A2 kulturní čtrnáctideník

Máme za sebou již čtvrt století nového milénia, což je příležitost pro určité bilancování. Jaká témata, tendence a nové podoby přinesla literární tvorba uplynulých pětadvaceti let? Co a proč považovat za klíčové literární události této doby? Sleduje česká literatura trendy literatury světové, nebo má vlastní specifika? Základní situace literatury se změnila – oproti minulému století se stává čím dál více okrajovým médiem. V jaké podobě má šanci přežít? Tento díl podcastu je záznamem debaty z cyklu Kritický klub A2, která se uskutečnla 11. 12. 2025 v kavárně L’Objet trouvé. Moderátorka: Blanka Činátlová Hosté a hostka: Petr A. Bílek, Joe Grim Feinberg, Libuše Heczková Zvuk: Jan Klamm

Maďarský prozaik László Krasznahorkai obdržel Nobelovu cenu za „působivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“. Je jeho tvorba stejně patetická jako odůvodnění švédských akademiků? Jaké vize přinesl do středoevropské literatury a jaké inspirace nalezl na Dálném východě? A proč je vzdor melancholický a tango satanské? S Blankou Činátlovou diskutovaly hungaristky a překladatelky Simona Kolmanová, Ottilie Mulzet, Marta Pató. Moderátorka: Blanka Činátlová Hostky: Simona Kolmanová, Ottilie Mulzet, Marta Pató. Zvuková režie a postprodukce: Jan Klamm Grafika: Petr Franc

Když se řekne Norsko, zpravidla si vybavíme fjordy, ropu a štědrý sociální stát. Co se za těmito reáliemi skrývá a jak spolu souvisejí? Poslední díl reportážní série Vytěžené kraje nás zavádí do úchvatné krajiny, která je zdrojem bohatství, ale i obětí těžařských firem. Je norská ropa opravdu ekologičtější? A proč Norové mluví o své zemi jako o „zeleném pokrytci“? Čte: Alžběta Medková, Jan Klamm Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

I když je Estonsko vnímáno jako progresivní země s pověstí „Silicon Valley Evropy“, za svou energetickou nezávislost na Rusku platí těžbou ropných břidlic a jejich spalováním v elektrárnách. Třetí reportáž série Vytěžené kraje vás vezme do míst, kde se v lesích ukrývají doly, dýmající komíny a vylidňující se města. Čte: Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Devátý díl podcastu Pletivo přináší debatu, která proběhla v rámci festivalu dobrého čtiva Knihlava a tematicky navazovala na A2 č. 20/2025 věnovanou čtenářství digitálního věku. V čem se změnila situace literatury? Jak se proměnily čtenářské návyky a jakým způsob by na to měla reagovat literární výuka na školách? Dennodenně čteme z displejů, monitorů, mobilů, neustále scrollujeme, využíváme nejrůznější aplikace či umělou inteligenci – může nám být zkušenost digitálního čtení užitečná při četbě literárních děl? Moderátorka: Blanka Činátlová Hostky: Eva Marková, Míla Janišová, Jana Segi Lukavská Zvuková postprodukce: Jan Klamm Grafika: Petr Franc

Ve druhé reportáži ze série Vytěžené kraje míříme na západ Srbska, kde místní bojují proti zřízení prvního lithiového dolu v Evropě, ale i do Bělehradu, kde probíhají masové demonstrace proti vládě Aleksandara Vučiće. Jak vypadá nenásilný, a přitom nekompromisní odpor organizovaný zdola a vedený několika stovkami obyvatel lokality, jíž hrozí nenávratné poškození? A co má společného s protesty v hlavním městě? Autorstvo: Alžběta Medková a Michal Špína Čtou: Alžběta Medková a Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Hnědouhelný důl Turów těsně sousedí nejen s Libereckým krajem, ale i s Německem. Jak se žije v lokalitě, z níž by kdekdo nejraději utekl, ale zároveň jí hrozí, že bez dolu a elektrárny se tamní život umrtví docela? V reportáži se také ptáme, v čem by měla spočívat spravedlivá transformace. Autorstvo: Alžběta Medková a Michal Špína Čtou: Alžběta Medková a Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

„Na dece číst nejde,“ říká literární teoretik Petr A. Bílek, který byl společně s Pavlem Kořínkem, spoluautorem knihy Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918–1939, hostem letního dílu podcastu Pletivo Blanky Činátlové. „Člověk se začte, ale přiletí masařka, pak vosa, po knížce leze brouk…“ Jaké knihy si bereme na dovolenou? A lze vůbec literaturu v dnešní době považovat za volnočasové médium? Moderátorka: Blanka Činátlová Hosté: Petr A. Bílek a Pavel Kořínek Zvuková produkce & postprodukce: Jan Klamm Grafika: Petr Franc Natočeno v podcastovém studiu H4C (Kampus Hybernská).

Tvůrci a tvůrkyně ukrajinského monumentálního umění v šedesátých letech čelili řadě problémů. V čem se jejich boj se státním aparátem a byrokracií podobá situaci současných umělců a umělkyň, kteří si pro své vyjádření zvolili ulici? Společensko-politické podmínky se proměnily, ale neochota hrát podle pravidel moci funguje jako silné mezigenerační pojítko. Autor: Olena Solodovnikova Překlad: Romana Stasiv Zvuková režie, produkce a postprodukce: Jan Klamm Použitá hudba: Mooncup Accident Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník s využitím fotografie murálu Hamleta Ziňkivského Text vznikl v rámci stipendia Rozstaje. Projekt je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenské republiky prostřednictvím visegrádských grantů z Mezinárodního visegrádského fondu. (Partneři: Stichting Global Voices, Bázis – Maďarský literárny a umelecký spolok na Slovensku, Fiatal Írók Szövetsége, Česká asociace ukrajinistů, Kolegium Europy Wschodniej a Sensor.ua.)

Proč se v arabských zemích začaly psát romány tak pozdě? A o čem se v nich píše? Jak se v literatuře Maghrebu ozývá francouzská kolonizace? Jakým způsobem zpracovává arabská literatura téma sexuality? Proč jsme tak posedlí šátky a závoji? A proč toho o arabském světě víme pořád tak málo? Hostkami Blanky Činátlové byly tentokrát literární kritičky a překladatelky Míla Janišová a Jitka Jeníková. Moderátorka: Blanka Činátlová Hostky: Jitka Jeníková a Míla Janišová Zvuková produkce: Martin Martin Zvuková postprodukce: Jan Klamm Použitá hudba: No Pavarotti Probírané knihy dostupné v českém překladu: Abdarrahmán Ibn Chaldún: Mukaddima al-Mas'údí: Rýžoviště zlata a doly drahokamů Ibn Battúta: Cesty Tahá Husajn: Volání hrdličky; Kniha dní Nagíb Mahfúz: Skandál v Káhiře; Děti naší ulice Mahmúd Darwíš: Deník všedního smutku Ghassán Kanafání: Muži na slunci Sun'alláh Ibráhím: Komise Alá'a al-Aswání: Jakobijánův dům Chálid Chalífa: Smrt je dřina Sama Jazbik: Hlasy nezdolných žen Ahmad Saadáwí: Frankenstein z Bagdádu

Kolumbijský spisovatel Héctor Abad při reportérské cestě na Donbas těsně unikl smrti. Útok ruské rakety ale nepřežila jeho ukrajinská kolegyně Viktorija Amelina, s níž v tu chvíli seděl u jednoho stolu. Následující text, v originále dosud nepublikovaný, vznikl ve snaze pochopit, co se tehdy vlastně stalo. Audioverzi publikujeme k třetímu výročí plošné invaze Ruska na Ukrajinu. Autor: Héctor Abad Faciolince Překlad: Michal Špína Čte: Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník

Co vlastně znamená psát poezii? Co má drzost společného s citlivostí a čím se liší od cynismu? A má literární kritika přistupovat k poezii jinak než k próze? Nad těmito otázkami se spolu s moderátorkou Blankou Činátlovou zamýšlejí Klára Krásenská a Jan Horský – oba mladí autoři přitom mají zkušenost jak s psaním poezie, tak s psaním o poezii. Moderátorka: Blanka Činátlová Host*ka: Klára Krásenská a Jan Horský Zvuková produkce: Martin Martin Zvuková postprodukce: Jan Klamm Použitá hudba: No Pavarotti

Proč se dodnes smějeme tomu, co napsal François Rabelais v 16. století o utírání zadku? Mohl se Nietzsche vyléčit „radostnou vědou“? A dokážeme být sami sobě komickými postavami? V jednom z minulých dílů Pletiva si naše redaktorka Blanka Činátlová pozvala do studia Sylvu Fischerovou a Josefa Hrdličku, a zatímco probírali podoby literárního smutku a truchlení, vyvstala i otázka po veselých knihách. Právě o nich – a také o širších otázkách humoru – byla řeč tentokrát Moderátorka: Blanka Činátlová Host*ka: Sylva Fischerová a Josef Hrdlička Zvuková produkce: Martin Martin Zvuková postprodukce: Jan Klamm

Ve čtvrtém dílu literárního podcastu Pletivo jsme se zaměřili na vztah literatury a sociologie. Můžeme ho vůbec podchytit, pokud nechceme z literatury dělat „mrtvé maso na pitevním stole“? A jak s ním souvisejí autofikce, Tolstoj nebo Sally Rooney? O tom si naše redaktorka Blanka Činátlová povídala s Janem Váňou a Annou Schubertovou – badatelskou dvojicí z výzkumného týmu „laboratoře literatury a společnosti“ (Literature and Society Laboratory).