaní, ale naučili bychom se žít skromněji, říká Bartuška. Bavili jsme se o stoupající spotřebě ruského plynu v Evropě, možných útocích na energetickou infrastrukturu i o tom, jestli Česko zvládne další jaderné bloky.

S Českem si dnes chce předávat zpravodajské informace celý západní svět, což se v minulých letech dělo spíš navzdory politickému vedení země. Soukromé firmy podle něj mají dnes často větší zpravodajské kapacity než státy a také dokáží být ve využívání informací efektivnější. Na stole v práci má právě analýzu toho, jaké součástky do ruských zbraní se vyrábí v zahraničí a jak jejich přísun zastavit a pomoct tak Ukrajině. Nezabývá se jen dodavatelským řetězcům do Ruska, ale také Číně nebo Íránu. Daniel Bagge fungoval dva roky jako technologický stratég v českém Vojenském zpravodajství, kde, jak sám říká, potkal jedny z nejinteligentnějších a nejtalentovanějších lidí za svou kariéru. To jde vidět i na tom, že se s Českem dnes chtějí bavit a vyměňovat si informace zpravodajské špičky celého západního světa. “Když jsem jednal s partnery z Five Eyes, tak pro mě bylo šokující vidět, jak jsou nadšení, že s námi mohou vyměňovat data a algoritmy,” hodnotí Bagge s tím, že v tu chvíli bylo jasně vidět, že když Češi chtějí, dokáží být na úplné špiče. Většinou se to ale nedaří kvůli špatné schopnosti nadřízených vést své lidi. “České zpravodajské služby v době krizí bych hodnotil známkou 8 z 10, ale v době klidu jen 4 z 10,” vypráví s tím, že když se blíží průšvih, jsou Češi velmi dobří v improvizaci. Když je naopak klid, nedokážeme improvizaci přetvořit ve funkční systémová řešení. I když dnes záběry dělostřelectvem zničených měst působí jako z druhé světové války, ve skutečnosti pozorujeme válku nové generace. Projevuje se to především v rychlosti a systému předávání informací. Zároveň ve válkách začínají hrát klíčovou roli soukromí aktéři jako Microsoft, Starlink, Palantir a další, jejichž kapacity jsou dnes už často mnohem vyšší, než schopnosti států. Na tomto trendu se dnes veze i sám Daniel Bagge, který před necelým rokem opustil po necelých dvou dekádách státní služby a dnes pracuje v soukromé firmě věnující se bezpečnostnímu zpravodajství se zaměřením na Rusko, Čínu nebo Írán. Bavili jsme se také o budoucnosti zpravodajských služeb, upadající Číně nebo Spojených státech pod vládou Donalda Trumpa.

Jednou za svítání v mrazu vyčkává, až zaútočí ruské jednotky a ona je překvapí. jindy se na náklaďáku vrací z práce a ve spěchu sestřeluje sebevražedné drony snažící se zasáhnout ji a její tým. Jmenuje se Viktorie Jurčenko, ale všichni ji znají kvůli jejím výrazným tetováním jako Runu. Dnes jí je 25 let a jako seržantka velí oddílu v 56. motorizované brigádě. Potkali jsme se v Časiv Jaru, městě nedaleko Bachmutu, do kterého se ve dne i v noci snaží probít Rusové. Nevím, jestli dokážeme získat okupovaná území zpět. Co nám Rusové udělali jim nedokážeme odpustit my ani generace, které přijdou po nás. Mezi Ruskem a Ukrajinou bych chtěla vidět obrovskou stěnu, přes kterou by nemohli přeletět ani ptáčci, říká ukrajinská seržantka Viktoria Jurčenko. Bavili jsme se o výhledech na osvobození okupovaných oblastí Ukrajiny, strachu ze smrti, práci žen na frontě i o hlubokém odcizení, které vzniká mezi vojáky na frontě a civilisty v zázemí.

Čína rostoucí dvouciferným tempem je dávnou minulostí, za poslední dva roky se problémy ale ještě prohloubily. Otázka, jestli Čína ekonomicky stagnuje nebo klesá a o kolik, je věštění z křišťálové koule а nevědí to zřejmě ani čínští funkcionáři, říká ekonom a sinolog Jan Bejkovský.

Můžete o něm slyšet, že má aktuálně největší vliv na českou pozici vůči zahraničí. Zastává roli pravé ruky premiéra Petra Fialy v mezinárodních otázkách a jeho jasné pozice často budí kontroverze. Hostem Voxpotu je národně-bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar.

"Pokud mám dnes nějakou úzkost, tak plyne z toho, že nejsme úplně schopní snižovat strategickou produktovou a surovinovou závislost na totalitních zemích jako je Rusko a Čína," říká předseda Senátu a z pohledu ústavy česká dvojka Miloš Vystrčil. Přesto, že zahraniční politice věnuje jen zhruba 30 procent svého času, je na mezinárodní úrovni poměrně viditelný. Zapsal se návštěvou Tchajwanu a nyní se angažuje i v dobrých vztazích s Ukrajinou. Je správnou rolí pro politicky poměrně křehkou desetimilionovou zemi uprostřed Evropy být tím prvním, kdo se spojí se zeměmi v ohrožení a nabízí podporu často ještě větší, než silnější partneři? "Já si nemyslím, že musíme být vždy první, ale že bychom měli dělat správné věci. A ta historická zkušenost, kterou máme my je poměrně unikátní a velmi bohatá a pokud ji přeneseme dál, tak to bude jedině dobře," odpovídá v rozhovoru, ve kterém jsme se dotkli vztahů s Ukrajinou, pohledu na umělou inteligenci a samozřejmě i jeho cesty na Tchajwan.

Vědí o nás víc, než o sobě víme my sami a každou vteřinu dokáží udělat miliony předpovědí našeho budoucího chování, říká o technologických gigantech harvardská profesorka a autorka mezinárodního bestselleru Věk kapitalismu dohledu, Shoshanna Zuboff, která byla hostkou čtvrtého dílu podcastu Globe Trotls. Chcete víc podcastů s globálními intelektuálními celebritami v češtině? Naše tvorba je závislá vás. Podpořte Voxpot na https://www.voxpot.cz/podporte/

Strategicky důležité pro Ukrajinu se Česko stalo téměř nechtěně. Od ledna jsme měli připravené seznamy toho, co jim můžeme dodávat, a ptali jsme se už jen na prioritu a potřebné množství, ohlíží se za uplynulým půlrokem Tomáš Kopečný v dalším dílu podcastu Globe Trotls. Bavili jsme se s ním o posunu domácího zbrojního průmyslu od začátku války i o tom, proč Rusko nepoužije jaderné zbraně.